NJƆÚ 5
5
Jísu i seebɛ h̃íỹɛndopo yiláá mbáloni
1Ná ná í gúlani su, kɛ Jísu i liingá Jɛlúsɛl̃ɛ taa h̃u Júsuai ti Yála fɛli kúú wuya fái tá w̃a. 2Sasaí í ɣɛ́i Jɛlúsɛl̃ɛ w̃a, ndaí tá i ɣɛi mba tɔ́ɔ́ tolí ngáá Mbaala Hasái La. Njɛ bolíngi i ɣɛi kpela. Kpolí tááli ná va i ɣɛi na, tɔ́ɔ́ ɣɛ ma Bɛsáta Híbulu woí h̃u, bafa ndɔ́ɔ́lungɔ i vɛ́lɛ vɛ́lɛi maayelé mbélengɔ. 3Seebɛ yélai tí yangí ɣɛ́i wɔɔlɔ ti ɣɛ́i vúú vúúni maa báfaitii mbu, kíya mbole yélai tí na, nɔɔnɔ yélai ɛ́ɣɛ mɛŋɛl̃ɛ́ yélaitii. Tɔ́ɔ́ ɣɛ́ lááni na, [táá naa w̃áálɛlɛ ngáá njɛí i liiká. 4Sífaa, kuu ɔ́ɔ́ ɣɛ nɔɔ́ féle kɛ Ndemɔí Ngalángi w̃álekai ta i yeingá, í maa yɛ́i liiká. Ná ɔ́ɔ́ tiiká, nuí fíli ɔ́ɔ́ víli mbú hése, maa w̃ɔ́i ɔ́ɔ́ wálo seebɛ híí fíli su ɔ́ɔ́ ɣɛ mba.] 5Siỹɛndópo yiláa ngi ɣɛ́i na, i ɣɛi náá kɛ́ni seebɛí h̃u ngáá fowó vúú sáángɔ maah̃úú ngwáhakpangɔ nɔɔnɔngɔ́. 6Ná Jísu i maa h̃íỹɛndopoi lɔ́ni lááni na, i ɣɛi kɔlɔ́ ngáá kɛ i lɛ́mbia seebɛí ná h̃u, kɛ i mɔɔningá, i ɣɛ ma, “Í lóngɔɔ lé yí wálo?”
7Kɛ seebɛ w̃ɔ́i i Jísu woo yápotenga, i ɣɛ ma, “Kawálai, nuu fíli aa ngéya ɔ́ɔ́ bɔ́ mbá ɔ́ɔ́ túkpe njɛí wú ná malékai áá njɛí liiká. Ngáá ɣɛ́ nɔ́ɔ́ ngáá yakpá kinɛí ngáá ngí víli mbu, nuu véka ta í víli mbu túwɔ hése.”
8Kɛ Jísu i ɣɛa ma, “Yóóɣe, yí ló, yí í hábai yeɣé, yí híya.” 9Ngamá nɔ́ɔ kɛ siỹɛndópoi luwu h̃u i wúyanga, í ngi hábai yeɣé, í pɛ́lɛ hiyamá.
Folói sí w̃áá va faí sí í ɣɛí, i ɣɛ́i ngáá Júsuai ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Foloí w̃a. 10Faalɔ, Júsuai ti wútuwɔaitii ti ɣɛ́i taá ndé siỹɛndópoi ná w̃a í ɣɛ́i náá walói seebɛí ná h̃u, táá ɣɛ́ ma, “A mu Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Foloí waa ngáá hááwɔ, aáva aá lɔ́ ngáá a mu hávai w̃aaỹɛ́ɛ́ ngáá yíwaa híya ngáá í hábai?”
11Kɛ́ siỹɛndópoi i ti woo yápoteni, i ɣɛ ti w̃a, “Siỹɛndópoi sí í mbálongɔ, laá lɔ́ í ndéngɔ má, i ɣɛ má, ‘Í hábai yeɣé, yí híya.’ ”
12Kɛ tí mɔ́ɔ́ninga, ti ɣɛ́ ma, “Ele wáá ngáá maa w̃ɔ́i í ndéngɔ í w̃á ngáá yí í hábai yeɣé yí híya?”
