Ndu-ishi-ozi 5
5
Ananayasu yẹle Safayira
1Noo ya; nwoke lanụ, eekuje Ananayasu yẹe nyee ya, bụ Safayira bya erekwaaphọ alị phẹ. 2Ananayasu haphodo aswa alị ono dobe; nyee ya makwaruphọ. Ọ bya ewotaru ndu-ishi-ozi ụphodu iya. 3Noo ya; Pyịta sụ iya: “Ananayasu! ?Bụ gụnu meru g'o gude i kwe gẹ Nsetanu bata ngu l'obu bya emee ngu g'ị gbaarụ Unme-dụ-Nsọ ẹregede; mbụ g'i kweta haphodo okpoga, i retaru l'alị ngu? 4Teke ono, i ti shidu ree alị ono; ?tọ bụdu nkengu? Tẹme i rechaa ya erere; ?tọ bụdu ngu bẹ okpoga iya dụ l'ẹka; ọ bụru ngu maru iphe, dụ ngu ree, i gege gude iya mee? ?Bụ gụnu meru g'o gude i kwe g'ẹgube iphe ono bata ngu l'obu? Ọ tọ bụkwa nemadzụ bẹ ị gbarụ ẹregede ọbu; ọ kwa Chileke!” 5Anụma, Ananayasu anụma iya; ọ daa gbaragadaga nwụhu. Ndzụ rwuta ndu nụmaru iya nụ. 6Ụnwokorobya wulihu bya akwaa ya akwa pata je elia.
7A nọepho iphe, ha g'awa ẹto nyee ya bata; ọphu ọ madụ iphe, meru nụ. 8Pyịta sụ iya: “?Bụwaa iphe, gụ lẹ ji ngu retaru l'alị unu-a baa?”
Ọ sụ iya: “Ee; l'ọ bụakwaa ya bụ ono.”
9Pyịta sụ iya: “?Bụ gụnu meru g'o gude gụ lẹ ji ngu chịa ìdzù g'unu hụa Unme Chileke ama? Lekwa ndu jeru eli ji ngu alwaphọ. Ọo phẹ a-pafụfukwa ngu phọ.” 10Epfupfu, oopfu iya; ọ daa gwọrogodogo lẹ mgboru ọkpa Pyịta l'ẹka ono nwụhu. Ụnwokorobya ono batashia ọ nwụhuwaa; ẹphe pata iya je elikube ji iya. 11Ndu Chịochi mgburugburu waa ndu ọzo, bụ ndu nụmaru iphe ono wata anma pyaapyaapyaa.
Ndu-ishi-ozi kabaa emeshi iphe-ọhumalenya
12Ndu-ishi-ozi meshiaru ndiphe igwerigwe iphe-ọhumalenya, dụgbaa biribiri l'echilabọ phẹ l'ẹka ono. Ndu kweru kẹ Nnajịuphu g'ẹphe ha tụgba nanụ ejeje anọkobe l'ẹka lanụ lẹ Ọnu-ụzo Sólomọnu; l'ime eze-ụlo Chileke. 13Ọphu ọ dụdu ndu ọphu ayịdu l'ọgbo ono jeru atụ ama k'etsoru phẹ; egudekpọkwaaro l'ẹphe bụ ndu dụru ndiphe lẹ nsọ. 14Ikpoto nemadzụ byaẹlaa bya ekweta kẹ Nnajịuphu; ụnwanyi mẹ unwoke. 15Ẹphe gude k'iphe ono, ndu-ishi-ozi eme ono pashịa ndu iphe, eme je edobe l'agụga gbororo; je enyebegbaa phẹ l'iphe, aazẹ azẹe mẹ l'utute; g'ọo-bụru Pyịta -ghatashia l'o mee phẹ ẹphe ewekọrohu; mbụ o -denyiduru phẹ ẹka; onyonyo iya ahakpọoru phẹ nụ rwua l'ẹhu. 16Ikpoto nemadzụ, shi lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, nọ-kubegbaa Jierúsalẹmu ntse gbakodzua patagbaaru phẹ ndibe phẹ, iphe eme waa ndu ọbvu eme. E mee phẹ ẹphe wekọrohuchaa.
Aakpa ndu-ishi-ozi ẹhu ọzokwa
17Onye-ishi ndu-ishi uke Chileke waa ndu etsoje iya nụ, bụ iya bụ ndu gba l'ọgbo ndu Sadusii tangịrihu; jiaharu phẹ iji-ẹnya. 18Ẹphe tụtachaa ndu-ishi-ozi ono je achịru ye l'ụlo-mkpọro, ọha nwe. 19O be l'ẹnyashi; ojozi-imigwe shi l'ẹka Nnajịuphu bya agụhashia ụzo ụlo mkpọro ono bata je edufuta ndu-ishi-ozi ono bya asụ phẹ: 20“Unu je apfụru l'ime eze-ụlo Chileke kọkotaru ndiphe akọ ndzụ, shi l'ẹka Kéreshi.” 21Ndu-ishi-ozi ono kwe iya hm. O be l'ụtsu; ẹphe je anọdu l'eze-ụlo Chileke wata ezi iphe.
Noo ya; onye-ishi ndu-ishi uke Chileke waa ndu yẹ l'iya gba l'ọgbo bya ekukọo ndu ọgbo-ikpe ono g'ẹphe ha; mbụ iphe, bụ ndu-ishi Ízurẹlu; g'ẹphe nọkobe chịa ọkpobe idzu. Ẹphe zia g'e je atụfuta ndu-ishi-ozi l'ụlo mkpọro kpụta byapfuta phẹ. 22Ndu e ziru jeshia; ọphu ẹphe ahụmaeduru phẹ l'ụlo mkpọro. Ẹphe lwaphuta azụ byapfuta ndu-ikpe ono bya asụ phẹ: 23Anyi jeshikwaaru; a tuchia ụlo mkpọro atuchi; gụa ya kpụkpurukpu. Ndu nche nọdugbakwaa nche l'ọnu-ụlo mkpọro ono. Anyi tụhaa ụzo; ọphu ọ dụedu onye anyi hụmaru l'ime iya. 24Onye-ishi ọgbogu eze-ụlo Chileke waa ndu-ishi uke Chileke nụma iphe ono; ọ tụfu phẹ ẹhu; ẹphe rịahaa iphe, l'e-me nụ. 25Nwoke lanụ gbabata bya asụ: “?Unu maru-a l'unwoke-a, unu tụru mkpọro-a bẹ pfụakwaru l'ime eze-ụlo Chileke ezi ndu nọ l'ẹka ono iphe.” 26Onye-ishi ndu ọgbogu ono lụfu chịta ndu ọgbogu je akpụta ndu-ishi-ozi ono kpụ-phuta azụ. Ọphu ẹphe egudedu ọkpehu kpụta phẹ; kẹle ẹphe atsụ ebvu a -nọnyaa ndiphe gude mkpuma tugbua phẹ.
27Ẹphe kpụta ndu-ishi-ozi ono bya edobe l'iphu ndzukọ ọgbo-ikpe phẹ. Onye-ishi ndu-ishi uke Chileke jịahaa phẹ ajị sụ: 28“?Anyi ta anmanarụ-a unu ọkwa sụ g'unu te egudehẹ ẹpha nwoke ono ezi iphe? Unu gude iphe ono, unu ezi ono zigbabẹ Jierúsalẹmu. Iphe, unu emekpọepho bụ g'unu tukobe anyi ọchi nwoke ono l'ishi.”
29Noo ya; Pyịta yẹle ndu-ishi-ozi ndu ọphunapho yeeru phẹ ọnu sụ phẹ: “Ọ kwa iphe, Chileke sụru g'anyi mee bẹ anyi e-meje. Ọ tọ bụkwa ọphu nemadzụ pfuru. 30Chileke nna anyi oche phẹ; meru gẹ Jizọsu shi l'ọnwu teta dzụru ndzụ g'unu kpọpyabechaaru iya l'oswebe ọ nwụhu. 31Chileke wolia ya dobe l'ẹkutara iya mee ya Nnajịoha waa Onye-Ndzọta g'oo-shi l'ẹka ono goshi ndu Ízurẹlu ụzo, ẹphe e-shi g'izimanụ lwa phẹ azụ; g'ọ gụaru phẹ nvụ l'iphe-ẹji phẹ. 32Ono bẹ anyi bụ ekebe iya. Nokwaphọ gẹ Unme-dụ-Nsọ, ọphu Chileke anụje onye emeje iphe, o pfuru bụkwapho ekebe iya.”
33Ẹphe nụmae ya phọ; mbụ ndu-ikpe ono; ẹphe gụru ọku wụa ẹhu; bya emeahaa g'ẹphe gbushia ndu-ishi-ozi ono. 34Onye lanụ l'ime phẹ, ẹpha iya bụ Gameliyẹlu gbalihu wata eye ọnu. Gameliyẹlu ono yị l'ọgbo ndu Fárisii; tẹme ọ bụkwarupho onye ezije ekemu; bya abụru onye ndiphe eyeru nsọ. Ọ sụ g'a chịta ndu-ishi-ozi ono chịfu etezi. 35Ẹphe lụfuepho; ọ sụ ndu-ikpe ono: “Mu sụ-a Ízurẹlu! Unu gebekwa! Unu kwabẹkwapho ẹnya l'iphe, unu abya eme ndu-a. 36L'unu maru l'o nwejehawaru teke nwoke, eeku Tiyudasu sụjeru lẹ ya bụ onye ha shii. Ndu rwuru ụnu nemadzụ tsoahaa ya. E gbua ya. Ndu ono, etso iya nụ ono gbakashịhu. Ọgbo, ọ watarụ laa. 37E mechaa; o be teke a gụjeru ọgu-a; Jiudasu onye Gálili fụtakwa. Ọ chịkotakwapho ndu ọphu tsoru yẹbedua. E gbukwaa ya phọ. Ndu ono, etsoje iya nụ ono tụko gbakashịhu. 38Nokwa gẹ kẹ ndu-a byaru bya adụ nta. Gẹ mu karụ unu; unu ta adụkwa iphe, unu e-me ndu-a. Unu pakwarụ phẹ haa. Ọ -bụru l'iphe-a, ẹphe achị idzu iya-a; ọzoo iphe-a, ẹphe eme-a shi l'ẹka nemadzụ bẹ ọo-lakwa-a. 39Obenu l'o -shi Chileke l'ẹka bẹ unu taa dụkwa ike akpọshi iphe, ẹphe eme. L'o -shi Chileke l'ẹka bẹ unu e-mechakwaa hụma l'ọo Chileke ono l'onwiya bẹ unu etso ọgu.” Ndu-ikpe ono mee iphe, Gameliyẹlu pfuru. 40Ẹphe kua ndu-ishi-ozi ono bya e chia phẹ iphe bya anmaaru phẹ ọkwa g'ọ tọ dụkwa mbọku, ẹphe e-gudebaa ẹpha Jizọsu epfu opfu ọzo; bya aparu phẹ haa. 41Ndu-ishi-ozi ono shi l'iphu ndzukọ ọgbo-ikpe ono tụgbua. Ẹhu nọdu atsọ phẹ ụtso lẹ Chileke gụru phẹ lẹ ndu dụ ree k'eje iphe-ẹhuka l'opfu ẹhu Jizọsu. 42Ọphu ẹphe ahadụru ezi iphe, l'eze-ụlo Chileke mẹ l'unuphu l'unuphu mbọku-mbọku arakwaphọ ozi-ọma ono arara l'ọo Jizọsu bụ Onye-Ndzọta ọbu, Chileke kweru ukwe iya ọbu.
Currently Selected:
Ndu-ishi-ozi 5: Izii
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2014 Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust
Ndu-ishi-ozi 5
5
Ananayasu yẹle Safayira
1Noo ya; nwoke lanụ, eekuje Ananayasu yẹe nyee ya, bụ Safayira bya erekwaaphọ alị phẹ. 2Ananayasu haphodo aswa alị ono dobe; nyee ya makwaruphọ. Ọ bya ewotaru ndu-ishi-ozi ụphodu iya. 3Noo ya; Pyịta sụ iya: “Ananayasu! ?Bụ gụnu meru g'o gude i kwe gẹ Nsetanu bata ngu l'obu bya emee ngu g'ị gbaarụ Unme-dụ-Nsọ ẹregede; mbụ g'i kweta haphodo okpoga, i retaru l'alị ngu? 4Teke ono, i ti shidu ree alị ono; ?tọ bụdu nkengu? Tẹme i rechaa ya erere; ?tọ bụdu ngu bẹ okpoga iya dụ l'ẹka; ọ bụru ngu maru iphe, dụ ngu ree, i gege gude iya mee? ?Bụ gụnu meru g'o gude i kwe g'ẹgube iphe ono bata ngu l'obu? Ọ tọ bụkwa nemadzụ bẹ ị gbarụ ẹregede ọbu; ọ kwa Chileke!” 5Anụma, Ananayasu anụma iya; ọ daa gbaragadaga nwụhu. Ndzụ rwuta ndu nụmaru iya nụ. 6Ụnwokorobya wulihu bya akwaa ya akwa pata je elia.
7A nọepho iphe, ha g'awa ẹto nyee ya bata; ọphu ọ madụ iphe, meru nụ. 8Pyịta sụ iya: “?Bụwaa iphe, gụ lẹ ji ngu retaru l'alị unu-a baa?”
Ọ sụ iya: “Ee; l'ọ bụakwaa ya bụ ono.”
9Pyịta sụ iya: “?Bụ gụnu meru g'o gude gụ lẹ ji ngu chịa ìdzù g'unu hụa Unme Chileke ama? Lekwa ndu jeru eli ji ngu alwaphọ. Ọo phẹ a-pafụfukwa ngu phọ.” 10Epfupfu, oopfu iya; ọ daa gwọrogodogo lẹ mgboru ọkpa Pyịta l'ẹka ono nwụhu. Ụnwokorobya ono batashia ọ nwụhuwaa; ẹphe pata iya je elikube ji iya. 11Ndu Chịochi mgburugburu waa ndu ọzo, bụ ndu nụmaru iphe ono wata anma pyaapyaapyaa.
Ndu-ishi-ozi kabaa emeshi iphe-ọhumalenya
12Ndu-ishi-ozi meshiaru ndiphe igwerigwe iphe-ọhumalenya, dụgbaa biribiri l'echilabọ phẹ l'ẹka ono. Ndu kweru kẹ Nnajịuphu g'ẹphe ha tụgba nanụ ejeje anọkobe l'ẹka lanụ lẹ Ọnu-ụzo Sólomọnu; l'ime eze-ụlo Chileke. 13Ọphu ọ dụdu ndu ọphu ayịdu l'ọgbo ono jeru atụ ama k'etsoru phẹ; egudekpọkwaaro l'ẹphe bụ ndu dụru ndiphe lẹ nsọ. 14Ikpoto nemadzụ byaẹlaa bya ekweta kẹ Nnajịuphu; ụnwanyi mẹ unwoke. 15Ẹphe gude k'iphe ono, ndu-ishi-ozi eme ono pashịa ndu iphe, eme je edobe l'agụga gbororo; je enyebegbaa phẹ l'iphe, aazẹ azẹe mẹ l'utute; g'ọo-bụru Pyịta -ghatashia l'o mee phẹ ẹphe ewekọrohu; mbụ o -denyiduru phẹ ẹka; onyonyo iya ahakpọoru phẹ nụ rwua l'ẹhu. 16Ikpoto nemadzụ, shi lẹ mkpụkpu lẹ mkpụkpu, nọ-kubegbaa Jierúsalẹmu ntse gbakodzua patagbaaru phẹ ndibe phẹ, iphe eme waa ndu ọbvu eme. E mee phẹ ẹphe wekọrohuchaa.
