Lûu 10
10
Núu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛi dítii
1Nyiŋi naa pôlu ma, Kúnuu-namui e núu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ sèe. Nya ƃe e dítɛ̀ɛ ŋ̀ɛi tuɛ feerɛ-feerɛ. Dí lì daa-ŋai kélee su da gwaa-ŋai kélee ma ƃɛi e kɛ̀ pâi liî naai. 2Nya ƃe è mò dîa, ǹyɛɛi, “Mɔlɔŋ mɔ̃ɔ̂i a zu gɛ́tɛ, kɛ́lɛ, dee-ƃela dífe táma ní; ka m̀ɔlɔŋ-nuu-namu fɛli a gɛɛ é dee-ƃela támaa tɛɛ ŋɔmɔlɔŋ-kpalaŋ-ŋai ŋá. 3Ka lí a kásiai; ka gáa, ŋa kátɛɛ̂i yɛ̂ɛ ƃála-lonii ƃe liî kɔ́li-saŋ su. 4Káfe li a bɛ̂bɛ, da kolâ, bɛlɛɛ kpaŋ-kpali ma; káfe kála ti núu da ma berei su. 5Tãi kà lɔ̀ la pɛ́rɛ da mui, ka m̀ó a maa-ŋuŋ kaai, ‘Lii-see é kɛ́ bɛ́rɛi ŋi ma!’ 6À kɛ̀ lii-sêe wɛli-nuu da káa naa, kálii-sêei a pâi kɛ̂i ma; à wàla kɛ́ ti, a pâi pâi pôlu kápɔ. 7Ka lɛɛ bɛ́rɛi ti mu, ka kálaa míi, ka kákpele a sɛŋ nyii nɔ da dɛ̀ɛ kápɔ, kpɛ́ni fêi, fɛ̂ɛ díi-kɛ-nuui e ŋɔfela-fei kaa; káfe lí pɛ́rɛ da lá, kákula naa ká lí da kpɛ́i la. 8Taai nyii nɔ kà lì zu dí díyee see kamui, ka mii-sɛŋ kélee mii da zèe káŋɛi. 9Ka ǹûai ƃálo naa díkaa kɔ́lɛ̂i, ka mó dîa kâa, ‘Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai a lɛɣɛ a káa.’ 10Kɛ́lɛ, taai nyii nɔ kà lì zu, dífe díyee see ni kamui, ka lí ka pîlaŋ daai su bere-lee-ŋai ma, ká m̀ó kâa, 11‘Kápɔ-taai muluŋ kpîŋ máŋ nyii lɛ̀ɛ kúkɔɔ ŋái, kwa gbɛ́mɛnîi a sêre kámɛni ma. Kɛ́lɛ, ka nyiŋi kɔlɔŋ a gɛɛ Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai a lɛɣɛ.’ 12Ŋá m̀ó kâa, a pâi kɛ̂i a nàa fii-kpɛɛ a ŋelei ti Sodɔŋ mɛni ma e tɛɛ daai ti ma.
Daa-ŋai nyii làa-la fé zui
(Maafîu 11:20-24)
13“Kpalo ƃêlai yâ, Koraziŋ! Kpalo ƃêlai yâ Bɛsaida! Kpɛ́ni fêi, à kɛ̀ ŋ̀wála-wâla tii kpaya-kpayai kɛ̂ kásui, dîi kɛ̀ tí Taya da Sidɔŋ, gɛ̀ ní, da wɔ́lɔ dílii pene, díkɛ maloŋ tôo-maa sêɣe tòo díkɔŋ ma, díkɛ see luu su. 14Kɛ́lɛ, a pâi kɛ̂i a nàa fii-kpɛɛ Taya da Sidɔŋ dímɛni ma mɛni-ŋa-tee ɣelei ma é tɛ́ɛ la kâa. 15À kɛ̀ tí yáŋ, Kapɔ̂nia, da pâi ímaa tɛ̂i í seri Ɣâla-taa? Da pâi ípilîi Dɛ̂ƃele-taa.
16“Ǹúui a káwoo mɛ̀nii, a ŋ́oo mɛ̀ni. Kɛ́lɛ, ǹúui a ǹyée kùla kamui, a ǹyée kùla mû. À kɛ̀ ti, ǹúui a ǹyée kùla ḿûi, a ǹyée kùla ǹúui mu ńdɛ̀ɛi.”
