Matiye 12
12
Zezú rá̧ nâm ɔʼɔ a Juyífri
(Mrk 2:23-28; Luk 6:1-5)
1Nâm kpay a falké, Zezú kaw tá ɓil wâʼa bulé, sêeké ɓá nâm ɔʼɔ a Juyífri, dáy gunbɛʼɛri lá nzala, a kú haw tûl bulé a ɔʼɔrɔ a sɔ̧́. 2Gelka Fariziyɛ̧́ri̧ kó nǎŋ, kú sa hí̧ Zezú ɓá mɔ́ kó: «Gunbɔʼɔri niŋ hɛ̧ ka sáŋna zi ɓá njuku ké niŋ a nâm ɔʼɔ yáy.» 3Zezú resa hí̧ kuriri ɓá: «Í zi kɛ̧́ a ɓil Mbété a Gáŋvbôn, hɛ̧ ka Davít niŋ ka sêe há̧na, ka nzala í nɛ́, mɛ̌ kuu mbáŋa a mɛ̌ri̧ nyá lé? 4Ké ri ɓil vûn a Gáŋvbôn, mɛ̌ rá̧ mbáŋa a mɛ̌ri̧, a sɔ̧́ biré a kú hí̧ ɓá hɛ̧púna hí̧ Gáŋvbôn. A tu ɓá, sáŋna a manárí̧ zi hí̧ kuriri ŋgboro sɔ̧́náké yá, ɓá njuku nzáʼaká̧nari̧ mbêw yáŋ pé ma ɓay a sɔ̧́náké! 5I zi kɛ̧́ a ɓil mbété sáŋna ɓá, nâm ɔʼɔ lé, njuku nzáʼaká̧nari̧ kaw niŋ péna a ɓil vûn a Gáŋvbôn, a zi hɛʼɛ sáŋna a nâmké yá, nǎŋnɔ́, Gáŋvbôn zi mbí ɓá ɓékéhɛ̧ pé kú niŋ nyá. 6Dáy, mi sa hí̧ wǎyri, hɛ̧ há̧na erú a gelé ka ndé vûn a Gáŋvbôn! 7Wǎyri mí lá ɓil ɓay nɛ́ a kú ɗé ɓá: “Hɛ̧ ka mí ziy, ɓá haŋnjuku, zi tí ɓá hɛ̧púna a hɛ̧sâ̧nyri̧ nyá”, i tí walɓay kɔ̧ tûl a njukuri ka zi niŋ ɓékéhɛ̧ nyáy yá. 8Ɓayhí̧lé Gun a njuku kaw ɓá gáŋnjuku a nâm ɔʼɔ.»
Zezú ŋgɛ́rɛ njuku ka ndɔ̂ʼɛ hú ŋgboro mbêw
(Mrk 3:1-6; Luk 6:6-11)
9Falké, Zezú kála a goló, a sé vûn gɔ́ŋ Gáŋvbôn a kuriri Juyífri. 10Njuku a há̧na ka ndɔ̂ʼɛ hú húy erú. Dáy Fariziyɛ̧́ri̧, ka e a gelké zi ɓay a ɓá ɓay ŋgbá Zezú, dáy a vbí nɛ́ ɓá: «Sáŋna a manárí̧ hí̧ ŋgboro ɓá njuku ké ŋgɛ́rɛ njuku záŋmá a nâm ɔʼɔ lé?» 11Dáy Zezú resa hí̧ kuriri ɓá: «A bazeŋ a wǎyri, njuku há̧na mí erú ka mbólé mbêw yáŋ, rá̧ mbóléké mí lé lɔ̂ʼɔ ka nâm ɔʼɔy, ké tí sé ten nɛ́ nyá lé? 12Dáy njuku ndé mbólé ka nɛ́rɛ̧ ɓá ŋgɛ̧́náké. Nǎŋnɔ́, sáŋna a manárí̧ hí̧ ŋgboro ɓá kú niŋ béla ka nâm ɔʼɔ.» 13Dáy Zezú sa hí̧ njuku záŋmá ɓá: «Mɔ́ ndara ndɔ̂ʼɔ gí.» Dáy ké ndara ndɔ̂ʼɛ, lé ndɔ̂ʼɛ rebel ɓá báŋa ndɔ̂ʼɔ a ǎ̧w. 14Fariziyɛ̧́ri̧ tɛ̧́, a mára̧ sé láhá̧narí̧, ɓay ɛ́ ŋgboro ŋgbá Zezú, a í nɛ́.
