Skutky 20
20
Pavel v Makedonii a v Řecku
1Když ten rozruch ustal, svolal si Pavel učedníky, povzbudil je, rozloučil#ř.: pozdravil na odchodu; 21,6; srv. Ř 16,3 se s nimi a vydal se na cestu do Makedonie. 2Prošel ty krajiny, povzbudil bratry mnohými slovy a přišel do Řecka, 3kde#[snad opět v Korintě] strávil tři měsíce. Židé proti němu nastrojili léčku, právě když se chystal plavit do Sýrie, i rozhodl#ř.: nastalo rozhodnutí se, že se vrátí přes Makedonii. 4[Až do Asie] ho doprovázeli Sopatros,#[snad totožný se Sosipatros – Ř 16,21] [Pyrrhův syn] z Beroje, z Tesalonických pak Aristarchos a Sekundus, Gaius#[zřejmě z Galatie, jiný nežli z Makedonie (19,29)] z Derbe a Timoteus, z Asie Tychikos a Trofimos. 5Ti šli napřed#ptc. aoristu; var.: přišli a čekali na nás v Troadě. 6My jsme po dnech nekvašených chlebů#12,3; [to chtěl být asi již v Jeruzalémě (19,21), nyní doufal, že dorazí do Letnic ( 20,16)] vypluli z Filip a za pět dní jsme k nim dorazili do Troady, kde jsme strávili sedm dní.
Oživení mrtvého chlapce
7První den v týdnu#1K 16,2; [tj. v neděli]jsme se sešli k lámání chleba. Pavel s nimi rozmlouval, protože chtěl druhý den odejít, a protáhl svou řeč#ř.: slovo až do půlnoci. 8V horní místnosti, kde jsme byli shromážděni, bylo mnoho lamp. 9Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně. Když Pavel dlouho mluvil, zmáhal ho hluboký spánek. Přemožen spánkem spadl dolů z třetího poschodí. Zdvihli ho mrtvého. 10Pavel sešel dolů, padl na něho, objal ho a řekl: “Neznepokojujte se, neboť jeho duše je v něm.” 11Pak vystoupil nahoru, lámal chléb a jedl,#ř.: ochutnal / okusil (Ž 34,9; Mt 27,34) a dlouho do rána s nimi rozmlouval; a tak odešel.#ř.: vyšel 12Chlapce přivedli živého a byli velice#ř.: ne mírně; HL povzbuzeni.
Rozloučení se staršími z Efesu
13My jsme šli napřed#var.: přišli na loď a vypluli jsme k Assu,#[na druhé straně poloostrova, asi 64 km podél pobřeží, kdežto po pevnině cca 32 km od Troady; u dnešního Behram Koy] kde jsme měli přibrat Pavla. Tak nám to totiž nařídil, a sám se chystal cestovat po souši.#n.: jít pěšky 14Když se s námi setkal#var.: setkával v Assu, vzali jsme ho na loď a přijeli#ř.: přišli jsme do Mitylény.#[nejdůležitější přístav na ostrově Lesbos, asi 70 km od Assu] 15A když jsme odtud odpluli, dostali jsme se druhého dne do blízkosti#ř.: naproti Chiu.#[větší ostrov v Egejském moři] Další den jsme připluli k Samu#[další ostrov] a [po zastávce v Trogylliu] jsme příští den přijeli#ř.: přišli do Milétu.#2Tm 4,20; [přístav na Z pobřeží Asie (2,9p), asi 70 km J od Efesu, asi 200 km z Mitylény] 16Pavel se totiž rozhodl minout Efes, aby se nezdržel v Asii, neboť spěchal, aby se dostal na den Letnic#2,1; 1K 16,8; [z padesáti dní po Velikonocích již šestnáct uplynulo] do Jeruzaléma, budeli to jen trochu možné.
17Z Milétu poslal vzkaz do Efesu a zavolal si starší církve. 18Když k němu přišli, řekl jim: “Vy víte, jak jsem od prvního dne, kdy jsem vstoupil#n.: položil nohu (srv. Dt 1,36) do Asie, byl s vámi po celý čas 19a sloužil jako otrok Pánu se vší pokorou, v slzách i zkouškách,#n.: pokušeních které mě potkaly pro úklady Židů; 20jak jsem nic nezamlčel z toho, co by vám prospívalo, ale všechno jsem vám oznámil, když jsem vás učil veřejně i po domech. 21Naléhavě jsem Židům i Řekům svědčil o pokání k Bohu a o víře v#ř. eis – do; 24,24; 26,18; Ko 2,5; 1Pt 1,21 našeho Pána Ježíše [Krista]. 22A nyní, hle, jsa spoután Duchem,#n.: duchem jdu do Jeruzaléma a nevím, co mne tam#ř.: v něm potká, 23kromě toho, že mi Duch Svatý v každém městě dosvědčuje, že mne čekají pouta a soužení. 24Avšak v žádném ohledu si necením své duše víc, než abych dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: dosvědčovat evangelium o Boží milosti.”
25“A nyní, hle, já vím, že vy všichni, mezi kterými jsem procházel a hlásal [Boží] království, již nespatříte mou tvář. 26Proto vám dnešního dne dosvědčuji, že jsem čistý od krve všech lidí, 27neboť jsem nic nezamlčel a oznámil jsem vám celou vůli#n.: plán / úradek; 13,36; Ž 73,24; Ef 1,11; 1Pt 4,3 Boží. 28Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás Duch Svatý ustanovil za strážce, abyste pásli Boží#var.: Pánovu církev, kterou si získal vlastní krví.#var.: krví vlastního (Syna) 29Já vím, že po mém odchodu k vám vejdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. 30I z vás samotných povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci, aby strhli učedníky za sebou. 31Proto buďte bdělí a mějte na paměti, že jsem po tři roky dnem i nocí nepřestal se slzami napomínat#ř.: radit ohledně vyhnutí se či opuštění nepatřičného způsobu chování; Ř 15,14; 1K 4,14; Ko 1,28; 1Te 2,11; 5,12.14; 2Tm 4,2; srv. nomen Ef 6,4 jednoho každého z vás. 32A nyní vás svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které#n.: který má moc#Ř 16,25! vás zbudovat a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými. 33Nezatoužil jsem po stříbře, zlatě ani oděvu nikoho z vás. 34Sami víte, že pro potřeby mé a těch, kteří byli se mnou, sloužily tyto ruce. 35Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, ujímat se slabých a pamatovat na slova#[tato vazba byla v prvotní církvi užívána při citování Ježíšových slov (1 Klement 46,7)] Pána Ježíše, neboť on řekl: "Blaženější je dávat než brát."”#[vzácný případ Ježíšova výroku, který není uveden v evangeliích]
36Po těch slovech#ř.: To pověděv poklekl a s nimi všemi se pomodlil. 37Všichni se dali do velikého pláče, objímali Pavla#ř.: padli na Pavlovo hrdlo a líbali ho. 38Nejvíce se rmoutili nad tím slovem, které řekl, že již více nespatří jeho tvář. A doprovázeli ho k lodi.
Currently Selected:
Skutky 20: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Skutky 20
20
Pavel v Makedonii a v Řecku
1Když ten rozruch ustal, svolal si Pavel učedníky, povzbudil je, rozloučil#ř.: pozdravil na odchodu; 21,6; srv. Ř 16,3 se s nimi a vydal se na cestu do Makedonie. 2Prošel ty krajiny, povzbudil bratry mnohými slovy a přišel do Řecka, 3kde#[snad opět v Korintě] strávil tři měsíce. Židé proti němu nastrojili léčku, právě když se chystal plavit do Sýrie, i rozhodl#ř.: nastalo rozhodnutí se, že se vrátí přes Makedonii. 4[Až do Asie] ho doprovázeli Sopatros,#[snad totožný se Sosipatros – Ř 16,21] [Pyrrhův syn] z Beroje, z Tesalonických pak Aristarchos a Sekundus, Gaius#[zřejmě z Galatie, jiný nežli z Makedonie (19,29)] z Derbe a Timoteus, z Asie Tychikos a Trofimos. 5Ti šli napřed#ptc. aoristu; var.: přišli a čekali na nás v Troadě. 6My jsme po dnech nekvašených chlebů#12,3; [to chtěl být asi již v Jeruzalémě (19,21), nyní doufal, že dorazí do Letnic ( 20,16)] vypluli z Filip a za pět dní jsme k nim dorazili do Troady, kde jsme strávili sedm dní.
Oživení mrtvého chlapce
7První den v týdnu#1K 16,2; [tj. v neděli]jsme se sešli k lámání chleba. Pavel s nimi rozmlouval, protože chtěl druhý den odejít, a protáhl svou řeč#ř.: slovo až do půlnoci. 8V horní místnosti, kde jsme byli shromážděni, bylo mnoho lamp. 9Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně. Když Pavel dlouho mluvil, zmáhal ho hluboký spánek. Přemožen spánkem spadl dolů z třetího poschodí. Zdvihli ho mrtvého. 10Pavel sešel dolů, padl na něho, objal ho a řekl: “Neznepokojujte se, neboť jeho duše je v něm.” 11Pak vystoupil nahoru, lámal chléb a jedl,#ř.: ochutnal / okusil (Ž 34,9; Mt 27,34) a dlouho do rána s nimi rozmlouval; a tak odešel.#ř.: vyšel 12Chlapce přivedli živého a byli velice#ř.: ne mírně; HL povzbuzeni.
Rozloučení se staršími z Efesu
13My jsme šli napřed#var.: přišli na loď a vypluli jsme k Assu,#[na druhé straně poloostrova, asi 64 km podél pobřeží, kdežto po pevnině cca 32 km od Troady; u dnešního Behram Koy] kde jsme měli přibrat Pavla. Tak nám to totiž nařídil, a sám se chystal cestovat po souši.#n.: jít pěšky 14Když se s námi setkal#var.: setkával v Assu, vzali jsme ho na loď a přijeli#ř.: přišli jsme do Mitylény.#[nejdůležitější přístav na ostrově Lesbos, asi 70 km od Assu] 15A když jsme odtud odpluli, dostali jsme se druhého dne do blízkosti#ř.: naproti Chiu.#[větší ostrov v Egejském moři] Další den jsme připluli k Samu#[další ostrov] a [po zastávce v Trogylliu] jsme příští den přijeli#ř.: přišli do Milétu.#2Tm 4,20; [přístav na Z pobřeží Asie (2,9p), asi 70 km J od Efesu, asi 200 km z Mitylény] 16Pavel se totiž rozhodl minout Efes, aby se nezdržel v Asii, neboť spěchal, aby se dostal na den Letnic#2,1; 1K 16,8; [z padesáti dní po Velikonocích již šestnáct uplynulo] do Jeruzaléma, budeli to jen trochu možné.
17Z Milétu poslal vzkaz do Efesu a zavolal si starší církve. 18Když k němu přišli, řekl jim: “Vy víte, jak jsem od prvního dne, kdy jsem vstoupil#n.: položil nohu (srv. Dt 1,36) do Asie, byl s vámi po celý čas 19a sloužil jako otrok Pánu se vší pokorou, v slzách i zkouškách,#n.: pokušeních které mě potkaly pro úklady Židů; 20jak jsem nic nezamlčel z toho, co by vám prospívalo, ale všechno jsem vám oznámil, když jsem vás učil veřejně i po domech. 21Naléhavě jsem Židům i Řekům svědčil o pokání k Bohu a o víře v#ř. eis – do; 24,24; 26,18; Ko 2,5; 1Pt 1,21 našeho Pána Ježíše [Krista]. 22A nyní, hle, jsa spoután Duchem,#n.: duchem jdu do Jeruzaléma a nevím, co mne tam#ř.: v něm potká, 23kromě toho, že mi Duch Svatý v každém městě dosvědčuje, že mne čekají pouta a soužení. 24Avšak v žádném ohledu si necením své duše víc, než abych dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: dosvědčovat evangelium o Boží milosti.”
25“A nyní, hle, já vím, že vy všichni, mezi kterými jsem procházel a hlásal [Boží] království, již nespatříte mou tvář. 26Proto vám dnešního dne dosvědčuji, že jsem čistý od krve všech lidí, 27neboť jsem nic nezamlčel a oznámil jsem vám celou vůli#n.: plán / úradek; 13,36; Ž 73,24; Ef 1,11; 1Pt 4,3 Boží. 28Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás Duch Svatý ustanovil za strážce, abyste pásli Boží#var.: Pánovu církev, kterou si získal vlastní krví.#var.: krví vlastního (Syna) 29Já vím, že po mém odchodu k vám vejdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. 30I z vás samotných povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci, aby strhli učedníky za sebou. 31Proto buďte bdělí a mějte na paměti, že jsem po tři roky dnem i nocí nepřestal se slzami napomínat#ř.: radit ohledně vyhnutí se či opuštění nepatřičného způsobu chování; Ř 15,14; 1K 4,14; Ko 1,28; 1Te 2,11; 5,12.14; 2Tm 4,2; srv. nomen Ef 6,4 jednoho každého z vás. 32A nyní vás svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které#n.: který má moc#Ř 16,25! vás zbudovat a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými. 33Nezatoužil jsem po stříbře, zlatě ani oděvu nikoho z vás. 34Sami víte, že pro potřeby mé a těch, kteří byli se mnou, sloužily tyto ruce. 35Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, ujímat se slabých a pamatovat na slova#[tato vazba byla v prvotní církvi užívána při citování Ježíšových slov (1 Klement 46,7)] Pána Ježíše, neboť on řekl: "Blaženější je dávat než brát."”#[vzácný případ Ježíšova výroku, který není uveden v evangeliích]
36Po těch slovech#ř.: To pověděv poklekl a s nimi všemi se pomodlil. 37Všichni se dali do velikého pláče, objímali Pavla#ř.: padli na Pavlovo hrdlo a líbali ho. 38Nejvíce se rmoutili nad tím slovem, které řekl, že již více nespatří jeho tvář. A doprovázeli ho k lodi.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.