13Kɛ́ maa h̃íỹɛndopoi mbalóngɔ í ɣɛ́i náá la aa ɣɛi Jísu wɔlɔ bɔw̃álale kpɔngí i ɣɛi maa ỹándai, aáva Jísu va i ɣɛi náá gulaní naa wa.
14Faí sí gúlangɔ w̃a su, kɛ Jísu i maa h̃íỹɛndopoi w̃áálenga Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u, i ɣɛ ma, “Wɔlɛ lɛ́ɛ́, í lúwu h̃u wúyangɔɔ lé naá, faalɔ, bé naá faa ỹɔ́u ɣɛ́ndai wa. Ná láá lé, faa báma wála áa la í w̃a.”
15Kɛ maa h̃íỹɛndopoi i liingá, í ndé nuu wála walaítii ma Júsuaitii su, i ɣɛ ti w̃a, “Jísu lɔ í mbálongɔ.” 16Kɛ ngutuwɔ́aitii Júsuaitii su tí pɛ́lɛnga faa bɔ́luma Júsu la sífaa nɔ́ɔ í ɣɛ́i áá faí nátii kɛ Júsuaitii ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fóloi w̃a. 17Ná Jísu í ɣɛ́i áá yɛ́pɛ kɔwɔ́ato faítii mba ti ɣɛ́i taá kpɔlú nda, i ndení, i ɣɛ ta, “Ní Kɛ́ɛ́ɣɛ Ngalá tóko lɔ nɔ́ɔ hɔ́wɔ fíli ngi yéngengi wa, hááwɔ holoí sí ɣéle tɔ bɛ́lɛ, faalɔ, nyá bɛ́lɛ kɛ ngí ɣɛ́ nɔ́ɔ ngáá yénge.”
18Háwui síi hááw̃a, Júsuai ti wútuwɔaitii ti ɣɛ́i taá yákpa ngwala ngáá ti Jísu vaa, aa ɣɛi nɔ́ɔ́ léi ngáá Júsuai ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fólo havaí í ɣɛ́i áá nganyááni, kɛ́ sí bɛ́lɛ í ɣɛ́i áá Ngalá tolí ngáá ngi Kɛ́ɛ́ɣɛ, áá kɛ ngáá gɛɣɛ́ láá.
Kɛɛɣɛí Ngalá ngí ngakpá féngɔ ngi H̃íỹɛndou Loí yaa
19Kɛ Jísu i ɣɛa Júsuaitii ti wútuwɔaitii ma, “Ngí tɔɔỹái le wú w̃a, Ngalángi H̃íỹɛndou Loí ɛi faa fíli kɛ́ ngáá wumaá kɛ léi sí áá tɔ́ ngi Kɛ́ɛ́ɣɛ áá kɛ bɔw̃álale sí fíli Kɛɛɣɛí áá kɛ, laá lɔ nɔ́ɔ ngi H̃íỹɛndou Loí bɛ́lɛ áá kɛ. 20Sífaa, Kɛɛɣɛí Ngalá ndóngɔɔ lé ngáá ngi H̃íỹɛndou Loí, laáva sí kínɛi áá kɛ, i kɛa la. Aáva tɔɔỹaá haaw̃a, aá lɔɔ vá faa wála wálani ngakɛ́ma lá bɛ́lɛ í lɔ́ve sítii mba ngáá taa wú kpɛ́lɛɛ kíndaa víli. 21Kíya nɔ́ɔ Kɛɛɣɛí Ngalá áá nungái mbuyoɣé saí h̃u, i ndɛɛh̃úi vú ti h̃u, ngimɔ́ɔ́ nɔ́ɔ ngi H̃íỹɛndou Loí bɛ́lɛ áá ndɛɛh̃úi vú sítii su táá ndiivó ngáá í pú ti h̃u. 22Kɛɛɣɛí Ngalá ngɛi nuu fíli kɔ́sɔ kɛ́ aá ɣéle i kɔsɔ́ fái kpɛ́lɛɛ túkpenga ngi H̃íỹɛndou Loí w̃a. 23I sí ɣɛ́ngɔ kɛinɔɔ́ nuu kpɛ́lɛɛ taa ɣɛ́a wúfe ngi H̃íỹɛndou Loí w̃a kíya nɔ́ɔ táá wúfe laa Kɛɛɣɛí Ngalá ma. Nuí fíli ɛ́i ɣɛ́ ngufema héni mbɛ, kɛ maa w̃ɔ́i aa ngufema hemá Kɛ́ɛ́ɣɛi Ngalá mbɛ lɛí í tɔvengɔ́.”
