Skutky 25
25
Pavel před Festem, odvolání k císaři
1Když tedy Festus přišel do provincie, vystoupil po třech dnech z Cesareje do Jeruzaléma. 2Velekněží a přední Židé vznesli u něho žalobu#ř.: ho informovali proti Pavlovi. Naléhali na něho 3a žádali, aby jim prokázal laskavost#ř.: žádajíce milost proti němu a poslal ho do Jeruzaléma; chystali totiž léčku, že ho cestou zabijí. 4Festus odpověděl, že Pavel je ve vězení v Cesareji a on sám že se brzy vydá na cestu. 5“Ať tedy ti z vás,” řekl, “kteří mají moc,#ř.: schopní sestoupí se mnou, a jeli na tom muži něco špatného#ř.: nemístného; 28,6; 2Te 3,2p , ať ho žalují.”
6Nestrávil mezi nimi více než osm nebo deset dní a sestoupil do Cesareje. Na druhý den zasedl k soudu#ř.: na soudní stolici; 25,10; Mt 27,19p a rozkázal přivést Pavla. 7Když přišel, obstoupili ho Židé, kteří sestoupili z Jeruzaléma, a vznášeli mnoho těžkých obvinění, která nemohli dokázat. 8Pavel se hájil takto: “Nijak jsem se neprohřešil ani proti zákonu Židů, ani proti chrámu, ani proti císaři.” 9Avšak Festus, který se chtěl Židům zavděčit, Pavlovi odpověděl: “Chceš vystoupit do Jeruzaléma a tam být z toho přede mnou souzen?” 10Pavel řekl: “Stojím před císařským soudem, kde mám být souzen. Židům jsem v ničem neublížil, jak i ty velmi dobře víš. 11Jestliže jsem tedy vinen a učinil jsem něco, co zasluhuje smrt, nezdráhám se zemřít. Neníli však nic na tom, z čeho mne tito lidé obviňují, nikdo mne jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.”#v. 25; 26,32; 28,19; [provocatio ad Caesarem bylo jedno z nejstarších práv řím. občanů; v té době byl císařem Nero] 12Nato Festus promluvil s radou a odpověděl: “K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš.”
13Uplynulo několik dní a do Cesareje přijeli král Agrippa#Herodes Agrippa II. vládl v letech 53–100. (Při povstání Židů, kdy padl Jeruzalém, byl na straně Římanů) a Bereniké#[nejstarší dcera Agrippy I. se ve 13 letech vdala za svého strýce Heroda Chalcise. Po jeho smrti žila se svým bratrem Agrippou II.] a pozdravili Festa. 14Když tam už nějaký čas#ř.: více dní pobývali, předložil Festus králi Pavlův případ. Řekl: “Je tu od Félixe jako vězeň ponechán jeden muž, 15o kterém mi velekněží a starší Židů podali zprávu, když jsem byl v Jeruzalémě, a žádali jeho odsouzení. 16Odpověděl jsem jim, že není římským zvykem vydávat nějakého člověka dřív, než by obžalovaný měl své žalobce tváří v tvář a dostal příležitost k obhajobě proti jejich obvinění. 17Když se tu tedy sešli, bez odkladu jsem příštího dne zasedl k soudu#ř.: na soudní stolici a rozkázal předvést toho muže. 18Jeho žalobci se postavili proti němu, ale nepřinášeli žádné obvinění [ze zlých činů], jak jsem očekával, 19nýbrž měli s ním nějaké spory o své náboženství#n.: pověře (dvojznač. sl. je užito asi záměrně); 17,22 a o nějakého zemřelého Ježíše, o němž Pavel tvrdil, že žije. 20Byl jsem na rozpacích, jak tyto věci prozkoumat, a říkal jsem mu, zda by nechtěl jít do Jeruzaléma a tam být v těchto věcech souzen. 21Avšak Pavel se odvolal, aby byl ve vězení#ř.: aby byl střežen až do rozhodnutí Jeho Veličenstva;#27,1; ř. sebastos – přepis lat. augustus – "posvátný / uctívaný", titul řím. imperátorů po Augustovi (viz L 2,1). proto jsem ho rozkázal hlídat, dokud ho nepošlu k císaři.” 22Agrippa [řekl] Festovi: “Sám bych si chtěl také toho člověka poslechnout.” “Zítra”, řekl Festus, “ho uslyšíš.”
Pavel před králem Agrippou
23Druhý den tedy přišel Agrippa a Bereniké s velkou okázalostí#HL; ř.: fantasia a spolu s veliteli a předními muži města vstoupili do jednací síně. Na Festův rozkaz byl přiveden Pavel. 24A Festus řekl: “Králi Agrippo a všichni muži zde s námi přítomní, vidíte tohoto člověka, kvůli němuž všichni#ř.: všechno to množství Židé jak v Jeruzalémě, tak i zde na mne naléhali a křičeli, že nesmí více zůstat naživu. 25Já jsem shledal, že neudělal nic, zač by zasluhoval smrt. Ale protože on sám se odvolal k Jeho Veličenstvu, rozhodl jsem se ho k němu poslat. 26Nemám však nic určitého, co bych o něm svému pánu napsal. Proto jsem ho předvedl před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych po výslechu měl co napsat. 27Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a neuvést zároveň obvinění proti němu.”
Currently Selected:
Skutky 25: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Skutky 25
25
Pavel před Festem, odvolání k císaři
1Když tedy Festus přišel do provincie, vystoupil po třech dnech z Cesareje do Jeruzaléma. 2Velekněží a přední Židé vznesli u něho žalobu#ř.: ho informovali proti Pavlovi. Naléhali na něho 3a žádali, aby jim prokázal laskavost#ř.: žádajíce milost proti němu a poslal ho do Jeruzaléma; chystali totiž léčku, že ho cestou zabijí. 4Festus odpověděl, že Pavel je ve vězení v Cesareji a on sám že se brzy vydá na cestu. 5“Ať tedy ti z vás,” řekl, “kteří mají moc,#ř.: schopní sestoupí se mnou, a jeli na tom muži něco špatného#ř.: nemístného; 28,6; 2Te 3,2p , ať ho žalují.”
6Nestrávil mezi nimi více než osm nebo deset dní a sestoupil do Cesareje. Na druhý den zasedl k soudu#ř.: na soudní stolici; 25,10; Mt 27,19p a rozkázal přivést Pavla. 7Když přišel, obstoupili ho Židé, kteří sestoupili z Jeruzaléma, a vznášeli mnoho těžkých obvinění, která nemohli dokázat. 8Pavel se hájil takto: “Nijak jsem se neprohřešil ani proti zákonu Židů, ani proti chrámu, ani proti císaři.” 9Avšak Festus, který se chtěl Židům zavděčit, Pavlovi odpověděl: “Chceš vystoupit do Jeruzaléma a tam být z toho přede mnou souzen?” 10Pavel řekl: “Stojím před císařským soudem, kde mám být souzen. Židům jsem v ničem neublížil, jak i ty velmi dobře víš. 11Jestliže jsem tedy vinen a učinil jsem něco, co zasluhuje smrt, nezdráhám se zemřít. Neníli však nic na tom, z čeho mne tito lidé obviňují, nikdo mne jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.”#v. 25; 26,32; 28,19; [provocatio ad Caesarem bylo jedno z nejstarších práv řím. občanů; v té době byl císařem Nero] 12Nato Festus promluvil s radou a odpověděl: “K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš.”
13Uplynulo několik dní a do Cesareje přijeli král Agrippa#Herodes Agrippa II. vládl v letech 53–100. (Při povstání Židů, kdy padl Jeruzalém, byl na straně Římanů) a Bereniké#[nejstarší dcera Agrippy I. se ve 13 letech vdala za svého strýce Heroda Chalcise. Po jeho smrti žila se svým bratrem Agrippou II.] a pozdravili Festa. 14Když tam už nějaký čas#ř.: více dní pobývali, předložil Festus králi Pavlův případ. Řekl: “Je tu od Félixe jako vězeň ponechán jeden muž, 15o kterém mi velekněží a starší Židů podali zprávu, když jsem byl v Jeruzalémě, a žádali jeho odsouzení. 16Odpověděl jsem jim, že není římským zvykem vydávat nějakého člověka dřív, než by obžalovaný měl své žalobce tváří v tvář a dostal příležitost k obhajobě proti jejich obvinění. 17Když se tu tedy sešli, bez odkladu jsem příštího dne zasedl k soudu#ř.: na soudní stolici a rozkázal předvést toho muže. 18Jeho žalobci se postavili proti němu, ale nepřinášeli žádné obvinění [ze zlých činů], jak jsem očekával, 19nýbrž měli s ním nějaké spory o své náboženství#n.: pověře (dvojznač. sl. je užito asi záměrně); 17,22 a o nějakého zemřelého Ježíše, o němž Pavel tvrdil, že žije. 20Byl jsem na rozpacích, jak tyto věci prozkoumat, a říkal jsem mu, zda by nechtěl jít do Jeruzaléma a tam být v těchto věcech souzen. 21Avšak Pavel se odvolal, aby byl ve vězení#ř.: aby byl střežen až do rozhodnutí Jeho Veličenstva;#27,1; ř. sebastos – přepis lat. augustus – "posvátný / uctívaný", titul řím. imperátorů po Augustovi (viz L 2,1). proto jsem ho rozkázal hlídat, dokud ho nepošlu k císaři.” 22Agrippa [řekl] Festovi: “Sám bych si chtěl také toho člověka poslechnout.” “Zítra”, řekl Festus, “ho uslyšíš.”
Pavel před králem Agrippou
23Druhý den tedy přišel Agrippa a Bereniké s velkou okázalostí#HL; ř.: fantasia a spolu s veliteli a předními muži města vstoupili do jednací síně. Na Festův rozkaz byl přiveden Pavel. 24A Festus řekl: “Králi Agrippo a všichni muži zde s námi přítomní, vidíte tohoto člověka, kvůli němuž všichni#ř.: všechno to množství Židé jak v Jeruzalémě, tak i zde na mne naléhali a křičeli, že nesmí více zůstat naživu. 25Já jsem shledal, že neudělal nic, zač by zasluhoval smrt. Ale protože on sám se odvolal k Jeho Veličenstvu, rozhodl jsem se ho k němu poslat. 26Nemám však nic určitého, co bych o něm svému pánu napsal. Proto jsem ho předvedl před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych po výslechu měl co napsat. 27Zdá se mi totiž nerozumné posílat vězně a neuvést zároveň obvinění proti němu.”
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.