Kazatel 7
7
Střízlivý způsob života
1Dobré jméno#n : pověst (Dt 22,14; Neh 6,13) je nad dobrý olej#[Slovní hříčka mezi jméno (šém) a olej (šemen) (Srv. Pís 1, 3 a Př 22,1). Patrně i tato první část verše již mluví o pohřbu: Lepší je dobrá pověst než honosný pohřeb. (Srv. olej k pohřbu: J 12,1–8). Dokud člověk neumře, stále může pošpinit svou pověst, špatně skončit (1Kr 11,11; Neh 13,26).] a den smrti nad den narození.#[V posledním verši předchozí kp zazněla otázka, co je pro člověka v životě dobré. Tato kp obsahuje sedm výroků, které na tuto otázku odpovídají (vv. 1. 2. 3. 5. 8. 11.13).] 2Lepší je jít do domu smutku než jít do domu hodování, v němž#n : tam je konec#h. výraz vyjadřuje doslovný konec [12,13; 2Pa 20,16; Jl 2,20; označení pro konec každého h. verše – sóf pásuq]; srv. výraz v souvislosti se smrtí častěji užívaný: acharé – v. 8; Př 5,4; Jr 17,11; Am 4,2 každého člověka. Živý ať si to vezme k srdci. 3Je lepší mrzutost#n.: hněv než smích, protože zatímco tvář je zachmuřená, srdci se vede dobře. 4Srdce moudrých je v domě smutku, ale srdce hlupáků v domě radosti. 5Je lepší poslouchat napomenutí moudrého, než když člověk poslouchá zpěv hlupáků. 6Neboť jako praskot#h.: zvuk trní#[Poukaz na větve z divoce rostoucích trnitých keřů, které se používaly jako palivo pro rychlé zahřátí, ale zhasly dříve nežli se mohl zahřát hrnec. Smysl lze chápat dvojím (resp. obojím) způsobem: Nemá smysl snažit se zahřát hrnec “trním” (a stejně bez mravního užitku smích hlupáka) anebo: Teplo z “trní” je krátkého trvání (a stejně tak i smích hlupáka).]; Ž 118,12 pod hrncem, tak zní smích hlupáka. Také toto je marnost. 7Vždyť útlak dělá z moudrého potřeštěnce a dar#n.: úplatek; Př 15,27 ničí srdce. 8Je lepší konec jednání než jeho počátek. Trpělivost je lepší než povýšenost.#h.: Lépe být dlouhého / pomalého ducha než vysokého ducha. 9Neukvapuj se v duchu, aby ses rozzlobil, protože mrzutost#n.: hněv spočine v klíně hlupáků. 10Neříkej: Čím to bylo, že dřívější#h.: první dny byly lepší než tyto? Na tohle ses totiž nezeptal moudře.#h.: ne z moudrosti ses zeptal 11Dobrá je moudrost jako#h.: s … dědictví; je výhodou pro ty, kteří vidí slunce, 12neboť jsou pod ochranou#Gn; 19,8; Nu 14,9p; Ž 91,1; h.: ve stínu moudrosti jako pod ochranou stříbra. Užitkem poznání je, že moudrost zachová při životě toho, kdo ji má. 13Podívej se na Boží dílo. Vždyť kdo bude moci narovnat, co on pokřivil? 14V den dobrý#n.: blahobytu; n : kdy se ti dobře daří spočívej v blahu a v den zlý pohleď: Také tento podobně jako onen#n.: vedle onoho / pro srovnání s oním učinil Bůh z toho důvodu, aby člověk nezjistil#n.: a to proto, aby člověk nezjistil nic o tom, co bude po něm.