24Í mɔ́ɔ́ ɣɛi ti w̃a, “Ngí tɔɔỹái lé wú w̃a, nuí fíli áá ni gééla woí sítii mɛ́ni í gólo ti wu, í lá ngáá Ngalá lɛ́i i tɔ́vengɔ, kɛ kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui lɔ́ maa w̃ɔ́ɔ́ haaw̃a. Aáva Ngalángi gɔ́sɔ ngɛi ɣɛ maa w̃ɔ́i w̃a, kɛ́ aá ɣéle, i lɔvengá náa kúnafɔ saí w̃a í li kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui h̃u. 25Ngí tɔ́ɔ́ỹai lé wú w̃a, naa hɔwɔ́i lɔɔ vá fóloma ma aáva i folónga náa ma ngáá saa yeláitii táá va Ngalángi H̃íỹɛndou Lói woo ỹɛ́nima aáva sítii táá mɛ́ni ndɛɛh̃úi aa vú ti h̃u. 26Sífaa, kíya nɔ́ɔ Kɛɛɣɛí Ngalá kpútei í ngáá ndɛɛh̃úi wungi, ngimɔ́ɔ́ nɔ́ɔ í ngi H̃íỹɛndou Loí ɣɛ́ngɔ ngáá ndɛɛh̃úi wungí. 27Aáva i ngakpá fénga ngeya ngáá í nungáitii kɔsɔ́ bɔw̃álale laá lɔ́ í ngáá nuí síí w̃ɔ́i taa ɣɛ́ ma Nuu Búsa Goo H̃ú Lói. 28Sí álaa wú gíndaa víli, sífaa naa hɔwɔ́i lɔɔ vá fóloma ma saa yeláitii taá ló ti gámbaitii su tí Nuu Búsa Goo H̃ú Lói woo ỹɛ́ni. 29Aáva taá gula ti gámbaitii su. Sítii pá taa ɣɛ́ faa vánda ɣɛni, taá wuyoɣé tí ɣɛ́ kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui h̃u, ná volú, sítii tí ɣɛngɔ taá nyaama háá ɣɛ taá wuyoɣé Ngalá ngi ti waaléve ngáá taá vélei.”
Sítii taa faa yákɛ kɔwɔ́ato Jísu wa
30Jísu i ɣɛi ta, “Ngɛ́i faa fíli kɛ ngáá wumaá. Ní gɔ́sɔ mbaalévendai lɔ nɔ́ɔ́ ngáá kíya Ngalá ngáá mbaaléve kílii ɣɛ́ ngáá ngé. Ná hááw̃a, ní gɔ́sɔ mbaalévendai lɔ tɔɔỹaá w̃a bɔw̃álale ngáá yákpama nɔ́ɔ ngáá ngí faá ɣɛ́ áá ndííla, kɛ́ lɛí í tɔ́vengɔ ngí ndiila.
