Yɔhánɛsɛ 18

Nyɛmbɛ́ na nɛhɔŋɔa nɛ́ Yə́susu

(Mat 26.47-56; Mə́l 14.43-50; Lúk 22.47-53)

1Əlimə yɛ mabɛ́kálɛ́na, Yə́susu a ná hɔalɛ́na, a ná ákáná na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna, bá ná bíásɛ́na ɔ yííní tanɛ́ yɛ hɛbɛ́lakanɛmbɔŋɔ hɛ́ Sɛtɛlɔ́ŋɔ, yɛ́mɔtɛ́ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ yɛ́ ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ná fínə́ na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna. 2Yútasɛ á mɔsɛma wa Yə́susu, a ka bá a ndɔ yɛ́táyɛ́ ɛbɔ́ka manya muɛsɛ bɔkɔasɛ́á, ɔ yɛ́mɔtɛ́ ikúílí, Yə́susu na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá lɛ kɔtakana ɔmɔ́tɔ́yɛ́. 3Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Yútasɛ a ná ilúkunə yɛ́ bɔkɔfɔnɛa bá Lɔ́ma ɛtá na batáta ɔbá bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛfalísia bá ná lɔma, bá ná ákáka umə́, na bikúlúmə́ bɛ́ bilə́, ɛmbɛ́hɛ́, na bitiəkətiəkə. 4Yə́susu a manyaka bikimə ɔbɛ́á ɛkasɛ bɛ́ ndá wɛɛ́ya fámɛ́ná, a ná bɛ́nyálɛ́la, a ná bəə́bu batá a sɛ́á: «Ɔwanɛ́ nɔ ndɔ siə əə́?» 5Bá sɛ́á: «Á Yə́susu, á mɔndɔ wa Násalɛtɛ.» Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ́ mɛaŋɔ́á wɔ́ɔwɔ.» Yútasɛ á mɔsɛma wa Yə́susu, a ka báá ɔ ilúkunə na bəə́bu. 6Ɛnaka Yə́susu á bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Ɔ́ mɛaŋɔ́á wɔ́ɔwɔ.» Bá ná híáná na əlimə, bá ná sukúnúə́ ɔ misí. 7Yə́susu a ná híánɔ́lɔ́na ɔ uwəbú ɔbata a sɛ́á: «Ɔwanɛ́ nɔ ndɔ siə əə́?» Bá sɛ́á: «Á Yə́susu, á mɔndɔ wa Násalɛtɛ.» 8Yə́susu a sɛ́á: «Mɛ ná bənú lɛ́ná buɔnɔ́ ɔwá ɔ́ mɛaŋɔ́á wɔ́ɔwɔ. Ábá ɔwámɛ nɔ ndɔ siə, nɔ́ báaba niása bá ákáka.» 9Á nɔ́yɛ́ yáyɛ́á ɛtambá yɛ́ ná bíúndúsíníə́ ɔyɛ́á a ná láá a sɛ́á: «Á Isə́, bəkimə ɔbá ɔ ná mɛaŋɔ́á índíə́ ata ɔmɔtɛ́ a sa nímínə.»

10Nɔ́yɛ́ Símono Bíə́lə ɔwá a ná báá na mɔkɔ́átá ɔ ɔwayɛ́ ɛbákálá, a ná muítə sɔhɔ, a ná mulúə́ wɔ́ ɛsalɛ yɛ́ bɛnɔ́mɛ wɔ́ mɔnyɛna wa isə́lúkú yɛ bətitiəmahánɛna fala. Niínyə nɛ́ mɔ́táyɛ́ mɔnyɛna á Málákusu. 11Mba, Yə́susu a ná Bíə́lə lɛ́na a sɛ́á: «Híə́níə́ wə́wúə́ mɔkɔ́átá ɔ ɛbákálá. Ɔ ndɔ fɛka ɔwá mɛ ndɔ kinəkə ɔ ɛmɔ́kɛ́ ɔnyáá ɔyɛ́á yamɛ́á Isə́ a ná mɛaŋɔ́á índíə́ əə́?» 12Ilúkunə yɛ́ bɔkɔfɔnɛa bá Lɔ́ma, wəbúə́ mɔmanɛna na batáta bá Bɛyútɛnɛ, bá ná Yə́susu halɛ́na, bá ná wɛɛ́ya makátá ɔ́lɔ́kɔ́kɔ́ na mikolí.

