Matiye 10
10
Apotere a Zezúri bôo a sére
(Mrk 3:13-19; Luk 6:12-16)
1Zezú ɗí gunbɛʼɛri bôo a sére, a hí̧ kuriri kpɔ́ŋa ní têm ɓékéri, kpɔ́ŋa ŋgɛ́rɛ záŋmári̧ too rá̧ záŋmá kpɛrɛri too. 2Apotereri bôo a sére nɔ́, rɛŋ a kuriri ɓá: Titíláké ɓá Simɔŋ a kú ɗí nɛ́ ɓá Píyɛ́r rá̧ nyîn nɛ́ Anderé, Ják gun a Zebedé kuu nyîn nɛ́ Zâŋ, 3Filíp rá̧ Bartelemí; Toma rá̧ Matiye njuku mára̧ lari lambô; Ják gun a Alfé rá̧ Tadé, 4Simɔŋ, gun pû rá̧ Judas Ɛskariyót, mɛ̌ ka e zé Zezú.
Zezú pé apotereri bôo a sére
(Mrk 6:7-13; Luk 9:1-6)
5Zezú pé apotereri bôo a sére nɔ́ sé nzáʼapéna, a tɔ́ʼɔ hí̧ kuriri hɛ̧ ka kú e niŋáké ɓá: Í zi ná sé gel a njukuri ka zi tí ɓá Juyíf yáy, a í zi ná ri ɓil pû a Samaríri. 6Í sé ɓá gel a njuku Izirayɛ́lri ka kaw ɓá báŋa mbólé a ɓɔ́lakéri. 7Í sé, a i tɔ́ʼɔɓay, a sa ɓá: «Pû Mbây a Gáŋvbôn gí ɗɛ́ŋ dá!» 8Í ŋgɛ́rɛ záŋmári̧, a i toma hûlri, a i ŋgɛ́rɛ njuku ndɛ́ɓɛri, a i ní têm ɓékéri. Í ziŋ ɓǎŋ, i hí̧ ɓǎŋ kɔ́. 9Í zi ná mbí vbí̧rí̧lari a há̧na, malé lari a há̧na, malé gun mínya a há̧na, ka̧n ɓil ŋgú laa a wǎyri. 10Í zi ná mbí ŋgú gári, malé gári sére, malé sabɔʼɔ, malé kâ̧w. Ɓayhí̧lé njukupéna erú ka ŋgboro, ɓay a ziŋ lâʼa sɔ̧́na a mɛ̌.
11«Gelka, wǎyri mí ri ɓil gun pû, malé gáŋ pû a há̧na lé, i ɛ́ njuku ka kaw ɗɛ́ŋ ɓay a nyá wǎyri, dalé, i kaw ɔ gé lé ka̧ sêe ka i e kálay. 12Wǎyri, mí ri ɓil vûn a há̧na lé, i sa: “A vónáké, ké kaw kuu wǎyri.” 13Rá̧ njuku vûnkéri, mí nyá wǎyri lé, a vónáké a wǎyriké, ké kaw kuu kuriri. A kú mí zi nyá wǎyri yá lé, a vónáké a wǎyri, ké ré kuu a wǎyri. 14Dáy kú mí zi nyá wǎyri yá, a mí zi láɓay a wǎyri yá lé, i tɛ̧́ a vûnké malé a ɓil pûké, a i haŋ sôm siri a bɔʼɔ a wǎyri. 15Katína, mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, sêe walɓay a Gáŋvbôn lé, e ŋgbɔ́rɔ mambá hí̧ njuku pû nɔ́rí̧, tá ɓala a njuku pû a Sɔdɔ̂mri̧ rá̧ a Gɔmɔ̂rri.»