31Ná wɔ́lii ngáá faa lé kɔwɔ́ato bɔwɔ wa, kɛ ní háá lengɔ́i ná, pele áá su. 32Kɛ́ nuu véka lɔ́ na laá lɔ́ áá faa lé kɔwɔ́ato mbá aáva ngí kɔ́lɔ ngáá sí áá nde kɔwɔ́ato mbá, aá lɔ́ ngáá tɔɔỹaá. 33Nguya Wo Mɔ́i Njɔú lɔ́ wú wú gééla hiya mbo mbélai tɔvení ngelé aáva i yɛpɛní kɔwɔ́ato tɔɔỹái wa. 34Aa ngáá nuu búsa háá le ngóó kɔwɔ́ato mbá laá lɔ́ ngáá lokola ma. Kɛ́ ngí Nguya Wó Mɔ́i Njɔú ndái sí léngɔ nɔ́ɔ ngáá kɛinɔɔ́ wú ngumaawóngi w̃aahɔ́lɔ. 35Njɔú gálambongi wó kílii í ɣɛ́i ngáá lámbo kɛ kíli, íwaa hó, aáva i wú líívoni ngáá wú woliló ma kpɛ́ɛ́. 36Kɛ́ faa lɔ́ ngéya mbuuỹííngɔ i lɔ́ve sí wa Njɔú í ndéni. Sífaa, ngengengí kái kái Kɛɛɣɛí Ngalá ngí féngɔ ngéya ngáá ngí vílama aáva ngíwaa mbo, laá lɔ í ngáá faí áá ngákɛ ngáá Kɛɛɣɛí Ngalá tɔ í tɔ́vengɔ. 37Kɛɛɣɛí Ngalá pa í tɔ́vengɔ, laá bútei i faa léa kɔwɔ́ato mbá. Aáva nápa wáá nɛ́ɛ ngoo ỹɛ́nini, kɛlaa wɔ́ɔ́ tɔ. 38Wáá vá wɔ́i lokohéi ngi gééla woí wu bɔw̃álale wáá laí ngáá nuí sí í tɔvengɔ́. 39Wáá ndáma tɔ́ wúwaa Ngalá Kɔ́lɔi galá bɔw̃álale aá lɔ wú gí mai h̃u ngáá laá lɔ áá kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui w̃aahɔ́lɔ kíli ɣɛ ngáá wú ye. Aáva Ngala Kɔ́lɔi sí kái kái pá, aá lɔɔ yɛ́pɛ kɔwɔ́ato mbá. 40Kɛ́ ná fíli su, wáá lói wɔ́ɔ́ va ngéle wɔ́ɔ́ kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui w̃aahɔ́lɔ.
41Ngáá lɛ ngóó wɔlíma nuu búsaa yaá. 42Kɛ́ ngí wú wɔ́lɔ, ngí kɔlɔ́ ngáá Ngalángi lóngi aa wú líítii su. 43Ní Kɛ́ɛ́ɣɛ Ngalá i tɔ́venga ngáá ngí ɣɛ́ ngáá ngááh̃u, kɛ́ wáá lokohéingɔ mbú, kɛ́ ná nuu véka fíli áá va bɔwɔ́ haaw̃a, wáá lokohéi maa w̃ɔ́i wu. 44Wáá ɣelé kɛ wú la ngáá ngé ná wú lókolangɔ áá ɣɛ nɔ́ɔ la tɛngí w̃a wáá mbo ngáá ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ aáva wáá yakpáma ngáá wɔ́ɔ́ tɛ ngóó w̃aahɔ́lɔ ngeyá lɛí í ngáá Ngalá ngiláá kpéngi? 45Wálaa gisíya ngáá nyá lɔ́ ngáá faa vɛ́lɛ mɔ́ɔ́ wú wá Kɛɛɣɛí Ngalá kakála. Kɛ́ nuí áá faa vɛ́lɛ wú wa aá wáá ngáá Muusé lɛ́i wú gítongɔ mba. 46Kɛ bele wú lángɔ ɔ́ɔ́ ɣɛ́ la ngáá Muusé wɔ́ɔ́ ɣɛ laí ngáá ngé sífaa, i kɔlɔ vɔ́nɛngɔ kɔwɔ́ato mbá. 47Kɛ́ ná wá ɣéle wáá láni ngáá sí Muusé í pɔnɛ́nɛni, kɛ wáá ɣéle, la náá ngáá sítii ngíwaa ti le?”
