YouVersion Logo
Search Icon

1 Xa̱bo̱ Korínto̱ 11

11
1Gu̱ya̱ri̱dáálaꞌ rí na̱ne̱ ikhúúnꞌ, xómá rí ikhúúnꞌ nda̱ya̱ri̱doꞌ rí naꞌne Krísto̱.
Xáne jaꞌyoo rí mune̱ go̱ꞌo̱ ído̱ rí nuthán-jáñíí Ana̱ꞌlóꞌ
2A̱ngui̱nꞌ, maphú nadxu a̱kui̱nꞌ e̱ne̱laꞌ, numuu rí tsímbumalaꞌ ju̱yo̱ꞌ, jamí gíwa̱a̱n a̱kia̱nꞌlaꞌ mbá xúgíí xómá rí ni̱sngálaꞌ.
3Xómáꞌ xúge̱ꞌ nandoꞌ rí mbu̱ya̱álaꞌ rí Krísto̱ ñajuun idxu̱u̱ jámba̱a̱ xa̱biya̱, xómáꞌ xa̱biya̱ ñajuu̱n idxu̱u̱ a̱ꞌguii̱, jamí Ana̱ꞌlóꞌ ñajuun idxu̱u̱ Krísto̱. 4Xí mbáa xa̱biya̱ narugoo idxu̱u̱ ído̱ rí naꞌthán-jáñuu Ana̱ꞌlóꞌ o ído̱ na̱gu̱wíjnga̱a ajngóo Ana̱ꞌlóꞌ mbo̱ꞌ, tsíya-makuu̱ tsí ñajuun idxu̱u̱. 5Jamí xí mbáa a̱ꞌgo̱ tsírugoo idxu̱u̱ ído̱ rí naꞌthán-jáñuu Ana̱ꞌlóꞌ o ído̱ na̱gu̱wíjnga̱a ajngóo Ana̱ꞌlóꞌ mbo̱ꞌ, tsíya-makuu̱ tsí ñajuun idxu̱u̱. Numuu rí ikhaa máꞌ jaꞌnii xí maꞌde̱e̱ ráꞌtsa̱ꞌ idxu̱u̱. 6Ikhaa jngó, xí tsírugoo idxu̱u̱ a̱ꞌgo̱, ga̱ru̱thii̱n tsu̱u̱n idxu̱u̱ mangaa. Jamí xí mate̱ꞌ iꞌyoo a̱ꞌgo̱ rí ma̱ro̱thon tsu̱u̱n idxu̱u̱ o maꞌde̱e̱ ráꞌtsa̱ꞌ idxu̱u̱ rá, garugoo̱ idxu̱u̱ xúꞌkhue̱n rá. 7Tsí xa̱biya̱ ra̱gíꞌmaa marugoo̱ idxu̱u̱, numuu rí ikhaa̱ jaꞌnii̱ xómá jaꞌnii Ana̱ꞌlóꞌ jamí nasngájmee̱ rí mba̱a̱ Ana̱ꞌlóꞌ. Xómáꞌ a̱ꞌgo̱ nasngájmee̱ rí mba̱a̱ xa̱biya̱. 8Numuu rí ra̱ꞌkhá xa̱biya̱ ni̱gu̱ma-ku̱maa ga̱jma̱á majñu̱u̱ a̱ꞌgo̱, rí a̱ꞌgo̱ ni̱gu̱ma-ku̱maa ga̱jma̱á majñu̱u̱ xa̱biya̱. 9Ni máꞌ ra̱ꞌkhá xa̱biya̱ ni̱gu̱ma-ku̱maa ga̱jma̱á numuu a̱ꞌgo̱, rí a̱ꞌgo̱ ni̱gu̱ma-ku̱maa ga̱jma̱á numuu xa̱biya̱. 10Ikhaa numuu rúꞌkhue̱n, jamí ga̱jma̱á numúú ánje̱l, gíꞌmaa rí marugoo idxu̱u̱ a̱ꞌgo̱ kajngó ma̱kujma rí ndaya-makuu̱ tsí ñajuun idxu̱u̱.
11Xómáꞌ ikháánꞌlóꞌ ná inuu Táta̱, ni máꞌ xa̱biya̱ ma̱xáxtáa xí ra̱ꞌkhá ga̱jma̱á numuu a̱ꞌgo̱, ni máꞌ a̱ꞌgo̱ ma̱xáxtáa xí ra̱ꞌkhá ga̱jma̱á numuu xa̱biya̱. 12Xómá rí a̱ꞌgo̱ ni̱gu̱ma-ku̱maa ga̱jma̱á majñu̱u̱ xa̱biya̱, xkuaꞌnii máꞌ xa̱biya̱ mangaa na̱gu̱maa̱ eꞌne a̱ꞌgo̱, jamí mbá xúgíí ni̱gu̱ma-ku̱maa neꞌne Ana̱ꞌlóꞌ. 13Gu̱ra̱jwa̱ꞌ máꞌ ikháanꞌlaꞌ xí máján rí ma̱xárugoo idxu̱u̱ a̱ꞌgo̱ ído̱ rí naꞌthán-jáñuu Ana̱ꞌlóꞌ. 14Nakujma nguáná máꞌ rí kriꞌkhuáanꞌlóꞌ, rúꞌkhue̱n isngájma rí mate̱ꞌ xí ma̱xáꞌda̱ idxu̱u̱ xa̱biya̱. 15Jamí xí a̱ꞌgo̱ naniñuu rí mba̱ꞌya tsu̱u̱n idxu̱u̱, naꞌne tsiꞌyáa̱ eꞌne ne̱. Ikhaa numuu rúꞌkhue̱n nijanáa̱ rí marugoo̱ ga̱jma̱á idxu̱u̱. 16I̱ndo̱ó máꞌ xí mbáa tsí gíꞌdoo i̱mba̱ ju̱ma̱ nandoo gáꞌthán xóó ga̱jma̱á numuu ríge̱ꞌ rá mbo̱ꞌ, ga̱ꞌyoo̱ rí ni máꞌ ikháanꞌxo̱ꞌ, ni máꞌ mbámbá kuthuun tsí nanimbu̱únꞌ juyáá Ana̱ꞌlóꞌ, na̱nguá guáꞌdááxo̱ꞌ i̱mba̱ nakhúu rí nu̱ne̱ jayaxo̱ꞌ.
Xáne jaꞌyoo rí ma̱gu̱ma-ri̱ya̱aꞌ rí nikueꞌtso-añuu Jesús
(Mt 26.26-29; Mc 14.22-25; Lc 22.14-20)
17Xúge̱ꞌ ma̱tha̱nꞌlaꞌ mbá rí nu̱ne̱laꞌ rí naꞌne rí ma̱xáꞌdxu a̱kui̱nꞌ gúne̱laꞌ. Numuu ído̱ rí na̱gi̱mbáanꞌlaꞌ ra̱ꞌkhá rí nambáyálaꞌ ñajuun ne̱, rí mbá rí naꞌne-ñawánlaꞌ ñajuun ne̱. 18Rí phú ginii jayu, na̱dxawuunlo̱ꞌ rí ído̱ na̱gi̱mbáanꞌlaꞌ tsáanꞌ nanimba̱ꞌlaꞌ ju̱ya̱á Jesús, nu̱xpíꞌthá-mijnálaꞌ, jamí tháan máꞌ nanimbo̱ꞌ rí xkuaꞌnii e̱ne̱laꞌ. 19Numuu ndaꞌyóo máꞌ gakon rí mu̱xpíꞌthá-mijnálaꞌ, kajngó ma̱kujmii tsí gakon rí xa̱bi̱i Ana̱ꞌlóꞌ ñajúún. 20Ikhaa jngó, ído̱ rí na̱gi̱mbáanꞌlaꞌ, ra̱ꞌkhá na̱gi̱mbáanꞌlaꞌ rí mu̱ne̱-ri̱ya̱aꞌlaꞌ rí nikueꞌtso-añuu Táta̱. 21Numuu ído̱ rí napeꞌtsolaꞌ, mbámbáa nacha̱ máꞌ naꞌkho̱-añuu rí jayá ni̱ꞌkha̱ jamí tsíxnée̱ ne̱ mu̱pho̱ i̱ꞌwíin. A̱ꞌkhue̱n rí mbá tikhuun na̱xki̱dxu̱ún, jamí i̱ꞌwíin najngi̱in eꞌne. 22Á nda̱a̱ guꞌwálaꞌ ná mu̱peꞌtsolaꞌ jamí mu̱wanlaꞌ iya rá dxe̱ꞌ. Náá numuu kajngó tsíya̱-makúúnlaꞌ tsí nanimbu̱únꞌ juyáá Ana̱ꞌlóꞌ jamí nu̱ne̱-mati̱inꞌlaꞌ tsí nda̱a̱ nitháan rí guáꞌdáá róꞌ. Dí iyalaꞌ rí ma̱tha̱nꞌlaꞌ róꞌ. Á na̱ju̱ma̱ꞌlaꞌ rí phú nadxu a̱kui̱nꞌ e̱ne̱laꞌ dxe̱ꞌ. Tsídxu mbá jayu a̱kui̱nꞌ e̱ne̱laꞌ.
23Numuu rí ikhúúnꞌ ni̱sngálaꞌ ikhaa máꞌ rí niꞌsngéꞌlo̱ꞌ Táta̱: Rí mbroꞌon rí waxnáxi̱i̱ Táta̱ Jesús, niwatuu̱n mbá guma bopho. 24Ído̱ wámbo̱o̱ niríguu̱ la gamaku inuu Ana̱ꞌlóꞌ, a̱ꞌkhue̱n nixpíꞌthángaa̱ ne̱, jamí niꞌthée̱n: «Gu̱drígúlaꞌ jamí apholaꞌ.#11.24 Ríga̱ mbá tikhu i̱yi̱i̱ꞌ griégo̱ rí wayuu ná na̱nguá i̱ꞌkha̱ ajngáa ríge̱ꞌ: «Gu̱drígúlaꞌ jamí apholaꞌ». Guma ríge̱ꞌ ñajuun xuyuꞌ rí kixnáxe̱ ga̱jma̱á numalaꞌ. Gu̱ne̱-ri̱ya̱aꞌlaꞌ ríge̱ꞌ kajngó ma̱rmáꞌáan a̱kia̱nꞌlaꞌ ju̱yo̱ꞌ». 25Xúꞌkhue̱n máꞌ mangaa, ído̱ wámbo̱o̱ nikueꞌtso-añuu̱, a̱ꞌkhue̱n niwatuu̱n rgúxi̱ rí gajno̱ꞌ iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ, jamí niꞌthée̱n: «Ikhaa iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ ríge̱ꞌ ñajuun awan nuxe̱ꞌ rí na̱gu̱ma ga̱jma̱á iꞌdiuꞌ. Gu̱ne̱-ri̱ya̱aꞌlaꞌ ríge̱ꞌ, jamí mbámbá rí nawanlaꞌ iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ, ga̱rmáꞌáan a̱kia̱nꞌlaꞌ ju̱yo̱ꞌ». 26Ikhaa jngó, jámba̱ miꞌtsú rí napholaꞌ guma ríge̱ꞌ, jamí nawanlaꞌ iyoo rgúxi̱ ríge̱ꞌ, nu̱tha̱nlaꞌ rí nijáñuu Táta̱ ga̱jma̱á numalaꞌ, asndo mbiꞌi rí ikhaa̱ ma̱ꞌkhaa̱.
27Ikhaa numuu rúꞌkhue̱n, asndo tsáa máꞌ tsí naꞌkho̱ guma o naꞌña̱a̱ ná rgúxi̱i Táta̱, jamí tsíꞌnii̱ ga̱jma̱á gamaku, naxuda-mine̱e̱ꞌ aꞌkhán ga̱jma̱á numuu xuyuu jamí iꞌdiuu Táta̱. 28Ikhaa jngó, wapha gáyaxe̱-mina̱ꞌ mbámbáa kajngó mba̱ꞌyoo xí máján o ra̱máján eꞌne. A̱ꞌkhue̱n rí ma̱goo mi̱khui̱i̱ guma, jamí ma̱goo ma̱ga̱a̱n iyoo rgúxi̱. 29Tsí naꞌkho̱ guma jamí naꞌña̱a̱ iyoo rgúxi̱, jamí tsífroꞌo̱o̱ rí xa̱bo̱ tsí nawi̱in ñajúún xuyuu Táta̱, ikhaa̱ máꞌ iꞌyée̱ rí mbayée̱ xkuíya̱ gáꞌne Ana̱ꞌlóꞌ. 30Ikhaa numuu rúꞌkhue̱n júwa̱ꞌ mbaꞌiin tsí najáñúú jamí wabiin ga̱jma̱á nindxa̱ꞌlaꞌ, jamí mbaꞌiin tsí nijáñúú máꞌ. 31Xí numuu rí nu̱ya̱xe̱-mijnálóꞌ máꞌ ikháánꞌlóꞌ, ndawa̱a̱ tsí gára̱jwa̱ꞌ numalóꞌ xúꞌkhue̱n rá. 32Xómáꞌ Táta̱ ído̱ rí na̱ra̱jwe̱e̱ꞌ numalóꞌ, naxpríguálóꞌ kajngó ma̱ma̱ñalóꞌ jamí mu̱xúmíni̱ílóꞌ gajmiálóꞌ xa̱bo̱ tsí júwa̱ꞌ ná numbaa.
33Ikhaa jngó a̱ngui̱nꞌ, ído̱ rí na̱gi̱mbáanꞌlaꞌ rí mu̱peꞌtsolaꞌ, gawaꞌthu̱únlaꞌ tsí i̱ꞌwíin. 34Xí mbáa ndaꞌyoo rí na̱xki̱dxu̱u̱, ga̱kuiꞌtsii̱ ná guꞌwóo̱, kajngó ma̱xáꞌne rí ma̱gi̱mbáanꞌlaꞌ rí mbu̱ya̱laꞌ xkuíya̱ gáꞌne Ana̱ꞌlóꞌ.
Ído̱ ma̱ꞌgá gáya̱ꞌlaꞌ, a̱ꞌkhue̱n ma̱ne̱-mbánuu i̱ꞌwá rí ndaꞌyóo.

Highlight

Share

Compare

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in