MARK 9
9
1Áádóó ánááhodi'ní, T'áá aaníígóó ánihidishní, Kǫ́ǫ́ naazínígíí ła', Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii bibee adziilii yił yígháhígíí t'áadoo dayiiłtséhí aniné ts'ídá doo deidoolįh da.
Łahgo ázhnoolningo áho'diilyaa
(Mt. 17:1-13; Lk. 9:28-36)
2Áko hastą́ą́h yiską́ą́dóó bik'ijį' Jesus éí Peter áádóó James áádóó John dziłghą́ą́'góó t'áá sáhí hajizh'eezh, ákohgo t'áá dabinááł łahgo ázhnoolningo áho'diilyaa, 3áko ha'éé' [yasgi át'éego] t'áá íiyisí łigaigo bits'ádi'nílííd silį́į́', nahasdzáán bikáa'gi t'áadoo ákót'éego łigaii ó'óle'í da. 4Áádóó Iiláíjah índa Mózes, Jesus yił ałch'į' yádaalti'go dajiiłtsą́. 5Áko Peter éí Jesus áyidííniid, Na'nitiní, dooládó' yá'át'éeh da kwe'é neiikaígíí; haa'íshą', chaha'oh táa'go ádadiilnííł, ła' ni ná, ła' éí Mózes bá áádóó ła' éí Iiláíjah bá. 6Háálá bee hazdoodzihii doo hoł bééhózingóó biniinaa kót'éego hadzoodzíí', háálá t'áá íiyisí nídadzisdzííd. 7Nít'éé' k'os hoł łeeshoogizhgo biyi'dę́ę́' iinéé' diists'ą́ą'go ání, Díí shiYe' ayóó'óósh'níinii jílį́,#Mt. 3:17; Mk. 1:11; Lk. 3:22. dahwíísółts'ą́ą́'!#2Pet. 1:17,18. 8Nidadzizghal nít'éé' Jesus éí diné bił nidzizį́į́ nít'éé' yę́ę t'áadoo hooyání háájí shį́į́ silį́į́' lá, Jesus t'éí t'áá sáhí sizį́įgo dajiiłtsą́.
9Áko dziłghą́ą́'dę́ę́' hadah níjookahgo hadzoodzíi'go ábijiní, Danóoł'į́'ígíí t'ááká diné ła' bee bił dahoołne' yíila', Diné Silį́į'ii daaztsą́ą́dę́ę́' náádiidzáago índa. 10Áko áhodoo'niidígíí doo baa dahojilne' da, nidi da'aztsą́ą́dę́ę́' náádidoodááł nínígíí éí lá ha'át'íí ááhyiłníí lá dajiníigo bínda'ahízhdílkid. 11Áádóó kódajiníigo Jesus nidayízhdééłkid, Ha'át'íishą' biniyé bee haz'áanii yínda'niłtinii éí Iiláíjah átsé doogááł daaní?#Mal. 4:5; Mt. 11:14. 12Áko ánáábizhdoo'niid, Iiláíjah t'áá aaníí átsé doogááł, áko t'áá ałtsoní hasht'éidoodlííł, ákoshą' haa yit'éego Diné Silį́į'ii kót'éego yeinít'į́įgo bee ak'e'ashchį́, Lą'ígóó ti'hwiizhdoonih, áádóó doo ił jílį́į da doo? 13Nidi shí ánihidishní, Iiláíjah t'áá íídą́ą́' níyá,#9:13 Iiláíjah t'áá íídą́ą́' níyá, níigo éí Diyin God yee haadzíi'ii Iiláíjah doogááł dííniidígíí éí John Tó Yee Asį́įhii yi'iilaa. Mal. 4:5,6. áko t'áá bee ak'e'ashchínígi át'éego t'áá bí danízinígi ádayííł'įįd.