Currently Selected:
NJƆÚ 5: KNNT
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bandi New Testament © Bible Society in Liberia, 2000
NJƆÚ 5
5
Jísu i seebɛ h̃íỹɛndopo yiláá mbáloni
1Ná ná í gúlani su, kɛ Jísu i liingá Jɛlúsɛl̃ɛ taa h̃u Júsuai ti Yála fɛli kúú wuya fái tá w̃a. 2Sasaí í ɣɛ́i Jɛlúsɛl̃ɛ w̃a, ndaí tá i ɣɛi mba tɔ́ɔ́ tolí ngáá Mbaala Hasái La. Njɛ bolíngi i ɣɛi kpela. Kpolí tááli ná va i ɣɛi na, tɔ́ɔ́ ɣɛ ma Bɛsáta Híbulu woí h̃u, bafa ndɔ́ɔ́lungɔ i vɛ́lɛ vɛ́lɛi maayelé mbélengɔ. 3Seebɛ yélai tí yangí ɣɛ́i wɔɔlɔ ti ɣɛ́i vúú vúúni maa báfaitii mbu, kíya mbole yélai tí na, nɔɔnɔ yélai ɛ́ɣɛ mɛŋɛl̃ɛ́ yélaitii. Tɔ́ɔ́ ɣɛ́ lááni na, [táá naa w̃áálɛlɛ ngáá njɛí i liiká. 4Sífaa, kuu ɔ́ɔ́ ɣɛ nɔɔ́ féle kɛ Ndemɔí Ngalángi w̃álekai ta i yeingá, í maa yɛ́i liiká. Ná ɔ́ɔ́ tiiká, nuí fíli ɔ́ɔ́ víli mbú hése, maa w̃ɔ́i ɔ́ɔ́ wálo seebɛ híí fíli su ɔ́ɔ́ ɣɛ mba.] 5Siỹɛndópo yiláa ngi ɣɛ́i na, i ɣɛi náá kɛ́ni seebɛí h̃u ngáá fowó vúú sáángɔ maah̃úú ngwáhakpangɔ nɔɔnɔngɔ́. 6Ná Jísu i maa h̃íỹɛndopoi lɔ́ni lááni na, i ɣɛi kɔlɔ́ ngáá kɛ i lɛ́mbia seebɛí ná h̃u, kɛ i mɔɔningá, i ɣɛ ma, “Í lóngɔɔ lé yí wálo?”
7Kɛ seebɛ w̃ɔ́i i Jísu woo yápotenga, i ɣɛ ma, “Kawálai, nuu fíli aa ngéya ɔ́ɔ́ bɔ́ mbá ɔ́ɔ́ túkpe njɛí wú ná malékai áá njɛí liiká. Ngáá ɣɛ́ nɔ́ɔ́ ngáá yakpá kinɛí ngáá ngí víli mbu, nuu véka ta í víli mbu túwɔ hése.”
8Kɛ Jísu i ɣɛa ma, “Yóóɣe, yí ló, yí í hábai yeɣé, yí híya.” 9Ngamá nɔ́ɔ kɛ siỹɛndópoi luwu h̃u i wúyanga, í ngi hábai yeɣé, í pɛ́lɛ hiyamá.
Folói sí w̃áá va faí sí í ɣɛí, i ɣɛ́i ngáá Júsuai ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Foloí w̃a. 10Faalɔ, Júsuai ti wútuwɔaitii ti ɣɛ́i taá ndé siỹɛndópoi ná w̃a í ɣɛ́i náá walói seebɛí ná h̃u, táá ɣɛ́ ma, “A mu Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Foloí waa ngáá hááwɔ, aáva aá lɔ́ ngáá a mu hávai w̃aaỹɛ́ɛ́ ngáá yíwaa híya ngáá í hábai?”
11Kɛ́ siỹɛndópoi i ti woo yápoteni, i ɣɛ ti w̃a, “Siỹɛndópoi sí í mbálongɔ, laá lɔ́ í ndéngɔ má, i ɣɛ má, ‘Í hábai yeɣé, yí híya.’ ”
12Kɛ tí mɔ́ɔ́ninga, ti ɣɛ́ ma, “Ele wáá ngáá maa w̃ɔ́i í ndéngɔ í w̃á ngáá yí í hábai yeɣé yí híya?”
