Skutky 22
22
1“Muži bratři a otcové, poslyšte nyní mou obhajobu#ř. apologia; [první z několika, které bude Pavel pronášet (24,10; 25,8; 26,1; 1K 9,3p; 2Tm 4,16)]před vámi.” 2Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejským jazykem, ještě více se ztišili. I řekl: 3“Já jsem Žid narozený v Tarsu v Kilikii, avšak vychovaný v tomto městě. U nohou Gamalielových jsem byl přesně vyučen otcovskému zákonu a horlil jsem#ř.: jsa horlitelem; 21,20 pro Boha jako dnes vy všichni. 4A pronásledoval jsem tu Cestu až na smrt; muže i ženy jsem spoutával a dával do vězení, 5jak mi může dosvědčit i velekněz#[Kaifáš, který býval veleknězem před více než dvaceti lety, byl již mrtev; nyní byl Ananiáš (23,2). Avšak mohly to dosvědčit záznamy] a všichni starší.#ř.: celé staršovstvo Od nich jsem přijal dopisy pro bratry a šel jsem do Damašku, abych také ty, kteří byli tam, přivedl spoutané do Jeruzaléma k potrestání.
Pavel vypráví o svém obrácení
6Stalo se mi však, když jsem byl na cestě a blížil se k Damašku, že kolem poledne#[v 9,3 to není uvedeno] mě náhle ozářilo velmi jasné světlo z nebe. 7Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: "Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?" 8Já jsem odpověděl: "Kdo jsi, Pane?" Řekl mi: "Já jsem Ježíš Nazaretský,#ř.: Nazorejský kterého ty pronásleduješ." 9Ti, kdo byli se mnou, uviděli sice světlo [a ulekli se], ale neslyšeli hlas toho, který ke mně mluvil. 10Řekl jsem: "Co mám učinit, Pane?" Pán mi řekl: "Vstaň a jdi do Damašku, a tam ti bude řečeno všechno, co ti je nařízeno učinit." 11Protože jsem od jasu#ř.: slávy; L 9,32 toho světla neviděl, vedli mě moji průvodci za ruku a tak jsem přišel do Damašku.
12Nějaký Ananiáš, zbožný muž podle Zákona, mající dobré svědectví od všech tam bydlících Židů,#var.: Židů bydlících v Damašku 13přišel za mnou, postavil se přede mě a řekl mi: "Bratře Saule, prohlédni." A já jsem v tu chvíli na něho pohlédl.#var.: nabyl zraku. 14On řekl: "Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, uviděl jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst, 15neboť mu budeš přede všemi lidmi svědkem toho, co jsi viděl a slyšel. 16A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno."”
Pavel prohlásil, že byl poslán k pohanům
17“Stalo se mi, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, že jsem se ocitl ve vytržení. 18Spatřil jsem Ježíše,#ř.: ho jak mi říká: "Pospěš si a vyjdi rychle z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně." 19A já jsem řekl: "Pane, oni vědí, že já jsem dával věznit a bičovat v synagogách ty, kdo v tebe věří.#srv. Ř 3,22; 1K 1,21; n.: na tebe spoléhají 20Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, i já jsem byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem šaty těch, kdo ho zabíjeli." 21I řekl mi: "Jdi, neboť já tě vyšlu daleko k pohanům.#ř.: národům; 9,15"”
Pavel poukazuje na své římské občanství
22Až potud#ř.: po toto slovo ho poslouchali. Ale pak pozdvihli svůj hlas a říkali: “Odstraň ze země takového člověka, neboť nesmí zůstat naživu!” 23Protože křičeli, rvali si šaty a házeli do vzduchu prach,#srv. 13,51; n : hlínu; 2S 26,13 24velitel rozkázal, aby Pavla#ř.: ho zavedli do kasáren; a nařídil#ř.: řekl při jeho výslechu použít důtky, aby se dozvěděl, z jakého důvodu na něho tak křičeli. 25Když ho přivázali řemeny,#ř.: natáhli (pro) řemeny; n.: natáhli, aby byl bičován řekl Pavel setníkovi, který tam stál: “Smíte bičovat římského občana,#ř.: člověka a to bez soudu?” 26Když to setník uslyšel, přišel k veliteli a oznámil mu to. Řekl: “Co chceš dělat? Vždyť tento člověk je římský občan!”#ř.: Říman 27Velitel přišel k Pavlovi a řekl mu: “Řekni mi, jsi římský občan?” On řekl: “Ano.” 28Velitel mu na to řekl: “Já jsem získal toto občanství za veliké peníze.” Pavel řekl: “Já jsem se však jako římský občan narodil.”#[tj. zdědil po rodičích; srv. Jr 2,14p] 29Okamžitě od něho odstoupili ti, kteří ho měli vyslýchat. Také velitel dostal strach, když se dověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal spoutat.
Pavel před veleradou
30Druhého dne, protože chtěl bezpečně poznat, z čeho jej Židé obviňují, ho odvázal a rozkázal, aby se sešli velekněží a celá velerada. Pak vyvedl#ř.: odvedl dolů Pavla a postavil ho před ně.
Currently Selected:
Skutky 22: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Skutky 22
22
1“Muži bratři a otcové, poslyšte nyní mou obhajobu#ř. apologia; [první z několika, které bude Pavel pronášet (24,10; 25,8; 26,1; 1K 9,3p; 2Tm 4,16)]před vámi.” 2Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejským jazykem, ještě více se ztišili. I řekl: 3“Já jsem Žid narozený v Tarsu v Kilikii, avšak vychovaný v tomto městě. U nohou Gamalielových jsem byl přesně vyučen otcovskému zákonu a horlil jsem#ř.: jsa horlitelem; 21,20 pro Boha jako dnes vy všichni. 4A pronásledoval jsem tu Cestu až na smrt; muže i ženy jsem spoutával a dával do vězení, 5jak mi může dosvědčit i velekněz#[Kaifáš, který býval veleknězem před více než dvaceti lety, byl již mrtev; nyní byl Ananiáš (23,2). Avšak mohly to dosvědčit záznamy] a všichni starší.#ř.: celé staršovstvo Od nich jsem přijal dopisy pro bratry a šel jsem do Damašku, abych také ty, kteří byli tam, přivedl spoutané do Jeruzaléma k potrestání.
Pavel vypráví o svém obrácení
6Stalo se mi však, když jsem byl na cestě a blížil se k Damašku, že kolem poledne#[v 9,3 to není uvedeno] mě náhle ozářilo velmi jasné světlo z nebe. 7Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: "Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?" 8Já jsem odpověděl: "Kdo jsi, Pane?" Řekl mi: "Já jsem Ježíš Nazaretský,#ř.: Nazorejský kterého ty pronásleduješ." 9Ti, kdo byli se mnou, uviděli sice světlo [a ulekli se], ale neslyšeli hlas toho, který ke mně mluvil. 10Řekl jsem: "Co mám učinit, Pane?" Pán mi řekl: "Vstaň a jdi do Damašku, a tam ti bude řečeno všechno, co ti je nařízeno učinit." 11Protože jsem od jasu#ř.: slávy; L 9,32 toho světla neviděl, vedli mě moji průvodci za ruku a tak jsem přišel do Damašku.
12Nějaký Ananiáš, zbožný muž podle Zákona, mající dobré svědectví od všech tam bydlících Židů,#var.: Židů bydlících v Damašku 13přišel za mnou, postavil se přede mě a řekl mi: "Bratře Saule, prohlédni." A já jsem v tu chvíli na něho pohlédl.#var.: nabyl zraku. 14On řekl: "Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, uviděl jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst, 15neboť mu budeš přede všemi lidmi svědkem toho, co jsi viděl a slyšel. 16A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno."”
Pavel prohlásil, že byl poslán k pohanům
17“Stalo se mi, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, že jsem se ocitl ve vytržení. 18Spatřil jsem Ježíše,#ř.: ho jak mi říká: "Pospěš si a vyjdi rychle z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně." 19A já jsem řekl: "Pane, oni vědí, že já jsem dával věznit a bičovat v synagogách ty, kdo v tebe věří.#srv. Ř 3,22; 1K 1,21; n.: na tebe spoléhají 20Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, i já jsem byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem šaty těch, kdo ho zabíjeli." 21I řekl mi: "Jdi, neboť já tě vyšlu daleko k pohanům.#ř.: národům; 9,15"”
Pavel poukazuje na své římské občanství
22Až potud#ř.: po toto slovo ho poslouchali. Ale pak pozdvihli svůj hlas a říkali: “Odstraň ze země takového člověka, neboť nesmí zůstat naživu!” 23Protože křičeli, rvali si šaty a házeli do vzduchu prach,#srv. 13,51; n : hlínu; 2S 26,13 24velitel rozkázal, aby Pavla#ř.: ho zavedli do kasáren; a nařídil#ř.: řekl při jeho výslechu použít důtky, aby se dozvěděl, z jakého důvodu na něho tak křičeli. 25Když ho přivázali řemeny,#ř.: natáhli (pro) řemeny; n.: natáhli, aby byl bičován řekl Pavel setníkovi, který tam stál: “Smíte bičovat římského občana,#ř.: člověka a to bez soudu?” 26Když to setník uslyšel, přišel k veliteli a oznámil mu to. Řekl: “Co chceš dělat? Vždyť tento člověk je římský občan!”#ř.: Říman 27Velitel přišel k Pavlovi a řekl mu: “Řekni mi, jsi římský občan?” On řekl: “Ano.” 28Velitel mu na to řekl: “Já jsem získal toto občanství za veliké peníze.” Pavel řekl: “Já jsem se však jako římský občan narodil.”#[tj. zdědil po rodičích; srv. Jr 2,14p] 29Okamžitě od něho odstoupili ti, kteří ho měli vyslýchat. Také velitel dostal strach, když se dověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal spoutat.
Pavel před veleradou
30Druhého dne, protože chtěl bezpečně poznat, z čeho jej Židé obviňují, ho odvázal a rozkázal, aby se sešli velekněží a celá velerada. Pak vyvedl#ř.: odvedl dolů Pavla a postavil ho před ně.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.