Tɔ́ʼɔsêeri ka e gínay
(Mrk 13:9-13; Luk 21:12-17)
16«Í lá, mi pé wǎyri ɓá báŋa mbóléri sé bazeŋ a gáʼanri̧. Dáy, nûn a wǎyri ké ú ɓá báŋa a sôyri, a i kaw táŋ niŋ hɛ̧ a ŋgɛ́rɛ́ké, ɓá báŋa bûm. 17Í kó rá, ɓayhí̧lé njukuri e ɓá wǎyri sé ɓaraɓay kú e vbá̧ wǎyri ka ndêe a ɓil vûn gɔ́ŋ Gáŋvbôn a kuriri. 18Kú e ɓá wǎyri sé mbɛl a mbây tûlkaw rá̧ mbɛl a mbây pûri, ɓay a mǐ, ɓay a ké ná ɓá ŋgána hí̧ kuriri rá̧ njukuri ka zi tí ɓá Juyífri yáy. 19Dáy, kú mí ɓá wǎyri sé ɓaraɓay lé, law a wǎyri, ké zi ná ɛ́ ɓay, sé tûl ŋgboro ɓay, malé ɓayri ka i e sanáké. Gáŋvbôn e tɔ́ʼɔ wǎyri, ɓay ka i e sanáké núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́. 20Ɓayhí̧lé, ɓaykéri tí gí a gel a wǎyri yá, ɓá Têm a Bâa wǎyri pé e saɓay hí̧ wǎyri. 21Nyîn e zé nyîn nɛ́, ɓay a kú í nɛ́, nǎŋnɔ́, bâa e niŋ nǎŋ ziŋ gun a mɛ̌ri̧. Gunri̧ e uru bére kuu bâa a kuriri, a í kuriri. 22Njukuri too e fɔny wǎyri ɓay a mǐ, dáy njuku ka ŋgbá ɓá béláké ka̧ kɔ́rɔ́ké, e ziŋ pɛ̧́na. 23Njukuri mí ɓá wǎyri tɔ́ʼɔsêe a ɓil pû a há̧na lé, i ŋgú sé pû a féké. Katína, mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, i tí ɔ́rɔ́ ŋgú ɗɔ́ŋ pû ka tísiri a Izirayɛ́lri yá, ka Gun a njuku e gínay.
24Gun mbɛl hɛ̧ a há̧na zi ndé njuku tɔ́ʼɔ nɛ́ hɛ̧ ka hɔ̧́na bɔʼɔ mbêw yá, malé njukupéna a há̧na zi ndé bákáwa a mɛ̌ ka hɔ̧́ná bɔʼɔ mbêw yá. 25Belɓá kú niŋ gun mbɛl hɛ̧ ɓá báŋa njuku tɔ́ʼɔ nɛ́ hɛ̧, rá̧ njukupéna ɓá báŋa bákáwa a mɛ̌. Rá̧ kú mí ɗí njuku vûn ɓá Sata̧n, a njuku a ɓil vûn a mɛ̌ri̧, kú e ɗí kuriri ɓá hí̧ lé!»
Njuku ka belɓá ná ŋgú wɔ́w a mɛ̌
(Luk 12:2-7)
26«Dáy, í zi ná ŋgú wɔ́w a njuku a há̧na. Hɛ̧ ka mú too e tɛ̧́ kɔ̧ kála rá̧ hɛ̧ a múnáké too, njukuri e túnáké. 27Ɓay ka mi sa hí̧ wǎyri a ɓil tirí̧ma, i sa a ɓil a sêe, ka ɓay ka kú ɗɛʼɛlɛ hí̧ wǎyri, i sa ɓá gbénáké ka tûl vûn ka sâa. 28Í zi ná ŋgú wɔ́w a njukuri ka í ɓá hay mûn baa, ka a zi ma ɓay a í têm mûn nyá. Dáy i ŋgú wɔ́w a Gáŋvbôn, ka ma ɓay a í hay mûn rá̧ têm mûn too a ɓil gáŋ hɔrɛ. 29Kú zi zé yɛlri sére, ka mínya mbêw yá lé? Dáy, yɛl mbêw zi ma to vbú siri táŋ Gáŋvbôn Bâa wǎyri, ké zibɔʼɔké yá. 30A wǎyri, tâny tûl a wǎyri kú kɛ̧́ too. 31Dáy, i ŋgú wɔ́w yá! Í ndé yɛlri ɓá ŋgɛ̧́náké too a nɛ́rɛ̧!»
Njuku ka tu Zezú malé sáŋ Zezúy
(Luk 12:8-9)
32«Njuku mí sa a mbɛl a njukuri ɓá, ké ɓá njuku a mǐy, mǐ kɔ́, mi e sa a mbɛl a Bâa a mǐ ka e a nûnalê, ɓá ké ɓá njuku a mǐ. 33Dáy njuku mí sa a mbɛl a njukuri ɓá ké zi tu mí nyáy, mǐ kɔ́, mi e sa a mbɛl a Bâa a mǐ ka e a nûnalê, ɓá mi zi tu nɛ́ nyá.»
