12
Jesus éí Béthaniidi ak'ah bee ats'áltį́
(Mt. 26:6-13; Mk. 14:3-9)
1Atis'adeesdzá bee bééhániihii hastą́ą́h yiską́ hadziihgo, Jesus éí Béthaniidi, Lázaras daaztsą́ą́dę́ę́' náábizdiisáhígíí kééhat'į́įgi jiníyá. 2Ákwe'é hííłch'į'go ch'iyáán há ádayiilaago, Martha hach'į' ni'iizką́, áádóó Lázaras éí atah bikáá' adání bich'į' hoł dah neezké. 3Mary éí ch'il nard wolyéii bee ak'ah ályaii, t'áá bízhání t'áá íiyisí ílínígíí t'ááłáhídi dah hidédlo'go dashdiiką́ągo Jesus bikee' bikáa'jį' yadziiziidgo hatsii' bee bikee' jíít'óód,#Lk. 7:37,38. áko kin góne' t'áá át'é ak'ah łikání halchingo hadéébįįd. 4Nidi hódahooł'aahii ła', Júdas Iskáriyat, éí nináhodidoo'áłígíí ádííniid, 5Díí ak'ah táadi neeznádiin denériyas#12:5 Ła'a jį́ na'anishgo denériyas t'ááłá'í nídahábįįh nít'éé'. bą́ą́h ílį́įgo nahaaznii'go ha'át'éegoshą' t'áadoo badahojoobá'íígíí bitaasnii' da? 6Díí hadzoodzí'ígíí doo t'áá aaníí badahojoobá'íígíí baa nitsídzíkeesgo hadzoodzíi' da, háálá ani'įįhii jílį́, jó, béeso bizis niji'áago, béeso yiih dayiiníłígíí jini'įįh. 7Áko Jesus ádííniid, T'áadoo haa nánít'íní, yóó'áshidi'doolnííł beiníłką́ądi biniyé ádziidzaa. 8Badahojoobá'íígíí t'áá áłahjį' nihitaa daakai,#Deut. 15:11. nidi shí éí doo t'áá áłahjį' nihitaasháa da.
Lázaras diyoolyéełgo binahast'ą́
9Áko Jew dine'é éí ákwii Jesus nijigháago dayíínii'go haa nánísą́, nidi doo t'áá hó t'éí haniyé da, nidi Lázaras daaztsą́ą́ nít'ée'go náábizdiisáhígíí ałdó' deidoołtsééł biniyé haa nánísą́. 10Áko aláahgo nááda'iiłniihii éí Lázaras ałdó' deidiyoołhéełgo yindahaz'ą́, 11háálá hó haniinaa Jew dine'é t'óó ahayóí ats'áskaigo Jesus dayoosdląąd.
Jesus ak'eh deesdlį́į'ii k'ehgo Jerúsalem góne' ííyá
(Mt. 21:1-11; Mk. 11:1-11; Lk. 19:28-40)
12Áádóó biiskání t'óó ahayóí hodílzingo áłah ná'ádleehígi neheeskaígíí Jerúsalemjį' Jesus yigáałgo dayíínii'. 13Áko páam bi'iil dayiizti' áádóó hadááh yíkaigo hadadeeshghaazhgo ádaaní,
Baa ha'niih doo!
Bóhólníihii bízhi' bee bi'dójíigo yigáłígíí,
Ízrel dine'é Aláahgo biNanit'a'í nilíinii, bik'ihojidlíi doo!#Ps. 118:25,26.
14Jesus éí télii yázhí bik'ízhníyáago bik'i dasneezdá; t'áá bee ak'e'ashchínígi át'éego:
15Záíyan bich'é'é nílíinii, t'áadoo nił yé'í;
jó'akon, Aláahgo niNanit'a'í nilíinii
télii yázhí yik'i dah sidáago bił yigááł.#Zech. 9:9.
