YouVersion Logo
Search Icon

Nɔŋba 11

11
Gwaai da kɛ̂ mà Tabirai
1Ǹûai dí wɔ̀lɔ Yâwɛɛ ma é pîlaŋ la dímɛni kpɔlu-ŋai dîa. Tãi Yâwɛɛ è díwoo mɛni lai, ǹíi è ŋwàna é ŋɔŋ tóo dísama. Ŋɔŋ è m̀ûui m̀éla tɔnɔ kèreŋ. 2Nya ƃe ǹûai dí wɔ̀lɔ Mose ma. Mose è Yâwɛɛ fɛ̀li, ŋɔŋ é líiŋ. 3Nya ƃe dí gwaai tí ma láa sèe a Tabira. Kpɛni fêi, nàa ƃé Yâwɛɛ è ŋɔŋ tôo naa dísama.
Mose è núu-tuɛ-nuu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ siɣe ǹûai sama
4Ŋɔ̃ya-ŋai kɛ̀ dísamai dí kɛ̀ a dímii-sɛŋ wɛ́liɛɛ. Eezuɛ-ŋai dîa máŋ dí kɛ̀ díŋuŋ-su-woo saâi díyɛɛ, “Gbɛ̂ɛ ƃé pâi sua tɛɛ̂i kúpɔ kú mii? 5Ǹyɛ̃ɛi kú kɛ̀ miî Ize lɔii su kpɛ́ni-kpɛnii, nàa káa kúkili ŋá. Kilikɛmai, wata-melɔŋ, gɔ̂ne-yaƃai, da gwii-yaƃai é pɛ́lɛ zãâi nyii-ŋai dîa da mii-sɛŋ kúŋ nɛɛi dímaa mɛni káa kúkili ŋá. 6Kɛ́lɛ kúfa mii-sɛŋ da kpɛ́ni kélee kàa mii-mɛni ma fɛ̂ɛ nɔ́ manai ǹyaa tɔnɔ, ǹyaŋ kúfii a nâa kpɛɛ mà.”
7Manai ŋí ǹyaŋ è kɛ̀ nɔ́ yɛ̂ɛ mɛsɛ-kao. Ŋ̀ɛ́i kɛ́ɛ yɛ̂ɛ sɛŋ ƃe gbeleŋɔɔi. 8Ǹûai da kâa pìlaŋ manai kɔ̂rii, dí ŋ̀á tɛ́ ma, dí gîyiŋ kɔni ŋá, kpaa máŋ dí zìa konâi dí ŋíli leɣîi dí kpólo kpɛtɛ la. È kɛ̀ yɛ̂ɛ wúlɔ-kpolo. 9Ǹúui a kâa pɛ̀lɛ mûui mɛi a gbínii, ǹyaa ƃa kâa pù a manai.
10Mose è ǹûai woo mɛ̀ni, díkɛlee dí ƃò tɔɔ̂ ní dísua kɔlɔ seɣe pɛrɛi-ŋai lá díkpulu ma tɛi-tɛi. Yâwɛɛ líi è ŋwàna kpɔ́ a zu kɛ́tɛ. Mɛnii ŋí è Mose líi sɛ̀lɛŋ. 11Nya ƃe Mose è mò Yâwɛɛ ma ǹyɛɛi, “Lé tua ƃé í gɛ̀ ŋí a ńyãai? Ílii ŋwânai mâ lé mɛni ma? Ƃa ǹûai kélee maa mɛni sɛ̂lɛŋ mâ lé mɛni ma? 12Ńyãa ƃé ǹûai ŋí kélee maa sɔlɔ ƃói? Kpao. Í ŋ́gɛ ŋa dísee ńyee-tɔ̃ɔi yɛ̂ɛ kɔ̃ɔ-lee ƃé liî a ǹóŋ ǹyée-tɔ̃ɔi ŋá lí a dîa ǹɔii ma í íkono-tee la dínûa-pɔlɔ-ŋai yêei? 13Mí ƃé ŋa pâi sua kâai naa ŋá dɛɛ ǹûai ŋí kélee pɔ́i? Kpɛni fêi, díkaa wɔ̂lɔi ŋ́gɔlɛ dîyɛɛi, ‘Sua tɛ́ɛ kúpɔ kú mii.’ 14Ńyãa tɔnɔ fa pɔ̂ri liî a ǹûai ŋí kélee. Dímaa-mɛni-ŋai wiɛ̂i ḿɛni ma. 15À kɛ̀ ƃa pâi dûa-sii ŋí kɛ̂i a ńyãa, gɛ̀ ní ḿbaa nɔ́ nâa a gɛɛ fé mɔ̃lɛ.”
16Nya ƃe Yâwɛɛ è mò Mose mà ǹyɛɛi, “Kpakolo buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ kúla mî Eezuɛ-ŋai dínûa-pɔlɔ-ŋai sáma nyii-ŋai í gɔ́lɔŋ a gɛɛ díkaa a Eezuɛ-ŋai túɛ-ƃelai, í pá a dîa a gɛɛ dí tɔ́ɔ Zua kɔlɔ seɣe pɛrɛ maa waai ŋɛ́i-tuɛ íkɔlɛ. 17Ŋa pâi pâi ŋá lóno naa ípɔ. Mɔ̂leŋ gáa íponôi ŋa pâi da pûi díkponôi a gɛɛ ǹûai maa mɛni é kɛ́ kâa ka dîa-ni, vé kɛ̀ nɔ́ yá tɔnɔ yâ. 18M̀ó dîa yɛɛi, ‘Ka kákpîŋ kpɛtɛ tínaa ḿaa mɛni ma. Ká pâi tínaa sua miî. Kpɛni fêi, ka wɔ́lɔ Yâwɛɛ ma kâa gbɛ̂ɛ ƃé pâi sua tɛɛ̂i kápɔ ká mii. Kpɛni fêi, kákɛ̀ a kálii-laa Ize lɔii su. M̀ɛni ma Yâwɛɛ a pâi sua tɛɛ̂i kápɔ ká mii. 19Káfe pâi nɔ́ miî a fólo tɔnɔ, fólo feerɛ, fólo lɔ́ɔlu, fólo puu, kpaa máŋ fólo buu feerɛ. 20Kɛ́lɛ ka pâi miî a ɣáloŋ tɔnɔ. Ka pâi lɛɛ̂i miî gúŋ é nyɔ́ŋ kásũai. M̀ii-wɛ̂li a pâi kpɛɛ̂i kâa. Kpɛ́ni fêi, káfe káyee see ní Yâwɛɛ ŋɔkɛ-naai mu kásama, kákɛ mò kâa, “Kú kùla Ize lɔii su lé mɛni ma?” ’ ”
21Kɛ́lɛ Mose è mò mà ǹyɛɛi, “Ǹûai kwa dîa-ni kúkaa siâi kúkɔɔ ŋái, kúkaa a núu wála ŋuŋ lɔ́ɔlu mɛi da (600,000), ǹyaŋ íkɛ mò yɛ̂ɛ ƃa pâi sua tɛɛ̂i dípɔ dí mii a ɣáloŋ tɔnɔ? 22À nɛ̀ɛ ma kpîŋ dí taa-tulɛ támaa páa a pɔ̂ri gula-kɛɛ ƃôi dímɛni ma? Kpaa máŋ ǹyɛ̃ɛ-ŋai kélee díkaa yúo sui da pɔ̂ri gula-kɛɛ ƃôi dímɛni ma?”
23Nya ƃe Yâwɛɛ è mò Mose ma ǹyɛɛi, “Gáa íkili-ŋa a gɛɛ ŋáwala wala-laai kóyaŋ káa ma? Ƃa pâi gâai à kɛ̀ mɛnii ŋá mòi a pâi kɛ̂i kpaa máŋ vé pâi kɛ̂i.”
24Nya ƃe Mose è lì é mɛnii ƃó dîa Yâwɛɛ è mò mai. È kpakolo buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛ kùla ǹûai dínuu-pɔlɔ-ŋai sáma é dítinaŋ Zua kɔlɔ seɣe pɛrɛ maa waai ma pere. 25Yâwɛɛ è yèŋ ŋ̀ele-kɔlɔŋ kolei su é lóno bɔ́. È mɔ̂leŋ da kùla Mose kponôi é bú ǹuu-pɔlɔ buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛi kponôi. Tãi mɔ̂leŋ è lɔ̀ la díkponôi, dí lòno yɛ̂ɛ Ɣâla ŋɔlóno-kɛ-ƃela. Kɛ́lɛ dí lòno nɔ́ a tãi kpùa.
26Núu buu lɔ́ɔlu mɛi feerɛi dí dílaa sìɣei, veerɛ, dí lɛ̀ɛ m̀ûui su, dífe li ní Zua kɔlɔ seɣe pɛrɛ maa waai lá. Dɔnɔ láa ƃé kɛ̀ a Ɛda, gbêlii láa kɛ́ ƃò a Mɛda, nyii-ŋai Mɔ̂leŋ è lɔ̀ máŋ díkponôi. Dí lòno m̀ûui su yɛ̂ɛ Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-ƃela. 27Nya ƃe ǹyaŋkpa tɔnɔ è kîrɛ sìɣe é lí Mose pɔ́ é mó mà ǹyɛɛi, “Ɛda da Mɛda díkaa lônoi m̀ûui su yêɛ Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-ƃela.”
28Nuŋ ǹóŋ Zasua nyii kɛ̀ a Mose yée-mu-nuui dɔnɔ é síɣe ŋɔlônoŋ tãi mai, è mò Mose ma ǹyɛɛi, “Ŋánuu-namui Mose, díkpera.”
29Kɛ́lɛ Mose è mò ma ǹyɛɛi, “Íkaa ḿaa-tolo kulâi? À pɔ̂ri kɛ̂i a ǹɛ́lɛɛ Yâwɛɛ é ŋɔmɔ̂leŋ pú ŋɔnûai kélee kponôi a gɛɛ dí kɛ́ a ŋɔlóno kɛ́-ƃela.” 30Nya ƃe Mose da Eezuɛ-ŋai dínuu-pɔlɔ-ŋai dí lì pôlu m̀ûui su.
Ɣâla è kpuyiri-ŋa tɛ̀ɛ
31Nya ƃe Yâwɛɛ è fãa tɛ̀ɛ é kúla Yúo ma-pere a kpuyiri támaa é dípu kpɔ́ m̀ûui kɔlɛ gwaa kélee. É síɣe m̀ûui ma é seri ƃɛ́i dí kòyaŋ naai, nàa è kɛ̀ a fólo tɔnɔ sia m̀ûui m̀éla kélee ma. Dípù mɛi è kɛ̀ a kɔ́ɔ ƃɔlɔnii saaƃa ǹɔii ma. 32Nya ƃe ǹûai kélee dí dímu siɣe a maa-ɣelei tí da maa-kpini é pɛ́lɛ bôlu ma ɣelei ma dí gbuyirii ŋáa tɛ́ ma a dípôlu pere. Ǹúui nyii ŋɔi è kɛ̀ a kûluŋ kpɔ̂lɔ buu lɔ́ɔlui, gɛ̀ ní vé dámaa soŋ ní. Dí díkpuyiri-ŋai pù fólo ŋá dí dínaŋ m̀ûui ma. 33Zuai kɛ́ɛ niî ǹûai lá dífe niî kpɛɛ ní a miɛɛi, Yâwɛɛ è níi ŋwàna dîa é saa-kɔlɔ-fela pili dîa. 34Mɛni ma dí màa kwaai tí ma láa sèe a Kibolo Atava. Kpɛni fêi, nàa ƃe dí vɛnɛ-ƃelai lòo naa.
35Ǹûai dí kùla Kibolo Atava dí lí Azelo dí sée naa.

Currently Selected:

Nɔŋba 11: KWB

Highlight

Copy

Compare

Share

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in