Životní záhady
15To obojí#h.: všechno; v. 18; 3,19 jsem viděl ve dnech své marnosti: Spravedlivý ve#n.: navzdory své spravedlnosti hyne a ničema je ve#n.: navzdory své špatnosti dlouho živ. 16Nebuď příliš spravedlivý a nepočínej si nadmíru moudře. Nač se budeš ničit?#n.: budeš skleslý 17Nejednej příliš ničemně a nebuď blázen. Proč bys měl zemřít mimo svůj čas? 18Bude dobré, když se tohoto#h.: v tomto přidržíš a ani tamto neopustíš,#h.: z tamtoho nespustíš svou ruku protože kdo se bojí Boha, vyjde z toho obojího.#[Bohabojný člověk se vyhne jak zákonictví, tak libertinismu.] 19Moudrost posílí#n.: ovládne moudrého více než deset mocných, kteří jsou ve městě. 20Vždyť na zemi není spravedlivý člověk, který by konal dobro a nehřešil. 21Ani nepřikládej své srdce ke všem slovům, která lidé říkají. Přece nebudeš poslouchat svého otroka, který tě proklíná. 22Vždyť sis také sám#h.: tvé srdce mnohokrát uvědomil,#n.: Sám přece dobře víš že i ty jsi proklínal jiné. 23To všechno jsem zkoušel s moudrostí. Řekl jsem: Nechť zmoudřím.#2,15; Př 6,6!; n : Chci to pochopit Avšak moudrost#h.: ona ode mě byla daleko. 24Vzdálené je to, co bylo; hluboko, hluboko, kdo to postihne?
25Usiloval jsem#h.: Obrátil jsem se, já, mé srdce (tj. mysl), abych … poznat, zkoumat a hledat moudrost a smysl a poznat i ničemnost a bláznovství,#n.: důvěřivost pomatenost a ztřeštěnosti. 26A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je pastí, jejíž srdce jsou sítě a její ruce pouta. Kdo se líbí Bohu,#h.: Dobrý před Boží tváří zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen. 27Pohleď, toto jsem nalezl, řekl kazatel, jedno po druhém, když jsem nalézal smysl. 28Co stále hledala má duše, jsem nenalezl. Nalezl jsem jediného člověka z tisíce, ale ženu jsem mezi těmito všemi nenalezl. 29Zvlášť se podívej na tohle: Shledal jsem, že Bůh učinil člověka přímého. Oni však hledali mnohé výmysly.
Currently Selected:
Kazatel 7: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Kazatel 7
7
Střízlivý způsob života
1Dobré jméno#n : pověst (Dt 22,14; Neh 6,13) je nad dobrý olej#[Slovní hříčka mezi jméno (šém) a olej (šemen) (Srv. Pís 1, 3 a Př 22,1). Patrně i tato první část verše již mluví o pohřbu: Lepší je dobrá pověst než honosný pohřeb. (Srv. olej k pohřbu: J 12,1–8). Dokud člověk neumře, stále může pošpinit svou pověst, špatně skončit (1Kr 11,11; Neh 13,26).] a den smrti nad den narození.#[V posledním verši předchozí kp zazněla otázka, co je pro člověka v životě dobré. Tato kp obsahuje sedm výroků, které na tuto otázku odpovídají (vv. 1. 2. 3. 5. 8. 11.13).] 2Lepší je jít do domu smutku než jít do domu hodování, v němž#n : tam je konec#h. výraz vyjadřuje doslovný konec [12,13; 2Pa 20,16; Jl 2,20; označení pro konec každého h. verše – sóf pásuq]; srv. výraz v souvislosti se smrtí častěji užívaný: acharé – v. 8; Př 5,4; Jr 17,11; Am 4,2 každého člověka. Živý ať si to vezme k srdci. 3Je lepší mrzutost#n.: hněv než smích, protože zatímco tvář je zachmuřená, srdci se vede dobře. 4Srdce moudrých je v domě smutku, ale srdce hlupáků v domě radosti. 5Je lepší poslouchat napomenutí moudrého, než když člověk poslouchá zpěv hlupáků. 