MÁI 1
1
Ngala ngói Nguya Wo Mɔ́i Njɔú í ndéni
(Máfiyu 3:1-12; Lúu 3:1-18; Njɔú 1:19-28)
1Keela woó vándai lɔ́kula héimai lɔ kɔwɔ́ato Ngalángi H̃íỹɛndou Loí Jísu Kílisitii wa. 2Tɔkúla i heiní kɛ kíya pɔ́nɛngɔ Ngalá ndaa háá le mɔ́i Aisáya gɔlɔí h̃u ngáá sí Ngalá ngi ɣɛ́i ta,
“Nyá lɔɔ vá ní géélai lɔ́vema í wútuwɔ, lɛ́i íwaa vá í vélei ɣɛ́ kíli batɛmá.”
3“Nuu tá lɔ́ɔ woo ngúla ngaalaí h̃u, íwaa ɣɛ́ ta,
‘A peleí ɣɛ́ kíli batɛ́ Ndemɔí hááw̃a, wú pɔ́ɔ́na mbɛ.’ ”
4Faalɔ, Nguya Wó Mɔ́i Njɔú i vaaní, íwaa nguyaí wo ngaalaí h̃u. Ná vólu, i ɣɛi áá Ngalángi gééla woí le nungáitiini ma ngáá kɛ tí vólu yáfe ti háá ỹɔítii mba, ti nguyaí w̃ááhɔlɔ ti háá ỹɔítii suuhaaló fááw̃a Ngalá mbɛ́. 5Judíya lataí h̃u yélaitii kpɛ́lɛɛ ɛ́ɣɛ taa walái sí taá náá lolí ngáá Jɛlúsɛl̃ɛ, naa yélaitii kpɛ́lɛɛ tí liiní Nguya Wo Mɔ́i Njɔú yéle. Tí gáheni ngáá ti háá ỹɔítii lííwaa wála. Laáva i nguyaí wóni ngáá ti ye njɛí sí h̃u taá tolí ngáá Jɔ́ɔ́dɛ.
6Njɔú gúlaitii ɔ́ɔ́ ngilí w̃a kpatɛngɔ́ i ɣɛi lá ngáá nyɔ́ɔ́mai w̃aa bélengi, ná vólu, suwa gɔlɔ́ wálimbai lɔ ɔ́ɔ́ ngilí lii h̃ú. Ndaa ỹɛ́ɛ́niitii ti ɣɛ́i ngáá foolíaitii ɛ́ɣɛ kɔiŋ ngúlɔi. 7I ɣɛi áá keela woí le, íwaa ɣɛ́ ta “Nuí íwaa vá vaamá ná ní ndá hái áá gúla su, ngakpangɔ́ɔ́ lé í lɔ́ve mbá. Ngáá kulaɣɛí p̃ɛ́ɛ́ ngáa nuú ngáá ngɔ́ɔ́ w̃áá vɛ́lɛ ngi gɔ́ɔ́vai ɣéle tɔ ndaa húlo fááw̃a. 8Ngáá ngúyai wó ngáá wú ye ngáá njɛí, kɛ́ laá aa nguyaí wó ngáá wú ye ngáá Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi.”
Nguya Wo Mɔ́i Njɔú i Jísu wuyaní ɛ́ɣɛ Setána i Jísu h̃uugɔ́vɔni
(Máfiyu 3:13–4:11; Lúu 3:21-22; 4:1-13)
9Naa laa lówah̃u vá, Jísu i hiɣení Násɔlɛ taa h̃u Galéli lataí h̃u, í vá Njɔú yéle. Njɔú vá í nguyaí wóni lá Jɔ́ɔ́dɛ Yɛí h̃u. 10Ná Jísu í ɣɛ́i nɔ́ɔ́ kínɛi áá gúla njɛí wu, i tɔní ngeleí laa í wó, Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi íwaa yéi kíya kpéi poovóóngi í na ngáá í héi ma. 11Kɛ ngoo tá i gulangá ngelegóóh̃u, íwaa ɣɛ́ ta, “Yá lɔ yí ngáá ní H̃íỹɛndou Loí ndóngɔ ngáá í ye. Yá lɔ ndíílɛingɔ tɔ́ í hááw̃a.”