Jesus éí ashkii níłch'i bi'iiníziinii bii' hólóonii hadaałt'é ánáyiidlaa
(Mt. 17:14-21; Lk. 9:37-43)
14Áko hódahooł'aahii ła'ígíí baa níjíkai, nít'éé' t'óó ahayóí baa áłah ílį́įgo bee haz'áanii yínda'niłtinii yił ałghada'dit'ááh lágo dajiiłtsą́. 15T'áá áko áłah ílínígíí dahoołtsą́ągo t'áá íiyisí t'óó bił adahóóyóí, áko k'é dahałníigo hadááh heezhjéé'. 16Áko bee haz'áanii yínda'niłtinii nayízhdééłkidgo ábijiní, Ha'át'íishą' baa nídaaht'į́? 17Áko diné áłah nilínígíí ła' ání, Na'nitiní, shiye' bił naa ní'áázh, jó, éí níłch'i doo yájíłti'góó áhoolaii hayi' hólǫ́, 18áádóó t'áá nahwiiłáágóó naa'anáhwiilghą́ąhgo hazhéé' hahagháahgo hawoo' ahízhdíłk'ash índa k'ééjíjił, nít'éé' nídahooł'aahii ábidishní, Bii'dę́ę́' hadanołchééh, nidi ch'ééh ádayííł'įįd. 19Áko ánáábizhdoo'niidgo ájíní, Doo da'oodlą́ą́góó ahoolchíiłii danohłíinii, haash nízáagi nihił honishłǫ́ǫ doo? Haash nízáagi nihich'į' ha'ííníshníi dooleeł? Níláhdę́ę́' hoł shaa nohkááh. 20Áko ashkii bił baa jíkai, nít'éé' níłch'i bi'iiníziinii éí Jesus yiyiiłtsą́ągo t'áá áko ashkii ahaniiní'ą́, áko naa'ajíígo'go hazhéé' hahagháahgo nidzimaas. 21Áko Jesus éí ashkii bizhé'é nayízhdééłkidgo ábijiní, Hádą́ą'shą' kót'į́ silį́į́'? Áko ájíní, T'áá áłchíní nilį́į́dą́ą́'. 22Áko t'áá hodiyoołhéełgo t'áá ahą́ą́h dzídza náhwiilghą́ą́h índa taah náhwiilghą́ą́h, nidi bíninil'ą́ą́ ládą́ą́' nihaa jiiníbaahgo nihíká anilyeed. 23Nít'éé' Jesus áháłní, Iisínídląądgo lą́ą! Diyin God yoodláanii yee' t'áá ałtsoní bá bohónéedzą́. 24T'áá áko ashkii bizhé'é chayi' yádeesti'go ání, Ooshdlą́, nidi hózhǫ́ ooshdlą́ą doogi bee shíká anilyeed! 25Nít'éé' Jesus éí diné t'óó ahayóí kodę́ę́' dayíjeehgo jiiłtsą́ągo níłch'i nichxǫ́'ígíí dzideeztehgo ábijiní, Ni, níłch'i doo yájíłti'góó áádóó doo azdiits'a'góó áhwiinilaii hwii'dę́ę́' haninááh, áádóó t'ááká hwiih náodza' yíila', nidishní. 26Ákohgo hadoolghaazhgo t'áá íiyisí ahanihoní'ą́ągo hwii'dę́ę́' hahóóle', áko ashkii daaztsą́ nahalin silį́į́', áko diné aghá'ánéelą́ą'go, Daaztsą́, dadííniid. 27Nidi Jesus hála' yiyiiłtsoodgo náhodiidzį́į́z, áko dziizį'. 28Áko Jesus hooghan góne' yah ííyáago bídahooł'aahii t'áá sahdii nidabídééłkidgo ádabidííniid, Nihíshą' éí haa yit'éego hadaniilchéehgo ch'ééh ádeiil'įįd? 29Áádóó ánáábizhdoo'niid, Sohodizingo [áádóó hodílzingo doo adą́ą́góó] t'éiyá kódaat'éhígíí hadínóolkał.
Jesus bidi'yoolyéłígíí yaa nááhálne'
(Mt. 17:22,23; Lk. 9:43-45)
30Áádóó dah náázhdiikaigo Gálilii kéyah góne' ch'íjíkai. Áko éí diné ła'da doo yidoonih da dzinízin, 31háálá hódahooł'aahii nazhnitingo kóbijiní, Diné Silį́į'ii diné bílák'eejį' ninábidi'doot'áałgo dabidiyoołhééł, áko bi'diisyį́į́dóó bik'ijį' táá' yiską́ągo náádidoodááł. 32Nidi bee ha'oodzí'ígíí t'áadoo bik'idazh'diitą́ą da, áádóó t'óó bíndabízhdídóołkiłgi nidi bits'ąą dajíítiid.
Háishą' aláahdi ayóó át'éii nilį́?
(Mt. 18:1-5; Lk. 9:46-48)
33Áádóó Kapérniyamgi jíkaigo hooghangi yah ajííyáago hódahooł'aahii nayízhdééłkidgo ábijiní, Níláhdę́ę́' wohkahgoshą' ha'át'íí baa nídaaht'į́į́ nít'éé'? 34Nidi t'áadoo hadaasdzíi' da, háálá jookahdę́ę́', Háí lá nihitahdóó aláahdi át'ée dooleeł lá, dajiníigo baa nídajit'į́į́ nít'éé'.#Lk. 22:24. 35Áko jineezdáago naakits'áadahígíí hágo bizhdííniidgo ábijiní, Diné t'áá háiida ła' alą́ąjį' na'ázhdiiltéego éí akéédę́ę́' jílį́į doo, áádóó t'áá ałtso binaal'a'í jílį́į doo.#Mt. 20:26,27; 23:11; Mk. 10:43,44; Lk. 22:26. 36Áko áłchíní yázhí ła' biníi'gi bidziisį', áádóó nízhdiiłtį́įgo hódahooł'aahii ábizhdííniid, 37T'áá háiida áłchíní yázhí kót'éhígíí ła' shízhi' bee bich'į' k'éznídzinígíí éí shich'į' k'éznídzin, áádóó t'áá háiida shich'į' k'éznídzinígíí éí doo shí t'éí shich'į' k'éznídzin da, nidi shiníł'a'ígíí ałdó' bich'į' k'éznídzin.#Mt. 10:40; Lk. 10:16; Jn. 13:20.
Doo nihik'ijį' nilínígíí éí nihich'ijí nilį́
(Lk. 9:49,50)
38Nít'éé' John áháłní, Na'nitiní, diné léi' nízhi' bee níłch'i bida'iiníziinii hainiiłkaadgo dahwiiltsą́, áko, T'áadoo ánít'íní, dahodii'niid, háálá doo hoł nikéé' neiikai da. 39Nidi Jesus ání, T'áadoo ánít'íní, t'áadoo dabidohníní, háálá diné ła' shízhi' bee naanish ayóó át'éii yaa naagháago t'áá áko doo nichxǫ́'ógo shá hadoodzih da. 40Háálá doo nihik'ijį' nilínígíí éí nihich'ijí nilį́.#Mt. 12:30; Lk. 11:23. 41Jó, t'áá aaníígóó ánihidishní, Christ bíí' nohłį́įgo ła'da shízhi' bee tó doohdlį́į́ł biniyé nihainíką́ągo, éí baa doolyéłígíí ts'ídá t'áá aaníí baa doolyééł.#Mt. 10:42.
Bąąhági át'į́ ájiilaaígíí
(Mt. 18:6-9; Lk. 17:1,2)
42T'áá háiida díí áłchínígi át'éego a'ohgo ádaa nitsídaakeesgo dashoodlánígíí ła'da bąąhági át'į́ ájiilaaígíí, t'áá hó tsé daashjéé' nitsaii hazéédéet'ą́ągo tónteel biih hodi'yoolghanjígo, há yá'át'éeh doo. 43Áádóó níla' bąąhági ánít'į́ ánóhsingo, éí k'ínígéésh,#9:43 Ha'át'íí shį́į́ binahjį' ni'iyísíhígíí, ílį́į nidi nits'ą́ąjį' kóníléé, níigo ání. háálá t'ááłáhíjí níla' nidi iiná biih yíníyáájígo doo ná yá'át'éeh da, nidi níla' t'áá ałch'ijígo hool'áágóó ti'hoo'nííh bił haz'ą́ąjį' kǫ' doo nitséesii biih nidi'yoolghą́ą́łjí agháago doo ná yá'át'éeh da#Mt. 5:30. 44[ákwe'é haz'ą́ągi ch'osh doo daninée da, índa kǫ' doo nitsées da]. 45Áádóó nikee' bąąhági ánít'į́ ánóhsingo, éí k'ínígéésh, háálá na'níłhod nidi iiná biih yíníyáájígo doo ná yá'át'éeh da, nidi nikee' t'áá ałch'ijígo hool'áágóó ti'hoo'nííh bił haz'ą́ąjį' [kǫ' doo nitséesii biih] nidi'yoolghą́ą́łjí agháago doo ná yá'át'éeh da 46[ákwe'é haz'ą́ągi ch'osh doo daninée da, índa kǫ' doo nitsées da]. 47Áádóó nináá' bąąhági ánít'į́ ánóhsingo, hadíí'ááł, háálá nináá' t'ááłá'í nidi Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii biih yíníyáájígo doo ná yá'át'éeh da, nidi nináá' t'áá ałch'ijígo hool'áágóó ti'hoo'nííh bił haz'ą́ąjį' kǫ' biih nidi'yoolghą́ą́łjí agháago doo ná yá'át'éeh da,#Mt. 5:29. 48ákwe'é haz'ą́ągi ch'osh doo daninée da, índa kǫ' doo nitsées da.#Is. 66:24. 49Áshįįh ak'é'niłígi át'éego t'áá ádzíłtso kǫ' hak'ídadoo'nił [áádóó nááhániihígíí t'áá ałtso áshįįh bee halniihgo ádadoolnííł].#Lev. 2:13. 50Áshįįh éí yá'át'ééh, nidi áshįįh doo halniih da silį́į'goshą' ha'át'éego halniih áńdoolnííł? Áshįįh#Mt. 5:13; Lk. 14:34,35. nihiyi'di dahólǫ́ nidahonohłin doo, áádóó k'é da'ahíínóhníi doo.
Currently Selected:
MARK 9: NVJOB
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).
MARK 9
9
1Áádóó ánááhodi'ní, T'áá aaníígóó ánihidishní, Kǫ́ǫ́ naazínígíí ła', Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii bibee adziilii yił yígháhígíí t'áadoo dayiiłtséhí aniné ts'ídá doo deidoolįh da.
Łahgo ázhnoolningo áho'diilyaa
(Mt. 17:1-13; Lk. 9:28-36)
2Áko hastą́ą́h yiską́ą́dóó bik'ijį' Jesus éí Peter áádóó James áádóó John dziłghą́ą́'góó t'áá sáhí hajizh'eezh, ákohgo t'áá dabinááł łahgo ázhnoolningo áho'diilyaa, 3áko ha'éé' [yasgi át'éego] t'áá íiyisí łigaigo bits'ádi'nílííd silį́į́', nahasdzáán bikáa'gi t'áadoo ákót'éego łigaii ó'óle'í da. 4Áádóó Iiláíjah índa Mózes, Jesus yił ałch'į' yádaalti'go dajiiłtsą́. 5Áko Peter éí Jesus áyidííniid, Na'nitiní, dooládó' yá'át'éeh da kwe'é neiikaígíí; haa'íshą', chaha'oh táa'go ádadiilnííł, ła' ni ná, ła' éí Mózes bá áádóó ła' éí Iiláíjah bá. 6Háálá bee hazdoodzihii doo hoł bééhózingóó biniinaa kót'éego hadzoodzíí', háálá t'áá íiyisí nídadzisdzííd. 7Nít'éé' k'os hoł łeeshoogizhgo biyi'dę́ę́' iinéé' diists'ą́ą'go ání, Díí shiYe' ayóó'óósh'níinii jílį́,#Mt. 3:17; Mk. 1:11; Lk. 3:22. dahwíísółts'ą́ą́'!#2Pet. 1:17,18. 8Nidadzizghal nít'éé' Jesus éí diné bił nidzizį́į́ nít'éé' yę́ę t'áadoo hooyání háájí shį́į́ silį́į́' lá, Jesus t'éí t'áá sáhí sizį́įgo dajiiłtsą́.
9Áko dziłghą́ą́'dę́ę́' hadah níjookahgo hadzoodzíi'go ábijiní, Danóoł'į́'ígíí t'ááká diné ła' bee bił dahoołne' yíila', Diné Silį́į'ii daaztsą́ą́dę́ę́' náádiidzáago índa. 10Áko áhodoo'niidígíí doo baa dahojilne' da, nidi da'aztsą́ą́dę́ę́' náádidoodááł nínígíí éí lá ha'át'íí ááhyiłníí lá dajiníigo bínda'ahízhdílkid. 11Áádóó kódajiníigo Jesus nidayízhdééłkid, Ha'át'íishą' biniyé bee haz'áanii yínda'niłtinii éí Iiláíjah átsé doogááł daaní?#Mal. 4:5; Mt. 11:14. 12Áko ánáábizhdoo'niid, Iiláíjah t'áá aaníí átsé doogááł, áko t'áá ałtsoní hasht'éidoodlííł, ákoshą' haa yit'éego Diné Silį́į'ii kót'éego yeinít'į́įgo bee ak'e'ashchį́, Lą'ígóó ti'hwiizhdoonih, áádóó doo ił jílį́į da doo? 13Nidi shí ánihidishní, Iiláíjah t'áá íídą́ą́' níyá,#9:13 Iiláíjah t'áá íídą́ą́' níyá, níigo éí Diyin God yee haadzíi'ii Iiláíjah doogááł dííniidígíí éí John Tó Yee Asį́įhii yi'iilaa. Mal. 4:5,6. áko t'áá bee ak'e'ashchínígi át'éego t'áá bí danízinígi ádayííł'įįd.
Jesus éí ashkii níłch'i bi'iiníziinii bii' hólóonii hadaałt'é ánáyiidlaa
(Mt. 17:14-21; Lk. 9:37-43)
14Áko hódahooł'aahii ła'ígíí baa níjíkai, nít'éé' t'óó ahayóí baa áłah ílį́įgo bee haz'áanii yínda'niłtinii yił ałghada'dit'ááh lágo dajiiłtsą́. 15T'áá áko áłah ílínígíí dahoołtsą́ągo t'áá íiyisí t'óó bił adahóóyóí, áko k'é dahałníigo hadááh heezhjéé'. 16Áko bee haz'áanii yínda'niłtinii nayízhdééłkidgo ábijiní, Ha'át'íishą' baa nídaaht'į́? 17Áko diné áłah nilínígíí ła' ání, Na'nitiní, shiye' bił naa ní'áázh, jó, éí níłch'i doo yájíłti'góó áhoolaii hayi' hólǫ́, 18áádóó t'áá nahwiiłáágóó naa'anáhwiilghą́ąhgo hazhéé' hahagháahgo hawoo' ahízhdíłk'ash índa k'ééjíjił, nít'éé' nídahooł'aahii ábidishní, Bii'dę́ę́' hadanołchééh, nidi ch'ééh ádayííł'įįd. 19Áko ánáábizhdoo'niidgo ájíní, Doo da'oodlą́ą́góó ahoolchíiłii danohłíinii, haash nízáagi nihił honishłǫ́ǫ doo? Haash nízáagi nihich'į' ha'ííníshníi dooleeł? Níláhdę́ę́' hoł shaa nohkááh. 20Áko ashkii bił baa jíkai, nít'éé' níłch'i bi'iiníziinii éí Jesus yiyiiłtsą́ągo t'áá áko ashkii ahaniiní'ą́, áko naa'ajíígo'go hazhéé' hahagháahgo nidzimaas. 21Áko Jesus éí ashkii bizhé'é nayízhdééłkidgo ábijiní, Hádą́ą'shą' kót'į́ silį́į́'? Áko ájíní, T'áá áłchíní nilį́į́dą́ą́'. 22Áko t'áá hodiyoołhéełgo t'áá ahą́ą́h dzídza náhwiilghą́ą́h índa taah náhwiilghą́ą́h, nidi bíninil'ą́ą́ ládą́ą́' nihaa jiiníbaahgo nihíká anilyeed. 23Nít'éé' Jesus áháłní, Iisínídląądgo lą́ą! Diyin God yoodláanii yee' t'áá ałtsoní bá bohónéedzą́. 24T'áá áko ashkii bizhé'é chayi' yádeesti'go ání, Ooshdlą́, nidi hózhǫ́ ooshdlą́ą doogi bee shíká anilyeed! 25Nít'éé' Jesus éí diné t'óó ahayóí kodę́ę́' dayíjeehgo jiiłtsą́ągo níłch'i nichxǫ́'ígíí dzideeztehgo ábijiní, Ni, níłch'i doo yájíłti'góó áádóó doo azdiits'a'góó áhwiinilaii hwii'dę́ę́' haninááh, áádóó t'ááká hwiih náodza' yíila', nidishní. 26Ákohgo hadoolghaazhgo t'áá íiyisí ahanihoní'ą́ągo hwii'dę́ę́' hahóóle', áko ashkii daaztsą́ nahalin silį́į́', áko diné aghá'ánéelą́ą'go, Daaztsą́, dadííniid. 27Nidi Jesus hála' yiyiiłtsoodgo náhodiidzį́į́z, áko dziizį'. 28Áko Jesus hooghan góne' yah ííyáago bídahooł'aahii t'áá sahdii nidabídééłkidgo ádabidííniid, Nihíshą' éí haa yit'éego hadaniilchéehgo ch'ééh ádeiil'įįd? 29Áádóó ánáábizhdoo'niid, Sohodizingo [áádóó hodílzingo doo adą́ą́góó] t'éiyá kódaat'éhígíí hadínóolkał.
Jesus bidi'yoolyéłígíí yaa nááhálne'
(Mt. 17:22,23; Lk. 9:43-45)
30Áádóó dah náázhdiikaigo Gálilii kéyah góne' ch'íjíkai. Áko éí diné ła'da doo yidoonih da dzinízin, 31háálá hódahooł'aahii nazhnitingo kóbijiní, Diné Silį́į'ii diné bílák'eejį' ninábidi'doot'áałgo dabidiyoołhééł, áko bi'diisyį́į́dóó bik'ijį' táá' yiską́ągo náádidoodááł. 32Nidi bee ha'oodzí'ígíí t'áadoo bik'idazh'diitą́ą da, áádóó t'óó bíndabízhdídóołkiłgi nidi bits'ąą dajíítiid.
Háishą' aláahdi ayóó át'éii nilį́?
(Mt. 18:1-5; Lk. 9:46-48)
33Áádóó Kapérniyamgi jíkaigo hooghangi yah ajííyáago hódahooł'aahii nayízhdééłkidgo ábijiní, Níláhdę́ę́' wohkahgoshą' ha'át'íí baa nídaaht'į́į́ nít'éé'? 34Nidi t'áadoo hadaasdzíi' da, háálá jookahdę́ę́', Háí lá nihitahdóó aláahdi át'ée dooleeł lá, dajiníigo baa nídajit'į́į́ nít'éé'.#Lk. 22:24. 35Áko jineezdáago naakits'áadahígíí hágo bizhdííniidgo ábijiní, Diné t'áá háiida ła' alą́ąjį' na'ázhdiiltéego éí akéédę́ę́' jílį́į doo, áádóó t'áá ałtso binaal'a'í jílį́į doo.#Mt. 20:26,27; 23:11; Mk. 10:43,44; Lk. 22:26. 36Áko áłchíní yázhí ła' biníi'gi bidziisį', áádóó nízhdiiłtį́įgo hódahooł'aahii ábizhdííniid, 37T'áá háiida áłchíní yázhí kót'éhígíí ła' shízhi' bee bich'į' k'éznídzinígíí éí shich'į' k'éznídzin, áádóó t'áá háiida shich'į' k'éznídzinígíí éí doo shí t'éí shich'į' k'éznídzin da, nidi shiníł'a'ígíí ałdó' bich'į' k'éznídzin.#Mt. 10:40; Lk. 10:16; Jn. 13:20.
Doo nihik'ijį' nilínígíí éí nihich'ijí nilį́
(Lk. 9:49,50)
38Nít'éé' John áháłní, Na'nitiní, diné léi' nízhi' bee níłch'i bida'iiníziinii hainiiłkaadgo dahwiiltsą́, áko, T'áadoo ánít'íní, dahodii'niid, háálá doo hoł nikéé' neiikai da. 39Nidi Jesus ání, T'áadoo ánít'íní, t'áadoo dabidohníní, háálá diné ła' shízhi' bee naanish ayóó át'éii yaa naagháago t'áá áko doo nichxǫ́'ógo shá hadoodzih da. 40Háálá doo nihik'ijį' nilínígíí éí nihich'ijí nilį́.#Mt. 12:30; Lk. 11:23. 41Jó, t'áá aaníígóó ánihidishní, Christ bíí' nohłį́įgo ła'da shízhi' bee tó doohdlį́į́ł biniyé nihainíką́ągo, éí baa doolyéłígíí ts'ídá t'áá aaníí baa doolyééł.#Mt. 10:42.
Bąąhági át'į́ ájiilaaígíí
(Mt. 18:6-9; Lk. 17:1,2)
42T'áá háiida díí áłchínígi át'éego a'ohgo ádaa nitsídaakeesgo dashoodlánígíí ła'da bąąhági át'į́ ájiilaaígíí, t'áá hó tsé daashjéé' nitsaii hazéédéet'ą́ągo tónteel biih hodi'yoolghanjígo, há yá'át'éeh doo. 43Áádóó níla' bąąhági ánít'į́ ánóhsingo, éí k'ínígéésh,#9:43 Ha'át'íí shį́į́ binahjį' ni'iyísíhígíí, ílį́į nidi nits'ą́ąjį' kóníléé, níigo ání. háálá t'ááłáhíjí níla' nidi iiná biih yíníyáájígo doo ná yá'át'éeh da, nidi níla' t'áá ałch'ijígo hool'áágóó ti'hoo'nííh bił haz'ą́ąjį' kǫ' doo nitséesii biih nidi'yoolghą́ą́łjí agháago doo ná yá'át'éeh da#Mt. 5:30. 44[ákwe'é haz'ą́ągi ch'osh doo daninée da, índa kǫ' doo nitsées da]. 45Áádóó nikee' bąąhági ánít'į́ ánóhsingo, éí k'ínígéésh, háálá na'níłhod nidi iiná biih yíníyáájígo doo ná yá'át'éeh da, nidi nikee' t'áá ałch'ijígo hool'áágóó ti'hoo'nííh bił haz'ą́ąjį' [kǫ' doo nitséesii biih] nidi'yoolghą́ą́łjí agháago doo ná yá'át'éeh da 46[ákwe'é haz'ą́ągi ch'osh doo daninée da, índa kǫ' doo nitsées da]. 47Áádóó nináá' bąąhági ánít'į́ ánóhsingo, hadíí'ááł, háálá nináá' t'ááłá'í nidi Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii biih yíníyáájígo doo ná yá'át'éeh da, nidi nináá' t'áá ałch'ijígo hool'áágóó ti'hoo'nííh bił haz'ą́ąjį' kǫ' biih nidi'yoolghą́ą́łjí agháago doo ná yá'át'éeh da,#Mt. 5:29. 48ákwe'é haz'ą́ągi ch'osh doo daninée da, índa kǫ' doo nitsées da.#Is. 66:24. 49Áshįįh ak'é'niłígi át'éego t'áá ádzíłtso kǫ' hak'ídadoo'nił [áádóó nááhániihígíí t'áá ałtso áshįįh bee halniihgo ádadoolnííł].#Lev. 2:13. 50Áshįįh éí yá'át'ééh, nidi áshįįh doo halniih da silį́į'goshą' ha'át'éego halniih áńdoolnííł? Áshįįh#Mt. 5:13; Lk. 14:34,35. nihiyi'di dahólǫ́ nidahonohłin doo, áádóó k'é da'ahíínóhníi doo.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).