Lúka 4
4
Sitáánɩ waayɩ́ Yeésu kɔdɔ́sɩ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 4.1-11 na Mrk 1.12-13 ɖʊɖɔ)
1 Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga woozuná Yeésu, ngɛ waalɩ́ɩ Yɔrɔdáanɩ buwá-daá ɩkábɩsɩ ngɛ kooboná yɩ tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá. 2Wɔɔjɔ́ɔ ńna wɛ́ nɛɛ́lɛ bɩka Sitáánɩ wánÿɩ́m yɩ kɔdɔ́sɩ. Ideɖi nabʊ́rʊ wɛ́-bíya bɛḿ badaá. Wɛ́-bíya bɛḿ bɛɛdɛ́ nɛ́, ngɛ nyɔɔ́sɩ waagʊ yɩ. 3Ńna gɛ Sitáánɩ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «A nyɛ́gɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́, tɔ bʊ́ʊ́rɛ ɖɩna ɖɩbɩ́sɩ kíɖíím.» 4Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: “Bɩdɛkɛ́ɛ kíɖíím riké gɛ ɩrʊ́ wénɖíi na ɩcɔ́ɔ weezuú-daá.”»
5Ngɛ Sitáánɩ wooboná yɩ lénlé bɩɩbá buwóro nɛ́ ɩwɩ́lɩ yɩ sáa kʊ́ɖʊmʊ́ʊ-daá ɖúúlínya-dɛ́ɛ kowúrásɩ rɩ́ŋa, 6ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «Mánváa nya yíko kɩna kɩrɩ́ŋa, na kowúrásɩ na sɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ rɩ́ŋa, káma, mɔ́ɔ́ gɛ baava yíko bɩrɩ́ŋa bɩlɛ́ bʊrɔ, ngɛ weení mɔ́ɔ́zɔ́ɔ́lɩ nɛ́ gɛ mánváa. 7Bɩlɛ́ nɛ́, a nyáágá nyáɖʊná-rɔ ngúu ma tɛ́ɛ́dɩ, mánváa nya bɩrɩ́ŋa.» 8Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: “Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ riké gɛ nyónguú tɛ́ɛ́dɩ, ngɛ iriké gɛ nyánlám bɔwʊtá.”»
9Ńna gɛ Sitáánɩ wooboná Yeésu Yerusalɛ́ɛm, ɩsɩ́ɩ yɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga kʊjʊʊ́-daá. Ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «A nyɛ́gɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́, tɔ nyádɩ nzúu adɛ, 10káma, baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: “Ɩsɔ́ɔ wánváa ɩdɛ́ɛ malááyɩ́kawá wɛ́ɖɛ befére nyɔ́rɔ́, 11bɩka bɛkpɛ́kɩ nya banʊ́ʊ́zɩ-daá, na nyɔ́nʊvɔ́rɛ íkotuúli bʊ́ʊ́rɛ.”» 12Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Baadáŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: “Ńdánɖaazɩ Nyádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ nbɛ́ɛ sɩsɩ wánbɩɩzɩ́?”»
13Sitáánɩ waayɩ́ yɩ kɔdɔ́sɩ ɩwɩ́ɩ nɛ́, ngɛ wɛɛɖɛ́ɛ iyéle yɩ hálɩ sáátɩ kɩ́falʊʊ́.
Yeésu waabáázɩ ɩdɩmɛ́rɛ Galilée laadɔ́ɔ-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 4.12-17 na Mrk 1.14-15 ɖʊɖɔ)
14Ngɛ Yeésu wɔɔlɔ́ɔ ɩbɩ́sɩ Galilée bɩka Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga-dɛ́ɛ ɖóni wɛ ɩrɔ. Ngɛ ɩyɩ́ɖɛ wɛɛzɛ́ɛ fáráńdɩ́ kɩḿ kɩrɩ́ŋa kɩdaá. 15Wánwɩlɩ́ɩ ɩráa bɛdɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá bɩka barɩ́ŋa bánzám yɩ.