12Ngamá nɔ́ɔ, Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi i kɛní ngáá háwu Jísu í lí ngaalaí h̃u. 13Laáva i kɛní ngaalaí h̃u ngáá foló vúú nááningɔ, Setána íwaa suugɔvɔ́. Jísu i ɣɛi ndɔbɔ huwáitii ndiiwáá, kɛ́ Ngalángi w̃álekaitii tí bɔ́ni mba.
Jísu i nyɛɛ bɛ́ síỹɛngaa nááningɔ lolíni
(Máfiyu 4:12-22; Lúu 4:14-15; 5:1-11)
14Ná Njɔú vílingɔ í ɣɛ́i náá lá kpindi vɛlɛ́i wu, Jísu i liiní Galéli lataí h̃u, íwaa Ngalángi gééla woo vandaí le. 15I ɣɛi áá ɣɛ́ ta, “Táingi i folónga ma, Ngalángi w̃ásandai lɔɔ vá í ɣɛ́ nuu kpɛ́lɛɛ mááh̃u h̃umbuwa. Faalɔ, a vólu yáfe wú háá ỹɔítii mba, wú la ngáá Ngalángi gééla woo vandaí!”
16Jísu i loní nɔ́ɔ lɔvemá Galéli Yɛ Walaí góóɣaka w̃a, kɛ i Sáimɔ ɛ́ɣɛ ngi ndéɣe Ándulu lɔngá tíwaa ti ỹɛ́ɛ́ bɛ mbów̃ai víli njɛí ya sífaa ti ɣɛ́i ngáá nyɛɛ bɛ́ mbélaa. 17Kɛ Jísu i ɣɛa ti w̃a, “A vá, wú hítɛ pólu aáva ngáá wú gálambo wáá kɛ ngáá háwu nungáá táá ɣɛ́ ngáá pólu yélaa.” 18Ngamá nɔ́ɔ, kɛ tí bénga tí wów̃aitii mba, tí tó mba.
19Ná Jísu í lííni kulo kélei má, kɛ i Jimisí lɔ́nga keléngi h̃u ɛ́ɣɛ ngi ndéɣe Njɔú, Sɛ́bɛdi h̃iỹɛndou lengáitii, tíwaa ti ỹɛ́ɛ́ bɛ mbów̃aitii suuhɔlɔ́ sɔ́lɔ. 20Ná nɔ́ɔ léi Jísu í ti lɔní, kɛ i ti lolínga ngáá ti hítɛ polú, aáva tí tí kɛ́ɛ́ɣɛ Sɛ́bɛdi loní keléngi h̃u ɛ́ɣɛ nyɛɛ bɛ́ jɔ́bu h̃iỹɛngáitii, tí tó Jísu wa.
Siỹɛndópoi ỹína nyɔí í ɣɛ́i polú
(Lúu 4:31-37)
21Kɛ Jísuni ngaa polú yélaa nááningɔitii tí líínga taí sí h̃u taá tóli ngáá Kapɛ́ɛ́niya. Ná Júsuai ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fóloi í fóloni ma, Jísu i lɛɛní Júsuai ti Yála fɛli máákpɔ wotaí wu, í pɛ́lɛ ti galámboma. 22Nungáitii gindáá vílingɔ i ɣɛi lá ngáá kíya í kálambongi wóni ngáá ti ye bɔw̃álale ngi gálambongi ɣɛ́ kíli aa ɣɛi ngáá kíya kaamɔítiini Ngala sávai hááw̃a ti ndái ɣɛ kíli. Kɛ́ laá ɣéle, i kalambongí wóni ngáá wu maa yákpa. 23Ngamá nɔ́ɔ, siỹɛndópo yiláa ỹína nyɔí í ɣɛ́i polú, i vaaní Júsuai ti Yála fɛli máákpɔ wotaí wu, í bái, i ɣɛ ta, 24“Ndeé lɔ́ í lóngɔ yí kɛ ngáá ni ye yɛ́i yí ngáá Jísu, Násɔlɛ w̃ɔ́i? Yí vaá ngáá yí ni ɣɛ kíli ỹaaní? Ngí kɔ́lɔ ele wáá ngáá í ye. Yá lɔ́ yí ngáá Ngalángi Hɛ́ɛ́ma W̃ɔ́i í í lɔ́vengɔ ngeleí sí wu.”
25Kɛ́ Jísu i kpaní ỹína nyɔí w̃a ngáá kule, i ɣɛ ma, “W̃áá ɣɛ lo, yí léve siỹɛndópoi sí vólu!” 26Ỹína nyɔí i siỹɛndópoi bɛ́lini ngwala, í kɛ ngáá háwu siỹɛndópoi í bái, í léve polú. 27Nungáitiini kpɛ́lɛɛ ti gindáá vílingɔ i ɣɛi lá. Kɛ tí pɛ́lɛnga ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ w̃ɔ́ɔ́nima, tíwaa ɣɛ́ ta, “Ndeé háá lɔ ngáá sí? Kalambo níína ɔ́ɔ́ ɣɛ́ ngáá sí? Ngakpá tɔ siỹɛndópoi sí yáa ngáá aa faa lá ỹína nyɔu ỹɔungáitii ngeyá tí gólo mbɛ.”
28Faalɔ, Jísu w̃aa woo í híyani ngáá maahulángɔ hááli haali Galéli lataí ná h̃u kpɛ́lɛɛ.
Jísu i nuu bíh̃iw̃aa wáloni
(Máfiyu 8:14-17; Lúu 4:38-41)
29Ná Jísu ɛ́ɣɛ polú yélaa nááningɔi sítiini tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ti w̃a Jimisí ɛ́ɣɛ ngi ndéɣei Njɔú ɛ́ɣɛ Sáimɔ taá ngi ndá ndéɣei Ándulu, ti gúlani Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí wuu wá, tí liiní náa Sáimɔni ngaa ngi ndéɣei Ándulu ti ndá vɛ́lɛi la. 30Sáimɔ njéé w̃ɔí i ɣɛi lááni mbeteí ya, seebɛngɔ́ ngáá kɔɔlɛ́hulai í ɣɛ́i ma. Faalɔ, tí yɛ́pɛni Jísu yelé kɔwɔ́ato mba. 31Jísu va i liiní ngéle, í sóu tokoí wa, í mbuyoɣé. Kɔɔlɛ́hulai va í be nyah̃ápoi wa, í mɛɛni hé ti yɛ.
32Kpindí vɛ́lɛ w̃aí naa ngáá folói vílangɔ í ɣɛ́i náa la, nungáitii tí vaaní ngáá seebɛ yeláitii kpɛ́lɛɛ ɛ́ɣɛ sítii ỹína nyɔítii tí ɣɛ́i ti volú Jísu yelé. 33Tái ná h̃uu yélai kpɛ́lɛɛ kpɛ́lɛɛ tí yatɛ́ni mba pɛlɛ́i la. 34Jísu va i ti bih̃íw̃aa wáloni sítii seebɛ híí gɛ́vɛlɛ kɛvɛlɛngí í ɣɛ́i ti wa. Ná vólu, i ỹína nyɔu bih̃íw̃aa léveni nungáitii pólu. Kɛ́ ɛ́i belé kɛ ỹína nyɔítii tɔɔ yɛ́pɛ, sífaa ti ɣɛ́i kɔlɔ́ ele wáá ngáá laá.
Jísu Yala ngoí í ndéni Galéli
(Lúu 4:42-44)
35Ngelendáá lɛtɛngí, suubindíngɔ í ɣɛ́i lá nɛ́nɛ, Jísu i yooɣéni, í gúla pɛlɛ́i wu, í li mbéinda nuu fíli áá ɣɛ́i na, í Ngala fɛ́li. 36Sáimɔ ɛ́ɣɛ ngi mbálangaitii tí liiní ngáá ti Jísu wɔlí. 37Aáva ná tí tɔ́ni, kɛ ti ɣɛ́a ma, “Nuí kpɛ́lɛɛ tɔ́ɔ í wɔ́li.”
38Kɛ́ Jísu i ti woo yápoteni, i ɣɛ ti w̃a, “A mu lí ỹandá véka kokói sítii nga ti mbéi béla kɛinɔɔ́ ngí Ngala ngói le naítii, sífaa ná lɔ́ í kɛ́ngɔ ngí váángɔ.” 39Faalɔ, i hiya hiyáni hááli Galéli lataí h̃u, íwaa Ngala ngói le ti Yála fɛli máákpɔ wotaítii mbu. Íwaa mɔ́ɔ ỹína nyɔítii tevé nungáitii polú.