13Kɛ́ maa h̃íỹɛndopoi mbalóngɔ í ɣɛ́i náá la aa ɣɛi Jísu wɔlɔ bɔw̃álale kpɔngí i ɣɛi maa ỹándai, aáva Jísu va i ɣɛi náá gulaní naa wa.
14Faí sí gúlangɔ w̃a su, kɛ Jísu i maa h̃íỹɛndopoi w̃áálenga Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u, i ɣɛ ma, “Wɔlɛ lɛ́ɛ́, í lúwu h̃u wúyangɔɔ lé naá, faalɔ, bé naá faa ỹɔ́u ɣɛ́ndai wa. Ná láá lé, faa báma wála áa la í w̃a.”
15Kɛ maa h̃íỹɛndopoi i liingá, í ndé nuu wála walaítii ma Júsuaitii su, i ɣɛ ti w̃a, “Jísu lɔ í mbálongɔ.” 16Kɛ ngutuwɔ́aitii Júsuaitii su tí pɛ́lɛnga faa bɔ́luma Júsu la sífaa nɔ́ɔ í ɣɛ́i áá faí nátii kɛ Júsuaitii ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fóloi w̃a. 17Ná Jísu í ɣɛ́i áá yɛ́pɛ kɔwɔ́ato faítii mba ti ɣɛ́i taá kpɔlú nda, i ndení, i ɣɛ ta, “Ní Kɛ́ɛ́ɣɛ Ngalá tóko lɔ nɔ́ɔ hɔ́wɔ fíli ngi yéngengi wa, hááwɔ holoí sí ɣéle tɔ bɛ́lɛ, faalɔ, nyá bɛ́lɛ kɛ ngí ɣɛ́ nɔ́ɔ ngáá yénge.”
18Háwui síi hááw̃a, Júsuai ti wútuwɔaitii ti ɣɛ́i taá yákpa ngwala ngáá ti Jísu vaa, aa ɣɛi nɔ́ɔ́ léi ngáá Júsuai ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fólo havaí í ɣɛ́i áá nganyááni, kɛ́ sí bɛ́lɛ í ɣɛ́i áá Ngalá tolí ngáá ngi Kɛ́ɛ́ɣɛ, áá kɛ ngáá gɛɣɛ́ láá.
Kɛɛɣɛí Ngalá ngí ngakpá féngɔ ngi H̃íỹɛndou Loí yaa
19Kɛ Jísu i ɣɛa Júsuaitii ti wútuwɔaitii ma, “Ngí tɔɔỹái le wú w̃a, Ngalángi H̃íỹɛndou Loí ɛi faa fíli kɛ́ ngáá wumaá kɛ léi sí áá tɔ́ ngi Kɛ́ɛ́ɣɛ áá kɛ bɔw̃álale sí fíli Kɛɛɣɛí áá kɛ, laá lɔ nɔ́ɔ ngi H̃íỹɛndou Loí bɛ́lɛ áá kɛ. 20Sífaa, Kɛɛɣɛí Ngalá ndóngɔɔ lé ngáá ngi H̃íỹɛndou Loí, laáva sí kínɛi áá kɛ, i kɛa la. Aáva tɔɔỹaá haaw̃a, aá lɔɔ vá faa wála wálani ngakɛ́ma lá bɛ́lɛ í lɔ́ve sítii mba ngáá taa wú kpɛ́lɛɛ kíndaa víli. 21Kíya nɔ́ɔ Kɛɛɣɛí Ngalá áá nungái mbuyoɣé saí h̃u, i ndɛɛh̃úi vú ti h̃u, ngimɔ́ɔ́ nɔ́ɔ ngi H̃íỹɛndou Loí bɛ́lɛ áá ndɛɛh̃úi vú sítii su táá ndiivó ngáá í pú ti h̃u. 22Kɛɛɣɛí Ngalá ngɛi nuu fíli kɔ́sɔ kɛ́ aá ɣéle i kɔsɔ́ fái kpɛ́lɛɛ túkpenga ngi H̃íỹɛndou Loí w̃a. 23I sí ɣɛ́ngɔ kɛinɔɔ́ nuu kpɛ́lɛɛ taa ɣɛ́a wúfe ngi H̃íỹɛndou Loí w̃a kíya nɔ́ɔ táá wúfe laa Kɛɛɣɛí Ngalá ma. Nuí fíli ɛ́i ɣɛ́ ngufema héni mbɛ, kɛ maa w̃ɔ́i aa ngufema hemá Kɛ́ɛ́ɣɛi Ngalá mbɛ lɛí í tɔvengɔ́.”