Yeésu-dɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ-daá ńba tafa yɩ toovonúm
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 13.53-58 na Mrk 6.1-6 ɖʊɖɔ)
16Yeésu wɛɛɖɛ́ɛ Nazarɛ́ɛtɩ, tɛ́ɛ́dɩ wentí tɩdaá wɔɔjɔ́ɔ ɩbɩ́ɩ nɛ́. Ngɛ Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ, waazʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ ńŋɩnáa bɩdɛ́rɛ́gɛ́ɛ ɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́ná nɛ́. Ngɛ waagʊrʊ́ sɩ ɩkála Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m. 17Ngɛ beejéle yɩ anɖébi Esáya-dɛ́ɛ tákaraɖá. Woovulú kɩ nɛ́, ngɛ bɩɩzaaná lénlé baaŋmáa sɩsɩ:
18«Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa wɛ mɔ́rɔ́,
waalɩzɩ́ ma#4.18 waalɩzɩ́ ma: Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ nɛ́, a baalɩzɩ́ ɩrʊ́ sɩ ɩlá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ, bʊwɛná sɔ́ɔ́zɩ nasɩ́rɩ bánlám yɩ, sɔ́ɔ́zɩ sɩḿ gɛ sɩsɩ bánbɩrɩ́ɩ núm ɩgʊjʊʊ́-daá. sɩsɩ méveeri kadanbʊrʊ́sɩ
Laabáárʊ Kífeńgi.
Weegédíri ma sɩsɩ méveeri sáráka-dɩnáa
sɩsɩ bɛ́njɛ́m wɛ,
mevééri njɛma sɩsɩ baazá wónvulúu babáázɩ náa,
na meyéle wenbá bánnaazɩ́ wɛ́ nɛ́ boyuú badɩ,
19na mevééri mɩ́ɩ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kʊnyɔnnɩɩrɛ́ bɩ́nɩ.»
20Waagála bɩtɛ́ nɛ́, ngɛ waabɩsɩná tákaraɖá ifu, icéle kɩ bɔwʊtá-dʊ́ʊ, ngɛ weedí ɩcɔ́ɔ. Wenbá barɩ́ŋa bɔwɛ ńna nɛ́, baabá bɛbɛɛ́na yɩ tíḿḿ. 21Ńna gɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ: «Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m mɩ́ɩ́nɩ́ɩ tɩ ɖɔ́ nɛ́, sinje gɛ tiigóódi.» 22Ngɛ ɩdɔ́m waalá barɩ́ŋa mááɖé bánzám bɩka bɩjɔɔ́ɔ wɛ bítí kʊnyɔnnɩɩrɛ́-dɛ́ɛ waázu wánlám kɩ nɛ́ kɩrɔɔzɩ́, bɩka bɔ́ndɔ́m sɩsɩ: «Bɩdɛkɛ́ɛ Ísifu biyaalʊ́ nbɩlɛ́?» 23Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ sɩsɩ: «Báa bɩɩlá nŋɩ́nɩ́, mínduú ma ɖudúúre ɖɩna sɩsɩ: “Faadɩ-ɖʊʊrʊ́, waazɩ nyádɩ; ɖáánɩ́ɩ wenbí bɩrɩ́ŋa nyáagála Kapɛrɩnawʊ́m nɛ́, la ńŋɩnáa bɩlɛ́ ɖʊɖɔ nyɛ́dɛ́ɛ́dɩ-daá cé.”» 24Ngɛ waadásɩ ɩtɔ́ wɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ: «Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ anɖébi naárʊ fɛ́yɩ́ bánváa yɩ gírímá ɩdɩtɩŋa ɩdɛ́ɛ́dɩ-daá. 25Bɩlɛ́ bibaasí, anɖébi Elíya-dɛ́ɛ sáátɩ, aláa leeláa waabá bɔɖɔ́ɔ Israyɛ́ɛlɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá sáátɩ wenkí tɛ́ɛ́wʊ waagba hálɩ bɩ́ɩ́zɩ nasúdoozo na fɔɔlʊʊ́, ngɛ nyɔɔ́sɩ kʊ́bɔńzɩ waazʊ́ʊ laadɔ́ɔ rɩ́ŋa nɛ́. 26Amá, na bɩrɩ́ŋa, Ɩsɔ́ɔ tetíri Elíya badaá naárʊ-jɔ́, asée Sarɛpɩtáa tɛ́ɛ́dɩ tɩwɛ Sidɔ́ɔnɩ laadɔ́ɔ-daá nɛ́-dɛ́ɛ alʊ́ leelú-jɔ́ riké. 27Anɖébi Elizée-dɛ́ɛ sáátɩ, cɛnɩ́sɩ waabá sɩɖɔ́ɔ Israyɛ́ɛlɩ laadɔ́ɔ-daá, amá, sɩdaá báa nɛkɛ́rɛ tawáa kalá ɖacɩrɩ‑cɩrɩ, asée Siríi laadɔ́ɔ-daá cɛnɩŋa Namáanɩ riké.»
28Wenbá bɔwɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ nɛ́, baabá bɛyɛ́ɛ baaná baanɩ́ɩ tɔ́mwá tɩḿ nɛ́. 29Barɩ́ŋa baagʊrʊ́ banára Yeésu balɩzɩ́ tɛ́ɛ́dɩ. Booboná yɩ buurɔɔ́ wenká kɔrɔ bɛdɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ wɛ nɛ́ kɛdɛ́ɛ kʊjʊʊ́-daá sɩsɩ na bɛkɛ́vɛ́dɩ́ yɩ ɩsála kazalɩ́ya-daá. 30Amá, ɩlɛ́ wɔɔgbɔɔná bɔlɔwʊtáá ɩɖɛ́ɛ ɩnɩ́bááwʊ.
Yeésu wɔɔɖɔ́ɔ zííni ɩrʊ́ naárʊ-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 1.21-28 ɖʊɖɔ)
31Woobó ɩtála Kapɛrɩnawʊ́m, tɛ́ɛ́dɩ tɩwɛ Galilée laadɔ́ɔ-daá nɛ́ tɩdaá. Ngɛ Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ nɛ́, ɩwɛ wánwɩlɩ́ɩ ɩráa. 32Ɩdɛ́ɛ wɩlɩ́ɩ waabá bɩlá wɛ bítí, káma, wánwɩlɩnáa yíko wenkí Ɩsɔ́ɔ weejéle yɩ nɛ́ gɛ. 33Ɩrʊ́ naárʊ wɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ ɩwɛná zííni; ngɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ woogóo bɩcáárɩ sɩsɩ: 34«Ówu! Yeésu Nazarɛ́ɛtɩ ńnɩ́, wé gɛ nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ na ɖáa. Nyɔ́ɔ́gɔ́nɩ sɩ ndɛlɛ́sɩ ɖáa yáá wé. Máábá mányɩ weení nyɛ́gɛ́ɛ nɛ́: nyɔ́ɔ́ gɛ Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ-dʊ́ʊ weení Ɩsɔ́ɔ weegédíri yɩ nɛ́.» 35Ngɛ Yeésu waagazɩ́ kɩ na ɖóni ɩtɔ́ kɩ sɩsɩ: «Su tɔ́m, bɩka nlɩ́ɩ ɩrʊ́ ceení-rɔɔzɩ́.» Ńna gɛ zííni wɔɔlɔ ɩrʊ́ ɩmʊ́ adɛ ɩráa lɔwʊtáá kɩcáŋ kɩlɩ́ɩ ɩrɔ. Amá, kɩdalá yɩ nabʊ́rʊ bɩdaavé nɛ́. 36Bɩɩbá bɩlá wenbá barɩ́ŋa bɔwɛ ńna nɛ́ bítí hálɩ bɔ́nbɔɔzɩ́ ɖamá sɩsɩ: «Ŋmatɩrɛ wenɖé gɛ ɖɩna bɩlɛ́! Wánŋmatɩnáa zííniwá na yíko páá bɩka tɩlɛ́ tɩ́nlɩɩ́.» 37Ngɛ Yeésu yɩ́ɖɛ waabá ɖɩsɛ́ɛ fáráńdɩ́ kɩḿ kɩrɩ́ŋa kɩdaá.
Yeésu waawáázɩ kʊdɔndɩnáa ɖabata
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 8.14-17 na Mrk 1.29-34 ɖʊɖɔ)
38Yeésu waalɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ nɛ́, ngɛ woobó ɩɖɛ́ɛ Simɔ́ɔnɩ-dɛ́ɛ ɖaána. Waadála nɛ́, Simɔ́ɔnɩ nɔɔzɔ́ɔ wánnyaadɩ́ ɩdɔnʊʊ́ ɩbá kizoláa. Ngɛ baavɩ́nɩ Yeésu sɩsɩ ɩ́waazɩ yɩ. 39Ńna gɛ Yeésu woolúúzi ɩdɩ ɩrɔ ɩkazɩ́ kʊdɔḿ, ngɛ waawáa, ɩkʊrʊ́ ńna‑ńna ɩɖʊ wɛ kíɖíím.
40Wɩ́sɩ waazála nɛ́, wenbá barɩ́ŋa bɔwɛná kʊdɔndɩnáa bánnyaadɩ́ kʊdɔmɩ́nɩ ndɩ‑ndɩ nɛ́ bɔɔgɔ́gɔ́ná wɛ Yeésu-jɔ́. Ngɛ ɩlɛ́ waadɩ́nɩ wɛ nʊ́ʊ́zɩ bɩka ɩwáázɩ wɛ. 41Zííniwá ɖʊɖɔ waalɩ́ɩ ɖabata-daá tíngoó sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́!» Amá, Yeésu waabá ɩkazɩ́ tɩ bɩka ikiziná tɩ sɩsɩ tɩ́kaŋmatɩ, káma, tɩlɛ́ tɩnyɩ sɩsɩ ɩnáábɩ́lɛ́ Lɛɛrʊ́.
Yeésu wánlám waázu Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 1.35-39 ɖʊɖɔ)
42Tɛ́ɛ́wʊ weevé nɛ́, ngɛ waalɩ́ɩ ibó lénlé ɩráa fɛ́yɩ́ nɛ́. Ngɛ zamɔ́ɔ tuutúúma wɛ kɩ́njáádɩ yɩ. Sáátɩ wenkí baana yɩ nɛ́, bɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ bɔɖɔ́kɩ yɩ na ɩkɛ́ɖɛɛ iyéle wɛ. 43Amá, wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ: «Bɩmɔɔ́na mevééri ɩráa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ Laabáárʊ Kífeńgi tɛ́ɛ́dɩwá tɩɩganáa-daá ɖʊɖɔ, káma, bʊrɔ gɛ Ɩsɔ́ɔ weegédíri ma.» 44Ngɛ weevééri ɩráa Laabáárʊ Kífeńgi Yudée laadɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá.
Currently Selected:
Lúka 4: TEM
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2019, ABTem. All rights reserved.
Lúka 4
4
Sitáánɩ waayɩ́ Yeésu kɔdɔ́sɩ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 4.1-11 na Mrk 1.12-13 ɖʊɖɔ)
1 Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga woozuná Yeésu, ngɛ waalɩ́ɩ Yɔrɔdáanɩ buwá-daá ɩkábɩsɩ ngɛ kooboná yɩ tɛɛwʊ́lɔ́ɔ́-daá. 2Wɔɔjɔ́ɔ ńna wɛ́ nɛɛ́lɛ bɩka Sitáánɩ wánÿɩ́m yɩ kɔdɔ́sɩ. Ideɖi nabʊ́rʊ wɛ́-bíya bɛḿ badaá. Wɛ́-bíya bɛḿ bɛɛdɛ́ nɛ́, ngɛ nyɔɔ́sɩ waagʊ yɩ. 3Ńna gɛ Sitáánɩ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «A nyɛ́gɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́, tɔ bʊ́ʊ́rɛ ɖɩna ɖɩbɩ́sɩ kíɖíím.» 4Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: “Bɩdɛkɛ́ɛ kíɖíím riké gɛ ɩrʊ́ wénɖíi na ɩcɔ́ɔ weezuú-daá.”»
5Ngɛ Sitáánɩ wooboná yɩ lénlé bɩɩbá buwóro nɛ́ ɩwɩ́lɩ yɩ sáa kʊ́ɖʊmʊ́ʊ-daá ɖúúlínya-dɛ́ɛ kowúrásɩ rɩ́ŋa, 6ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «Mánváa nya yíko kɩna kɩrɩ́ŋa, na kowúrásɩ na sɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́lɛ rɩ́ŋa, káma, mɔ́ɔ́ gɛ baava yíko bɩrɩ́ŋa bɩlɛ́ bʊrɔ, ngɛ weení mɔ́ɔ́zɔ́ɔ́lɩ nɛ́ gɛ mánváa. 7Bɩlɛ́ nɛ́, a nyáágá nyáɖʊná-rɔ ngúu ma tɛ́ɛ́dɩ, mánváa nya bɩrɩ́ŋa.» 8Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: “Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ riké gɛ nyónguú tɛ́ɛ́dɩ, ngɛ iriké gɛ nyánlám bɔwʊtá.”»
9Ńna gɛ Sitáánɩ wooboná Yeésu Yerusalɛ́ɛm, ɩsɩ́ɩ yɩ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga kʊjʊʊ́-daá. Ngɛ wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «A nyɛ́gɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́, tɔ nyádɩ nzúu adɛ, 10káma, baaŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: “Ɩsɔ́ɔ wánváa ɩdɛ́ɛ malááyɩ́kawá wɛ́ɖɛ befére nyɔ́rɔ́, 11bɩka bɛkpɛ́kɩ nya banʊ́ʊ́zɩ-daá, na nyɔ́nʊvɔ́rɛ íkotuúli bʊ́ʊ́rɛ.”» 12Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Baadáŋmáa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá sɩsɩ: “Ńdánɖaazɩ Nyádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ nbɛ́ɛ sɩsɩ wánbɩɩzɩ́?”»
13Sitáánɩ waayɩ́ yɩ kɔdɔ́sɩ ɩwɩ́ɩ nɛ́, ngɛ wɛɛɖɛ́ɛ iyéle yɩ hálɩ sáátɩ kɩ́falʊʊ́.
Yeésu waabáázɩ ɩdɩmɛ́rɛ Galilée laadɔ́ɔ-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 4.12-17 na Mrk 1.14-15 ɖʊɖɔ)
14Ngɛ Yeésu wɔɔlɔ́ɔ ɩbɩ́sɩ Galilée bɩka Kezeŋa Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ ńga-dɛ́ɛ ɖóni wɛ ɩrɔ. Ngɛ ɩyɩ́ɖɛ wɛɛzɛ́ɛ fáráńdɩ́ kɩḿ kɩrɩ́ŋa kɩdaá. 15Wánwɩlɩ́ɩ ɩráa bɛdɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá bɩka barɩ́ŋa bánzám yɩ.
Yeésu-dɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ-daá ńba tafa yɩ toovonúm
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 13.53-58 na Mrk 6.1-6 ɖʊɖɔ)
16Yeésu wɛɛɖɛ́ɛ Nazarɛ́ɛtɩ, tɛ́ɛ́dɩ wentí tɩdaá wɔɔjɔ́ɔ ɩbɩ́ɩ nɛ́. Ngɛ Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ, waazʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ ńŋɩnáa bɩdɛ́rɛ́gɛ́ɛ ɩdɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́ná nɛ́. Ngɛ waagʊrʊ́ sɩ ɩkála Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m. 17Ngɛ beejéle yɩ anɖébi Esáya-dɛ́ɛ tákaraɖá. Woovulú kɩ nɛ́, ngɛ bɩɩzaaná lénlé baaŋmáa sɩsɩ:
18«Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Kezeŋa wɛ mɔ́rɔ́,
waalɩzɩ́ ma#4.18 waalɩzɩ́ ma: Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ nɛ́, a baalɩzɩ́ ɩrʊ́ sɩ ɩlá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ, bʊwɛná sɔ́ɔ́zɩ nasɩ́rɩ bánlám yɩ, sɔ́ɔ́zɩ sɩḿ gɛ sɩsɩ bánbɩrɩ́ɩ núm ɩgʊjʊʊ́-daá. sɩsɩ méveeri kadanbʊrʊ́sɩ
Laabáárʊ Kífeńgi.
Weegédíri ma sɩsɩ méveeri sáráka-dɩnáa
sɩsɩ bɛ́njɛ́m wɛ,
mevééri njɛma sɩsɩ baazá wónvulúu babáázɩ náa,
na meyéle wenbá bánnaazɩ́ wɛ́ nɛ́ boyuú badɩ,
19na mevééri mɩ́ɩ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kʊnyɔnnɩɩrɛ́ bɩ́nɩ.»