Jísu i siỹɛndópoi yiláá mbáloni nduwu w̃aa heebɛ́ ỹɔ́u ỹɔungí í ɣɛ́i ma
(Máfiyu 8:1-4; Lúu 5:12-16)
40Siỹɛndópo yiláá nduwu w̃aa heebɛ́ ỹɔ́u ỹɔungí i ɣɛi nduwúi w̃a, aáva ndangɔ́ lá ngáá Jísu aa mbaló. Faalɔ, i vaaní Jísu yelé, í lá mbɛ, i ɣɛ ma, “Ngí kɔ́lɔ yáá hómbo yí mbálo ná yáá ɣɛ́ lói yí kɛ.”
41Jísu i ngaah̃ú w̃ááw̃aanu hóuni, i loko h̃úúhulo mbó, í lúba siỹɛndópoi wa, i ɣɛ ma, “Ngí lúw̃aa ngáá ngí í wálo. Faalɔ, wálo.” 42Ngamá nɔ́ɔ, kɛ nduwu w̃aa heebɛ́ ỹɔ́u ỹɔungí i bengá siỹɛndópoi ná w̃a. Mbalóngɔ í ɣɛi náa lá. 43Jísu i ndaahi kpákpa mboní lá, í tɔ́ve ngamá, 44i ɣɛ ma, “Yálaa fái sí le nuu fíli má. Kɛ́ lí Ngala sááɣa gula mɔ́i yelé, í í hɔ́bɛ. Ná ná áá ɣɛ́, yáá sááɣai sí gúla náa kɛ kíya Ngala sávai í féni Muusé yaá í ndéngɔ. Ná lɔ áá kɛ nungáitii kpɛ́lɛɛ taa ɣɛ́ kɔ́lɔ ngáá kɛ yí wálonga.”
45Kɛ́ laá ɣéle, siỹɛndópoi i liiní, í Jísu w̃aa woo híya hááli haali. Ná i kɛní ngáá háwu Jísu ɛ́i belé gúla kalá kála má, kɛ́ i ɣɛi nɔ́ɔ tevémbai h̃u. Ná fíli sú, nungáitii tɔ́ɔ gúla ỹandá kpɛ́lɛɛ tí lí ngelé.
Currently Selected:
MÁI 1: KNNT
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bandi New Testament © Bible Society in Liberia, 2000
MÁI 1
1
Ngala ngói Nguya Wo Mɔ́i Njɔú í ndéni
(Máfiyu 3:1-12; Lúu 3:1-18; Njɔú 1:19-28)
1Keela woó vándai lɔ́kula héimai lɔ kɔwɔ́ato Ngalángi H̃íỹɛndou Loí Jísu Kílisitii wa. 2Tɔkúla i heiní kɛ kíya pɔ́nɛngɔ Ngalá ndaa háá le mɔ́i Aisáya gɔlɔí h̃u ngáá sí Ngalá ngi ɣɛ́i ta,
“Nyá lɔɔ vá ní géélai lɔ́vema í wútuwɔ, lɛ́i íwaa vá í vélei ɣɛ́ kíli batɛmá.”
3“Nuu tá lɔ́ɔ woo ngúla ngaalaí h̃u, íwaa ɣɛ́ ta,
‘A peleí ɣɛ́ kíli batɛ́ Ndemɔí hááw̃a, wú pɔ́ɔ́na mbɛ.’ ”
4Faalɔ, Nguya Wó Mɔ́i Njɔú i vaaní, íwaa nguyaí wo ngaalaí h̃u. Ná vólu, i ɣɛi áá Ngalángi gééla woí le nungáitiini ma ngáá kɛ tí vólu yáfe ti háá ỹɔítii mba, ti nguyaí w̃ááhɔlɔ ti háá ỹɔítii suuhaaló fááw̃a Ngalá mbɛ́. 5Judíya lataí h̃u yélaitii kpɛ́lɛɛ ɛ́ɣɛ taa walái sí taá náá lolí ngáá Jɛlúsɛl̃ɛ, naa yélaitii kpɛ́lɛɛ tí liiní Nguya Wo Mɔ́i Njɔú yéle. Tí gáheni ngáá ti háá ỹɔítii lííwaa wála. Laáva i nguyaí wóni ngáá ti ye njɛí sí h̃u taá tolí ngáá Jɔ́ɔ́dɛ.
