Skutky 4
4
Petr a Jan před Veleradou
1A když takto mluvili k lidu, přišli na ně kněží s velitelem chrámové stráže a se saduceji. 2Nemohli totiž snést, že učí lid a že v souvislosti s Ježíšem hlásají vzkříšení z mrtvých. 3Zatkli je, a protože už byl večer, nechali je do druhého dne ve vězení. 4Mnozí, kdo tu řeč slyšeli, však uvěřili, takže jejich počet dosáhl asi pěti tisíc mužů.
5Nazítří se v Jeruzalémě sešli židovští hodnostáři, starší a znalci Písma, 6velekněz Annáš a také Kaifáš, Jan, Alexandr a ostatní z velekněžského rodu. 7Postavili Petra s Janem doprostřed a vyslýchali je: „Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?“
8Tehdy jim Petr, naplněn Duchem svatým, řekl: „Vůdcové lidu a starší Izraele, 9jsme tu dnes vyslýcháni kvůli dobrému skutku, jímž bylo uzdravení nemocného člověka. 10Proto vám všem i celému izraelskému lidu oznamuji, že tento člověk před vámi stojí zdravý ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, jehož jste vy ukřižovali a jehož Bůh vzkřísil z mrtvých. 11To je ten
‚kámen vámi staviteli zavržený,
jenž se stal kamenem úhelným.‘#Žalm 118:22
12V nikom jiném není spása – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!“
13Když vůdcové viděli Petrovu a Janovu smělost a zjistili, že jsou to neučení a prostí lidé, žasli a poznali na nich, že byli s Ježíšem. 14Když se podívali na toho uzdraveného muže, jak tam s nimi stojí, neměli co na to říci. 15Poručili jim, ať odejdou z radní místnosti, a začali se radit: 16„Co s těmi lidmi uděláme? Celý Jeruzalém ví, že se skrze ně stal zjevný zázrak, a my to nemůžeme popřít. 17Aby se to ale mezi lidmi přestalo šířit, pohrozme jim, ať už o tom jménu s nikým nemluví.“ 18A tak je zavolali a přikázali jim, ať už o Ježíšově jménu vůbec nemluví ani neučí.
19Petr a Jan jim odpověděli: „Myslíte, že je v Božích očích správné, abychom poslouchali vás více než Boha? 20Nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“
21Když ale nemohli najít nic, za co by je potrestali, znovu jim pohrozili a s ohledem na lid je propustili. Všichni totiž oslavovali Boha za to, co se stalo – 22člověk přes čtyřicet let chromý byl zázračně uzdraven!
Dej nám smělost
23Poté, co byli propuštěni, přišli ke svým a vyprávěli, co jim řekli vrchní kněží a starší. 24Když to bratři uslyšeli, svorně pozvedli hlas k Bohu: „Pane, ty jsi stvořil nebe i zemi, moře i všechno, co je v nich. 25Ty jsi skrze Ducha svatého řekl ústy svého služebníka, našeho otce Davida:
‚Proč se národy vzbouřily
a lidé vymýšleli marnosti?
26Králové země povstali
a vládcové se spřáhli proti Hospodinu
a proti jeho Pomazanému.‘#Žalm 2:1–2
27A opravdu, Herodes a Pontius Pilát se spřáhli s pohany a s lidem Izraele proti tvému svatému služebníku Ježíši, jehož jsi pomazal, 28a provedli, co tvá ruka a tvá vůle předurčila, že se má stát. 29Pohleď nyní na jejich výhrůžky, Hospodine, a dej svým služebníkům, ať mluví tvé slovo se vší smělostí. 30Vztahuj svou ruku k uzdravování a dej, ať se ve jménu tvého svatého služebníka Ježíše dějí divy a zázraky!“
31Místo, na kterém se shromáždili, se po jejich modlitbě zatřáslo. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali směle mluvit Boží slovo.
Jedno srdce, jedna duše
32Celé to množství věřících mělo jedno srdce a jednu duši. Nikdo nic nenazýval svým vlastním majetkem, ale měli všechno společné. 33Apoštolové vydávali svědectví o vzkříšení Pána Ježíše s velikou mocí a na všech spočívala veliká milost. 34Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, protože ti, kdo vlastnili pole nebo domy, je prodávali a utržené peníze přinášeli 35k nohám apoštolů. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval.
36Joses, který od apoštolů dostal jméno Barnabáš (což v překladu znamená Syn potěšení), levita původem z Kypru, 37prodal své pole, přinesl peníze a položil je k nohám apoštolů.