24Í mɔ́ɔ́ ɣɛi ti w̃a, “Ngí tɔɔỹái lé wú w̃a, nuí fíli áá ni gééla woí sítii mɛ́ni í gólo ti wu, í lá ngáá Ngalá lɛ́i i tɔ́vengɔ, kɛ kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui lɔ́ maa w̃ɔ́ɔ́ haaw̃a. Aáva Ngalángi gɔ́sɔ ngɛi ɣɛ maa w̃ɔ́i w̃a, kɛ́ aá ɣéle, i lɔvengá náa kúnafɔ saí w̃a í li kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui h̃u. 25Ngí tɔ́ɔ́ỹai lé wú w̃a, naa hɔwɔ́i lɔɔ vá fóloma ma aáva i folónga náa ma ngáá saa yeláitii táá va Ngalángi H̃íỹɛndou Lói woo ỹɛ́nima aáva sítii táá mɛ́ni ndɛɛh̃úi aa vú ti h̃u. 26Sífaa, kíya nɔ́ɔ Kɛɛɣɛí Ngalá kpútei í ngáá ndɛɛh̃úi wungi, ngimɔ́ɔ́ nɔ́ɔ í ngi H̃íỹɛndou Loí ɣɛ́ngɔ ngáá ndɛɛh̃úi wungí. 27Aáva i ngakpá fénga ngeya ngáá í nungáitii kɔsɔ́ bɔw̃álale laá lɔ́ í ngáá nuí síí w̃ɔ́i taa ɣɛ́ ma Nuu Búsa Goo H̃ú Lói. 28Sí álaa wú gíndaa víli, sífaa naa hɔwɔ́i lɔɔ vá fóloma ma saa yeláitii taá ló ti gámbaitii su tí Nuu Búsa Goo H̃ú Lói woo ỹɛ́ni. 29Aáva taá gula ti gámbaitii su. Sítii pá taa ɣɛ́ faa vánda ɣɛni, taá wuyoɣé tí ɣɛ́ kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui h̃u, ná volú, sítii tí ɣɛngɔ taá nyaama háá ɣɛ taá wuyoɣé Ngalá ngi ti waaléve ngáá taá vélei.”
Sítii taa faa yákɛ kɔwɔ́ato Jísu wa
30Jísu i ɣɛi ta, “Ngɛ́i faa fíli kɛ ngáá wumaá. Ní gɔ́sɔ mbaalévendai lɔ nɔ́ɔ́ ngáá kíya Ngalá ngáá mbaaléve kílii ɣɛ́ ngáá ngé. Ná hááw̃a, ní gɔ́sɔ mbaalévendai lɔ tɔɔỹaá w̃a bɔw̃álale ngáá yákpama nɔ́ɔ ngáá ngí faá ɣɛ́ áá ndííla, kɛ́ lɛí í tɔ́vengɔ ngí ndiila.