Njukuri ɗém há̧narí̧ ɓay a Zezú
(Luk 12:51-53; 14:26-27)
34«Í zi ná kɛrɛ ɓá, mi gí ɓá a vónáké gí tísiri, mi zi gí ɓá a vónáké yá, mi gí ɓá bére. 35Katína, mi gí ɗém bâa kuu gun, gun lɔŋɔ́ kuu mâa a mɛ̌, gunfáy kuu máfáy a mɛ̌. 36Nǎŋnɔ́, njuku a ɓil vûn a manárí̧, pé e kaw ɓá njuku ŋgá̧na a manárí̧. 37Njuku ka zi bâa a mɛ̌ rá̧ mâa a mɛ̌ ndé mí, ma kaw ɓá njuku a mǐ nyá. Nǎŋnɔ́ kɔ́, njuku ka zi gun mɛ̌ a wɔ̧rɔ̧́njuku malé a wûnynjuku ndé mí, ma kaw ɓá njuku a mǐ nyá. 38Njuku ka zi mbí dii vbatay a mɛ̌, a hol tɔ́ŋ mí nyáy, ma kaw ɓá njuku a mǐ nyá. 39Njuku ka zi ɓay koro ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌, e ɓɔ́l ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌, a njuku ka ɓɔ́l ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌ ɓay a mǐ, e rezíŋ ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌.»
Kpáʼandɔ̂ʼɔ pénari̧
(Mrk 9:41)
40«Njuku a sí̧ lé too, ka nyá wǎyri, nyá mí. Nǎŋnɔ́, njuku a sí̧ lé too, ka nyá mí, ké nyá njuku ka pé mi gíy. 41Njuku ka nyá porofɛ́t, ɓay ka ké ɓá porofɛ́t, e ziŋ kpáʼandɔ̂ʼɔ péna a porofɛ́t, ka njuku ka nyá njuku a ndáráké, ɓay ka káwa a mɛ̌ ná ɓá ndáráké a mbɛl a Gáŋvbôn e ziŋ kpáʼandɔ̂ʼɔ péna a njuku a ndáráké. 42Katína, mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, njuku ka hí̧ mbii ɓǎŋ, hí̧ gun a lélé mbêw a bazeŋ a gunbɔʼɔ níri̧, ɓay ka ké kaw ɓá gunbɔʼɔ ní, e ziŋ kpáʼandɔ̂ʼɔ péna a mɛ̌.»
Currently Selected:
Matiye 10: pnz
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2023 CABTAL
Matiye 10
10
Apotere a Zezúri bôo a sére
(Mrk 3:13-19; Luk 6:12-16)
1Zezú ɗí gunbɛʼɛri bôo a sére, a hí̧ kuriri kpɔ́ŋa ní têm ɓékéri, kpɔ́ŋa ŋgɛ́rɛ záŋmári̧ too rá̧ záŋmá kpɛrɛri too. 2Apotereri bôo a sére nɔ́, rɛŋ a kuriri ɓá: Titíláké ɓá Simɔŋ a kú ɗí nɛ́ ɓá Píyɛ́r rá̧ nyîn nɛ́ Anderé, Ják gun a Zebedé kuu nyîn nɛ́ Zâŋ, 3Filíp rá̧ Bartelemí; Toma rá̧ Matiye njuku mára̧ lari lambô; Ják gun a Alfé rá̧ Tadé, 4Simɔŋ, gun pû rá̧ Judas Ɛskariyót, mɛ̌ ka e zé Zezú.
Zezú pé apotereri bôo a sére
(Mrk 6:7-13; Luk 9:1-6)
5Zezú pé apotereri bôo a sére nɔ́ sé nzáʼapéna, a tɔ́ʼɔ hí̧ kuriri hɛ̧ ka kú e niŋáké ɓá: Í zi ná sé gel a njukuri ka zi tí ɓá Juyíf yáy, a í zi ná ri ɓil pû a Samaríri. 6Í sé ɓá gel a njuku Izirayɛ́lri ka kaw ɓá báŋa mbólé a ɓɔ́lakéri. 7Í sé, a i tɔ́ʼɔɓay, a sa ɓá: «Pû Mbây a Gáŋvbôn gí ɗɛ́ŋ dá!» 8Í ŋgɛ́rɛ záŋmári̧, a i toma hûlri, a i ŋgɛ́rɛ njuku ndɛ́ɓɛri, a i ní têm ɓékéri. Í ziŋ ɓǎŋ, i hí̧ ɓǎŋ kɔ́. 9Í zi ná mbí vbí̧rí̧lari a há̧na, malé lari a há̧na, malé gun mínya a há̧na, ka̧n ɓil ŋgú laa a wǎyri. 10Í zi ná mbí ŋgú gári, malé gári sére, malé sabɔʼɔ, malé kâ̧w. Ɓayhí̧lé njukupéna erú ka ŋgboro, ɓay a ziŋ lâʼa sɔ̧́na a mɛ̌.