6Njɔú gúlaitii ɔ́ɔ́ ngilí w̃a kpatɛngɔ́ i ɣɛi lá ngáá nyɔ́ɔ́mai w̃aa bélengi, ná vólu, suwa gɔlɔ́ wálimbai lɔ ɔ́ɔ́ ngilí lii h̃ú. Ndaa ỹɛ́ɛ́niitii ti ɣɛ́i ngáá foolíaitii ɛ́ɣɛ kɔiŋ ngúlɔi. 7I ɣɛi áá keela woí le, íwaa ɣɛ́ ta “Nuí íwaa vá vaamá ná ní ndá hái áá gúla su, ngakpangɔ́ɔ́ lé í lɔ́ve mbá. Ngáá kulaɣɛí p̃ɛ́ɛ́ ngáa nuú ngáá ngɔ́ɔ́ w̃áá vɛ́lɛ ngi gɔ́ɔ́vai ɣéle tɔ ndaa húlo fááw̃a. 8Ngáá ngúyai wó ngáá wú ye ngáá njɛí, kɛ́ laá aa nguyaí wó ngáá wú ye ngáá Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi.”
Nguya Wo Mɔ́i Njɔú i Jísu wuyaní ɛ́ɣɛ Setána i Jísu h̃uugɔ́vɔni
(Máfiyu 3:13–4:11; Lúu 3:21-22; 4:1-13)
9Naa laa lówah̃u vá, Jísu i hiɣení Násɔlɛ taa h̃u Galéli lataí h̃u, í vá Njɔú yéle. Njɔú vá í nguyaí wóni lá Jɔ́ɔ́dɛ Yɛí h̃u. 10Ná Jísu í ɣɛ́i nɔ́ɔ́ kínɛi áá gúla njɛí wu, i tɔní ngeleí laa í wó, Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi íwaa yéi kíya kpéi poovóóngi í na ngáá í héi ma. 11Kɛ ngoo tá i gulangá ngelegóóh̃u, íwaa ɣɛ́ ta, “Yá lɔ yí ngáá ní H̃íỹɛndou Loí ndóngɔ ngáá í ye. Yá lɔ ndíílɛingɔ tɔ́ í hááw̃a.”
12Ngamá nɔ́ɔ, Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi i kɛní ngáá háwu Jísu í lí ngaalaí h̃u. 13Laáva i kɛní ngaalaí h̃u ngáá foló vúú nááningɔ, Setána íwaa suugɔvɔ́. Jísu i ɣɛi ndɔbɔ huwáitii ndiiwáá, kɛ́ Ngalángi w̃álekaitii tí bɔ́ni mba.
Jísu i nyɛɛ bɛ́ síỹɛngaa nááningɔ lolíni
(Máfiyu 4:12-22; Lúu 4:14-15; 5:1-11)
14Ná Njɔú vílingɔ í ɣɛ́i náá lá kpindi vɛlɛ́i wu, Jísu i liiní Galéli lataí h̃u, íwaa Ngalángi gééla woo vandaí le. 15I ɣɛi áá ɣɛ́ ta, “Táingi i folónga ma, Ngalángi w̃ásandai lɔɔ vá í ɣɛ́ nuu kpɛ́lɛɛ mááh̃u h̃umbuwa. Faalɔ, a vólu yáfe wú háá ỹɔítii mba, wú la ngáá Ngalángi gééla woo vandaí!”
16Jísu i loní nɔ́ɔ lɔvemá Galéli Yɛ Walaí góóɣaka w̃a, kɛ i Sáimɔ ɛ́ɣɛ ngi ndéɣe Ándulu lɔngá tíwaa ti ỹɛ́ɛ́ bɛ mbów̃ai víli njɛí ya sífaa ti ɣɛ́i ngáá nyɛɛ bɛ́ mbélaa. 17Kɛ Jísu i ɣɛa ti w̃a, “A vá, wú hítɛ pólu aáva ngáá wú gálambo wáá kɛ ngáá háwu nungáá táá ɣɛ́ ngáá pólu yélaa.” 18Ngamá nɔ́ɔ, kɛ tí bénga tí wów̃aitii mba, tí tó mba.
19Ná Jísu í lííni kulo kélei má, kɛ i Jimisí lɔ́nga keléngi h̃u ɛ́ɣɛ ngi ndéɣe Njɔú, Sɛ́bɛdi h̃iỹɛndou lengáitii, tíwaa ti ỹɛ́ɛ́ bɛ mbów̃aitii suuhɔlɔ́ sɔ́lɔ. 20Ná nɔ́ɔ léi Jísu í ti lɔní, kɛ i ti lolínga ngáá ti hítɛ polú, aáva tí tí kɛ́ɛ́ɣɛ Sɛ́bɛdi loní keléngi h̃u ɛ́ɣɛ nyɛɛ bɛ́ jɔ́bu h̃iỹɛngáitii, tí tó Jísu wa.