31Ná wɔ́lii ngáá faa lé kɔwɔ́ato bɔwɔ wa, kɛ ní háá lengɔ́i ná, pele áá su. 32Kɛ́ nuu véka lɔ́ na laá lɔ́ áá faa lé kɔwɔ́ato mbá aáva ngí kɔ́lɔ ngáá sí áá nde kɔwɔ́ato mbá, aá lɔ́ ngáá tɔɔỹaá. 33Nguya Wo Mɔ́i Njɔú lɔ́ wú wú gééla hiya mbo mbélai tɔvení ngelé aáva i yɛpɛní kɔwɔ́ato tɔɔỹái wa. 34Aa ngáá nuu búsa háá le ngóó kɔwɔ́ato mbá laá lɔ́ ngáá lokola ma. Kɛ́ ngí Nguya Wó Mɔ́i Njɔú ndái sí léngɔ nɔ́ɔ ngáá kɛinɔɔ́ wú ngumaawóngi w̃aahɔ́lɔ. 35Njɔú gálambongi wó kílii í ɣɛ́i ngáá lámbo kɛ kíli, íwaa hó, aáva i wú líívoni ngáá wú woliló ma kpɛ́ɛ́. 36Kɛ́ faa lɔ́ ngéya mbuuỹííngɔ i lɔ́ve sí wa Njɔú í ndéni. Sífaa, ngengengí kái kái Kɛɛɣɛí Ngalá ngí féngɔ ngéya ngáá ngí vílama aáva ngíwaa mbo, laá lɔ í ngáá faí áá ngákɛ ngáá Kɛɛɣɛí Ngalá tɔ í tɔ́vengɔ. 37Kɛɛɣɛí Ngalá pa í tɔ́vengɔ, laá bútei i faa léa kɔwɔ́ato mbá. Aáva nápa wáá nɛ́ɛ ngoo ỹɛ́nini, kɛlaa wɔ́ɔ́ tɔ. 38Wáá vá wɔ́i lokohéi ngi gééla woí wu bɔw̃álale wáá laí ngáá nuí sí í tɔvengɔ́. 39Wáá ndáma tɔ́ wúwaa Ngalá Kɔ́lɔi galá bɔw̃álale aá lɔ wú gí mai h̃u ngáá laá lɔ áá kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui w̃aahɔ́lɔ kíli ɣɛ ngáá wú ye. Aáva Ngala Kɔ́lɔi sí kái kái pá, aá lɔɔ yɛ́pɛ kɔwɔ́ato mbá. 40Kɛ́ ná fíli su, wáá lói wɔ́ɔ́ va ngéle wɔ́ɔ́ kúnafɔ lɛ́ɛ́h̃ui w̃aahɔ́lɔ.
41Ngáá lɛ ngóó wɔlíma nuu búsaa yaá. 42Kɛ́ ngí wú wɔ́lɔ, ngí kɔlɔ́ ngáá Ngalángi lóngi aa wú líítii su. 43Ní Kɛ́ɛ́ɣɛ Ngalá i tɔ́venga ngáá ngí ɣɛ́ ngáá ngááh̃u, kɛ́ wáá lokohéingɔ mbú, kɛ́ ná nuu véka fíli áá va bɔwɔ́ haaw̃a, wáá lokohéi maa w̃ɔ́i wu. 44Wáá ɣelé kɛ wú la ngáá ngé ná wú lókolangɔ áá ɣɛ nɔ́ɔ la tɛngí w̃a wáá mbo ngáá ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ aáva wáá yakpáma ngáá wɔ́ɔ́ tɛ ngóó w̃aahɔ́lɔ ngeyá lɛí í ngáá Ngalá ngiláá kpéngi? 45Wálaa gisíya ngáá nyá lɔ́ ngáá faa vɛ́lɛ mɔ́ɔ́ wú wá Kɛɛɣɛí Ngalá kakála. Kɛ́ nuí áá faa vɛ́lɛ wú wa aá wáá ngáá Muusé lɛ́i wú gítongɔ mba. 46Kɛ bele wú lángɔ ɔ́ɔ́ ɣɛ́ la ngáá Muusé wɔ́ɔ́ ɣɛ laí ngáá ngé sífaa, i kɔlɔ vɔ́nɛngɔ kɔwɔ́ato mbá. 47Kɛ́ ná wá ɣéle wáá láni ngáá sí Muusé í pɔnɛ́nɛni, kɛ wáá ɣéle, la náá ngáá sítii ngíwaa ti le?”
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bandi New Testament © Bible Society in Liberia, 2000