11«Gelka, wǎyri mí ri ɓil gun pû, malé gáŋ pû a há̧na lé, i ɛ́ njuku ka kaw ɗɛ́ŋ ɓay a nyá wǎyri, dalé, i kaw ɔ gé lé ka̧ sêe ka i e kálay. 12Wǎyri, mí ri ɓil vûn a há̧na lé, i sa: “A vónáké, ké kaw kuu wǎyri.” 13Rá̧ njuku vûnkéri, mí nyá wǎyri lé, a vónáké a wǎyriké, ké kaw kuu kuriri. A kú mí zi nyá wǎyri yá lé, a vónáké a wǎyri, ké ré kuu a wǎyri. 14Dáy kú mí zi nyá wǎyri yá, a mí zi láɓay a wǎyri yá lé, i tɛ̧́ a vûnké malé a ɓil pûké, a i haŋ sôm siri a bɔʼɔ a wǎyri. 15Katína, mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, sêe walɓay a Gáŋvbôn lé, e ŋgbɔ́rɔ mambá hí̧ njuku pû nɔ́rí̧, tá ɓala a njuku pû a Sɔdɔ̂mri̧ rá̧ a Gɔmɔ̂rri.»
Tɔ́ʼɔsêeri ka e gínay
(Mrk 13:9-13; Luk 21:12-17)
16«Í lá, mi pé wǎyri ɓá báŋa mbóléri sé bazeŋ a gáʼanri̧. Dáy, nûn a wǎyri ké ú ɓá báŋa a sôyri, a i kaw táŋ niŋ hɛ̧ a ŋgɛ́rɛ́ké, ɓá báŋa bûm. 17Í kó rá, ɓayhí̧lé njukuri e ɓá wǎyri sé ɓaraɓay kú e vbá̧ wǎyri ka ndêe a ɓil vûn gɔ́ŋ Gáŋvbôn a kuriri. 18Kú e ɓá wǎyri sé mbɛl a mbây tûlkaw rá̧ mbɛl a mbây pûri, ɓay a mǐ, ɓay a ké ná ɓá ŋgána hí̧ kuriri rá̧ njukuri ka zi tí ɓá Juyífri yáy. 19Dáy, kú mí ɓá wǎyri sé ɓaraɓay lé, law a wǎyri, ké zi ná ɛ́ ɓay, sé tûl ŋgboro ɓay, malé ɓayri ka i e sanáké. Gáŋvbôn e tɔ́ʼɔ wǎyri, ɓay ka i e sanáké núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́. 20Ɓayhí̧lé, ɓaykéri tí gí a gel a wǎyri yá, ɓá Têm a Bâa wǎyri pé e saɓay hí̧ wǎyri. 21Nyîn e zé nyîn nɛ́, ɓay a kú í nɛ́, nǎŋnɔ́, bâa e niŋ nǎŋ ziŋ gun a mɛ̌ri̧. Gunri̧ e uru bére kuu bâa a kuriri, a í kuriri. 22Njukuri too e fɔny wǎyri ɓay a mǐ, dáy njuku ka ŋgbá ɓá béláké ka̧ kɔ́rɔ́ké, e ziŋ pɛ̧́na. 23Njukuri mí ɓá wǎyri tɔ́ʼɔsêe a ɓil pû a há̧na lé, i ŋgú sé pû a féké. Katína, mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, i tí ɔ́rɔ́ ŋgú ɗɔ́ŋ pû ka tísiri a Izirayɛ́lri yá, ka Gun a njuku e gínay.
24Gun mbɛl hɛ̧ a há̧na zi ndé njuku tɔ́ʼɔ nɛ́ hɛ̧ ka hɔ̧́na bɔʼɔ mbêw yá, malé njukupéna a há̧na zi ndé bákáwa a mɛ̌ ka hɔ̧́ná bɔʼɔ mbêw yá. 25Belɓá kú niŋ gun mbɛl hɛ̧ ɓá báŋa njuku tɔ́ʼɔ nɛ́ hɛ̧, rá̧ njukupéna ɓá báŋa bákáwa a mɛ̌. Rá̧ kú mí ɗí njuku vûn ɓá Sata̧n, a njuku a ɓil vûn a mɛ̌ri̧, kú e ɗí kuriri ɓá hí̧ lé!»
Njuku ka belɓá ná ŋgú wɔ́w a mɛ̌
(Luk 12:2-7)
26«Dáy, í zi ná ŋgú wɔ́w a njuku a há̧na. Hɛ̧ ka mú too e tɛ̧́ kɔ̧ kála rá̧ hɛ̧ a múnáké too, njukuri e túnáké. 27Ɓay ka mi sa hí̧ wǎyri a ɓil tirí̧ma, i sa a ɓil a sêe, ka ɓay ka kú ɗɛʼɛlɛ hí̧ wǎyri, i sa ɓá gbénáké ka tûl vûn ka sâa. 28Í zi ná ŋgú wɔ́w a njukuri ka í ɓá hay mûn baa, ka a zi ma ɓay a í têm mûn nyá. Dáy i ŋgú wɔ́w a Gáŋvbôn, ka ma ɓay a í hay mûn rá̧ têm mûn too a ɓil gáŋ hɔrɛ. 29Kú zi zé yɛlri sére, ka mínya mbêw yá lé? Dáy, yɛl mbêw zi ma to vbú siri táŋ Gáŋvbôn Bâa wǎyri, ké zibɔʼɔké yá. 30A wǎyri, tâny tûl a wǎyri kú kɛ̧́ too. 31Dáy, i ŋgú wɔ́w yá! Í ndé yɛlri ɓá ŋgɛ̧́náké too a nɛ́rɛ̧!»
Njuku ka tu Zezú malé sáŋ Zezúy
(Luk 12:8-9)
32«Njuku mí sa a mbɛl a njukuri ɓá, ké ɓá njuku a mǐy, mǐ kɔ́, mi e sa a mbɛl a Bâa a mǐ ka e a nûnalê, ɓá ké ɓá njuku a mǐ. 33Dáy njuku mí sa a mbɛl a njukuri ɓá ké zi tu mí nyáy, mǐ kɔ́, mi e sa a mbɛl a Bâa a mǐ ka e a nûnalê, ɓá mi zi tu nɛ́ nyá.»
Njukuri ɗém há̧narí̧ ɓay a Zezú
(Luk 12:51-53; 14:26-27)
34«Í zi ná kɛrɛ ɓá, mi gí ɓá a vónáké gí tísiri, mi zi gí ɓá a vónáké yá, mi gí ɓá bére. 35Katína, mi gí ɗém bâa kuu gun, gun lɔŋɔ́ kuu mâa a mɛ̌, gunfáy kuu máfáy a mɛ̌. 36Nǎŋnɔ́, njuku a ɓil vûn a manárí̧, pé e kaw ɓá njuku ŋgá̧na a manárí̧. 37Njuku ka zi bâa a mɛ̌ rá̧ mâa a mɛ̌ ndé mí, ma kaw ɓá njuku a mǐ nyá. Nǎŋnɔ́ kɔ́, njuku ka zi gun mɛ̌ a wɔ̧rɔ̧́njuku malé a wûnynjuku ndé mí, ma kaw ɓá njuku a mǐ nyá. 38Njuku ka zi mbí dii vbatay a mɛ̌, a hol tɔ́ŋ mí nyáy, ma kaw ɓá njuku a mǐ nyá. 39Njuku ka zi ɓay koro ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌, e ɓɔ́l ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌, a njuku ka ɓɔ́l ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌ ɓay a mǐ, e rezíŋ ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌.»
Kpáʼandɔ̂ʼɔ pénari̧
(Mrk 9:41)
40«Njuku a sí̧ lé too, ka nyá wǎyri, nyá mí. Nǎŋnɔ́, njuku a sí̧ lé too, ka nyá mí, ké nyá njuku ka pé mi gíy. 41Njuku ka nyá porofɛ́t, ɓay ka ké ɓá porofɛ́t, e ziŋ kpáʼandɔ̂ʼɔ péna a porofɛ́t, ka njuku ka nyá njuku a ndáráké, ɓay ka káwa a mɛ̌ ná ɓá ndáráké a mbɛl a Gáŋvbôn e ziŋ kpáʼandɔ̂ʼɔ péna a njuku a ndáráké. 42Katína, mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, njuku ka hí̧ mbii ɓǎŋ, hí̧ gun a lélé mbêw a bazeŋ a gunbɔʼɔ níri̧, ɓay ka ké kaw ɓá gunbɔʼɔ ní, e ziŋ kpáʼandɔ̂ʼɔ péna a mɛ̌.»
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2023 CABTAL