20Waagála bɩtɛ́ nɛ́, ngɛ waabɩsɩná tákaraɖá ifu, icéle kɩ bɔwʊtá-dʊ́ʊ, ngɛ weedí ɩcɔ́ɔ. Wenbá barɩ́ŋa bɔwɛ ńna nɛ́, baabá bɛbɛɛ́na yɩ tíḿḿ. 21Ńna gɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ: «Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ tɔ́m mɩ́ɩ́nɩ́ɩ tɩ ɖɔ́ nɛ́, sinje gɛ tiigóódi.» 22Ngɛ ɩdɔ́m waalá barɩ́ŋa mááɖé bánzám bɩka bɩjɔɔ́ɔ wɛ bítí kʊnyɔnnɩɩrɛ́-dɛ́ɛ waázu wánlám kɩ nɛ́ kɩrɔɔzɩ́, bɩka bɔ́ndɔ́m sɩsɩ: «Bɩdɛkɛ́ɛ Ísifu biyaalʊ́ nbɩlɛ́?» 23Ńna gɛ Yeésu wɔɔdɔ́ sɩsɩ: «Báa bɩɩlá nŋɩ́nɩ́, mínduú ma ɖudúúre ɖɩna sɩsɩ: “Faadɩ-ɖʊʊrʊ́, waazɩ nyádɩ; ɖáánɩ́ɩ wenbí bɩrɩ́ŋa nyáagála Kapɛrɩnawʊ́m nɛ́, la ńŋɩnáa bɩlɛ́ ɖʊɖɔ nyɛ́dɛ́ɛ́dɩ-daá cé.”» 24Ngɛ waadásɩ ɩtɔ́ wɛ ɖʊɖɔ sɩsɩ: «Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ anɖébi naárʊ fɛ́yɩ́ bánváa yɩ gírímá ɩdɩtɩŋa ɩdɛ́ɛ́dɩ-daá. 25Bɩlɛ́ bibaasí, anɖébi Elíya-dɛ́ɛ sáátɩ, aláa leeláa waabá bɔɖɔ́ɔ Israyɛ́ɛlɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá sáátɩ wenkí tɛ́ɛ́wʊ waagba hálɩ bɩ́ɩ́zɩ nasúdoozo na fɔɔlʊʊ́, ngɛ nyɔɔ́sɩ kʊ́bɔńzɩ waazʊ́ʊ laadɔ́ɔ rɩ́ŋa nɛ́. 26Amá, na bɩrɩ́ŋa, Ɩsɔ́ɔ tetíri Elíya badaá naárʊ-jɔ́, asée Sarɛpɩtáa tɛ́ɛ́dɩ tɩwɛ Sidɔ́ɔnɩ laadɔ́ɔ-daá nɛ́-dɛ́ɛ alʊ́ leelú-jɔ́ riké. 27Anɖébi Elizée-dɛ́ɛ sáátɩ, cɛnɩ́sɩ waabá sɩɖɔ́ɔ Israyɛ́ɛlɩ laadɔ́ɔ-daá, amá, sɩdaá báa nɛkɛ́rɛ tawáa kalá ɖacɩrɩ‑cɩrɩ, asée Siríi laadɔ́ɔ-daá cɛnɩŋa Namáanɩ riké.»
28Wenbá bɔwɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ nɛ́, baabá bɛyɛ́ɛ baaná baanɩ́ɩ tɔ́mwá tɩḿ nɛ́. 29Barɩ́ŋa baagʊrʊ́ banára Yeésu balɩzɩ́ tɛ́ɛ́dɩ. Booboná yɩ buurɔɔ́ wenká kɔrɔ bɛdɛ́ɛ tɛ́ɛ́dɩ wɛ nɛ́ kɛdɛ́ɛ kʊjʊʊ́-daá sɩsɩ na bɛkɛ́vɛ́dɩ́ yɩ ɩsála kazalɩ́ya-daá. 30Amá, ɩlɛ́ wɔɔgbɔɔná bɔlɔwʊtáá ɩɖɛ́ɛ ɩnɩ́bááwʊ.