Aakpa ndu-ishi-ozi ẹhu ọzokwa
17Onye-ishi ndu-ishi uke Chileke waa ndu etsoje iya nụ, bụ iya bụ ndu gba l'ọgbo ndu Sadusii tangịrihu; jiaharu phẹ iji-ẹnya. 18Ẹphe tụtachaa ndu-ishi-ozi ono je achịru ye l'ụlo-mkpọro, ọha nwe. 19O be l'ẹnyashi; ojozi-imigwe shi l'ẹka Nnajịuphu bya agụhashia ụzo ụlo mkpọro ono bata je edufuta ndu-ishi-ozi ono bya asụ phẹ: 20“Unu je apfụru l'ime eze-ụlo Chileke kọkotaru ndiphe akọ ndzụ, shi l'ẹka Kéreshi.” 21Ndu-ishi-ozi ono kwe iya hm. O be l'ụtsu; ẹphe je anọdu l'eze-ụlo Chileke wata ezi iphe.
Noo ya; onye-ishi ndu-ishi uke Chileke waa ndu yẹ l'iya gba l'ọgbo bya ekukọo ndu ọgbo-ikpe ono g'ẹphe ha; mbụ iphe, bụ ndu-ishi Ízurẹlu; g'ẹphe nọkobe chịa ọkpobe idzu. Ẹphe zia g'e je atụfuta ndu-ishi-ozi l'ụlo mkpọro kpụta byapfuta phẹ. 22Ndu e ziru jeshia; ọphu ẹphe ahụmaeduru phẹ l'ụlo mkpọro. Ẹphe lwaphuta azụ byapfuta ndu-ikpe ono bya asụ phẹ: 23Anyi jeshikwaaru; a tuchia ụlo mkpọro atuchi; gụa ya kpụkpurukpu. Ndu nche nọdugbakwaa nche l'ọnu-ụlo mkpọro ono. Anyi tụhaa ụzo; ọphu ọ dụedu onye anyi hụmaru l'ime iya. 24Onye-ishi ọgbogu eze-ụlo Chileke waa ndu-ishi uke Chileke nụma iphe ono; ọ tụfu phẹ ẹhu; ẹphe rịahaa iphe, l'e-me nụ. 25Nwoke lanụ gbabata bya asụ: “?Unu maru-a l'unwoke-a, unu tụru mkpọro-a bẹ pfụakwaru l'ime eze-ụlo Chileke ezi ndu nọ l'ẹka ono iphe.” 26Onye-ishi ndu ọgbogu ono lụfu chịta ndu ọgbogu je akpụta ndu-ishi-ozi ono kpụ-phuta azụ. Ọphu ẹphe egudedu ọkpehu kpụta phẹ; kẹle ẹphe atsụ ebvu a -nọnyaa ndiphe gude mkpuma tugbua phẹ.
27Ẹphe kpụta ndu-ishi-ozi ono bya edobe l'iphu ndzukọ ọgbo-ikpe phẹ. Onye-ishi ndu-ishi uke Chileke jịahaa phẹ ajị sụ: 28“?Anyi ta anmanarụ-a unu ọkwa sụ g'unu te egudehẹ ẹpha nwoke ono ezi iphe? Unu gude iphe ono, unu ezi ono zigbabẹ Jierúsalẹmu. Iphe, unu emekpọepho bụ g'unu tukobe anyi ọchi nwoke ono l'ishi.”
