Yɔhánɛsɛ 7
7
Bənínyə́ bá Yə́susu bá lɛ bá nɛkɔmba tálɛ́nátɔ́ ɔ ɔwayɛ́
1Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Yə́susu a bálaka a lɔɔkɔ ɔ misí mikimə yɛ Kalɛ́lɛa, a sa hikiə ɔbɛ́káŋála ɔ Yútɛa bɔkɔasɛ́á, Bɛyútɛnɛ bá ka báá bá ndɔ siə ɔ ɔwayɛ́ ɔwɔ́nɔ. 2Ɛŋganda ɔ Bɛyútɛnɛ yɛ bɛanda yɛ́ ka báá hoóyi. 3Bənínyə́ bá Yə́susu bá ná wɛɛ́ya lɛ́na bá sɛ́á: «Hɔalɛ́na, káka ɔ bɔnɔŋɔ bɔ́ Yútɛa ɔkɛaka ɔwá, báwɔ́á bɔkɔ́nɛna bəə́bu tɔ́na, bá bɛkɔa siəkínə ɔbɛ́á ɔ ndɔ kɛa. 4Ábá ɔ ndɔ siə ɔwá bá aŋɔ́á manyá, ɔ lɛ bitimə. Ɔ ndɔ bɛkɔa bɛŋɛ́ŋa kɛa, ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, fámálana ɔ ətíə́ yɛ bɛndɔ bəkimə.» 5Ɔ taká, ata báyɛ́á bənínyə́ bɛ́múɛ́tɛ́ bá sa níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́. 6Mba, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Yámɛ́á ikúílí yɛ́ nana ndáfama. Ɛlɔ́áyɛ́ ənú, ata ɔ́ uyə́níə́ ikúílí yɛ́ lɛa yɛɛsɛ. 7Bɛndɔ bá yɛ́ɛ́yɛ́ misí bá sa ósó uwənú ɔbánya. Mba ɔwámɛ, bá ndɔ mɛaŋɔ́á bánya bɔkɔasɛ́á, mɛ ndɔ fə́mə́ləniə ɔwá bɛkɔa ɔbɛ́á bá ndɔ kɛa, bɛ́ lɛa bɛbɛ́á. 8Uwənú, nɔ́ ákáná ɔ ɛŋganda. Ɔwámɛ, mɛ sɔ́ ŋɔ ákána ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ɛŋganda bɔkɔasɛ́á, ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ, ikúílí yɛ́ nana ndáfama.» 9Ɛnaka a bəə́bu lɛná nɔ́yɛ́, a ná tíkə́nə́ ɔ Kalɛ́lɛa. 10Mba, ɛnaka báyɛ́á bənínyə́ bá ákáná ɔ ɛŋganda, Yə́susu a ná tíkə́ ayɛ́ ákáná ɔ inditiə, bá lɛ wɛɛ́ya sínə.
Yə́susu a lɛa ɔ ɛŋganda yɛ Bɛanda
11Ɔ ikúílí yɛ́ ɛŋganda, bisə́lúkú bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ná botólíə́ á Yə́susu ɔ usiə, bá bataka bá sɛ́á: «Hə́níə́ a lɛ́á əə́?» 12Ɔ ətíə́ yɛ ilúkunə, bɛndɔ bá ka báá bá ndɔ tə́ŋə́niə mɔŋɛ́ŋa ɔ ɔwayɛ́ ɛsalɛ, bɔ́mɔtɛ́ bá laaka bá sɛ́á: «A lɛa mɔndɔ muɛsɛ». Bə́ní bá sɛ́á: «Bóo! A ndɔ bɛndɔ nənəsiə.» 13Mba ata mɔndɔ a sa ósó ɔhɔ́ɔ́ nióni nɛŋɛ́ŋa ɔ ɔwayɛ́ ɛsalɛ bɔkɔasɛ́á, bá ndɔ bíə́búə́ bisə́lúkú kɔ́lɔ́ma.