16Kót'éego ádahóót'įįdígíí hódahooł'aahii t'áadoo yik'ida'diitą́ą da, nidi Jesus ayóó át'éii ábi'diilyaago índa kót'éego haa hane'go bee ak'e'ashchínígíí áádóó kót'éego hach'į' ádáát'įįdígíí yéédáálnii'. 17Áko Lázaras daaztsą́ą́ nít'ée'go náábizdiisáago, Tséní'ootsééldę́ę́' ch'ínínááh, bizhdííniidígíí diné t'óó ahayóí hoł naakaii yaa dahoolne'. 18Diné lą'í díí Diyin God bibee adziilii bee bééhózinii baa nijiyáago deidiizts'ą́'ígíí biniinaa hadááh heeskai. 19Áko Férisii danilíinii áda'ahidi'ní, Jó'akon, nihí ch'ééh ádaał'į́; jó, nihokáá' dine'é t'áá yíl'áá nít'éé' bikéé' dah diikai.
Gríik dine'é ła' Jesus hadeintá
20Áádóó ła' nidahodoołaał biniyé hodílzingo áłah ná'ádleehí góde yíkaígíí bitahdę́ę́' Gríik dine'é ła' yíkai lá. 21Áko éí Philip, Gáliliigi Bethséyida hoolyéédóó naagháago yaa yíkaigo ádeidííniid, Kwá'ásiní, Jesus dadzoołtsééł laanaa daniidzin. 22Áko Philip éí Andrew yaa níyáago yee yił hoolne', áádóó Andrew índa Philip éí Jesus yaa ní'áazhgo yee yił nááhoolne'. 23Áko Jesus haadzíi'go ání, K'ad Diné Silį́į'ii ayóó át'éii ádoolníiłgo baa hoolzhiizh. 24T'áá aaníí, t'áá aaníígóó ánihidishní, Tł'oh naadą́ą́' bílástsii' doo łeeh yilts'idgóó áádóó doo daaztsą́ą́góogo éí doo bilááh yileeh da, nidi daatsaahgo bineest'ą' t'óó ahayóí yileeh. 25T'áá háiida iiná hwii' hólónígíí ayóó'ájó'níigo éí yóó'azhdootłish, áádóó t'áá háiida díí nahasdzáán bikáa'gi iiná hwii' hólónígíí jijoołáago t'áá éí doo yóó'azhdootłish da, nidi hool'áágóó hwee hólǫ́ǫgo bee jiináa doo.#Mt. 10:39; 16:25; Mk. 8:35; Lk. 9:24; 17:33. 26Diné t'áá háiida ła' shá nijil'a'ígíí, éí ts'ídá shikéé' joogáał doo, áko naasháhídi shinaal'a'í jílíinii ałdó' áadi nijigháa doo; diné t'áá háiida ła' shá nijil'a'go, t'áá éí shiTaa' bił jílį́į doo.
Diné Silį́į'ii ts'ídá dah bidi'doolt'eeł
27K'ad shii' sizíinii nitseeltłah. Ákoshą' ha'át'íí dideeshniił, ShiTaa', k'ad shá baa ílkidígíí bits'ą́ąjį' yisdáshíłteeh, dideeshniił daats'í? Dooda, biniyé níyáhígíí k'ad baa ílkid. 28ShiTaa', nízhi' ayóó át'éego ánílééh. Nít'éé' yá'ąąshdę́ę́' iinéé' diists'ą́ą'go ání, Ayóó át'éii lá áshłaa ni, áádóó ayóó át'éii ánáádeeshdlííł. 29Ákwii diné lą'í naazínígíí da'diizts'ą́ą'go ádadííniid, Adees'ni'. Ła' ánáádadi'ní, Diyingo naal'a'í bich'į' haadzíí'. 30Nít'éé' Jesus ánááhodoo'niid, Éí nihí t'éiyá nihá bee ha'oodzíí', shí éí doo shá ha'oodzíi' da. 31K'ad díí nahasdzáán baa náhát'į́, k'ad nahasdzáán binanit'a'í ch'íhidoolghą́ą́ł; 32shí, dah shidi'diilt'e'go, diné t'áá ałtso át'ááh deesh'nił. 33Haa yit'éego dazdootsaałígíí bee bééhózin doo biniyé bee hadzoodzíí'. 34Áko diné yíl'áhígíí hach'į' hadaasdzíi'go ádadííniid, Bee haz'áanii biyi'dóó Christ hool'áágóó hólǫ́ǫ dooleeł,#Ps. 110:4; Is. 9:7; Ezek. 37:25; Dan. 7:14. níigo dasidiits'ą́ą́'. Áko ha'át'éegoshą' Diné Silį́į'ii dah bidi'doolt'eeł diní? Háishą' éí Diné Silį́į'ii át'į́? 35Jesus áhodííniid, T'óó kónígháníjį' adinídíín nihił hólǫ́. Adinídíín t'ah nihee hólónídą́ą́' nidaahkai, doodago éí chahałheeł nihik'iidooldoh; chahałheełgóó naagháhígíí yigááłgóó doo bił bééhózin da. 36Adinídíín t'ah nihee hólǫ́ǫ́dą́ą́', éí adinídínígíí deinohdlą́ągo baa dadzíínóhłí, áko adinídíín ba'áłchíní dadoohłeeł.