Bíə́lə a nɔ́ Yə́susu bɛ́sáŋɔna

(Mat 26.57-58; Mə́l 14.53-54; Lúk 22.54)

13Bá ná taŋá a Yə́susu ɔ ɔwakánana á Ána busíə́ bɔkɔasɛ́á, a ka báá mukinə́ wa Kayífi ɔwá a ná báá Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa ɔ hítə́yí hiɔŋɔ. 14Ɔ́ mɛ́táyɛ́ Kayífi ɛ́mɔtɛ́ a ná bisə́lúkú bɛ́ Bɛyútɛnɛ məlíhə́ní índíə́ a sɛ́á: «Yɛ́ lɛa na mɔsɛ́ŋɛ́ ɔwá mɔndɔ ɔmɔtɛ́ á wínə́ ɛlɔ́áyɛ́ bɔnɔŋɔ bukimə.»

(Mat 26.69-70; Mə́l 14.66-68; Lúk 22.55-57)

15Símono Bíə́lə na wɔmɔtɛ́ mɔkɔ́nɛna bá ná Yə́susu ɔŋgɔ. Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa a ka bá a ndɔ mɔ́táyɛ́ mɔkɔ́nɛna manya muɛsɛ. Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ a ná fínə́ na Yə́susu ɔ niə́lətíə́ nɛ́ mɔkákɔ ɔ ɔmbɛ́la wɔ́ Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa, 16mba, Bíə́lə a sa áyɛ́ fínə, a ná tíkə́nə́ ɔ busíə́ bɔ́ hɛkɔ́kɛ. Wɛ́ɛ́yɛ́ mɔkɔ́nɛna ɔwá Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa a ná bá a ndɔ manya, a ná fama, a ná káhɔ́ɔ́kɔ́ na muəndú ɔwá a ná báá ɔ hɛkɔ́kɛ ɔtáta. Mba, bá ná Bíə́lə fíníə́. 17Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, mɔnyɛna muəndú ɔwá a ná báá ɔ hɛkɔ́kɛ ɔtáta, a ná Bíə́lə batá a sɛ́á: «Aŋɔ́á tɔ́na ɔ lɛ bá mɔkɔ́nɛna wa wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ əə́?» A sɛ́á: «Bóo! Mɛ lɛ bá wayɛ́á mɔkɔ́nɛna.» 18Ɛ́sɛ́á nikə nɛ́ ná báá, bɔnyɛna na batáta bá ka hiwə kɔtaka ɛlɔ́áyɛ́ ɔwɔsɔ́bɔ, Bíə́lə a ka báá ɔ ɔwɔsɔ́bɔ na bəə́bu.

Mutitiəmahánɛna mɔŋɛ́ŋa a ndɔ Yə́susu njɔnɔ

(Mat 26.59-66; Mə́l 14.55-64; Lúk 22.66-71)

19Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa a ná botólíə́ á Yə́susu ɔ ɔnjɔnɔ ɛsalɛ yɛ́ báyɛ́á bɔkɔ́nɛna na bɛ́áyɛ́á binə́níníə́. 20Yə́susu a sɛ́á: «Mɛ ka bɛndɔ bəkimə hɔ́kɛna ɔ mianyɔ́, ikúílí tɛ́á mɛ úkúnəkiə ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na, ɔ Tɛ́mbɛlɛ ɔhá Bɛyútɛnɛ bikimə bá ndɔ kɔtana, ata bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ mɛ sa laa ɔ inditiə. 21Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ mɛaŋɔ́á njɔnɛna əə́? Batáka ɔ bááyɛ́ ɔbá bá ná ɔ́kɔ́kɛ́ná yatɛ́ ɔyɛ́á mɛ ná bəə́bu hɔ́kɛ́na, bəə́bu bá ndɔ manya muɛsɛ yatɛ́ ɔyɛ́á mɛ ná lááka.» 22Ɛnaka Yə́susu a hɔ́lɔ́ nɔ́yɛ́, wɔmɔtɛ́ mɔtáta ɔwá a ná bá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ná wɛɛ́ya sáná na ɔmɔ́lɛ́, a sɛ́á: «Á nɔ́yɛ́ ɔ ndɔ Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa bíhíə́niniə əə́?» 23Yə́susu a sɛ́á: «Ábá mɛ ná hɔ́lɔ́ mɔbɛ́á, ínə́níə́ mɛaŋɔ́á yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á yɛbɛ́á: Mba, ábá mɛ ná hɔ́lɔ́ taká, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ mɛaŋɔ́á súbínə əə́?» 24Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Ána a ná Yə́susu lɔ́má makátá ɔ́lɔ́kɔ́kɔ́tɔ́ á Kayífi á Mutitiəmahánɛna Mɔŋɛ́ŋa.

25Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, Símono Bíə́lə a ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔ ɔwɔsɔ́bɔ. Bá ná wɛɛ́ya batá bá sɛ́á: «Aŋɔ́á tɔ́na ɔ lɛ bá wɔmɔtɛ́ mɔkɔ́nɛna wa wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ əə́?» A ná saŋɔna, a sɛ́á: «Bóo! Mɛ lɛ bá wayɛ́á mɔkɔ́nɛna.»

Yə́susu á Bilátɛ busíə́

(Mat 27.1-2, 11-14; Mə́l 14.69-72)

26Wɔmɔtɛ́ mɔnyɛna wa Mutitiəmahánɛna mɔŋɛ́ŋa a ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ka báá nikúlə nɛ́ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ ɔwá Bíə́lə a ná mulúə́ fala, a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Tátá ɔwáwɔ mɛ ná siəkínə ɔ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ na Yə́susu əə́?» 27Mba, Bíə́lə a ná manyɔ́ wɛɛ́ya bɛ́sáŋɔna, ɔ umisíúmə́, miɔkɔ́ yɛ́ ná lɔ́ŋɔ́ kokóóko!

Yə́susu ɔ busíə́ bɔ́ mɔmanɛna á Bilátɛ

28Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, bá ná Yə́susu hɔalɛ́nána á Kayífi busíə́, bá ná wɛɛ́ya ákánáná ɔ bituənínə́ bɛ́ mɔmanɛna, yɛ́ ka báá ɛsɔ́mbalɛ́. Mba, bisə́lúkú bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá sa fínə ɔ bituənínə́ bɛ́ mɔmanɛna ɔkɛaka ɔwá, bá lɛ bítífílə́ ubusíə́ bɔ́ nɛnɛ́á nɛ́ Básɛ́ka. 29Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, mɔmanɛna Bilátɛ a ná ká bəə́bu kɔ́ána ɔ niə́lətíə́, a sɛ́á: «Ɔ yatɛ́ nɔ ndɔ wɔ́ɔwɔ mɔndɔ sɔ́mɛnɛna əə́?» 30Bá sɛ́á: «Ata wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a lɛ bɔbɛ́á kɛa, há tɔ sá aŋɔ́á wɛɛ́ya húlə́ninə.» 31Nɔ́yɛ́ Bilátɛ a sɛ́á: «Bənú bɛ́múɛ́tɛ́ nɔ́ wɛɛ́ya ɛta, nɔ́ wɛɛ́ya kə́lə́sə́kíə́ ɛ́sɛ́á wə́núə́ umbə́ndə́ wɔ́ ndɔ laa.» Bɛyútɛnɛ bá sɛ́á: «Tɔ lɛ bá na iŋgínə́ yɛ mɔndɔ ɔ ɔwɔ́nɔ.» 32Nɔ́yɛ́ yɛ́ ka bɛ́kɛaka ɔkɛaka ɔ sɛ́á ɛtambá ɔyɛ́á Yə́susu a ná láá, yɛ́ bíúndúsíníə́ ɔ uwinə́niə yatɛ́ nindínə́ nɛ́ nyɛmbɛ́ a ŋɔ wínə.

33Bilátɛ a ná tilə́ ɔ ɔwáyɛ́ bituənínə́. Á ná Yə́susu ɛ́lɛ́na, a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: «Aŋɔ́á ɔ lɛ́á munəni wa Bɛyútɛnɛ əə́?» 34Yə́susu a sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ nɔ́yɛ́ batɛna, aŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́ ɔ́ ná nɔ́yɛ́ bɛ́kɔ́lɔ́mɔ́kɔ́na ataná, bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ bá ná aŋɔ́á nɔ́yɛ́ lɛ́na ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ əə́?» 35Bilátɛ a sɛ́á: «Haa! Mɛ lɛ bá Mɔyútɛnɛ. Bɔ́áwɔ́á bɔnɔŋɔ na bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna bá ná aŋɔ́á sɛmɛ́na ɔ ɔwámɛ. Yatɛ́ ɔ ná kɛ́áka əə́?» 36Yə́susu a sɛ́á: «Nɛ́ámɛ́á nɛmanɛna nɛ́ lɛ bá nɛ́ yɛ́ɛyɛ misí. Ata nɛ́ámɛ́á nɛmanɛna nɛ́ bámɛnɛna nɛ́ yɛ́ɛyɛ misí, há bámɛ́á bɔnyɛna bá ná nɔ́áka ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ ɔkɛaka ɔwá, bá lɛ mɛaŋɔ́á sɛ́mɛ́na ɔ Bɛyútɛnɛ. Mba, ɔ taká, nɛ́ámɛ́á nɛmanɛna nɛ́ lɛ bá isíŋáka háha.» 37Nɔ́yɛ́, Bilátɛ a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: «Aŋɔ́á ɔ́ lɛ́á taká munəni əə́?» Yə́susu a sɛ́á: «Aŋɔ́á ɔ ndɔ laa ɔwá mɛ lɛa munəni. Mɛ ka bíbíə́nə, mɛ ná ndásá ɔ misí ɔ imbóŋi yɛ taká ufə́mə́ləniə. Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a lɛ́á wa taká, a ndɔ nɛ́ámɛ́á nióni ɔ́kɔ.» 38Bilátɛ a sɛ́á: «Yatɛ́ yɛ́ lɛ́á taká əə́?»

Bá nɔ́ Yə́susu hɔkɛna ɔ nyɛmbɛ́

(Mat 27.15-31; Mə́l 15.6-20; Lúk 23.13-25)

Əlimə yɛ bɛ́ɛ́yɛ́ bɛtambá, a ná manyɔ́ fáma ɔ nɛnyáná na Bɛyútɛnɛ, a sɛ́á: «Ɛ́sɛ́á wə́míə́ usinə, mɛ lɛ ndɔ hɛkɔma bɔ́ŋɔ ata hímotí ɔhɛ́á hɛ́ ndɔ wɛɛ́ya hɔkɛna. 39Mba, ɛ́sɛ́á yə́núə́ ɛnɛ́ma yɛ́ booko ɔwá Básɛ́ka tɛ́á, mɛ bənú mɔndɔ wa ɛbɔka niasɛna ɔmɔtɛ́, nɔ ndɔ siə ɔwá mɛ bənú munəni wa Bɛyútɛnɛ niasɛ́na əə́?» 40Bɛndɔ bəkimə bá ná yə́mə́níə́ bá sɛ́á: «Bóo! Táta ɔwáyɛ́, mba á Balábasɛ!» Mba nɔ́yɛ́, Balábasɛ a ka bá mucəŋə.

Currently Selected:

Yɔhánɛsɛ 18: tvu

Highlight

Copy