Currently Selected:
Skutky 4: B21
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna
Skutky 4
4
Petr a Jan před Veleradou
1A když takto mluvili k lidu, přišli na ně kněží s velitelem chrámové stráže a se saduceji. 2Nemohli totiž snést, že učí lid a že v souvislosti s Ježíšem hlásají vzkříšení z mrtvých. 3Zatkli je, a protože už byl večer, nechali je do druhého dne ve vězení. 4Mnozí, kdo tu řeč slyšeli, však uvěřili, takže jejich počet dosáhl asi pěti tisíc mužů.
5Nazítří se v Jeruzalémě sešli židovští hodnostáři, starší a znalci Písma, 6velekněz Annáš a také Kaifáš, Jan, Alexandr a ostatní z velekněžského rodu. 7Postavili Petra s Janem doprostřed a vyslýchali je: „Jakou mocí a v čím jménu jste to udělali?“
8Tehdy jim Petr, naplněn Duchem svatým, řekl: „Vůdcové lidu a starší Izraele, 9jsme tu dnes vyslýcháni kvůli dobrému skutku, jímž bylo uzdravení nemocného člověka. 10Proto vám všem i celému izraelskému lidu oznamuji, že tento člověk před vámi stojí zdravý ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, jehož jste vy ukřižovali a jehož Bůh vzkřísil z mrtvých. 11To je ten
‚kámen vámi staviteli zavržený,
jenž se stal kamenem úhelným.‘#Žalm 118:22
12V nikom jiném není spása – na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni!“
13Když vůdcové viděli Petrovu a Janovu smělost a zjistili, že jsou to neučení a prostí lidé, žasli a poznali na nich, že byli s Ježíšem. 14Když se podívali na toho uzdraveného muže, jak tam s nimi stojí, neměli co na to říci. 15Poručili jim, ať odejdou z radní místnosti, a začali se radit: 16„Co s těmi lidmi uděláme? Celý Jeruzalém ví, že se skrze ně stal zjevný zázrak, a my to nemůžeme popřít. 17Aby se to ale mezi lidmi přestalo šířit, pohrozme jim, ať už o tom jménu s nikým nemluví.“ 18A tak je zavolali a přikázali jim, ať už o Ježíšově jménu vůbec nemluví ani neučí.
19Petr a Jan jim odpověděli: „Myslíte, že je v Božích očích správné, abychom poslouchali vás více než Boha? 20Nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“
21Když ale nemohli najít nic, za co by je potrestali, znovu jim pohrozili a s ohledem na lid je propustili. Všichni totiž oslavovali Boha za to, co se stalo – 22člověk přes čtyřicet let chromý byl zázračně uzdraven!
Dej nám smělost
23Poté, co byli propuštěni, přišli ke svým a vyprávěli, co jim řekli vrchní kněží a starší. 24Když to bratři uslyšeli, svorně pozvedli hlas k Bohu: „Pane, ty jsi stvořil nebe i zemi, moře i všechno, co je v nich. 25Ty jsi skrze Ducha svatého řekl ústy svého služebníka, našeho otce Davida:
‚Proč se národy vzbouřily
a lidé vymýšleli marnosti?
26Králové země povstali
a vládcové se spřáhli proti Hospodinu
a proti jeho Pomazanému.‘#Žalm 2:1–2
27A opravdu, Herodes a Pontius Pilát se spřáhli s pohany a s lidem Izraele proti tvému svatému služebníku Ježíši, jehož jsi pomazal, 28a provedli, co tvá ruka a tvá vůle předurčila, že se má stát. 29Pohleď nyní na jejich výhrůžky, Hospodine, a dej svým služebníkům, ať mluví tvé slovo se vší smělostí. 30Vztahuj svou ruku k uzdravování a dej, ať se ve jménu tvého svatého služebníka Ježíše dějí divy a zázraky!“
31Místo, na kterém se shromáždili, se po jejich modlitbě zatřáslo. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali směle mluvit Boží slovo.
Jedno srdce, jedna duše
32Celé to množství věřících mělo jedno srdce a jednu duši. Nikdo nic nenazýval svým vlastním majetkem, ale měli všechno společné. 33Apoštolové vydávali svědectví o vzkříšení Pána Ježíše s velikou mocí a na všech spočívala veliká milost. 34Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, protože ti, kdo vlastnili pole nebo domy, je prodávali a utržené peníze přinášeli 35k nohám apoštolů. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval.
36Joses, který od apoštolů dostal jméno Barnabáš (což v překladu znamená Syn potěšení), levita původem z Kypru, 37prodal své pole, přinesl peníze a položil je k nohám apoštolů.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna