Lúkasɛ 18
18
1 Ɔŋana wɔ́ mukə́lə́siə mɔbɛ́á na ilíkə́ yɛ́ muəndú
1Ɔwɔŋgɔkɔnɔ, Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna wúuwu ɔŋana tɛ́ná a sɛ́á: «Yɛ́ lɛa hɔ́ánánátɔ́ ɔ ɔbɛ́kálɛ́na ɛŋaná ɔbɛ́tɔ́mbɛna.» 2A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Wɔmɔtɛ́ mukə́lə́siə a ka báá ɔ yɛ́mɔtɛ́ bətínə́, a sa bá a ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́lɔ́ma, a lɛ bɛndɔ bə́tíə́. 3Yɛ́mɔtɛ́ ilíkə́ yɛ́ muəndú a ka báá ɔ mɛ́táyɛ́ bətínə́, a ka bá a ndɔ ndasá ikúílí tɛ́á ɔ busíə́ bɔ́ mukə́lə́siə a sɛ́á: “Súmbə́níə́ yámɛ́á ɛsáká ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á na mɛaŋɔ́á na wamɛ́á mubəniə.” 4Ikúílí yɛtatánɛ mukə́lə́siə a sa bá a ndɔ hikiə ɔ yáyɛ́á ɛsáká usúmbə́niə. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, a ná bɛ́láá a sɛ́á: “Ɛ́ɛ! Taká mɛ lɛ ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́lɔ́ma, mɛ lɛ ndɔ bɛndɔ bə́tiə, 5mba, ɛkasɛ mɛ yáyɛ́á ɛsáká súmbə́níə́ ɔkɛaka ɔwá, a lɛ ndá mɛaŋɔ́á mɔlɔ́á yúkúsíníə́ tɔ́na.”»
6Isə́lúkú a ná kɔndá a sɛ́á: «Nɔ́ ɔ́kɔ́kɛ́ná muɛsɛ ɛ́sɛ́á wɔ́ɔwɔ mukə́lə́siə mɔbɛ́á a ndɔ laa. 7Nəníə́ Huɛlɛ́ ɔwáyɛ́, a ŋɔ kinə ɛsáká yɛ́ bááyɛ́ usúmbə́niə ɔbá a ná tɛfa, ɔbá bá ndɔ wɛɛ́ya lɛlɛna bulúə́ na buɔsɛ́ tɛ́á əə́? A ŋɔ nə́ŋə́ləkiniə ɔ uwəbú ɔwɔ́lɔ əə́? 8Mɛ ndɔ bənú lɛna, a ŋɔ hútú yə́búə́ ɛmbakɔ́ háá. Mba, ikúílí Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ ndahíáná, a ŋɔ bɛndɔ bá ilumininə nibə ɔ misí əə́?»
Ɔŋana wɔ́ Mɔfalísia na mɔkɔtabɛtásɛ
9Yə́susu a ná wúuwu ɔŋana ákánána ɔ busíə́ ɛlɔ́áyɛ́ bɛndɔ ɔbá bá ndɔ fɛka bá sɛ́á, bá lɛa bátaká á Huɛlɛ́ busíə́, bá ndɔ bɔsɔ́kɔ́ yəniə. 10A ná láá a sɛ́á: «Hímotí hinó, bɛndɔ báfandɛ́ bá ka bálaka ɔ Tɛ́mbɛlɛ ɔ mabɛ́kálɛ́na, Mɔfalísia na mɔkɔtabɛtásɛ. 11Mɔfalísia a ná tɛnɛma, a ná lúmə́ ɔ ɔbɛ́kálɛ́na náana ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má nuúmə́ a sɛ́á: “Ə́ə́ á Huɛlɛ́, mɛ ndɔ aŋɔ́á hóliə bɔkɔasɛ́á, mɛ lɛ báá ɛ́sɛ́á bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ ɔbá bá lɛ́á boóbi, bakɛamabɛ́á, bolókóno ata ɛ́sɛ́á wə́ə́ní mɔkɔtabɛtásɛ. 12Mɛ ndɔ kinə ɔ ɔnɛ́á tunó tɔ́fandɛ́ ɔ nitə́. Ábá mɛ lɛa na maasɛ itíə́nə́tɔ́, mɛ sələniə niómo nɛ́ bɛsalɛ, mɛ aŋɔ́á índiə ɛsalɛ ɛ́mɔtɛ́.” 13Mɔkɔtabɛtásɛ ɔwayɛ́, a ka báá tɛ́nɛ́mátɔ́ hə́ə́ní hata, a sa bá a ndɔ óso ɔ busíə́ ɔbɔ́kɔ́na ɔ ɔmbáŋá, mba, a bíkítələləkə ɔ ɛndɔmɛ́ a sɛ́á: “Ə́ə́, á yamɛ́á Huɛlɛ́! Mɛ báka mɔkɛamabɛ́á, wə́ə́ mɛaŋɔ́á mɛɛ́lɔ.” 14Mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, ɛnaka mɔkɔtabɛtásɛ a lɔɔ́kɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la, wɛɛ́ya a ná báá tɛ́nɛ́mátɔ́ ɔ busíə́ bɔ́ Huɛlɛ́, mba tátá ɔ́ wə́ə́ní bɔkɔasɛ́á, ata ɛ́yánɛ́ mɔndɔ ɔwá a ndɔ bíbə́liə, Huɛlɛ́ a ŋɔ wɛɛ́ya lolosoliə; mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná bílólósólíə́, Huɛlɛ́ a ŋɔ wɛɛ́ya bə́ləliə.»
Yə́susu na baná batɛ́tɛ́á
(Mat 19.13-15; Mə́l 10.13-16)
15Bɛndɔ bá ka húlə́kə na bosoní á Yə́susu busíə́ ɔkɛaka ɔwá á bəə́bu makátá tálákɛ́na. Ɛnaka bɔkɔ́nɛna bá siəkínə́ nɔ́yɛ́, bá ná botólíə́ ɔ uwəbú ɔkɔ́áyɛna. 16Mba, a ná kɛ́áka ɔwá bosoní bá bɛ́nyálɛ́la ɔwayɛ́ busíə́, a sɛ́á: «Nɔ́ níása baná bá sákɔ́na na mɛaŋɔ́á, nɔ lɛ bəə́bu kotíə́ bɔ́ányɛ bɔkɔasɛ́á, Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ nɛ́ báka ɛlɔ́áyɛ́ bááyɛ́ ɔbá bá lɛ́á ɛ́sɛ́á bəə́bu. 17Mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔ taká, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a sɔ́ ŋɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ káha ɛ́sɛ́á mɔná mɔtɛ́tɛ́á, a sa ndə́fínə́ umə́.»
Nɛmbiaŋɛ ɔbɛ́sáŋɔ́na ɛlɔ́áyɛ́ ufínə ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́
(Mat 19.16-30; Mə́l 10.17-31)
18Mɔmanɛna wa Bɛyútɛnɛ ɔmɔtɛ́ a ná Yə́susu batá a sɛ́á: «Á Muínə́niə muɛsɛ, yatɛ́ mɛ́ ná hɔ́ánána ɔkɛa mbá mɛ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə kusə́nə əə́?» 19A ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ mɛaŋɔ́á ɛ́lɛnɛna muɛsɛ əə́? Ata mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a lɛ báá muɛsɛ úhúlíə́ á Huɛlɛ́ bíbúə́. 20Ɔ ndɔ imbə́ndə́ manya; ɔ lɛ lokono, ɔ lɛ ɔnɔnɔ, ɔ lɛ óbó bɔ́ányɛ, ɔ lɛ mɔndɔ tɛ́nɛ́mɛ́na ɔ imbóŋi yɛ bɛkanja, lúbúnə́kə́ tɛ́á na nɛ́á.» 21Yɛ́táyɛ́ ifəyí a sɛ́á: «Bɛ́táyɛ́ bikimə ubotolokiə ɔ ɔwámɛ bɔnɔ́kɔ́nɔkɔ mɛ ka bɛɛ́ta bɛ́kɛakɛna.» 22Ɛnaka Yə́susu á bikimə ɔ́kɔ́kɛ́ná, a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ bɔ́ ndɔ aŋɔ́á áŋgɛ́na tɔ́na: Lúə́kə́ bɛɛ́la bikimə ɔbɛ́á ɔ lɛ́á itíə́nə́tɔ, afákɛ́ná mɔnɛ́á ɔ tɔtɔyɔ́nɔ́, nɔ́yɛ́, ɔ ŋɔ bá na nɛmbiaŋɛ ɔ nɔɔ́mɛná; əlimə yɛ nɔ́yɛ́, sɔ́nɔ ɔŋgɔ́kɔ́ mɛaŋɔ́á.» 23Ikúílí mɔndɔ a ná bɛ́ɛ́yɛ́ bɛtambá ɔ́kɔ́kɛ́na, a ná sutə́kə́ bɔkɔasɛ́á, a ka bá na nɛmbiaŋɛ nɛŋɛ́ŋa.
24Ikúílí Yə́susu a ná síə́kínə́ ɛ́sɛ́á wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ a lɛ́á sutə́kə́tɔ, a ná láá tɔ́na a sɛ́á: «Yɛ́ lɛa ányákátɔ́ ɔwá bambiaŋɛ má fíə́kínə ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́. 25Ɛ́ɛ! Yɛ́ lɛa ndɛ́ndɛlɛ́á ɔwá ɛlɛ́mbɛ́ yɛ́ mɛnyama yɛ́ fínə́ ɔ yósi yɛ́ ndɔtɔkɔ yáyɛ́ná ɔwá mɔmbiaŋɛ a fínə́ ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́.» 26Bááyɛ́ ɔbá bá ná nɔ́yɛ́ ɔ́kɔ́kɛ́na, bá ná Yə́susu batá bá sɛ́á: «Mba, ɔwanɛ́ bá ŋɔ nuəkəniə əə́?» 27Yə́susu a ná bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á ányákátɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ bɛndɔ, yɛ́ lɛa ndɛ́ndɛlɛ́á á Huɛlɛ́ busíə́.»
28Bíə́lə a ná Yə́susu lɛ́na a sɛ́á: «Ɔwɔkɔ́kɛna! Tɔ ka tíkə bikimə ɔbɛ́á tɔ ná bá itíə́nə́tɔ́, tɔ ná aŋɔ́á ɔ́ŋgɔ́kɔ.» 29Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ taká, a mɛ ndɔ bənú lɛna; ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ŋɔ tíkə ɛlɔ́áyɛ́ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́, yayɛ́á miímə ata wayɛ́á muəndú, báyɛ́á bənínyə́, nɛ́áyɛ́á nikúlə ata báyɛ́á baná, 30a ŋɔ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə kusənə ɔ ɔyáyɛ́na ɔ bɛ́ɛbɛ bikúílí na ɔ misí yɛ ɔsákɔna.»
Yə́susu a ndɔ yayɛ́á nyɛmbɛ́ na nɛ́áyɛ́á nɛhɔŋɔa mənyəsiə
(Mat 20.17-19; Mə́l 10.32-34)
31Yə́susu a ná nɛ́áyɛ́á niómo nɛ́ bɔkɔ́nɛna na báfandɛ́ ɛ́tá, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Tɔ nɔ́ bálaka ɔ Yəlúsalɛma ɔhá ɛkasɛ bikimə bɛ́ bíúndúsíníə́ ɔbɛ́á bɔhɛ́nátɔtányɛ́ bá ná tílə́kə ɛlɔ́áyɛ́ Mɔná wa mɔndɔ. 32Bá ŋɔ wɛɛ́ya fíɔ́tɔ ɔ balɛmanyáhuɛlɛ́, bá ŋɔ wɛɛ́ya fə́nə́kinə, bá ŋɔ wɛɛ́ya kɔ́báka, bá ŋɔ wɛɛ́ya túə́kinə na malá. 33Bá ŋɔ wɛɛ́ya súbə́kə na ɛmbɔ́ŋɔ́, bá ŋɔ wɛɛ́ya ɔnɔkɔ; əlimə yɛ mɔɔsɛ́ málálɔ́, a ŋɔ hɔŋɔa.» 34Mba, bɔkɔ́nɛna bá sa ɔ́kɔ ata bɔkɔa, ɛlɔ́áyɛ́ əbú bɛ́táyɛ́ bɛtambá bɛ́ sa báá ɔ́kɔ́nɔ́tɔ, bá lɛ manya yatɛ́ ɔyɛ́á Yə́susu a ndɔ siə ɔlaa.
Yə́susu a nɔ́ mundímə́ndímə niŋəsiə
(Mat 20.29-34; Mə́l 10.46-52)
35Yə́susu a ndɔ bɛ́nya ɔ Yəlíko. Wɔmɔtɛ́ mundímə́ndímə a ka báá ɛmɛ́ŋɛ́ ɛnɔ́mɛ a lɛa ɔndɔlɔ. 36A ná ɔ́kɔ́ nɛmɔndɔ nɛ́ ndɔ tɔ́mba, a ná bɛndɔ batá a sɛ́á: «Baánɛ, yatɛ́ yɛ́ɛyɛ əə́?» 37Bɛndɔ bá sɛ́á: «Á Yə́susu wa Násalɛtɛ a ndɔ tɔ́mba.» 38Nɔ́yɛ́, a ná botólíə́ ɔ uyə́mə a sɛ́á: «Á Yə́susu, á mɔná wa Ndə́witi, wə́ə́ mɛaŋɔ́á mɛɛ́lɔ!» 39Bɛndɔ ɔbá bá ná báá ɔ busíə́, bá ná wɛɛ́ya kɔ́áyɛ́ná bá sɛ́á a náyá yə́ə́bu. Mba, mundímə́ndímə a ná yə́mə́ mɔŋɛ́ŋa ɔ ɔyáyɛ́na a sɛ́á: «Á mɔná wa Ndə́witi, wə́ə́ mɛaŋɔ́á mɛɛ́lɔ!» 40Yə́susu a ná tɛnɛna, a ná manɛ́na ɔwá bá wɛɛ́ya hulənə. Ikúílí a ná ndafámá hoóyi, a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: 41«Yatɛ́ ɔ ndɔ siə ɔ sɛ́á mɛ aŋɔ́á kɛ́áka əə́?» Mundímə́ndímə a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, kɛ́áka ɔwá mɛ híána ɔ usinənə.» 42Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Híána ɔ usinənə, yawɔ́á ilumininə yɛ́ ná aŋɔ́á núə́kə́níə́.» 43Ɔ umisíumə́ mundímə́ndímə a ná híána ɔ usinənə ɛ́sɛ́á buɔnɔ́, a ná Yə́susu ɔŋgɔ́kɔ a ndɔ húlə́ yə́mə́ a sɛ́á: «Tuúmə na Huɛlɛ́!» Iloŋo yikimə yɛ́ yámá nɔ́yɛ́, bá ná botólíə́ á Huɛlɛ́ ɔ ɔnyama.
Currently Selected:
Lúkasɛ 18: tvu
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2019, CABTAL
Lúkasɛ 18
18
1 Ɔŋana wɔ́ mukə́lə́siə mɔbɛ́á na ilíkə́ yɛ́ muəndú
1Ɔwɔŋgɔkɔnɔ, Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna wúuwu ɔŋana tɛ́ná a sɛ́á: «Yɛ́ lɛa hɔ́ánánátɔ́ ɔ ɔbɛ́kálɛ́na ɛŋaná ɔbɛ́tɔ́mbɛna.» 2A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Wɔmɔtɛ́ mukə́lə́siə a ka báá ɔ yɛ́mɔtɛ́ bətínə́, a sa bá a ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́lɔ́ma, a lɛ bɛndɔ bə́tíə́. 3Yɛ́mɔtɛ́ ilíkə́ yɛ́ muəndú a ka báá ɔ mɛ́táyɛ́ bətínə́, a ka bá a ndɔ ndasá ikúílí tɛ́á ɔ busíə́ bɔ́ mukə́lə́siə a sɛ́á: “Súmbə́níə́ yámɛ́á ɛsáká ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á na mɛaŋɔ́á na wamɛ́á mubəniə.” 4Ikúílí yɛtatánɛ mukə́lə́siə a sa bá a ndɔ hikiə ɔ yáyɛ́á ɛsáká usúmbə́niə. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, a ná bɛ́láá a sɛ́á: “Ɛ́ɛ! Taká mɛ lɛ ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́lɔ́ma, mɛ lɛ ndɔ bɛndɔ bə́tiə, 5mba, ɛkasɛ mɛ yáyɛ́á ɛsáká súmbə́níə́ ɔkɛaka ɔwá, a lɛ ndá mɛaŋɔ́á mɔlɔ́á yúkúsíníə́ tɔ́na.”»
6Isə́lúkú a ná kɔndá a sɛ́á: «Nɔ́ ɔ́kɔ́kɛ́ná muɛsɛ ɛ́sɛ́á wɔ́ɔwɔ mukə́lə́siə mɔbɛ́á a ndɔ laa. 7Nəníə́ Huɛlɛ́ ɔwáyɛ́, a ŋɔ kinə ɛsáká yɛ́ bááyɛ́ usúmbə́niə ɔbá a ná tɛfa, ɔbá bá ndɔ wɛɛ́ya lɛlɛna bulúə́ na buɔsɛ́ tɛ́á əə́? A ŋɔ nə́ŋə́ləkiniə ɔ uwəbú ɔwɔ́lɔ əə́? 8Mɛ ndɔ bənú lɛna, a ŋɔ hútú yə́búə́ ɛmbakɔ́ háá. Mba, ikúílí Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ ndahíáná, a ŋɔ bɛndɔ bá ilumininə nibə ɔ misí əə́?»
Ɔŋana wɔ́ Mɔfalísia na mɔkɔtabɛtásɛ
9Yə́susu a ná wúuwu ɔŋana ákánána ɔ busíə́ ɛlɔ́áyɛ́ bɛndɔ ɔbá bá ndɔ fɛka bá sɛ́á, bá lɛa bátaká á Huɛlɛ́ busíə́, bá ndɔ bɔsɔ́kɔ́ yəniə. 10A ná láá a sɛ́á: «Hímotí hinó, bɛndɔ báfandɛ́ bá ka bálaka ɔ Tɛ́mbɛlɛ ɔ mabɛ́kálɛ́na, Mɔfalísia na mɔkɔtabɛtásɛ. 11Mɔfalísia a ná tɛnɛma, a ná lúmə́ ɔ ɔbɛ́kálɛ́na náana ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má nuúmə́ a sɛ́á: “Ə́ə́ á Huɛlɛ́, mɛ ndɔ aŋɔ́á hóliə bɔkɔasɛ́á, mɛ lɛ báá ɛ́sɛ́á bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ ɔbá bá lɛ́á boóbi, bakɛamabɛ́á, bolókóno ata ɛ́sɛ́á wə́ə́ní mɔkɔtabɛtásɛ. 12Mɛ ndɔ kinə ɔ ɔnɛ́á tunó tɔ́fandɛ́ ɔ nitə́. Ábá mɛ lɛa na maasɛ itíə́nə́tɔ́, mɛ sələniə niómo nɛ́ bɛsalɛ, mɛ aŋɔ́á índiə ɛsalɛ ɛ́mɔtɛ́.” 13Mɔkɔtabɛtásɛ ɔwayɛ́, a ka báá tɛ́nɛ́mátɔ́ hə́ə́ní hata, a sa bá a ndɔ óso ɔ busíə́ ɔbɔ́kɔ́na ɔ ɔmbáŋá, mba, a bíkítələləkə ɔ ɛndɔmɛ́ a sɛ́á: “Ə́ə́, á yamɛ́á Huɛlɛ́! Mɛ báka mɔkɛamabɛ́á, wə́ə́ mɛaŋɔ́á mɛɛ́lɔ.” 14Mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, ɛnaka mɔkɔtabɛtásɛ a lɔɔ́kɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la, wɛɛ́ya a ná báá tɛ́nɛ́mátɔ́ ɔ busíə́ bɔ́ Huɛlɛ́, mba tátá ɔ́ wə́ə́ní bɔkɔasɛ́á, ata ɛ́yánɛ́ mɔndɔ ɔwá a ndɔ bíbə́liə, Huɛlɛ́ a ŋɔ wɛɛ́ya lolosoliə; mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná bílólósólíə́, Huɛlɛ́ a ŋɔ wɛɛ́ya bə́ləliə.»
Yə́susu na baná batɛ́tɛ́á
(Mat 19.13-15; Mə́l 10.13-16)
15Bɛndɔ bá ka húlə́kə na bosoní á Yə́susu busíə́ ɔkɛaka ɔwá á bəə́bu makátá tálákɛ́na. Ɛnaka bɔkɔ́nɛna bá siəkínə́ nɔ́yɛ́, bá ná botólíə́ ɔ uwəbú ɔkɔ́áyɛna. 16Mba, a ná kɛ́áka ɔwá bosoní bá bɛ́nyálɛ́la ɔwayɛ́ busíə́, a sɛ́á: «Nɔ́ níása baná bá sákɔ́na na mɛaŋɔ́á, nɔ lɛ bəə́bu kotíə́ bɔ́ányɛ bɔkɔasɛ́á, Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ nɛ́ báka ɛlɔ́áyɛ́ bááyɛ́ ɔbá bá lɛ́á ɛ́sɛ́á bəə́bu. 17Mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔ taká, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a sɔ́ ŋɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ káha ɛ́sɛ́á mɔná mɔtɛ́tɛ́á, a sa ndə́fínə́ umə́.»
Nɛmbiaŋɛ ɔbɛ́sáŋɔ́na ɛlɔ́áyɛ́ ufínə ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́
(Mat 19.16-30; Mə́l 10.17-31)
18Mɔmanɛna wa Bɛyútɛnɛ ɔmɔtɛ́ a ná Yə́susu batá a sɛ́á: «Á Muínə́niə muɛsɛ, yatɛ́ mɛ́ ná hɔ́ánána ɔkɛa mbá mɛ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə kusə́nə əə́?» 19A ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ mɛaŋɔ́á ɛ́lɛnɛna muɛsɛ əə́? Ata mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a lɛ báá muɛsɛ úhúlíə́ á Huɛlɛ́ bíbúə́. 20Ɔ ndɔ imbə́ndə́ manya; ɔ lɛ lokono, ɔ lɛ ɔnɔnɔ, ɔ lɛ óbó bɔ́ányɛ, ɔ lɛ mɔndɔ tɛ́nɛ́mɛ́na ɔ imbóŋi yɛ bɛkanja, lúbúnə́kə́ tɛ́á na nɛ́á.» 21Yɛ́táyɛ́ ifəyí a sɛ́á: «Bɛ́táyɛ́ bikimə ubotolokiə ɔ ɔwámɛ bɔnɔ́kɔ́nɔkɔ mɛ ka bɛɛ́ta bɛ́kɛakɛna.» 22Ɛnaka Yə́susu á bikimə ɔ́kɔ́kɛ́ná, a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ bɔ́ ndɔ aŋɔ́á áŋgɛ́na tɔ́na: Lúə́kə́ bɛɛ́la bikimə ɔbɛ́á ɔ lɛ́á itíə́nə́tɔ, afákɛ́ná mɔnɛ́á ɔ tɔtɔyɔ́nɔ́, nɔ́yɛ́, ɔ ŋɔ bá na nɛmbiaŋɛ ɔ nɔɔ́mɛná; əlimə yɛ nɔ́yɛ́, sɔ́nɔ ɔŋgɔ́kɔ́ mɛaŋɔ́á.» 23Ikúílí mɔndɔ a ná bɛ́ɛ́yɛ́ bɛtambá ɔ́kɔ́kɛ́na, a ná sutə́kə́ bɔkɔasɛ́á, a ka bá na nɛmbiaŋɛ nɛŋɛ́ŋa.
24Ikúílí Yə́susu a ná síə́kínə́ ɛ́sɛ́á wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ a lɛ́á sutə́kə́tɔ, a ná láá tɔ́na a sɛ́á: «Yɛ́ lɛa ányákátɔ́ ɔwá bambiaŋɛ má fíə́kínə ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́. 25Ɛ́ɛ! Yɛ́ lɛa ndɛ́ndɛlɛ́á ɔwá ɛlɛ́mbɛ́ yɛ́ mɛnyama yɛ́ fínə́ ɔ yósi yɛ́ ndɔtɔkɔ yáyɛ́ná ɔwá mɔmbiaŋɛ a fínə́ ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́.» 26Bááyɛ́ ɔbá bá ná nɔ́yɛ́ ɔ́kɔ́kɛ́na, bá ná Yə́susu batá bá sɛ́á: «Mba, ɔwanɛ́ bá ŋɔ nuəkəniə əə́?» 27Yə́susu a ná bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á ányákátɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ bɛndɔ, yɛ́ lɛa ndɛ́ndɛlɛ́á á Huɛlɛ́ busíə́.»
28Bíə́lə a ná Yə́susu lɛ́na a sɛ́á: «Ɔwɔkɔ́kɛna! Tɔ ka tíkə bikimə ɔbɛ́á tɔ ná bá itíə́nə́tɔ́, tɔ ná aŋɔ́á ɔ́ŋgɔ́kɔ.» 29Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ taká, a mɛ ndɔ bənú lɛna; ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ŋɔ tíkə ɛlɔ́áyɛ́ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́, yayɛ́á miímə ata wayɛ́á muəndú, báyɛ́á bənínyə́, nɛ́áyɛ́á nikúlə ata báyɛ́á baná, 30a ŋɔ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə kusənə ɔ ɔyáyɛ́na ɔ bɛ́ɛbɛ bikúílí na ɔ misí yɛ ɔsákɔna.»
Yə́susu a ndɔ yayɛ́á nyɛmbɛ́ na nɛ́áyɛ́á nɛhɔŋɔa mənyəsiə
(Mat 20.17-19; Mə́l 10.32-34)
31Yə́susu a ná nɛ́áyɛ́á niómo nɛ́ bɔkɔ́nɛna na báfandɛ́ ɛ́tá, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Tɔ nɔ́ bálaka ɔ Yəlúsalɛma ɔhá ɛkasɛ bikimə bɛ́ bíúndúsíníə́ ɔbɛ́á bɔhɛ́nátɔtányɛ́ bá ná tílə́kə ɛlɔ́áyɛ́ Mɔná wa mɔndɔ. 32Bá ŋɔ wɛɛ́ya fíɔ́tɔ ɔ balɛmanyáhuɛlɛ́, bá ŋɔ wɛɛ́ya fə́nə́kinə, bá ŋɔ wɛɛ́ya kɔ́báka, bá ŋɔ wɛɛ́ya túə́kinə na malá. 33Bá ŋɔ wɛɛ́ya súbə́kə na ɛmbɔ́ŋɔ́, bá ŋɔ wɛɛ́ya ɔnɔkɔ; əlimə yɛ mɔɔsɛ́ málálɔ́, a ŋɔ hɔŋɔa.» 34Mba, bɔkɔ́nɛna bá sa ɔ́kɔ ata bɔkɔa, ɛlɔ́áyɛ́ əbú bɛ́táyɛ́ bɛtambá bɛ́ sa báá ɔ́kɔ́nɔ́tɔ, bá lɛ manya yatɛ́ ɔyɛ́á Yə́susu a ndɔ siə ɔlaa.
Yə́susu a nɔ́ mundímə́ndímə niŋəsiə
(Mat 20.29-34; Mə́l 10.46-52)
35Yə́susu a ndɔ bɛ́nya ɔ Yəlíko. Wɔmɔtɛ́ mundímə́ndímə a ka báá ɛmɛ́ŋɛ́ ɛnɔ́mɛ a lɛa ɔndɔlɔ. 36A ná ɔ́kɔ́ nɛmɔndɔ nɛ́ ndɔ tɔ́mba, a ná bɛndɔ batá a sɛ́á: «Baánɛ, yatɛ́ yɛ́ɛyɛ əə́?» 37Bɛndɔ bá sɛ́á: «Á Yə́susu wa Násalɛtɛ a ndɔ tɔ́mba.» 38Nɔ́yɛ́, a ná botólíə́ ɔ uyə́mə a sɛ́á: «Á Yə́susu, á mɔná wa Ndə́witi, wə́ə́ mɛaŋɔ́á mɛɛ́lɔ!» 39Bɛndɔ ɔbá bá ná báá ɔ busíə́, bá ná wɛɛ́ya kɔ́áyɛ́ná bá sɛ́á a náyá yə́ə́bu. Mba, mundímə́ndímə a ná yə́mə́ mɔŋɛ́ŋa ɔ ɔyáyɛ́na a sɛ́á: «Á mɔná wa Ndə́witi, wə́ə́ mɛaŋɔ́á mɛɛ́lɔ!» 40Yə́susu a ná tɛnɛna, a ná manɛ́na ɔwá bá wɛɛ́ya hulənə. Ikúílí a ná ndafámá hoóyi, a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: 41«Yatɛ́ ɔ ndɔ siə ɔ sɛ́á mɛ aŋɔ́á kɛ́áka əə́?» Mundímə́ndímə a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, kɛ́áka ɔwá mɛ híána ɔ usinənə.» 42Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Híána ɔ usinənə, yawɔ́á ilumininə yɛ́ ná aŋɔ́á núə́kə́níə́.» 43Ɔ umisíumə́ mundímə́ndímə a ná híána ɔ usinənə ɛ́sɛ́á buɔnɔ́, a ná Yə́susu ɔŋgɔ́kɔ a ndɔ húlə́ yə́mə́ a sɛ́á: «Tuúmə na Huɛlɛ́!» Iloŋo yikimə yɛ́ yámá nɔ́yɛ́, bá ná botólíə́ á Huɛlɛ́ ɔ ɔnyama.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2019, CABTAL