Skutky 12
12
Jakub zabit, Petr uvězněn
1V té době#[asi r. 42/43] král Herodes#[Herodes Agrippa I. (24,24p), vnuk Heroda Velikého (Mt 2,1p; 14,1)] vztáhl ruce, aby ublížil některým z církve.#[tímto končí krátké období klidu pro církev (9,31), které následovalo po předchozím pronásledování (8,1–3)] 2Janova bratra Jakuba zabil mečem. 3Když viděl, že se to Židům líbí, pokračoval a zmocnil se také Petra. Byly právě dny nekvašených chlebů. 4Zatkl ho, dal jej do vězení a svěřil ho čtyřem čtveřicím vojáků, aby ho hlídali. Po velikonocích#ř.: pascha (viz pozn. k Mt 26,2p) ho chtěl předvést před lid.#[tj. veřejný soud s nepochybným koncem – smrtí] 5Petr byl tedy střežen ve vězení a církev se za něho vytrvale#n.: usilovně; Jon 3,8; L 22,44; Ř 12,12v; 1Pt 1,22 modlila k Bohu.
Petr zázračně vysvobozen z vězení
6Noc předtím, než#ř.: kdy jej Herodes hodlal předvést, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení. 7A hle, Pánův anděl se u něho postavil a v cele#ř.: místnosti zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: “Rychle vstaň!” A řetězy mu spadly s rukou. 8A anděl mu řekl: “Opásej se a obuj#ř.: zavaž; Mk 6,9; Ef 6,15 si sandály.” On tak učinil. I říká mu : “Obleč si plášť a pojď za mnou.” 9Vyšel a šel za ním, ale nevěděl, že to, co se skrze anděla děje, je skutečné; myslel si, že má vidění. 10Prošli přes první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města; ta se jim sama od sebe otevřela. I vyšli, prošli jednou ulicí a náhle od něho anděl odstoupil. 11Petr se vzpamatoval#ř.: přišel k sobě; L 15,17 a řekl: “Teď opravdu vím, že Pán vyslal svého anděla a vysvobodil mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.” 12Když si to uvědomil, přišel k domu Marie, matky Jana zvaného Marek, kde byli mnozí shromážděni a modlili se. 13Zabouchal na dveře brány a přišla otevřít#ř.: poslechnout; srv. J 18,16 služka jménem Rodé. 14A když poznala Petrův hlas, radostí ani neotevřela bránu, ale vběhla dovnitř a oznámila, že Petr stojí před branou. 15Ale oni jí řekli: “Blázníš!” Ona však tvrdila, že je tomu tak. Oni říkali: “Je to jeho anděl.” 16Ale Petr nepřestával tlouci. Když otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni. 17Pokynul jim rukou, aby mlčeli, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec řekl: “Oznamte to Jakubovi#[tj. Ježíšovu bratrovi, vedoucímu v církvi (15,13; Ga 1,19; 2,9)] a bratřím.” Pak vyšel a odebral se na jiné místo.
18Když nastal den, byl mezi vojáky [nemalý] rozruch nad tím, co se stalo s Petrem. 19Herodes ho hledal a nenalezl, vyslechl stráže a rozkázal je odvést k popravě. Potom sestoupil z Judska do Cesareje a pobýval tam.
Herodova smrt
20Herodes se velmi hněval na Týrské a Sidónské. Ti přišli jednomyslně k němu, přesvědčili Blasta, který byl královským komorníkem, a prosili o mír, protože jejich krajina byla zásobována potravinami z jeho královského území. 21Ve stanovený den se Herodes, oděn královským rouchem, posadil na řečnické podium#n.: soudní stolici; 25,6; J 19,13 a začal k nim mluvit. 22Lid volal: “To je hlas Boží, a ne lidský!” 23A ihned jej udeřil Pánův anděl za to, že nevzdal slávu Bohu: byl rozežrán červy a zemřel.#ř.: vydechl; 5,5.10
24A slovo Boží#var.: Pánovo; 6,7; 19,20 rostlo a rozmáhalo se. 25Barnabáš a Saul splnili svou službu, vrátili se z#var.: do / z Jeruzaléma do Antiochie Jeruzaléma a vzali s sebou [i] Jana příjmením Marka.
Currently Selected:
Skutky 12: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Skutky 12
12
Jakub zabit, Petr uvězněn
1V té době#[asi r. 42/43] král Herodes#[Herodes Agrippa I. (24,24p), vnuk Heroda Velikého (Mt 2,1p; 14,1)] vztáhl ruce, aby ublížil některým z církve.#[tímto končí krátké období klidu pro církev (9,31), které následovalo po předchozím pronásledování (8,1–3)] 2Janova bratra Jakuba zabil mečem. 3Když viděl, že se to Židům líbí, pokračoval a zmocnil se také Petra. Byly právě dny nekvašených chlebů. 4Zatkl ho, dal jej do vězení a svěřil ho čtyřem čtveřicím vojáků, aby ho hlídali. Po velikonocích#ř.: pascha (viz pozn. k Mt 26,2p) ho chtěl předvést před lid.#[tj. veřejný soud s nepochybným koncem – smrtí] 5Petr byl tedy střežen ve vězení a církev se za něho vytrvale#n.: usilovně; Jon 3,8; L 22,44; Ř 12,12v; 1Pt 1,22 modlila k Bohu.
Petr zázračně vysvobozen z vězení
6Noc předtím, než#ř.: kdy jej Herodes hodlal předvést, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení. 7A hle, Pánův anděl se u něho postavil a v cele#ř.: místnosti zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: “Rychle vstaň!” A řetězy mu spadly s rukou. 8A anděl mu řekl: “Opásej se a obuj#ř.: zavaž; Mk 6,9; Ef 6,15 si sandály.” On tak učinil. I říká mu : “Obleč si plášť a pojď za mnou.” 9Vyšel a šel za ním, ale nevěděl, že to, co se skrze anděla děje, je skutečné; myslel si, že má vidění. 10Prošli přes první i druhou stráž, přišli k železné bráně, která vedla do města; ta se jim sama od sebe otevřela. I vyšli, prošli jednou ulicí a náhle od něho anděl odstoupil. 11Petr se vzpamatoval#ř.: přišel k sobě; L 15,17 a řekl: “Teď opravdu vím, že Pán vyslal svého anděla a vysvobodil mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.” 12Když si to uvědomil, přišel k domu Marie, matky Jana zvaného Marek, kde byli mnozí shromážděni a modlili se. 13Zabouchal na dveře brány a přišla otevřít#ř.: poslechnout; srv. J 18,16 služka jménem Rodé. 14A když poznala Petrův hlas, radostí ani neotevřela bránu, ale vběhla dovnitř a oznámila, že Petr stojí před branou. 15Ale oni jí řekli: “Blázníš!” Ona však tvrdila, že je tomu tak. Oni říkali: “Je to jeho anděl.” 16Ale Petr nepřestával tlouci. Když otevřeli a spatřili ho, byli ohromeni. 17Pokynul jim rukou, aby mlčeli, a vypravoval jim, jak ho Pán vyvedl z vězení; nakonec řekl: “Oznamte to Jakubovi#[tj. Ježíšovu bratrovi, vedoucímu v církvi (15,13; Ga 1,19; 2,9)] a bratřím.” Pak vyšel a odebral se na jiné místo.
18Když nastal den, byl mezi vojáky [nemalý] rozruch nad tím, co se stalo s Petrem. 19Herodes ho hledal a nenalezl, vyslechl stráže a rozkázal je odvést k popravě. Potom sestoupil z Judska do Cesareje a pobýval tam.
Herodova smrt
20Herodes se velmi hněval na Týrské a Sidónské. Ti přišli jednomyslně k němu, přesvědčili Blasta, který byl královským komorníkem, a prosili o mír, protože jejich krajina byla zásobována potravinami z jeho královského území. 21Ve stanovený den se Herodes, oděn královským rouchem, posadil na řečnické podium#n.: soudní stolici; 25,6; J 19,13 a začal k nim mluvit. 22Lid volal: “To je hlas Boží, a ne lidský!” 23A ihned jej udeřil Pánův anděl za to, že nevzdal slávu Bohu: byl rozežrán červy a zemřel.#ř.: vydechl; 5,5.10
24A slovo Boží#var.: Pánovo; 6,7; 19,20 rostlo a rozmáhalo se. 25Barnabáš a Saul splnili svou službu, vrátili se z#var.: do / z Jeruzaléma do Antiochie Jeruzaléma a vzali s sebou [i] Jana příjmením Marka.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.