6Neboť jako praskot#h.: zvuk trní#[Poukaz na větve z divoce rostoucích trnitých keřů, které se používaly jako palivo pro rychlé zahřátí, ale zhasly dříve nežli se mohl zahřát hrnec. Smysl lze chápat dvojím (resp. obojím) způsobem: Nemá smysl snažit se zahřát hrnec “trním” (a stejně bez mravního užitku smích hlupáka) anebo: Teplo z “trní” je krátkého trvání (a stejně tak i smích hlupáka).]; Ž 118,12 pod hrncem, tak zní smích hlupáka. Také toto je marnost. 7Vždyť útlak dělá z moudrého potřeštěnce a dar#n.: úplatek; Př 15,27 ničí srdce. 8Je lepší konec jednání než jeho počátek. Trpělivost je lepší než povýšenost.#h.: Lépe být dlouhého / pomalého ducha než vysokého ducha. 9Neukvapuj se v duchu, aby ses rozzlobil, protože mrzutost#n.: hněv spočine v klíně hlupáků. 10Neříkej: Čím to bylo, že dřívější#h.: první dny byly lepší než tyto? Na tohle ses totiž nezeptal moudře.#h.: ne z moudrosti ses zeptal 11Dobrá je moudrost jako#h.: s … dědictví; je výhodou pro ty, kteří vidí slunce, 12neboť jsou pod ochranou#Gn; 19,8; Nu 14,9p; Ž 91,1; h.: ve stínu moudrosti jako pod ochranou stříbra. Užitkem poznání je, že moudrost zachová při životě toho, kdo ji má. 13Podívej se na Boží dílo. Vždyť kdo bude moci narovnat, co on pokřivil? 14V den dobrý#n.: blahobytu; n : kdy se ti dobře daří spočívej v blahu a v den zlý pohleď: Také tento podobně jako onen#n.: vedle onoho / pro srovnání s oním učinil Bůh z toho důvodu, aby člověk nezjistil#n.: a to proto, aby člověk nezjistil nic o tom, co bude po něm.
Životní záhady
15To obojí#h.: všechno; v. 18; 3,19 jsem viděl ve dnech své marnosti: Spravedlivý ve#n.: navzdory své spravedlnosti hyne a ničema je ve#n.: navzdory své špatnosti dlouho živ. 16Nebuď příliš spravedlivý a nepočínej si nadmíru moudře. Nač se budeš ničit?#n.: budeš skleslý 17Nejednej příliš ničemně a nebuď blázen. Proč bys měl zemřít mimo svůj čas? 18Bude dobré, když se tohoto#h.: v tomto přidržíš a ani tamto neopustíš,#h.: z tamtoho nespustíš svou ruku protože kdo se bojí Boha, vyjde z toho obojího.#[Bohabojný člověk se vyhne jak zákonictví, tak libertinismu.] 19Moudrost posílí#n.: ovládne moudrého více než deset mocných, kteří jsou ve městě. 20Vždyť na zemi není spravedlivý člověk, který by konal dobro a nehřešil. 21Ani nepřikládej své srdce ke všem slovům, která lidé říkají. Přece nebudeš poslouchat svého otroka, který tě proklíná. 22Vždyť sis také sám#h.: tvé srdce mnohokrát uvědomil,#n.: Sám přece dobře víš že i ty jsi proklínal jiné. 23To všechno jsem zkoušel s moudrostí. Řekl jsem: Nechť zmoudřím.#2,15; Př 6,6!; n : Chci to pochopit Avšak moudrost#h.: ona ode mě byla daleko. 24Vzdálené je to, co bylo; hluboko, hluboko, kdo to postihne?
25Usiloval jsem#h.: Obrátil jsem se, já, mé srdce (tj. mysl), abych … poznat, zkoumat a hledat moudrost a smysl a poznat i ničemnost a bláznovství,#n.: důvěřivost pomatenost a ztřeštěnosti. 26A nalézám něco trpčího než smrt: ženu, která je pastí, jejíž srdce jsou sítě a její ruce pouta. Kdo se líbí Bohu,#h.: Dobrý před Boží tváří zachrání se před ní, kdo však hřeší, bude jí polapen. 27Pohleď, toto jsem nalezl, řekl kazatel, jedno po druhém, když jsem nalézal smysl. 28Co stále hledala má duše, jsem nenalezl. Nalezl jsem jediného člověka z tisíce, ale ženu jsem mezi těmito všemi nenalezl. 29Zvlášť se podívej na tohle: Shledal jsem, že Bůh učinil člověka přímého. Oni však hledali mnohé výmysly.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.