Núu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ dípà-pôlui
17Nya ƃe ǹúu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛi dí pà pôlu a lii-nɛ̃ɛ, dîyɛɛi, “Kúnuu-namui, nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai kpîŋ máŋ dí kúwoo sìɣe ílaâi su!” 18Nya ƃe è mò dîa, ǹyɛɛi, “Ŋá Sêtɔŋ kâa, é kúla Ɣâla-taa, e too yɛ̂ɛ ŋele-gbana ŋɔŋ. 19Ka gáa, ŋa wala-wala-laa tɛɛ kápɔ a gɛɛ ka sia kali mɛi da zɛŋkpɛ̂-ŋa, bɛlɛɛ kákpɔara-nuu ŋɔwala-walai ma; ǹyaŋ sɛŋ da fe pâi káŋwanâi. 20Kɛ́lɛ, káfe lii-nɛ̃ɛ kɛ̀ nyiŋi su a gɛɛ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da káwoo siɣe; kɛ́lɛ, kálii e nɛ̃ɛ a gɛɛ kálaa pɔ̃yɛɛ̂i Ɣâla-taa.”
Zîsɛ líi è nɛ̃ɛ
(Maafîu 11:25-27; 13:16, 17)
21Maa aƃai tí su Zîsɛ líi è nɛ̃ɛ M̀ɔlêŋ Maa Waai sârai, ǹyɛɛi, “Ŋa ísɛɣɛ̂i fêi, Ńâŋ, Ɣâla-taa da ŋ̀éniɛi Su-nuu-namui, a gɛɛ ya mɛnii ŋi lóo dáre-ƃelai dîa da mɛni maa-kɔri-ƃelai, ya ǹɛ́ nîa-pɛlɛɛi dîa; é máŋ kɛ́ ti, Ńâŋ, nyíti máŋ e kɛ̀ a ínîa-mɛni lɛ́lɛɛ. 22Ńâŋ a sɛŋ kélee tɛ́ɛ ḿbɔ; núu da fé Nòŋ-nuui kɔlɔŋ fɛ̂ɛ Nàŋ-nuui, kpaa núu da fé Nâŋ-nuui kɔlɔŋ fɛ̂ɛ Nòŋ-nuui, bɛlɛɛ la ǹúui ma nyii Nòŋ-nuui a ziɣe a gɛɛ e ǹɛ mai.”
23Nya ƃe e tìnaŋ ŋɔpôlu-ƃelai pɔ, e lono dípɔ dítee-tee kwaa ma, ǹyɛɛ, “Lûwa káa ŋɛi ma nyii a sɛŋ káa káŋɛi a gáâi! 24Kpɛ́ni fêi, ŋá m̀ó kâa, Ɣâla ŋɔlóno-kɛ-ƃela da kâloŋ-ŋa támaa da ŋ̀wɛ̂lii dí zɛŋ káa káŋɛi a gáai, kɛ́lɛ, dífe niî gáa ní, a gɛɛ dí m̀ɛnii mɛ́ni nyii ká m̀ɛnii, kɛ́lɛ, dífe niî mɛni ní.”
Sameria-nuu sɔŋ lɛ́lɛɛi
25Ǹyaŋ ka gáa, tɔ̂ŋ-lɛ-nuu tɔnɔ e sìɣe e tɔɔ a gɛɛ e zu kɔɔŋ, ǹyɛɛ ma, “Kaamɔ̂ɔ, le ƃe ŋa pɔ̂ri gɛ̂i a gɛɛ ŋa wɔlɔ-wɔlɔ fulu-laa sɔlɔ ƃo?” 26Nya ƃe e mò ma, ǹyɛɛi, “Le ƃe bɔ̃yɛɛ̂i dɔ̂ŋ-kɔlɔi sui? Ya ǹono leŋ?” 27Nya ƃe e zu tòo, ǹyɛɛi, “Fɛ̂ɛ í Ínuu-namu-Ɣala wɛ́li a ílii kélee, ímɔ̂leŋ kélee, íwala-wala-laai kélee, íkili kélee, í íkɔlɛ-ma-nuui wɛ́li yɛ̂ɛ íkpîŋ.” 28E mò ma, ǹyɛɛi, “Yâa zu too a zã́a; nyiŋi kɛ́, gɛ̀ ní, ya pâi fulu-laa kâai.”
29Kɛ́lɛ, e kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii e gbîŋ kɛ́ a núu sã́a. Nya ƃe e mò Zîsɛ ma, ǹyɛɛi, “Gbɛ̂ɛ ƃa ŋ́gɔlɛ-ma-nuui?” 30Zîsɛ e zu tòo, ǹyɛɛi, “Nalôŋ tɔnɔ ƃe kɛ̀ kulâi Zerusâlɛŋ a gɛɛ e yeŋ Zɛleko. Kɛ́lɛ, e tòo ŋuma-ƃela yée ŋá. Dí ŋɔseɣei wêyeŋ ma, dí ǹókwa dí ǹɛɛ naa dí li, e lɛɛ a guro gɛ pa saâi. 31Nàa kɛ́ɛ ti, sâla láa soŋ-nuu tɔnɔ e kɛ̀ tɛɛ̂i nàa-pere. Tãi e gàa lai, e m̀aa lâa, e tɛɛ bere-ƃelai nyíti mɛi-pere. 32Bere tɔnɔi ti nɔ ƃe Liivai-nuui e gɛ̀ la. Gɛɛ a pá a kula mai, e m̀aa lâa, é tɛ́ɛ ma bere-ƃelai nyíti mɛi-pere. 33Kɛ́lɛ, Sameria-nuu tɔnɔ e kɛ̀ tɛɛ̂i berei ti su, e pà kulâi ma. Tãi e gàa lai, m̀alôŋ e zòŋ. 34Nya ƃe e lì bɔ, e wulɔ da ŋwã̂ai pu ŋɔpalai ŋá e ŋá ɣiri; e m̀u sìɣe e zee gbɔɔ̂i-wɛlɛ-sôoi mɛi e li la ŋɔ̃yâ-laa-pɛrɛi mu e m̀ɛi kaa. 35Ŋelei tí pôlu ma, è sêleŋ feerɛ tɛ̀ɛ ŋɔ̃yâ-laa pɛ́rɛi mɛi-kaa-nuui pɔ́, ǹyɛɛi, ‘Ye nalôŋ ŋí mɛi káa; sɛŋ kélee ya gɔ̀lɛ m̀ɛni mai, ŋà pà pôlu, ŋa pâi gélee pɔɔ-tee fêi.’ 36Núu saaƃai ŋi gáa íkili ŋá nênɛ ƃa nalôŋ ŋí tòo ŋúma-ƃelai yée ŋái gɔlɛ-ma-nuu?” 37E mò ma, ǹyɛɛi, “Nalôŋ malôŋ kàai, ńyãa ƃe.” Nya ƃe Zîsɛ e mò ma, ǹyɛɛi, “Lí, í gɛ́ nɔ a bere tɔnɔi ti.”
Zîsɛ e Mere da Maatɛ nàa kàa
38Nya ƃe e kɛ̀ ti, díkɛɛ nâa liî díperei sui, e lì kpanâŋ da lá; nɛnî tɔnɔ ǹáa ƃe kɛ̀ a Maatɛ, e ǹyée sèe mù ŋɔpɛ́rɛi lá. 39Ǹêɣe-nɛnii e kɛ̀ naa, ǹáa ƃe kɛ̀ a Mere, nyii sèe Kúnuu-namui kɔ́ɔ mu, gɛ ŋ̀óli tɔɔ ŋ̀óo mai. 40Kɛ́lɛ, Maatɛ e kɛ̀ a gbaaŋɔɔ mii-sɛŋ kpɛtɛ mɛni ma; e lì bɔ, ǹyɛɛ, “Kúnuu-namui, ífe kpaaŋ ni berei ńêɣe-nɛnii e ńɛ̀ɛ la ŋ́gɛ mii-sɛŋ kpɛtɛ ńyãa tɔnɔi? Mó ma e pa e kpɔŋ mâ.” 41Kɛ́lɛ, Kúnuu-namui e ŋ̀óo su tòo, ǹyɛɛi, “Maatɛ, Maatɛ, íkpaaŋɔ̂ɔi, ílii kɛ́ kɔ mɛni támaa mɛni ma; 42mɛni tɔnɔ ƃe gbanaŋɔɔ̂i. Mere a ǹɛ́lɛɛ síɣe zu nyii dífe pâi gulâi ǹyêei.”