Jew dine'é doo da'oodlą́ą da
Jesus kódííniidgo, dah diiyáago hats'ąą nídeest'į́į́'. 37Azhą́ Diyin God bibee adziilii bee béédahózinii t'óó ahayóidi binááł baa nijiyáa nidi, t'áadoo dahoosdląąd da; 38Diyin God yá halne'ii, Aizéíyah kóníigo saad yee haadzíi'ii bohodoolnííł biniyé ákódzaa;
Bóhólníihii nílíinii, baa nidahwiilne'ígíishą' háí dayoosdląąd?
Háishą' Bóhólníihii bibee adziilii bich'į' yit'íní ályaa?#Is. 53:1.
39Éí biniinaa da'iizhdoodląąłgo doo bídazhneel'ą́ą da. Háálá Aizéíyah ánáádoo'niid,
40Hó doo da'oo'į́į́góó ájiilaa áádóó bijéí dajííłtł'is,
doodago éí bináá' yee da'iidoołtsééł
áádóó bijéí yee ak'ida'di'dootį́į́ł,
áko shich'į' ninádookahgo náádabidideeshłááł.#Is. 6:10.
41Aizéíyah díí yee haadzíí', háálá hats'ádi'nídínígíí yiyiiłtsą́ągo haa yáłti'. 42Azhą́ naat'áanii danilíinii nidi t'óó ahayóí dahoosdląąd, nidi Férisii danilíinii yéédaaldzidgo biniinaa dahoosdląądgo haa dadzoozlí'ígíí doo t'áá yit'íní yee yádaałti' da, háálá Jew dine'é áłah nádleehii bitahdóó bits'ánihidi'doo'nił danízin. 43Diyin God baa haniihígíí bilááh át'éego diné baa dahaniihjígo bił ayóó ádahoot'é.
Jesus bizaad aa nídóot'įįł
44Nít'éé' Jesus yéego haadzíi'go ání, T'áá háiida shoodlą́ągo shaa dzólíhígíí éí doo shí shoodlą́ągo shaa dzólíi da, nidi shiníł'a'ii éí yoodlą́ągo yaa dzólí. 45Áko shoo'ínígíí éí shiníł'a'ii yoo'į́. 46Shí adinídíín nishłį́įgo nahasdzáán bikáa'jį' níyá, áko shoodlą́ągo shaa dzólíhígíí doo chahałheeł yii' naagháa da doo. 47Diné ła'da shizaad yidiits'a'go doo yoodlą́ą́góó, éí doo baa nídéesht'įįł da, háálá nihokáá' dine'é doo baa nídéesht'įįł biniyé níyáa da, nidi yisdádeeshnił biniyé níyá. 48Doo shinízinígíí índa shizaad doo yinízinii éí haa nídóot'įįłii hólǫ́ǫgo há nihodoo'ááł; saad bee haasdzí'ígíí t'áá éí niiníłką́ądi haa nídóot'įįłgo há nihodoo'ááł. 49Háálá doo t'áá shíniik'eh hahásdzíi' da, nidi aTaa' shiníł'a'ii éí bibik'eh ó'oo'níiłii bee hahideesdzihígíí índa bee yáshti' dooígíí sheidiní'ą́. 50Áko yee has'áanii éí iiná doo ninít'i'ii át'éego shił bééhózin. Éí bąą bee yáshti'ígíí, aTaa' t'áá áshidííniidígi át'éego bee yáshti'.