Njukupéna ka Gáŋvbôn ten
15Gelka Zezú láɓayké, ké kála a gelké, dáy njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké tɔ́ŋ nɛ́. Ké ŋgɛ́rɛ záŋmá a kuriri too. 16A vbara kuriri ɓá: «Í zi ná sa hí̧ njuku a há̧na ɓá mi ɓá gé lé?» 17Ké niŋ nǎŋnɔ́, ɓay a ɓay ka Gáŋvbôn tí sa ka ŋgboro a porofɛ́t Ezayí ké niŋ, ɓá:
18«Í kó njukupéna a mǐ ka mi ten,
njuku ka mi zi, ka a ɓá lawrína a mǐ too kɔ̧ tûléy.
Mi ɓá Têm a mǐ ka̧n tûlé
ké e tɔ́ʼɔɓay káwa ndáráké hí̧ njukuri a tísiriri too.
19Ké tí táhá̧na kuu njukuri yá, a tí vbá̧nzáʼa yá.
Kú tí lá kɔ́ŋɛ́ a tûl ŋgboro yá.
20Ké tí haw kati a kú tí rá̧y nyá,
ké tí í hɔrɛ ka kaw ɗúna nyá.
Ké niŋ ka̧ sêe ka káwa a ndáráké e ndé hɛ̧ri̧ too.
21Nǎŋnɔ́ njuku a tísiriri too e ɓá kɛrɛ a kuriri ka̧n tûlé.»
A gé hí̧ Zezú kpɔ́ŋa ní têm ɓékéri lé
(Mrk 3:22-30; Luk 11:14-23)
22Dáy njukuri ɗa njuku a há̧na ka têm ɓéké rí nɛ́ gí gel a Zezú, ɓayhí̧lé, têm ɓékéké ɓá nɛ́ tɛ̧́ râ̧w a ndé nɛ́ saɓay. Dáy Zezú gí ŋgɛ́rɛ nɛ́, nûn ŋgburu, ké tí saɓay. 23Njukuri too kaw yér dáy a sa: «Njuku nɛ́, tí ɓá Gun a Davít yá lé?» 24Gelka Fariziyɛ̧́ri̧ láɓaykéy, kú sa: «Njuku nɛ́ ní têm ɓékéri, ka kpɔ́ŋa a Bélzébul, mbây a kuriri, pé hí̧ nɛ́ kpɔ́ŋákéy.» 25Dáy Zezú tu kɛrɛ a ɓil law a kuriri, a sa hí̧ kuriri ɓá: «Gelka njuku pû a mbêwkéri rúbére ziŋ há̧narí̧, pûké zi ma ewá yá. Ka njuku pû malé î̧n a mbêwkéri ka rúbére ziŋ há̧narí̧, î̧nké malé pûké zi ma káwa yá. 26Sata̧n, mí ní Sata̧n, sa ɓá ké kaw rúbére ziŋ mûn nɛ́ ka mûn nɛ́, e ná a̧ní rá̧ pû mɛ̌ e ewá lé? 27Í kaw sa ɓá, mi kaw ní têm ɓékéri ka kpɔ́ŋa ka Bélzébul hí̧ míy, dáy a gé hí̧ kpɔ́ŋa ní têm ɓékéri hí̧ njuku a wǎyri lé? Njuku a wǎyri ka mûn a kuriri tɔ́ʼɔ ɓá i saɓay manyá. 28A gbátké lé, ɓá ka Têm a Gáŋvbôn pé mi ní têm ɓékéri, zi ɓay a sa ɓá, káwa Mbây a Pû a Gáŋvbôn ka̧ wǎyri dá!
29Njuku há̧na zi ma ri vûn a ŋgɛ́rɛ njuku a fa̧ hɛ̧zíŋa a mɛ̌ri̧ nyá, a ké mí zi ŋgbá nɛ́, a ŋgá̧ nɛ́ nyáy. Rá̧ ké mí ŋgá̧ nɛ́ dáy, a goló, ké e ziŋ ŋgboro ri vûn a fa̧ hɛ̧zíŋa mɛ̌.
30Njuku ka zi tí kuu mǐ nyáy, kaw ɓá njuku ŋgá̧na a mǐ, ka njuku ka zi gí mára̧ njuku a mǐri̧ kuu mǐ nyáy, kaw gbɛʼɛrɛ kuriri. 31Ɓaykénɔ́ pé mi sa hí̧ wǎyri, kú e vbá̧buma ɓékéhɛ̧ri̧ too, rá̧ fára too ka njukuri fára Gáŋvbôn. Dáy njukuri ka fára Têm Pukí, kú tí vbá̧buma hí̧ kuriri bɔʼɔ mbêw yá. 32Kú e vbá̧buma hí̧ njuku ka sa ɓéké sé tûl a Gun a njuku. Dáy a njuku ka sa ɓéké ɓay sé tûl a Têm Pukí, kú tí vbá̧buma hí̧ nɛ́ bɔʼɔ mbêw ka tísiri a sénɛ́ nyá, rá̧ ɓay a tísiri a pélé yá.»
Kú ŋga dii ka lénákéri
(Luk 6:43-45)
33«Dáy ɓay ziŋ léna dii a béláké lé, belɓá i erú ka dii a béláké. Dáy dii a wǎyri mí erú ka záŋmáy, lénáké kɔ́, e erú ka záŋmá. Ɓayhí̧lé kú ŋga dii ka léna a mɛ̌ri̧. 34Mɛ̧rɛ̧ mbéruri! E niŋ a̧ní rá̧, i e saɓay a béláké lé, ka i kaw ɓá ɓéké njukuri? Ɓayhí̧lé nzáʼa saɓay a hɛ̧ ka mbá a ɓil law a njukuy. 35Njuku a béláké ten hɛ̧ a béláké ka mbá a ɓil lawɛ́; a ɓéké njuku, ten hɛ̧ a belyáké ka mbá a ɓil lawɛ́. 36Katína, mi kaw sa hí̧ wǎyri, sêe a kɔ́rɔ́ké, Gáŋvbôn e walɓay kɔ̧ tûl a njuku a sí̧ lé too sé tûl ɓayri ka zi tí ka nɛ́rɛ̧ nyá ka tɛ̧́ a nzɛ́ʼɛy. 37Ɓayhí̧lé ka tûl ɓay a mɔ̌ pé Gáŋvbôn e walɓay kɔ̧ tûló, a sa ɓá mɔ́ zi niŋ ɓéké yá malé mɔ́ niŋ ɓéké lé.»
Zezú rerú ka ɓay hí̧ njukuri ka vbí hɛ̧sáʼama
(Mrk 8:11-12; Luk 11:29-32)
38Nǎŋnɔ́ njuku tɔ́ʼɔ sáŋna rá̧ Fariziyɛ̧́ há̧narí̧ sa hí̧ Zezú ɓá: «Gáŋnjuku, rú zi ɓá mɔ́ niŋ hɛ̧sáʼama hí̧ rú.» 39Zezú resa hí̧ kuriri ɓá: «Njuku a ŋgɛŋnɛ́ nɛ́rí̧ ka ɓá ɓéké njukuri, ka a many nzáʼa a Gáŋvbôn, zi ɓá kú kó hɛ̧sáʼama. Dáy kú zi ma kó hɛ̧sáʼama a há̧na mbêw yá, mí zi tí ɓá hɛ̧sáʼama a porofɛ́t Jonás nyáy. 40Katína ɓá báŋké nɔ́ ka Jonás niŋ sû̧ŋ sáy rá̧ sêe sáy a ɓil gáŋ nzwîy, nǎŋnɔ́ kɔ́ pé Gun a njuku e niŋ sû̧ŋ sáy, rá̧ sêe sáy a ɓil a siri. 41A sêe walɓay a Gáŋvbôn, njuku a tísiri a Niniveri, e uru ew mbɛl a njuku a tísiri a ŋgɛŋnɛ́ nɛ́rí̧, ɓay ɓá ɓay ŋgbá kuriri. Ɓayhí̧lé njuku a tísiri a Niniveri, fere káwa kuriri, gelka kú lá tɔ́ʼɔɓay a Jonás. Dáy a ŋgɛŋnɛ́, njuku ka ndé Jonás, pé e ka gelé! 42A sêe walɓay a Gáŋvbôn, mbây wûnynjuku a ŋgboro a zabaw, e uru gí ew mbɛl a njuku a tísiri a ŋgɛŋnɛ́ nɛ́rí̧, ɓay ɓá ɓay ŋgbá kuriri, ɓayhí̧lé, ké uru ɓá ɗínáké, a gí láɓay rɔ̧́na a gel a mbây Salomoŋ. Dáy a ŋgɛŋnɛ́, njuku ka ndé Salomoŋ, pé e ka gelé!»
Rená a têm ɓéké
(Luk 11:24-26)
43«Gelka têm ɓéké tɛ̧́ ka mûn a njuku, ké sé, há̧ra̧ lá ɓil kpâa, rá̧ falgel, a gé ziŋ gelkáwa a béláké yá. 44Dáy a rekɛ́rɛ a ɓil lawɛ́ ɓá: “Mi e resé tâ̧w vûn a mǐ, ka mi tí kawrú, rá̧ ka a kálay.” Gelka, ké regí ziŋ vûn ná baa, kú táʼa ɓilké, a mɔny ɓá béláké. 45Ké resé ɗí têm ɓéké a fékéri ka ŋgbɔ́rɔ ndé nɛ́ zíndɔ̂ʼɔsáy, gí ziŋ nɛ́. Kú regí ri mûn a njuku ráy, ka ɓá vûn a kuriri, a kawrú. Nǎŋnɔ́ káwa a njuku ráy, e ré ndé káwa a mbɛlké. Nǎŋnɔ́ kɔ́ ɓá hɛ̧ ka e ziŋ njuku a ŋgɛŋnɛ́ nɛ́rí̧ ka ɓá ɓéké njukuri.»
Gbát a î̧n a Zezú
(Mrk 3:31-35; Luk 8:19-21)
46Zezú kaw saɓay hí̧ njukuri, dáy mâa a mɛ̌ rá̧ nyîn nɛ́rí̧ ka̧. Kú ew a kála, ka ɛ́ ŋgboro saɓay ziŋ nɛ́. 47Njuku a há̧na, gí sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ kó mâa a mɔ̌ rá̧ nyîn nɔ́rí̧ e ka kála, kú zi ɓay saɓay kuu mɔ̌.» 48Zezú revbí nɛ́ ɓá: «Mâa a mǐ rá̧ nyîn nírí̧ ɓá gé lé?» 49Dáy a tɔ́ʼɔ ndɔ̂ʼɔ sé gel a gunbɛʼɛri, a sa: «Í kó mâa a mǐ rá̧ nyîn nírí̧ a kaw yáy. 50Ɓayhí̧lé, njuku ka niŋ hɛ̧ ka Bâa a mǐ ka e a nûnalê ziy, pé kaw ɓá nyîn ní rá̧ mâa a mǐ.»
Currently Selected:
Matiye 12: pnz
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2023 CABTAL