Yeésu wɔɔɖɔ́ɔ zííni ɩrʊ́ naárʊ-rɔ
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 1.21-28 ɖʊɖɔ)
31Woobó ɩtála Kapɛrɩnawʊ́m, tɛ́ɛ́dɩ tɩwɛ Galilée laadɔ́ɔ-daá nɛ́ tɩdaá. Ngɛ Fɛɛzɩrɛ wɩ́rɛ nɛ́, ɩwɛ wánwɩlɩ́ɩ ɩráa. 32Ɩdɛ́ɛ wɩlɩ́ɩ waabá bɩlá wɛ bítí, káma, wánwɩlɩnáa yíko wenkí Ɩsɔ́ɔ weejéle yɩ nɛ́ gɛ. 33Ɩrʊ́ naárʊ wɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ ɩwɛná zííni; ngɛ ɩrʊ́ ɩmʊ́ woogóo bɩcáárɩ sɩsɩ: 34«Ówu! Yeésu Nazarɛ́ɛtɩ ńnɩ́, wé gɛ nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ na ɖáa. Nyɔ́ɔ́gɔ́nɩ sɩ ndɛlɛ́sɩ ɖáa yáá wé. Máábá mányɩ weení nyɛ́gɛ́ɛ nɛ́: nyɔ́ɔ́ gɛ Ɖacɩrɩ‑cɩrɩ-dʊ́ʊ weení Ɩsɔ́ɔ weegédíri yɩ nɛ́.» 35Ngɛ Yeésu waagazɩ́ kɩ na ɖóni ɩtɔ́ kɩ sɩsɩ: «Su tɔ́m, bɩka nlɩ́ɩ ɩrʊ́ ceení-rɔɔzɩ́.» Ńna gɛ zííni wɔɔlɔ ɩrʊ́ ɩmʊ́ adɛ ɩráa lɔwʊtáá kɩcáŋ kɩlɩ́ɩ ɩrɔ. Amá, kɩdalá yɩ nabʊ́rʊ bɩdaavé nɛ́. 36Bɩɩbá bɩlá wenbá barɩ́ŋa bɔwɛ ńna nɛ́ bítí hálɩ bɔ́nbɔɔzɩ́ ɖamá sɩsɩ: «Ŋmatɩrɛ wenɖé gɛ ɖɩna bɩlɛ́! Wánŋmatɩnáa zííniwá na yíko páá bɩka tɩlɛ́ tɩ́nlɩɩ́.» 37Ngɛ Yeésu yɩ́ɖɛ waabá ɖɩsɛ́ɛ fáráńdɩ́ kɩḿ kɩrɩ́ŋa kɩdaá.
Yeésu waawáázɩ kʊdɔndɩnáa ɖabata
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mat 8.14-17 na Mrk 1.29-34 ɖʊɖɔ)
38Yeésu waalɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́ nɛ́, ngɛ woobó ɩɖɛ́ɛ Simɔ́ɔnɩ-dɛ́ɛ ɖaána. Waadála nɛ́, Simɔ́ɔnɩ nɔɔzɔ́ɔ wánnyaadɩ́ ɩdɔnʊʊ́ ɩbá kizoláa. Ngɛ baavɩ́nɩ Yeésu sɩsɩ ɩ́waazɩ yɩ. 39Ńna gɛ Yeésu woolúúzi ɩdɩ ɩrɔ ɩkazɩ́ kʊdɔḿ, ngɛ waawáa, ɩkʊrʊ́ ńna‑ńna ɩɖʊ wɛ kíɖíím.
40Wɩ́sɩ waazála nɛ́, wenbá barɩ́ŋa bɔwɛná kʊdɔndɩnáa bánnyaadɩ́ kʊdɔmɩ́nɩ ndɩ‑ndɩ nɛ́ bɔɔgɔ́gɔ́ná wɛ Yeésu-jɔ́. Ngɛ ɩlɛ́ waadɩ́nɩ wɛ nʊ́ʊ́zɩ bɩka ɩwáázɩ wɛ. 41Zííniwá ɖʊɖɔ waalɩ́ɩ ɖabata-daá tíngoó sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ gɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́!» Amá, Yeésu waabá ɩkazɩ́ tɩ bɩka ikiziná tɩ sɩsɩ tɩ́kaŋmatɩ, káma, tɩlɛ́ tɩnyɩ sɩsɩ ɩnáábɩ́lɛ́ Lɛɛrʊ́.
Yeésu wánlám waázu Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá
(Ɩbɛ́ɛ́ŋ Mrk 1.35-39 ɖʊɖɔ)
42Tɛ́ɛ́wʊ weevé nɛ́, ngɛ waalɩ́ɩ ibó lénlé ɩráa fɛ́yɩ́ nɛ́. Ngɛ zamɔ́ɔ tuutúúma wɛ kɩ́njáádɩ yɩ. Sáátɩ wenkí baana yɩ nɛ́, bɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩsɩ bɔɖɔ́kɩ yɩ na ɩkɛ́ɖɛɛ iyéle wɛ. 43Amá, wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ: «Bɩmɔɔ́na mevééri ɩráa Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ kowúrɔ́ɔ-dɛ́ɛ Laabáárʊ Kífeńgi tɛ́ɛ́dɩwá tɩɩganáa-daá ɖʊɖɔ, káma, bʊrɔ gɛ Ɩsɔ́ɔ weegédíri ma.» 44Ngɛ weevééri ɩráa Laabáárʊ Kífeńgi Yudée laadɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá-daá.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2019, ABTem. All rights reserved.