Siỹɛndópoi ỹína nyɔí í ɣɛ́i polú
(Lúu 4:31-37)
21Kɛ Jísuni ngaa polú yélaa nááningɔitii tí líínga taí sí h̃u taá tóli ngáá Kapɛ́ɛ́niya. Ná Júsuai ti Lɛ́ɛ́lɛmbo Ngála Fɛli Fóloi í fóloni ma, Jísu i lɛɛní Júsuai ti Yála fɛli máákpɔ wotaí wu, í pɛ́lɛ ti galámboma. 22Nungáitii gindáá vílingɔ i ɣɛi lá ngáá kíya í kálambongi wóni ngáá ti ye bɔw̃álale ngi gálambongi ɣɛ́ kíli aa ɣɛi ngáá kíya kaamɔítiini Ngala sávai hááw̃a ti ndái ɣɛ kíli. Kɛ́ laá ɣéle, i kalambongí wóni ngáá wu maa yákpa. 23Ngamá nɔ́ɔ, siỹɛndópo yiláa ỹína nyɔí í ɣɛ́i polú, i vaaní Júsuai ti Yála fɛli máákpɔ wotaí wu, í bái, i ɣɛ ta, 24“Ndeé lɔ́ í lóngɔ yí kɛ ngáá ni ye yɛ́i yí ngáá Jísu, Násɔlɛ w̃ɔ́i? Yí vaá ngáá yí ni ɣɛ kíli ỹaaní? Ngí kɔ́lɔ ele wáá ngáá í ye. Yá lɔ́ yí ngáá Ngalángi Hɛ́ɛ́ma W̃ɔ́i í í lɔ́vengɔ ngeleí sí wu.”
25Kɛ́ Jísu i kpaní ỹína nyɔí w̃a ngáá kule, i ɣɛ ma, “W̃áá ɣɛ lo, yí léve siỹɛndópoi sí vólu!” 26Ỹína nyɔí i siỹɛndópoi bɛ́lini ngwala, í kɛ ngáá háwu siỹɛndópoi í bái, í léve polú. 27Nungáitiini kpɛ́lɛɛ ti gindáá vílingɔ i ɣɛi lá. Kɛ tí pɛ́lɛnga ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ w̃ɔ́ɔ́nima, tíwaa ɣɛ́ ta, “Ndeé háá lɔ ngáá sí? Kalambo níína ɔ́ɔ́ ɣɛ́ ngáá sí? Ngakpá tɔ siỹɛndópoi sí yáa ngáá aa faa lá ỹína nyɔu ỹɔungáitii ngeyá tí gólo mbɛ.”
28Faalɔ, Jísu w̃aa woo í híyani ngáá maahulángɔ hááli haali Galéli lataí ná h̃u kpɛ́lɛɛ.
Jísu i nuu bíh̃iw̃aa wáloni
(Máfiyu 8:14-17; Lúu 4:38-41)
29Ná Jísu ɛ́ɣɛ polú yélaa nááningɔi sítiini tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ti w̃a Jimisí ɛ́ɣɛ ngi ndéɣei Njɔú ɛ́ɣɛ Sáimɔ taá ngi ndá ndéɣei Ándulu, ti gúlani Ngala fɛ́li máákpɔ wotaí wuu wá, tí liiní náa Sáimɔni ngaa ngi ndéɣei Ándulu ti ndá vɛ́lɛi la. 30Sáimɔ njéé w̃ɔí i ɣɛi lááni mbeteí ya, seebɛngɔ́ ngáá kɔɔlɛ́hulai í ɣɛ́i ma. Faalɔ, tí yɛ́pɛni Jísu yelé kɔwɔ́ato mba. 31Jísu va i liiní ngéle, í sóu tokoí wa, í mbuyoɣé. Kɔɔlɛ́hulai va í be nyah̃ápoi wa, í mɛɛni hé ti yɛ.