14Ɛnaka ɛŋganda yɛ́ fínə́ ɔ ətíə́, Yə́susu a ná ákáná ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a ná botólíə́ ɔ bɛndɔ uwukúniə. 15Bɛyútɛnɛ bá ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ, bá sɛ́á: «Nəníə́ wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a lɛ́á na ɛmanya yɛŋɛ́ŋa náana, ɔwayɛ́ ɔwá bá sa úkúniə əə́?» 16Yə́susu a sɛ́á: «Bɛ́ámɛ́á bilə́líə́ bɛ́ lɛ ndɔ húlínə na mɛaŋɔ́á, mba, na wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔma. 17Ábá mɔndɔ a ndɔ siə uhikiə wɔ́ Huɛlɛ́ ɔbɛ́kɛna, a ŋɔ manya ábá bɛ́ámɛ́á bilə́líə́ bɛ́ ndɔ húlínə na Huɛlɛ́, ataná, bɛ́ ndɔ húlínə na mɛaŋɔ́á bɛ́muɛ́tɛ́. 18Ikúílí mɔndɔ a ndɔ hɔ́ɔ, ábá bɛ́áyɛ́á bɛtambá bɛ́ ndɔ húlínə na wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́, tɔ́áyɛ́á tuúmə tɔ́ wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ a ndɔ siə. Mba, ábá mɔndɔ a ndɔ tuúmə tɔ́ wɛ́ɛ́yɛ́ siə ɔwá a ná wɛɛ́ya lɔ́má, a ndɔ hɔ́ɔ́ taká, a lɛ ndɔ kanja. 19Baánɛ, tátá á Mósisi a ná bənú umbə́ndə́ índíə́ əə́? Mba ata ɔmɔtɛ́ ɔ uwənú ətíə́, a lɛ ndɔ umbə́ndə́ bɛ́kɛna, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ ndɔ siə ɔwámɛ ɔwɔnɛ́na əə́?» 20Ilúkunə yɛ́ bɛndɔ bá ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ bá sɛ́á: «Ɔ báka na umbúínyi mɔbɛ́á. Ɛ́yánɛ́ a ndɔ siə ɔwáwɔ ɔwɔ́nɔ əə́?» 21Yə́susu a sɛ́á: «Bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ mɛ́ ná kɛ́áka, mba bənú bəkimə nɔ lɛa ə́lə́mə́nə́tɔ. 22Mósisi a ka bənú manɛna ɔwá nɔ baná balɛ́mɛndɔ́ ándáka, nɔ́yɛ́, ata ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ nɔ ndɔ luminə ɔ uwəbú ɔwanda. Nɔ́yɛ́, muandana wɔ́ sa botoliniə na wɛɛ́ya, mba, na bíə́súə́ bisə́kínə́. 23Nɔ lɛ ndɔ umbə́ndə́ wɔ́ Mósisi nɔkɔ ikúílí ɔyɛ́á nɔ ndɔ mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́ ánda ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ. Mba, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ́ ná mɛaŋɔ́á líŋə́kínə́ bɔkɔasɛ́á, mɛ ka mɔndɔ niŋəsiə wɛɛ́ya mukimə ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ əə́? 24Nɔ lɛ kə́lə́síə́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ bɔ́ɛ́yɛ́ ɔbɔ́á bɔ́ ndɔ sinənə na məə́sə, mba, nɔ́ kə́lə́sə́kíə́ ɔ taká.»
Yə́susu a lɛa Mɛ́sia
25Bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ bá Yəlúsalɛma bá sɛ́á: «Tátá ɔ́ mɔndɔ wɔ́ɔwɔ bá ndɔ siə ɔ ɔwɔ́nɔ əə́? 26Ɔ́ wɛɛ́ya wɔ́ɔwɔ, a ndɔ hɔ́ɔ́ ɔ nɛnáka, bá lɛ wɛɛ́ya lɛ́na ata bɔkɔa. Baánɛ, bíə́súə́ bisə́lúkú bɛ́ ndɔ manya muɛsɛ ɔwá wɛɛ́ya á lɛ́á Mɛ́sia əə́? 27Mba wɔ́ɔwɔ mɔndɔ, tɔ ndɔ ɛbɔ́ka manya ɔyɛ́á a nɔ́ húlínə. Ɛnáká Mɛ́sia á ndáfámá, ata mɔndɔ a sɔ́ ŋɔ manya ɛbɔ́ka ɔyɛ́á a ŋɔ húlínə.» 28Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Yə́susu a ka báá uwukúniə ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a ná yə́mə́ a sɛ́á: «Nɔ ndɔ mɛaŋɔ́á manya əə́? Nɔ ndɔ manya ɔhá mɛ nɔ́ húlínə əə́? Ɔ taká, mɛ sa ndasá na wə́míə́ uhikiə, mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔ́má, a lɛa taká. Ɔwayɛ́, nɔ lɛ ndɔ wɛɛ́ya manya. 29Mba ɔwámɛ, mɛ ndɔ wɛɛ́ya manya bɔkɔasɛ́á, mɛ nɔ́ húlínə ɔwayɛ́ busíə́, wɛɛ́ya á ná mɛaŋɔ́á lɔ́ma.» 30Nɔ́yɛ́, bɛndɔ bá ka siəkə ɔ ɔwayɛ́ ɔhalɛna, mba, ata mɔndɔ a sa ósó ɔwayɛ́ ɔ mɔkátá ɔtála bɔkɔasɛ́á, yáyɛ́á ikúílí yɛ́ sa bá yɛ́ nɔ́ ɛ́nyána. 31Ɔ ətíə́ yɛ ilúkunə, bɛndɔ bəəŋí bá ka níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́. Bá laaka bá sɛ́á: «Baánɛ, ɛnáká Mɛ́sia á ndáfámá, a ŋɔ tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ yələ́mənə tɔŋɛ́ŋa kɛaka yáyɛ́ná wɔ́ɔwɔ mɔndɔ əə́?»
Bá nɔ́ bɔkɔfɔnɛa lɔ́ma á Yə́susu ɔ ɔhalɛna
32Ɛnaka Bɛfalísia bá tulúləlúlə tɔ́ ilúkunə ɔ́kɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛfalísia bá ná bɔkɔfɔnɛa bá Tɛ́mbɛlɛ lɔ́má ɔ ɔwayɛ́ ɔkahalɛ́na. 33Yə́susu a sɛ́á: «Mɛ lɛa tɔ́na na bənú ɛlɔ́áyɛ́ tɛ́tɛ́á yɛ́ ikúílí, əlimə yɛ nɔ́yɛ́, mɛ ŋɔ ákána á wɛ́ɛ́yɛ́ busíə́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔma. 34Nɔ́ ŋɔ mɛaŋɔ́á siəkə, mba, nɔ sa ndá mɛaŋɔ́á bɔ́ŋɔ́ bɔkɔasɛ́á, nɔ sa ósó ɔndasá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á mɛ ŋɔ bámɛnɛna.» 35Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, Bɛyútɛnɛ bá ná lúmə́ ɔ ɔbɛ́bata bəə́bu na bəə́bu bá sɛ́á: «Hə́níə́ a ŋɔ ákána ɔkɛaka ɔwá tɔ lɛ wɛɛ́ya bɔ́ŋɔ əə́? A ŋɔ ákána á Bɛyútɛnɛ busíə́ ɔbá bá lɛ́á sámbánátɔ́ ətíə́ yɛ bɛndɔ bá Kɛlɛ́kɛ əə́? A ŋɔ Bɛkɛlɛ́kɛ úkúnəkiə əə́? 36Nəníə́ bɛ́tána bɛtambá bɛ́ ndɔ siə ɔlaa ɔbɛ́á a sɛ́á: “Nɔ ŋɔ mɛaŋɔ́á siəkə, nɔ sa ndá mɛaŋɔ́á bɔŋɔ. Nɔ sa ósó ɔndasá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á mɛ ŋɔ bámɛnɛna əə́?”»
Hinó hínítifə́ hɛ́ ɛŋganda
37Hinó hínítifə́ hɛ́ ɛŋganda hɛ́ ka bá hinó hɛŋɛ́ŋa ɔ ɔyáyɛ́na. Yə́susu a ná hɔalɛ́na, a ná yə́mə́ a sɛ́á: «Ábá mɔndɔ a báka na nimótí, á sɔ́nɔ́ na mɛaŋɔ́á, á ndányaa. 38Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwámɛ, tɔyábálá tɔ́ mənífə́ má buɔmɔ́ má ŋɔ njɛa ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má, ɛ́sɛ́á Mətilə má ndɔ laa». 39A ka bá a ndɔ hɛ́na nɔ́yɛ́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa ɔwá bááyɛ́ bá ŋɔ kusənə ɔbá bá ŋɔ nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwayɛ́. Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, Huɛlɛ́ a sa bá a nɔ́ Umbúínyi índiə bɔkɔasɛ́á, a sa bá a nɔ́ Yə́susu úmə́siə.
Kɛsalɛ́á yɛ́ nɔ́ fínə ətíə́ yɛ iloŋo ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu
40Əlimə yɛ bɛtambá bɛ́ Yə́susu, bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ ɔ ətíə́ yɛ iloŋo bá sɛ́á: «Wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a lɛa taká Mɔhɛ́nátɔtányɛ́.» 41Bɔ́mɔtɛ́ bá sɛ́á: «Wɛɛ́ya á lɛ́á Mɛ́sia.» Bə́ní bá sɛ́á: «Mɛ́sia a óso uhúlínə ɔ Kalɛ́lɛa əə́?» 42Mətilə má ndɔ laa má sɛ́á: «Ɔ ɛndɛkɛ Ndə́witi á Mɛ́sia a ŋɔ húlínə, ɔ Bɛ́tɛlɛhɛ́mɛ, á hitikə hɛ́ Ndə́witi.» 43Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, kɛsalɛ́á yɛ́ ná fínə́ ətíə́ yɛ iloŋo ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu. 44Uwəbú ətíə́, bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ bá ka siəkə ɔ ɔwayɛ́ ɔhalɛna, mba, ata mɔndɔ a sa wɛɛ́ya mɔkátá tála.
45Bɔkɔfɔnɛa bá ná ndahíáná ɔ busíə́ bɔ́ bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛfalísia. Báaba bá ná bəə́bu batá bá sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ sá Yə́susu húlə́nə əə́? » 46Bɔkɔfɔnɛa bá sɛ́á: «Ata mɔndɔ a sa ndá hɔ́ɔ́ ɛ́sɛ́á wɛɛ́ya!» 47Bɛfalísia bá ná bəə́bu batá bá sɛ́á: «Bənú tɔ́na nɔ ná bɛ́níása ɔwá a bənú nímbə́kə́ əə́? 48Ata Mɔfalísia mbá ata mukúkə ɔmɔtɛ́ a ná nɛ́áyɛ́á nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́ əə́? 49Ɔ́maná ɔ bááyɛ́ bɛndɔ ɔbá bá lɛ ndɔ umbə́ndə́ wɔ́ Mósisi manya, bá ná nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́, indimisi na bəə́bu.» 50Nikɔtɛ́mɛ, wɔmɔtɛ́ ɔ ətíə́ yɛ Bɛfalísia, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná ndá Yə́susu kɔ́ána ubusíə́ bɔ́ ikúílí, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: 51«Wə́súə́ umbə́ndə́ wɔ́ óso ɔ mɔndɔ hɔkɛna ɛŋaná ɔwɔ́kɔ ata ɔmanya yatɛ́ a ná kɛ́áka əə́?» 52Bá ná wɛɛ́ya bɛ́kámɔ́sɔ́ná bá sɛ́á: «Aŋɔá tɔ́na ɔ lɛa wa Kalɛ́lɛa əə́? Síə́kə́ muɛsɛ ɔ Mətilə, ɔ ŋɔ bɔ́ŋɔ ɔwá ata mɔhɛ́nátɔtányɛ́ ɔmɔtɛ́ a sa ndá húlínə ɔ Kalɛ́lɛa.»
53Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, mɔndɔ tɛ́á a ná híánáka ɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la.
Currently Selected:
Yɔhánɛsɛ 7: tvu
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2019, CABTAL
Yɔhánɛsɛ 7
7
Bənínyə́ bá Yə́susu bá lɛ bá nɛkɔmba tálɛ́nátɔ́ ɔ ɔwayɛ́
1Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Yə́susu a bálaka a lɔɔkɔ ɔ misí mikimə yɛ Kalɛ́lɛa, a sa hikiə ɔbɛ́káŋála ɔ Yútɛa bɔkɔasɛ́á, Bɛyútɛnɛ bá ka báá bá ndɔ siə ɔ ɔwayɛ́ ɔwɔ́nɔ. 2Ɛŋganda ɔ Bɛyútɛnɛ yɛ bɛanda yɛ́ ka báá hoóyi. 3Bənínyə́ bá Yə́susu bá ná wɛɛ́ya lɛ́na bá sɛ́á: «Hɔalɛ́na, káka ɔ bɔnɔŋɔ bɔ́ Yútɛa ɔkɛaka ɔwá, báwɔ́á bɔkɔ́nɛna bəə́bu tɔ́na, bá bɛkɔa siəkínə ɔbɛ́á ɔ ndɔ kɛa. 4Ábá ɔ ndɔ siə ɔwá bá aŋɔ́á manyá, ɔ lɛ bitimə. Ɔ ndɔ bɛkɔa bɛŋɛ́ŋa kɛa, ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, fámálana ɔ ətíə́ yɛ bɛndɔ bəkimə.» 5Ɔ taká, ata báyɛ́á bənínyə́ bɛ́múɛ́tɛ́ bá sa níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́. 6Mba, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Yámɛ́á ikúílí yɛ́ nana ndáfama. Ɛlɔ́áyɛ́ ənú, ata ɔ́ uyə́níə́ ikúílí yɛ́ lɛa yɛɛsɛ. 7Bɛndɔ bá yɛ́ɛ́yɛ́ misí bá sa ósó uwənú ɔbánya. Mba ɔwámɛ, bá ndɔ mɛaŋɔ́á bánya bɔkɔasɛ́á, mɛ ndɔ fə́mə́ləniə ɔwá bɛkɔa ɔbɛ́á bá ndɔ kɛa, bɛ́ lɛa bɛbɛ́á. 8Uwənú, nɔ́ ákáná ɔ ɛŋganda. Ɔwámɛ, mɛ sɔ́ ŋɔ ákána ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ɛŋganda bɔkɔasɛ́á, ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ, ikúílí yɛ́ nana ndáfama.» 9Ɛnaka a bəə́bu lɛná nɔ́yɛ́, a ná tíkə́nə́ ɔ Kalɛ́lɛa. 10Mba, ɛnaka báyɛ́á bənínyə́ bá ákáná ɔ ɛŋganda, Yə́susu a ná tíkə́ ayɛ́ ákáná ɔ inditiə, bá lɛ wɛɛ́ya sínə.
Yə́susu a lɛa ɔ ɛŋganda yɛ Bɛanda
11Ɔ ikúílí yɛ́ ɛŋganda, bisə́lúkú bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ná botólíə́ á Yə́susu ɔ usiə, bá bataka bá sɛ́á: «Hə́níə́ a lɛ́á əə́?» 12Ɔ ətíə́ yɛ ilúkunə, bɛndɔ bá ka báá bá ndɔ tə́ŋə́niə mɔŋɛ́ŋa ɔ ɔwayɛ́ ɛsalɛ, bɔ́mɔtɛ́ bá laaka bá sɛ́á: «A lɛa mɔndɔ muɛsɛ». Bə́ní bá sɛ́á: «Bóo! A ndɔ bɛndɔ nənəsiə.» 13Mba ata mɔndɔ a sa ósó ɔhɔ́ɔ́ nióni nɛŋɛ́ŋa ɔ ɔwayɛ́ ɛsalɛ bɔkɔasɛ́á, bá ndɔ bíə́búə́ bisə́lúkú kɔ́lɔ́ma.
14Ɛnaka ɛŋganda yɛ́ fínə́ ɔ ətíə́, Yə́susu a ná ákáná ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a ná botólíə́ ɔ bɛndɔ uwukúniə. 15Bɛyútɛnɛ bá ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ, bá sɛ́á: «Nəníə́ wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a lɛ́á na ɛmanya yɛŋɛ́ŋa náana, ɔwayɛ́ ɔwá bá sa úkúniə əə́?» 16Yə́susu a sɛ́á: «Bɛ́ámɛ́á bilə́líə́ bɛ́ lɛ ndɔ húlínə na mɛaŋɔ́á, mba, na wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔma. 17Ábá mɔndɔ a ndɔ siə uhikiə wɔ́ Huɛlɛ́ ɔbɛ́kɛna, a ŋɔ manya ábá bɛ́ámɛ́á bilə́líə́ bɛ́ ndɔ húlínə na Huɛlɛ́, ataná, bɛ́ ndɔ húlínə na mɛaŋɔ́á bɛ́muɛ́tɛ́. 18Ikúílí mɔndɔ a ndɔ hɔ́ɔ, ábá bɛ́áyɛ́á bɛtambá bɛ́ ndɔ húlínə na wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́, tɔ́áyɛ́á tuúmə tɔ́ wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ a ndɔ siə. Mba, ábá mɔndɔ a ndɔ tuúmə tɔ́ wɛ́ɛ́yɛ́ siə ɔwá a ná wɛɛ́ya lɔ́má, a ndɔ hɔ́ɔ́ taká, a lɛ ndɔ kanja. 19Baánɛ, tátá á Mósisi a ná bənú umbə́ndə́ índíə́ əə́? Mba ata ɔmɔtɛ́ ɔ uwənú ətíə́, a lɛ ndɔ umbə́ndə́ bɛ́kɛna, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ ndɔ siə ɔwámɛ ɔwɔnɛ́na əə́?» 20Ilúkunə yɛ́ bɛndɔ bá ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ bá sɛ́á: «Ɔ báka na umbúínyi mɔbɛ́á. Ɛ́yánɛ́ a ndɔ siə ɔwáwɔ ɔwɔ́nɔ əə́?» 21Yə́susu a sɛ́á: «Bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ mɛ́ ná kɛ́áka, mba bənú bəkimə nɔ lɛa ə́lə́mə́nə́tɔ. 22Mósisi a ka bənú manɛna ɔwá nɔ baná balɛ́mɛndɔ́ ándáka, nɔ́yɛ́, ata ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ nɔ ndɔ luminə ɔ uwəbú ɔwanda. Nɔ́yɛ́, muandana wɔ́ sa botoliniə na wɛɛ́ya, mba, na bíə́súə́ bisə́kínə́. 23Nɔ lɛ ndɔ umbə́ndə́ wɔ́ Mósisi nɔkɔ ikúílí ɔyɛ́á nɔ ndɔ mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́ ánda ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ. Mba, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ́ ná mɛaŋɔ́á líŋə́kínə́ bɔkɔasɛ́á, mɛ ka mɔndɔ niŋəsiə wɛɛ́ya mukimə ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ əə́? 24Nɔ lɛ kə́lə́síə́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ bɔ́ɛ́yɛ́ ɔbɔ́á bɔ́ ndɔ sinənə na məə́sə, mba, nɔ́ kə́lə́sə́kíə́ ɔ taká.»
Yə́susu a lɛa Mɛ́sia
25Bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ bá Yəlúsalɛma bá sɛ́á: «Tátá ɔ́ mɔndɔ wɔ́ɔwɔ bá ndɔ siə ɔ ɔwɔ́nɔ əə́? 26Ɔ́ wɛɛ́ya wɔ́ɔwɔ, a ndɔ hɔ́ɔ́ ɔ nɛnáka, bá lɛ wɛɛ́ya lɛ́na ata bɔkɔa. Baánɛ, bíə́súə́ bisə́lúkú bɛ́ ndɔ manya muɛsɛ ɔwá wɛɛ́ya á lɛ́á Mɛ́sia əə́? 27Mba wɔ́ɔwɔ mɔndɔ, tɔ ndɔ ɛbɔ́ka manya ɔyɛ́á a nɔ́ húlínə. Ɛnáká Mɛ́sia á ndáfámá, ata mɔndɔ a sɔ́ ŋɔ manya ɛbɔ́ka ɔyɛ́á a ŋɔ húlínə.» 28Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Yə́susu a ka báá uwukúniə ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a ná yə́mə́ a sɛ́á: «Nɔ ndɔ mɛaŋɔ́á manya əə́? Nɔ ndɔ manya ɔhá mɛ nɔ́ húlínə əə́? Ɔ taká, mɛ sa ndasá na wə́míə́ uhikiə, mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔ́má, a lɛa taká. Ɔwayɛ́, nɔ lɛ ndɔ wɛɛ́ya manya. 29Mba ɔwámɛ, mɛ ndɔ wɛɛ́ya manya bɔkɔasɛ́á, mɛ nɔ́ húlínə ɔwayɛ́ busíə́, wɛɛ́ya á ná mɛaŋɔ́á lɔ́ma.» 30Nɔ́yɛ́, bɛndɔ bá ka siəkə ɔ ɔwayɛ́ ɔhalɛna, mba, ata mɔndɔ a sa ósó ɔwayɛ́ ɔ mɔkátá ɔtála bɔkɔasɛ́á, yáyɛ́á ikúílí yɛ́ sa bá yɛ́ nɔ́ ɛ́nyána. 31Ɔ ətíə́ yɛ ilúkunə, bɛndɔ bəəŋí bá ka níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́. Bá laaka bá sɛ́á: «Baánɛ, ɛnáká Mɛ́sia á ndáfámá, a ŋɔ tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ yələ́mənə tɔŋɛ́ŋa kɛaka yáyɛ́ná wɔ́ɔwɔ mɔndɔ əə́?»
Bá nɔ́ bɔkɔfɔnɛa lɔ́ma á Yə́susu ɔ ɔhalɛna
32Ɛnaka Bɛfalísia bá tulúləlúlə tɔ́ ilúkunə ɔ́kɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛfalísia bá ná bɔkɔfɔnɛa bá Tɛ́mbɛlɛ lɔ́má ɔ ɔwayɛ́ ɔkahalɛ́na. 33Yə́susu a sɛ́á: «Mɛ lɛa tɔ́na na bənú ɛlɔ́áyɛ́ tɛ́tɛ́á yɛ́ ikúílí, əlimə yɛ nɔ́yɛ́, mɛ ŋɔ ákána á wɛ́ɛ́yɛ́ busíə́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔma. 34Nɔ́ ŋɔ mɛaŋɔ́á siəkə, mba, nɔ sa ndá mɛaŋɔ́á bɔ́ŋɔ́ bɔkɔasɛ́á, nɔ sa ósó ɔndasá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á mɛ ŋɔ bámɛnɛna.» 35Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, Bɛyútɛnɛ bá ná lúmə́ ɔ ɔbɛ́bata bəə́bu na bəə́bu bá sɛ́á: «Hə́níə́ a ŋɔ ákána ɔkɛaka ɔwá tɔ lɛ wɛɛ́ya bɔ́ŋɔ əə́? A ŋɔ ákána á Bɛyútɛnɛ busíə́ ɔbá bá lɛ́á sámbánátɔ́ ətíə́ yɛ bɛndɔ bá Kɛlɛ́kɛ əə́? A ŋɔ Bɛkɛlɛ́kɛ úkúnəkiə əə́? 36Nəníə́ bɛ́tána bɛtambá bɛ́ ndɔ siə ɔlaa ɔbɛ́á a sɛ́á: “Nɔ ŋɔ mɛaŋɔ́á siəkə, nɔ sa ndá mɛaŋɔ́á bɔŋɔ. Nɔ sa ósó ɔndasá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á mɛ ŋɔ bámɛnɛna əə́?”»
Hinó hínítifə́ hɛ́ ɛŋganda
37Hinó hínítifə́ hɛ́ ɛŋganda hɛ́ ka bá hinó hɛŋɛ́ŋa ɔ ɔyáyɛ́na. Yə́susu a ná hɔalɛ́na, a ná yə́mə́ a sɛ́á: «Ábá mɔndɔ a báka na nimótí, á sɔ́nɔ́ na mɛaŋɔ́á, á ndányaa. 38Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwámɛ, tɔyábálá tɔ́ mənífə́ má buɔmɔ́ má ŋɔ njɛa ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má, ɛ́sɛ́á Mətilə má ndɔ laa». 39A ka bá a ndɔ hɛ́na nɔ́yɛ́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa ɔwá bááyɛ́ bá ŋɔ kusənə ɔbá bá ŋɔ nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwayɛ́. Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, Huɛlɛ́ a sa bá a nɔ́ Umbúínyi índiə bɔkɔasɛ́á, a sa bá a nɔ́ Yə́susu úmə́siə.
Kɛsalɛ́á yɛ́ nɔ́ fínə ətíə́ yɛ iloŋo ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu
40Əlimə yɛ bɛtambá bɛ́ Yə́susu, bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ ɔ ətíə́ yɛ iloŋo bá sɛ́á: «Wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a lɛa taká Mɔhɛ́nátɔtányɛ́.» 41Bɔ́mɔtɛ́ bá sɛ́á: «Wɛɛ́ya á lɛ́á Mɛ́sia.» Bə́ní bá sɛ́á: «Mɛ́sia a óso uhúlínə ɔ Kalɛ́lɛa əə́?» 42Mətilə má ndɔ laa má sɛ́á: «Ɔ ɛndɛkɛ Ndə́witi á Mɛ́sia a ŋɔ húlínə, ɔ Bɛ́tɛlɛhɛ́mɛ, á hitikə hɛ́ Ndə́witi.» 43Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, kɛsalɛ́á yɛ́ ná fínə́ ətíə́ yɛ iloŋo ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu. 44Uwəbú ətíə́, bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ bá ka siəkə ɔ ɔwayɛ́ ɔhalɛna, mba, ata mɔndɔ a sa wɛɛ́ya mɔkátá tála.
45Bɔkɔfɔnɛa bá ná ndahíáná ɔ busíə́ bɔ́ bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛfalísia. Báaba bá ná bəə́bu batá bá sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ sá Yə́susu húlə́nə əə́? » 46Bɔkɔfɔnɛa bá sɛ́á: «Ata mɔndɔ a sa ndá hɔ́ɔ́ ɛ́sɛ́á wɛɛ́ya!» 47Bɛfalísia bá ná bəə́bu batá bá sɛ́á: «Bənú tɔ́na nɔ ná bɛ́níása ɔwá a bənú nímbə́kə́ əə́? 48Ata Mɔfalísia mbá ata mukúkə ɔmɔtɛ́ a ná nɛ́áyɛ́á nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́ əə́? 49Ɔ́maná ɔ bááyɛ́ bɛndɔ ɔbá bá lɛ ndɔ umbə́ndə́ wɔ́ Mósisi manya, bá ná nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwayɛ́, indimisi na bəə́bu.» 50Nikɔtɛ́mɛ, wɔmɔtɛ́ ɔ ətíə́ yɛ Bɛfalísia, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná ndá Yə́susu kɔ́ána ubusíə́ bɔ́ ikúílí, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: 51«Wə́súə́ umbə́ndə́ wɔ́ óso ɔ mɔndɔ hɔkɛna ɛŋaná ɔwɔ́kɔ ata ɔmanya yatɛ́ a ná kɛ́áka əə́?» 52Bá ná wɛɛ́ya bɛ́kámɔ́sɔ́ná bá sɛ́á: «Aŋɔá tɔ́na ɔ lɛa wa Kalɛ́lɛa əə́? Síə́kə́ muɛsɛ ɔ Mətilə, ɔ ŋɔ bɔ́ŋɔ ɔwá ata mɔhɛ́nátɔtányɛ́ ɔmɔtɛ́ a sa ndá húlínə ɔ Kalɛ́lɛa.»
53Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, mɔndɔ tɛ́á a ná híánáka ɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2019, CABTAL