Currently Selected:
Lûu 10: KWB
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Lûu 10
10
Núu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛi dítii
1Nyiŋi naa pôlu ma, Kúnuu-namui e núu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ sèe. Nya ƃe e dítɛ̀ɛ ŋ̀ɛi tuɛ feerɛ-feerɛ. Dí lì daa-ŋai kélee su da gwaa-ŋai kélee ma ƃɛi e kɛ̀ pâi liî naai. 2Nya ƃe è mò dîa, ǹyɛɛi, “Mɔlɔŋ mɔ̃ɔ̂i a zu gɛ́tɛ, kɛ́lɛ, dee-ƃela dífe táma ní; ka m̀ɔlɔŋ-nuu-namu fɛli a gɛɛ é dee-ƃela támaa tɛɛ ŋɔmɔlɔŋ-kpalaŋ-ŋai ŋá. 3Ka lí a kásiai; ka gáa, ŋa kátɛɛ̂i yɛ̂ɛ ƃála-lonii ƃe liî kɔ́li-saŋ su. 4Káfe li a bɛ̂bɛ, da kolâ, bɛlɛɛ kpaŋ-kpali ma; káfe kála ti núu da ma berei su. 5Tãi kà lɔ̀ la pɛ́rɛ da mui, ka m̀ó a maa-ŋuŋ kaai, ‘Lii-see é kɛ́ bɛ́rɛi ŋi ma!’ 6À kɛ̀ lii-sêe wɛli-nuu da káa naa, kálii-sêei a pâi kɛ̂i ma; à wàla kɛ́ ti, a pâi pâi pôlu kápɔ. 7Ka lɛɛ bɛ́rɛi ti mu, ka kálaa míi, ka kákpele a sɛŋ nyii nɔ da dɛ̀ɛ kápɔ, kpɛ́ni fêi, fɛ̂ɛ díi-kɛ-nuui e ŋɔfela-fei kaa; káfe lí pɛ́rɛ da lá, kákula naa ká lí da kpɛ́i la. 8Taai nyii nɔ kà lì zu dí díyee see kamui, ka mii-sɛŋ kélee mii da zèe káŋɛi. 9Ka ǹûai ƃálo naa díkaa kɔ́lɛ̂i, ka mó dîa kâa, ‘Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai a lɛɣɛ a káa.’ 10Kɛ́lɛ, taai nyii nɔ kà lì zu, dífe díyee see ni kamui, ka lí ka pîlaŋ daai su bere-lee-ŋai ma, ká m̀ó kâa, 11‘Kápɔ-taai muluŋ kpîŋ máŋ nyii lɛ̀ɛ kúkɔɔ ŋái, kwa gbɛ́mɛnîi a sêre kámɛni ma. Kɛ́lɛ, ka nyiŋi kɔlɔŋ a gɛɛ Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai a lɛɣɛ.’ 12Ŋá m̀ó kâa, a pâi kɛ̂i a nàa fii-kpɛɛ a ŋelei ti Sodɔŋ mɛni ma e tɛɛ daai ti ma.
Daa-ŋai nyii làa-la fé zui
(Maafîu 11:20-24)
13“Kpalo ƃêlai yâ, Koraziŋ! Kpalo ƃêlai yâ Bɛsaida! Kpɛ́ni fêi, à kɛ̀ ŋ̀wála-wâla tii kpaya-kpayai kɛ̂ kásui, dîi kɛ̀ tí Taya da Sidɔŋ, gɛ̀ ní, da wɔ́lɔ dílii pene, díkɛ maloŋ tôo-maa sêɣe tòo díkɔŋ ma, díkɛ see luu su. 14Kɛ́lɛ, a pâi kɛ̂i a nàa fii-kpɛɛ Taya da Sidɔŋ dímɛni ma mɛni-ŋa-tee ɣelei ma é tɛ́ɛ la kâa. 15À kɛ̀ tí yáŋ, Kapɔ̂nia, da pâi ímaa tɛ̂i í seri Ɣâla-taa? Da pâi ípilîi Dɛ̂ƃele-taa.
16“Ǹúui a káwoo mɛ̀nii, a ŋ́oo mɛ̀ni. Kɛ́lɛ, ǹúui a ǹyée kùla kamui, a ǹyée kùla mû. À kɛ̀ ti, ǹúui a ǹyée kùla ḿûi, a ǹyée kùla ǹúui mu ńdɛ̀ɛi.”
Núu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ dípà-pôlui
17Nya ƃe ǹúu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛi dí pà pôlu a lii-nɛ̃ɛ, dîyɛɛi, “Kúnuu-namui, nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai kpîŋ máŋ dí kúwoo sìɣe ílaâi su!” 18Nya ƃe è mò dîa, ǹyɛɛi, “Ŋá Sêtɔŋ kâa, é kúla Ɣâla-taa, e too yɛ̂ɛ ŋele-gbana ŋɔŋ. 19Ka gáa, ŋa wala-wala-laa tɛɛ kápɔ a gɛɛ ka sia kali mɛi da zɛŋkpɛ̂-ŋa, bɛlɛɛ kákpɔara-nuu ŋɔwala-walai ma; ǹyaŋ sɛŋ da fe pâi káŋwanâi. 20Kɛ́lɛ, káfe lii-nɛ̃ɛ kɛ̀ nyiŋi su a gɛɛ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da káwoo siɣe; kɛ́lɛ, kálii e nɛ̃ɛ a gɛɛ kálaa pɔ̃yɛɛ̂i Ɣâla-taa.”
Zîsɛ líi è nɛ̃ɛ
(Maafîu 11:25-27; 13:16, 17)
21Maa aƃai tí su Zîsɛ líi è nɛ̃ɛ M̀ɔlêŋ Maa Waai sârai, ǹyɛɛi, “Ŋa ísɛɣɛ̂i fêi, Ńâŋ, Ɣâla-taa da ŋ̀éniɛi Su-nuu-namui, a gɛɛ ya mɛnii ŋi lóo dáre-ƃelai dîa da mɛni maa-kɔri-ƃelai, ya ǹɛ́ nîa-pɛlɛɛi dîa; é máŋ kɛ́ ti, Ńâŋ, nyíti máŋ e kɛ̀ a ínîa-mɛni lɛ́lɛɛ. 22Ńâŋ a sɛŋ kélee tɛ́ɛ ḿbɔ; núu da fé Nòŋ-nuui kɔlɔŋ fɛ̂ɛ Nàŋ-nuui, kpaa núu da fé Nâŋ-nuui kɔlɔŋ fɛ̂ɛ Nòŋ-nuui, bɛlɛɛ la ǹúui ma nyii Nòŋ-nuui a ziɣe a gɛɛ e ǹɛ mai.”
23Nya ƃe e tìnaŋ ŋɔpôlu-ƃelai pɔ, e lono dípɔ dítee-tee kwaa ma, ǹyɛɛ, “Lûwa káa ŋɛi ma nyii a sɛŋ káa káŋɛi a gáâi! 24Kpɛ́ni fêi, ŋá m̀ó kâa, Ɣâla ŋɔlóno-kɛ-ƃela da kâloŋ-ŋa támaa da ŋ̀wɛ̂lii dí zɛŋ káa káŋɛi a gáai, kɛ́lɛ, dífe niî gáa ní, a gɛɛ dí m̀ɛnii mɛ́ni nyii ká m̀ɛnii, kɛ́lɛ, dífe niî mɛni ní.”
Sameria-nuu sɔŋ lɛ́lɛɛi
25Ǹyaŋ ka gáa, tɔ̂ŋ-lɛ-nuu tɔnɔ e sìɣe e tɔɔ a gɛɛ e zu kɔɔŋ, ǹyɛɛ ma, “Kaamɔ̂ɔ, le ƃe ŋa pɔ̂ri gɛ̂i a gɛɛ ŋa wɔlɔ-wɔlɔ fulu-laa sɔlɔ ƃo?” 26Nya ƃe e mò ma, ǹyɛɛi, “Le ƃe bɔ̃yɛɛ̂i dɔ̂ŋ-kɔlɔi sui? Ya ǹono leŋ?” 27Nya ƃe e zu tòo, ǹyɛɛi, “Fɛ̂ɛ í Ínuu-namu-Ɣala wɛ́li a ílii kélee, ímɔ̂leŋ kélee, íwala-wala-laai kélee, íkili kélee, í íkɔlɛ-ma-nuui wɛ́li yɛ̂ɛ íkpîŋ.” 28E mò ma, ǹyɛɛi, “Yâa zu too a zã́a; nyiŋi kɛ́, gɛ̀ ní, ya pâi fulu-laa kâai.”
29Kɛ́lɛ, e kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii e gbîŋ kɛ́ a núu sã́a. Nya ƃe e mò Zîsɛ ma, ǹyɛɛi, “Gbɛ̂ɛ ƃa ŋ́gɔlɛ-ma-nuui?” 30Zîsɛ e zu tòo, ǹyɛɛi, “Nalôŋ tɔnɔ ƃe kɛ̀ kulâi Zerusâlɛŋ a gɛɛ e yeŋ Zɛleko. Kɛ́lɛ, e tòo ŋuma-ƃela yée ŋá. Dí ŋɔseɣei wêyeŋ ma, dí ǹókwa dí ǹɛɛ naa dí li, e lɛɛ a guro gɛ pa saâi. 31Nàa kɛ́ɛ ti, sâla láa soŋ-nuu tɔnɔ e kɛ̀ tɛɛ̂i nàa-pere. Tãi e gàa lai, e m̀aa lâa, e tɛɛ bere-ƃelai nyíti mɛi-pere. 32Bere tɔnɔi ti nɔ ƃe Liivai-nuui e gɛ̀ la. Gɛɛ a pá a kula mai, e m̀aa lâa, é tɛ́ɛ ma bere-ƃelai nyíti mɛi-pere. 33Kɛ́lɛ, Sameria-nuu tɔnɔ e kɛ̀ tɛɛ̂i berei ti su, e pà kulâi ma. Tãi e gàa lai, m̀alôŋ e zòŋ. 34Nya ƃe e lì bɔ, e wulɔ da ŋwã̂ai pu ŋɔpalai ŋá e ŋá ɣiri; e m̀u sìɣe e zee gbɔɔ̂i-wɛlɛ-sôoi mɛi e li la ŋɔ̃yâ-laa-pɛrɛi mu e m̀ɛi kaa. 35Ŋelei tí pôlu ma, è sêleŋ feerɛ tɛ̀ɛ ŋɔ̃yâ-laa pɛ́rɛi mɛi-kaa-nuui pɔ́, ǹyɛɛi, ‘Ye nalôŋ ŋí mɛi káa; sɛŋ kélee ya gɔ̀lɛ m̀ɛni mai, ŋà pà pôlu, ŋa pâi gélee pɔɔ-tee fêi.’ 36Núu saaƃai ŋi gáa íkili ŋá nênɛ ƃa nalôŋ ŋí tòo ŋúma-ƃelai yée ŋái gɔlɛ-ma-nuu?” 37E mò ma, ǹyɛɛi, “Nalôŋ malôŋ kàai, ńyãa ƃe.” Nya ƃe Zîsɛ e mò ma, ǹyɛɛi, “Lí, í gɛ́ nɔ a bere tɔnɔi ti.”
Zîsɛ e Mere da Maatɛ nàa kàa
38Nya ƃe e kɛ̀ ti, díkɛɛ nâa liî díperei sui, e lì kpanâŋ da lá; nɛnî tɔnɔ ǹáa ƃe kɛ̀ a Maatɛ, e ǹyée sèe mù ŋɔpɛ́rɛi lá. 39Ǹêɣe-nɛnii e kɛ̀ naa, ǹáa ƃe kɛ̀ a Mere, nyii sèe Kúnuu-namui kɔ́ɔ mu, gɛ ŋ̀óli tɔɔ ŋ̀óo mai. 40Kɛ́lɛ, Maatɛ e kɛ̀ a gbaaŋɔɔ mii-sɛŋ kpɛtɛ mɛni ma; e lì bɔ, ǹyɛɛ, “Kúnuu-namui, ífe kpaaŋ ni berei ńêɣe-nɛnii e ńɛ̀ɛ la ŋ́gɛ mii-sɛŋ kpɛtɛ ńyãa tɔnɔi? Mó ma e pa e kpɔŋ mâ.” 41Kɛ́lɛ, Kúnuu-namui e ŋ̀óo su tòo, ǹyɛɛi, “Maatɛ, Maatɛ, íkpaaŋɔ̂ɔi, ílii kɛ́ kɔ mɛni támaa mɛni ma; 42mɛni tɔnɔ ƃe gbanaŋɔɔ̂i. Mere a ǹɛ́lɛɛ síɣe zu nyii dífe pâi gulâi ǹyêei.”
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in