32Kpindí vɛ́lɛ w̃aí naa ngáá folói vílangɔ í ɣɛ́i náa la, nungáitii tí vaaní ngáá seebɛ yeláitii kpɛ́lɛɛ ɛ́ɣɛ sítii ỹína nyɔítii tí ɣɛ́i ti volú Jísu yelé. 33Tái ná h̃uu yélai kpɛ́lɛɛ kpɛ́lɛɛ tí yatɛ́ni mba pɛlɛ́i la. 34Jísu va i ti bih̃íw̃aa wáloni sítii seebɛ híí gɛ́vɛlɛ kɛvɛlɛngí í ɣɛ́i ti wa. Ná vólu, i ỹína nyɔu bih̃íw̃aa léveni nungáitii pólu. Kɛ́ ɛ́i belé kɛ ỹína nyɔítii tɔɔ yɛ́pɛ, sífaa ti ɣɛ́i kɔlɔ́ ele wáá ngáá laá.
Jísu Yala ngoí í ndéni Galéli
(Lúu 4:42-44)
35Ngelendáá lɛtɛngí, suubindíngɔ í ɣɛ́i lá nɛ́nɛ, Jísu i yooɣéni, í gúla pɛlɛ́i wu, í li mbéinda nuu fíli áá ɣɛ́i na, í Ngala fɛ́li. 36Sáimɔ ɛ́ɣɛ ngi mbálangaitii tí liiní ngáá ti Jísu wɔlí. 37Aáva ná tí tɔ́ni, kɛ ti ɣɛ́a ma, “Nuí kpɛ́lɛɛ tɔ́ɔ í wɔ́li.”
38Kɛ́ Jísu i ti woo yápoteni, i ɣɛ ti w̃a, “A mu lí ỹandá véka kokói sítii nga ti mbéi béla kɛinɔɔ́ ngí Ngala ngói le naítii, sífaa ná lɔ́ í kɛ́ngɔ ngí váángɔ.” 39Faalɔ, i hiya hiyáni hááli Galéli lataí h̃u, íwaa Ngala ngói le ti Yála fɛli máákpɔ wotaítii mbu. Íwaa mɔ́ɔ ỹína nyɔítii tevé nungáitii polú.
Jísu i siỹɛndópoi yiláá mbáloni nduwu w̃aa heebɛ́ ỹɔ́u ỹɔungí í ɣɛ́i ma
(Máfiyu 8:1-4; Lúu 5:12-16)
40Siỹɛndópo yiláá nduwu w̃aa heebɛ́ ỹɔ́u ỹɔungí i ɣɛi nduwúi w̃a, aáva ndangɔ́ lá ngáá Jísu aa mbaló. Faalɔ, i vaaní Jísu yelé, í lá mbɛ, i ɣɛ ma, “Ngí kɔ́lɔ yáá hómbo yí mbálo ná yáá ɣɛ́ lói yí kɛ.”
41Jísu i ngaah̃ú w̃ááw̃aanu hóuni, i loko h̃úúhulo mbó, í lúba siỹɛndópoi wa, i ɣɛ ma, “Ngí lúw̃aa ngáá ngí í wálo. Faalɔ, wálo.” 42Ngamá nɔ́ɔ, kɛ nduwu w̃aa heebɛ́ ỹɔ́u ỹɔungí i bengá siỹɛndópoi ná w̃a. Mbalóngɔ í ɣɛi náa lá. 43Jísu i ndaahi kpákpa mboní lá, í tɔ́ve ngamá, 44i ɣɛ ma, “Yálaa fái sí le nuu fíli má. Kɛ́ lí Ngala sááɣa gula mɔ́i yelé, í í hɔ́bɛ. Ná ná áá ɣɛ́, yáá sááɣai sí gúla náa kɛ kíya Ngala sávai í féni Muusé yaá í ndéngɔ. Ná lɔ áá kɛ nungáitii kpɛ́lɛɛ taa ɣɛ́ kɔ́lɔ ngáá kɛ yí wálonga.”
45Kɛ́ laá ɣéle, siỹɛndópoi i liiní, í Jísu w̃aa woo híya hááli haali. Ná i kɛní ngáá háwu Jísu ɛ́i belé gúla kalá kála má, kɛ́ i ɣɛi nɔ́ɔ tevémbai h̃u. Ná fíli sú, nungáitii tɔ́ɔ gúla ỹandá kpɛ́lɛɛ tí lí ngelé.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bandi New Testament © Bible Society in Liberia, 2000