29Noo ya; Pyịta yẹle ndu-ishi-ozi ndu ọphunapho yeeru phẹ ọnu sụ phẹ: “Ọ kwa iphe, Chileke sụru g'anyi mee bẹ anyi e-meje. Ọ tọ bụkwa ọphu nemadzụ pfuru. 30Chileke nna anyi oche phẹ; meru gẹ Jizọsu shi l'ọnwu teta dzụru ndzụ g'unu kpọpyabechaaru iya l'oswebe ọ nwụhu. 31Chileke wolia ya dobe l'ẹkutara iya mee ya Nnajịoha waa Onye-Ndzọta g'oo-shi l'ẹka ono goshi ndu Ízurẹlu ụzo, ẹphe e-shi g'izimanụ lwa phẹ azụ; g'ọ gụaru phẹ nvụ l'iphe-ẹji phẹ. 32Ono bẹ anyi bụ ekebe iya. Nokwaphọ gẹ Unme-dụ-Nsọ, ọphu Chileke anụje onye emeje iphe, o pfuru bụkwapho ekebe iya.”
33Ẹphe nụmae ya phọ; mbụ ndu-ikpe ono; ẹphe gụru ọku wụa ẹhu; bya emeahaa g'ẹphe gbushia ndu-ishi-ozi ono. 34Onye lanụ l'ime phẹ, ẹpha iya bụ Gameliyẹlu gbalihu wata eye ọnu. Gameliyẹlu ono yị l'ọgbo ndu Fárisii; tẹme ọ bụkwarupho onye ezije ekemu; bya abụru onye ndiphe eyeru nsọ. Ọ sụ g'a chịta ndu-ishi-ozi ono chịfu etezi. 35Ẹphe lụfuepho; ọ sụ ndu-ikpe ono: “Mu sụ-a Ízurẹlu! Unu gebekwa! Unu kwabẹkwapho ẹnya l'iphe, unu abya eme ndu-a. 36L'unu maru l'o nwejehawaru teke nwoke, eeku Tiyudasu sụjeru lẹ ya bụ onye ha shii. Ndu rwuru ụnu nemadzụ tsoahaa ya. E gbua ya. Ndu ono, etso iya nụ ono gbakashịhu. Ọgbo, ọ watarụ laa. 37E mechaa; o be teke a gụjeru ọgu-a; Jiudasu onye Gálili fụtakwa. Ọ chịkotakwapho ndu ọphu tsoru yẹbedua. E gbukwaa ya phọ. Ndu ono, etsoje iya nụ ono tụko gbakashịhu. 38Nokwa gẹ kẹ ndu-a byaru bya adụ nta. Gẹ mu karụ unu; unu ta adụkwa iphe, unu e-me ndu-a. Unu pakwarụ phẹ haa. Ọ -bụru l'iphe-a, ẹphe achị idzu iya-a; ọzoo iphe-a, ẹphe eme-a shi l'ẹka nemadzụ bẹ ọo-lakwa-a. 39Obenu l'o -shi Chileke l'ẹka bẹ unu taa dụkwa ike akpọshi iphe, ẹphe eme. L'o -shi Chileke l'ẹka bẹ unu e-mechakwaa hụma l'ọo Chileke ono l'onwiya bẹ unu etso ọgu.” Ndu-ikpe ono mee iphe, Gameliyẹlu pfuru. 40Ẹphe kua ndu-ishi-ozi ono bya e chia phẹ iphe bya anmaaru phẹ ọkwa g'ọ tọ dụkwa mbọku, ẹphe e-gudebaa ẹpha Jizọsu epfu opfu ọzo; bya aparu phẹ haa. 41Ndu-ishi-ozi ono shi l'iphu ndzukọ ọgbo-ikpe ono tụgbua. Ẹhu nọdu atsọ phẹ ụtso lẹ Chileke gụru phẹ lẹ ndu dụ ree k'eje iphe-ẹhuka l'opfu ẹhu Jizọsu. 42Ọphu ẹphe ahadụru ezi iphe, l'eze-ụlo Chileke mẹ l'unuphu l'unuphu mbọku-mbọku arakwaphọ ozi-ọma ono arara l'ọo Jizọsu bụ Onye-Ndzọta ọbu, Chileke kweru ukwe iya ọbu.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2014 Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust