Skutky 27
27
Plavba do Říma
1Jakmile bylo rozhodnuto, že odplujeme do Itálie, předali Pavla a některé jiné vězně setníkovi jménem Julius z pluku Jeho Veličenstva. 2Nastoupili jsme na loď z Adramytteia,#[přístav v Mysii poblíž Troady (16,8)] která měla plout do míst podél pobřeží Asie, a vypluli jsme. Byl s námi Makedoňan Aristarchos z Tesaloniky. 3Druhý den jsme dorazili do Sidónu. Julius se zachoval k Pavlovi laskavě a dovolil mu zajít k přátelům a přijmout jejich péči. 4Odtud jsme vypluli a plavili jsme se chráněni Kyprem, protože větry vály#ř.: byly proti nám. 5Přepluli jsme moře#ř.: otevřené / hluboké moře (tak daleko od země, že již není chráněno pevninou); Mt 18,6 podél Kilikie a Pamfylie a dorazili#[vzdálenost asi 700 km ze Sidónu do Myry trvala obvykle 10–15 dní] jsme do Myry#[Nedaleko od Patary (21,1). Význam Myry stoupal s rozvojem navigace. Více a více lodí se odvažovalo namísto plavby kolem pobřeží k přímé plavbě z Alexandrie (v. 6!) do Myry. Byl zde také důležitý sklad obilí (v. 38).] v Lykii. 6Tam setník našel alexandrijskou loď, která plula do Itálie, a nalodil#[Mohli zůstat na první lodi, pokračovat podél pobřeží do Makedonie a vydat se pozemní cestou přes Řecko. Ale setník se rozhodl pro přímou plavbu do Itálie.] nás na ni. 7Mnoho dní jsme pluli zvolna a stěží jsme se dostali proti Knidu.#[Poloostrov a město na JZ pobřeží Malé Asie (asi 210 km od Myry)] Protože nám vítr bránil, pluli jsme podél Salmóny#[mys na SV cípu Kréty (asi 160 km od Knidu)] chráněni Krétou. 8S obtížemi jsme se kolem ní přeplavili a dostali jsme se na jedno místo, které se jmenovalo Krásné přístavy; blízko něho bylo město Lasaia.#[na J pobřeží Kréty (dalších asi 96 km]
9Protože uplynulo mnoho času a plavba již byla nebezpečná,#HL; [Dle žid. počítání bylo období pro plavbu od Letnic po Svátek stánků (tj. pět dní po půstu). Římané považovali plavbu po 15. 9. za riskantní a po 11. 10. za sebevražednou.] neboť již minul i půst,#židovský půst (Lv 23,27) v Den smíření připadající na počátek října Pavel jim domlouval: 10“Muži, vidím, že plavba bude jistě spojena s nebezpečím#ř.: újmou a s velkou ztrátou nejen pro náklad a pro loď, ale i pro naše životy.#ř.: duše” 11Setník však důvěřoval více kormidelníkovi a majiteli lodi než tomu, co říkal Pavel. 12A protože přístav nebyl vhodný k přezimování, většina se rozhodla#v. 43; ř.: učinila radu; Sd 19,30; Ef 1,11p odtamtud odplout a zkusit, zdali by se jim nepodařilo dorazit do Foiniku#[asi 48 km dále na Z]a tam přezimovat. Je to krétský přístav, otevřený#ř.: hledící k jihozápadu a severozápadu.
Bouře na moři
13A když začal vát jižní vítr,#28,13; L 12,55; (ř. notos; dle BDAG jz. vítr) mysleli si, že provedou svůj úmysl. Zvedli kotvy a pluli co nejblíže podél Kréty. 14Ale zanedlouho se od ní přihnal prudký vítr, který se nazývá Eurakylón.#severovýchodní vítr (síly tajfunu); var.: Euroklydón – jihových. vítr 15Loď jím byla stržena a nemohla mu#ř.: tomu větru čelit; proto jsme vzdali jakýkoliv odpor a nechali jsme se jím unášet. 16Dostali jsme se do závětří jakéhosi ostrůvku, který se jmenoval Kauda,#var.: Klauda; [existoval různý pravopis tohoto jména; o. byl asi 36 km od Kréty] a stěží jsme dokázali vytáhnout záchrannýčlun.#n.: prám; [Používalo se ho pro přistávání, manévrování a spouštění kotvy, případně i záchranu námořníků; za dobrého počasí býval vlečen za lodí, nyní se však mohl stát nebezpečným.]; v. 30.32 17Když ho vytáhli, použili pomocných prostředků a podvázali loď. Protože se báli, aby nenajeli na syrtskou mělčinu,#[Syrtis bylo jméno dvou zálivů na pobřeží S. Afriky (Z od Kyrény; dnešní záliv Sidra v Libyi). Byly velmi obávané pro nebezpečné mělčiny (měly pověst hřbitova námořníků). Relativně byly ještě daleko, ale v bouři snadno dosažitelné.] spustili plachty#n.: kotvu (ř.: nástroj) a takto se nechali unášet.#ř.: byli unášeni 18Protože s námi prudce zmítala bouře, začali druhý den vyhazovat náklad 19a třetí den vlastníma rukama hodili do moře lodní zařízení.#tj. prav.: navijáky, kladky a ráhno 20Po mnoho dní se neobjevovalo ani slunce ani hvězdy a dorážela na nás nemalá bouře, nakonec se již ztrácela veškerá naděje, že se zachráníme.
21Když už dlouho nic nejedli, postavil se Pavel uprostřed nich a řekl: “Muži, měli jste mne poslechnout a nevyplouvat z Kréty, a mohli jste si ušetřit toto nebezpečí a ztrátu. 22Ale nyní vás vyzývám, abyste byli dobré mysli, neboť nikdo#ř.: žádná duše z vás nebude ztracen, nýbrž jen loď. 23Tuto noc přišel ke mně anděl toho Boha, jemuž patřím a kterému sloužím, 24a řekl: "Neboj se, Pavle, ty se musíš postavit před císaře. A hle, Bůh ti daroval všechny ty, kteří se plaví s tebou." 25Proto, muži, buďte dobré mysli. Věřím totiž Bohu, že to bude tak, jak mi bylo oznámeno. 26Musíme však narazit na nějaký ostrov.”
27Když jsme byli unášeni po Adrii#n.: Jaderském moři už čtrnáctou noc, začali mít námořníci kolem půlnoci dojem, že se k nim přibližuje nějaká země. 28Spustili olovnici a zjistili hloubku dvacet sáhů.#tj. 36 m Když odpluli kousek dále, opět spustili olovnici a zjistili hloubku patnáct sáhů.#[tj. 27 m] 29Protože se báli, abychom někde nenarazili na skalnatá místa, vyhodili ze zádi čtyři kotvy a toužebně čekali, až nastane#n.: modlili se, aby už nastal den. 30Když se námořníci pokoušeli utéci z lodi a spustili člun na moře pod záminkou, že chtějí vytahovat kotvy z přídi, 31řekl Pavel setníkovi a vojákům: “Nezůstanouli tito na lodi, vy nemůžete být zachráněni.” 32Tu vojáci přesekli lana u člunu a nechali jej uplavat.#ř.: vypadnout
33Než se začalo rozednívat, vybízel Pavel všechny, aby pojedli.#ř.: přijmout pokrm Řekl: “Dnes již čtrnáctý den čekáte, zůstáváte hladoví a nic nejíte. 34Proto vás vybízím, abyste pojedli;#ř.: vypadnout je to k vaší záchraně. Vždyť nikomu z vás se neztratí ani vlas z hlavy.” 35Po těch slovech#ř.: To pověděv vzal chléb, přede všemi vzdal Bohu díky, rozlomil jej a začal jíst. 36Všichni nabyli dobré mysli a také oni přijali pokrm. 37Všech#ř.: + duší nás bylo na lodi dvě stě sedmdesát šest. 38Když se nasytili,#ř.: + pokrmem odlehčovali loď tím, že vyhazovali obilí do moře.
Ztroskotání
39Když však nastal den, nemohli poznat, co je to za zemi; viděli jen nějaký záliv s plochým pobřežím, k němuž zamýšleli s lodí najet, budeli to možné. 40Odsekli kotvy a nechali je v moři. Zároveň rozvázali provazy u kormidel, zvedli proti větru přední plachtu a směřovali ke břehu. 41Najeli však na mělčinu a loď narazila na dno. Příď uvízla a zůstala nehybná, zatímco záď se začala bortit pod náporem vln. 42Vojáci se rozhodli, že vězně zabijí, aby některý neuplaval a neutekl. 43Ale setník chtěl zachránit Pavla, a proto jim v tom úmyslu#ř.: radě zabránil. Rozkázal, aby ti, kdo umějí plavat, se první vrhli do moře a vyšli na zem 44a ostatní aby se zachránili na prknech nebo na troskách lodi. A tak se stalo, že se všichni v pořádku dostali na břeh.#ř.: zem
Currently Selected:
Skutky 27: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Skutky 27
27
Plavba do Říma
1Jakmile bylo rozhodnuto, že odplujeme do Itálie, předali Pavla a některé jiné vězně setníkovi jménem Julius z pluku Jeho Veličenstva. 2Nastoupili jsme na loď z Adramytteia,#[přístav v Mysii poblíž Troady (16,8)] která měla plout do míst podél pobřeží Asie, a vypluli jsme. Byl s námi Makedoňan Aristarchos z Tesaloniky. 3Druhý den jsme dorazili do Sidónu. Julius se zachoval k Pavlovi laskavě a dovolil mu zajít k přátelům a přijmout jejich péči. 4Odtud jsme vypluli a plavili jsme se chráněni Kyprem, protože větry vály#ř.: byly proti nám. 5Přepluli jsme moře#ř.: otevřené / hluboké moře (tak daleko od země, že již není chráněno pevninou); Mt 18,6 podél Kilikie a Pamfylie a dorazili#[vzdálenost asi 700 km ze Sidónu do Myry trvala obvykle 10–15 dní] jsme do Myry#[Nedaleko od Patary (21,1). Význam Myry stoupal s rozvojem navigace. Více a více lodí se odvažovalo namísto plavby kolem pobřeží k přímé plavbě z Alexandrie (v. 6!) do Myry. Byl zde také důležitý sklad obilí (v. 38).] v Lykii. 6Tam setník našel alexandrijskou loď, která plula do Itálie, a nalodil#[Mohli zůstat na první lodi, pokračovat podél pobřeží do Makedonie a vydat se pozemní cestou přes Řecko. Ale setník se rozhodl pro přímou plavbu do Itálie.] nás na ni. 7Mnoho dní jsme pluli zvolna a stěží jsme se dostali proti Knidu.#[Poloostrov a město na JZ pobřeží Malé Asie (asi 210 km od Myry)] Protože nám vítr bránil, pluli jsme podél Salmóny#[mys na SV cípu Kréty (asi 160 km od Knidu)] chráněni Krétou. 8S obtížemi jsme se kolem ní přeplavili a dostali jsme se na jedno místo, které se jmenovalo Krásné přístavy; blízko něho bylo město Lasaia.#[na J pobřeží Kréty (dalších asi 96 km]
9Protože uplynulo mnoho času a plavba již byla nebezpečná,#HL; [Dle žid. počítání bylo období pro plavbu od Letnic po Svátek stánků (tj. pět dní po půstu). Římané považovali plavbu po 15. 9. za riskantní a po 11. 10. za sebevražednou.] neboť již minul i půst,#židovský půst (Lv 23,27) v Den smíření připadající na počátek října Pavel jim domlouval: 10“Muži, vidím, že plavba bude jistě spojena s nebezpečím#ř.: újmou a s velkou ztrátou nejen pro náklad a pro loď, ale i pro naše životy.#ř.: duše” 11Setník však důvěřoval více kormidelníkovi a majiteli lodi než tomu, co říkal Pavel. 12A protože přístav nebyl vhodný k přezimování, většina se rozhodla#v. 43; ř.: učinila radu; Sd 19,30; Ef 1,11p odtamtud odplout a zkusit, zdali by se jim nepodařilo dorazit do Foiniku#[asi 48 km dále na Z]a tam přezimovat. Je to krétský přístav, otevřený#ř.: hledící k jihozápadu a severozápadu.
Bouře na moři
13A když začal vát jižní vítr,#28,13; L 12,55; (ř. notos; dle BDAG jz. vítr) mysleli si, že provedou svůj úmysl. Zvedli kotvy a pluli co nejblíže podél Kréty. 14Ale zanedlouho se od ní přihnal prudký vítr, který se nazývá Eurakylón.#severovýchodní vítr (síly tajfunu); var.: Euroklydón – jihových. vítr 15Loď jím byla stržena a nemohla mu#ř.: tomu větru čelit; proto jsme vzdali jakýkoliv odpor a nechali jsme se jím unášet. 16Dostali jsme se do závětří jakéhosi ostrůvku, který se jmenoval Kauda,#var.: Klauda; [existoval různý pravopis tohoto jména; o. byl asi 36 km od Kréty] a stěží jsme dokázali vytáhnout záchrannýčlun.#n.: prám; [Používalo se ho pro přistávání, manévrování a spouštění kotvy, případně i záchranu námořníků; za dobrého počasí býval vlečen za lodí, nyní se však mohl stát nebezpečným.]; v. 30.32 17Když ho vytáhli, použili pomocných prostředků a podvázali loď. Protože se báli, aby nenajeli na syrtskou mělčinu,#[Syrtis bylo jméno dvou zálivů na pobřeží S. Afriky (Z od Kyrény; dnešní záliv Sidra v Libyi). Byly velmi obávané pro nebezpečné mělčiny (měly pověst hřbitova námořníků). Relativně byly ještě daleko, ale v bouři snadno dosažitelné.] spustili plachty#n.: kotvu (ř.: nástroj) a takto se nechali unášet.#ř.: byli unášeni 18Protože s námi prudce zmítala bouře, začali druhý den vyhazovat náklad 19a třetí den vlastníma rukama hodili do moře lodní zařízení.#tj. prav.: navijáky, kladky a ráhno 20Po mnoho dní se neobjevovalo ani slunce ani hvězdy a dorážela na nás nemalá bouře, nakonec se již ztrácela veškerá naděje, že se zachráníme.
21Když už dlouho nic nejedli, postavil se Pavel uprostřed nich a řekl: “Muži, měli jste mne poslechnout a nevyplouvat z Kréty, a mohli jste si ušetřit toto nebezpečí a ztrátu. 22Ale nyní vás vyzývám, abyste byli dobré mysli, neboť nikdo#ř.: žádná duše z vás nebude ztracen, nýbrž jen loď. 23Tuto noc přišel ke mně anděl toho Boha, jemuž patřím a kterému sloužím, 24a řekl: "Neboj se, Pavle, ty se musíš postavit před císaře. A hle, Bůh ti daroval všechny ty, kteří se plaví s tebou." 25Proto, muži, buďte dobré mysli. Věřím totiž Bohu, že to bude tak, jak mi bylo oznámeno. 26Musíme však narazit na nějaký ostrov.”
27Když jsme byli unášeni po Adrii#n.: Jaderském moři už čtrnáctou noc, začali mít námořníci kolem půlnoci dojem, že se k nim přibližuje nějaká země. 28Spustili olovnici a zjistili hloubku dvacet sáhů.#tj. 36 m Když odpluli kousek dále, opět spustili olovnici a zjistili hloubku patnáct sáhů.#[tj. 27 m] 29Protože se báli, abychom někde nenarazili na skalnatá místa, vyhodili ze zádi čtyři kotvy a toužebně čekali, až nastane#n.: modlili se, aby už nastal den. 30Když se námořníci pokoušeli utéci z lodi a spustili člun na moře pod záminkou, že chtějí vytahovat kotvy z přídi, 31řekl Pavel setníkovi a vojákům: “Nezůstanouli tito na lodi, vy nemůžete být zachráněni.” 32Tu vojáci přesekli lana u člunu a nechali jej uplavat.#ř.: vypadnout
33Než se začalo rozednívat, vybízel Pavel všechny, aby pojedli.#ř.: přijmout pokrm Řekl: “Dnes již čtrnáctý den čekáte, zůstáváte hladoví a nic nejíte. 34Proto vás vybízím, abyste pojedli;#ř.: vypadnout je to k vaší záchraně. Vždyť nikomu z vás se neztratí ani vlas z hlavy.” 35Po těch slovech#ř.: To pověděv vzal chléb, přede všemi vzdal Bohu díky, rozlomil jej a začal jíst. 36Všichni nabyli dobré mysli a také oni přijali pokrm. 37Všech#ř.: + duší nás bylo na lodi dvě stě sedmdesát šest. 38Když se nasytili,#ř.: + pokrmem odlehčovali loď tím, že vyhazovali obilí do moře.
Ztroskotání
39Když však nastal den, nemohli poznat, co je to za zemi; viděli jen nějaký záliv s plochým pobřežím, k němuž zamýšleli s lodí najet, budeli to možné. 40Odsekli kotvy a nechali je v moři. Zároveň rozvázali provazy u kormidel, zvedli proti větru přední plachtu a směřovali ke břehu. 41Najeli však na mělčinu a loď narazila na dno. Příď uvízla a zůstala nehybná, zatímco záď se začala bortit pod náporem vln. 42Vojáci se rozhodli, že vězně zabijí, aby některý neuplaval a neutekl. 43Ale setník chtěl zachránit Pavla, a proto jim v tom úmyslu#ř.: radě zabránil. Rozkázal, aby ti, kdo umějí plavat, se první vrhli do moře a vyšli na zem 44a ostatní aby se zachránili na prknech nebo na troskách lodi. A tak se stalo, že se všichni v pořádku dostali na břeh.#ř.: zem
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.