Genesis 32
32
Jákob se bojí Ezaua
1Když Lában vstal časně ráno, políbil své vnuky a své dcery a požehnal jim. Pak Lában odešel a navrátil se do svého bydliště.#h.: místa; 18,33 2I Jákob šel svou cestou. Tu se s ním potkali Boží andělé.#[spojení “Boží andělé” (pl.) se vyskytuje ve StS pouze v 28,12 a zde; (srv. 19,1.15; He 1,6)] 3Když je spatřil, Jákob řekl: To je tábor Boží! A pojmenoval ono místo Machanajim.#[tzn. Dva tábory (mínil Boží a Jákobův?)]
4Jákob poslal před sebou posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru na edómské území#h.: pole; srv. Nu 21,20; 1S 6,1 5a přikázal jim: Toto řekněte mému pánu Ezauovi: Toto vzkazuje tvůj otrok Jákob: Byl jsem hostem u Lábana a prodléval jsem tam až dosud. 6Mám voly a osly, ovce, otroky a otrokyně. Posílám posly, abych to oznámil svému pánu a nalezl milost ve tvých očích. 7Poslové se vrátili k Jákobovi se slovy: Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, a již ti jde naproti se čtyřmi sty mužů. 8Jákob dostal velký strach a bylo mu úzko. I rozdělil lid, který byl s ním, i brav, skot a velbloudy do dvou táborů, 9neboť si řekl: Když Ezau přijde k jednomu táboru a pobije ho, zbylý tábor bude moci uniknout.#2S 15,14; 2Pa 20,24; Neh 1,2; n.: vyváznout; 2Kr 19,30; Iz 4,2; 10,20
10Pak Jákob řekl:#[první Jákobova zaznamenaná modlitba po odejití z Bételu] Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, který jsi mi řekl: Navrať se do své země, do svého rodiště a prokáži ti dobro. 11Nejsem hoden#h.: Jsem příliš malý (/ bezvýznamný) vůči … všeho milosrdenství a veškeré věrnosti,#h.: pravdy jež jsi svému otroku prokázal. Vždyť s holí jsem přešel tento Jordán a teď mám#h.: jsem se rozmohl ve … dva tábory. 12Vysvoboď mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mne, matku nad#n.: se; Oz 10,14; n. (LXX): i matku … syny. 13Vždyť ty jsi řekl:#[pro dovolávání se Božího výroku v modlitbě srv. Ex 32,13; 2Pa 6,16; Neh 1,8n] Určitě ti prokáži dobro a učiním tvé potomstvo jako mořský písek, který pro množství nemůže být spočítán.
14Onu noc tam zůstal a pak vybral z toho, co měl s sebou, dar#h. minḥâ v této souvislosti může zn. tribut odevzdávaný pánu jako výraz poddanosti (srv. v. 5); 2S 8,2; 2Pa 17,11 pro svého bratra Ezaua: 15Dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě ovcí a dvacet beranů, 16třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů. 17A každé stádo#h.: stádo a stádo zvlášť předal do rukou svých otroků a řekl jim:#h.: svým otrokům Jděte přede mnou a ponechte odstup mezi jednotlivými stády.#h.: stádem a mezi stádem. 18A prvnímu přikázal: Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě, čí jsi, kam jdeš a čí jsou ta zvířata před tebou, 19odpovíš: Patří tvému otroku Jákobovi; je to dar poslaný mému pánu Ezauovi. A hle, také on jde za námi. 20Přikázal také druhému i třetímu a všem, kdo šli za stády: Takovým způsobem budete mluvit s Ezauem, až ho potkáte. 21A ještě řeknete: Hle, tvůj otrok Jákob jde za námi, protože si řekl: Usmířím ho darem, který půjde přede mnou, a potom uvidím jeho tvář; snad mne milostivě přijme.#h.: pozvedne mou tvář.(19,21; Dt 28,30; 1S 25,35) 22Dar ho tedy předcházel,#h.: přecházel … nad jeho tváří, zatímco on tuto noc zůstal#v. 14; h.: přenocoval; 28,11; 31,54 v táboře.
23Té noci vstal, vzal své dvě ženy a své dvě služky i svých jedenáct chlapců a přešel brod#[Neníli vysoký stav vody, lze Jabok (Dt 2,37; 3.16; Joz 12,2) přebrodit na mnoha místech; poloha tohoto brodu není dnes známa.] v Jaboku.#Nu 21,24; Sd 11,22; [dnešní Nahr ezZerqa, východní přítok Jordánu asi 30 km sev. od Mrtvého moře]; [Tak jak je časté v h. vyprávění, nejdříve je uveden souhrn a pak (v. 24) následuje podrobnější popis.] 24Vzal je a převedl je přes potok a převedl všechno, co měl.
Jákobův zápas s andělem
25Pak Jákob zůstal sám a zápasil#v. 26; [použitím neobvyklého slova wajjē’āḇēq, ve kterém pro Hebrejce zaznívá jak jméno Jákob, tak i Jabok, je v mysli posluchače spojeno jméno místa s člověkem, který tam prožil něco významného] s ním nějaký muž až do východu jitřenky. 26Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, a Jákobovi se vykloubil kyčelní kloub, když s ním zápasil. 27Pak muž řekl: Pusť mě, neboť vyšla jitřenka. Jákob odpověděl: Nepustím tě, pokud mi#n.: mne nepožehnáš. 28I řekl mu: Jaké je tvé jméno? Odpověděl: Jákob. 29Nato řekl: Tvé jméno již nebude#h.: se nebude říkat Jákob, ale Izrael.#[tzn. Bojuje Bůh (/ Bude knížetem s Bohem)] Protože jsi zápasil#jiný h. výraz nežli v. 25; Oz 12,4n s Bohem i s lidmi a obstál#n.: přemohl jsi; Oz 12,5 jsi. 30Jákob se ještě vyptával: Oznam mi prosím své jméno. On řekl: Nač to, že se vyptáváš na mé jméno? A požehnal mu#n.: ho tam. 31Jákob to místo pojmenoval Peníel,#[tzn. Tvář Boží] neboť řekl: Viděl jsem Boha tváří v tvář a můj život byl#n.: zůstal ušetřen; [byl rozšířen názor, že člověk nemůže vidět Boha a zůstat naživu (srv. Ex 19,21; 24,10; Sd 6,11.22); ale zde Jákob mohl mínit vyslyšení své modlitby o záchranu (v. 11nn)] zachráněn.
32Vycházelo mu slunce, když procházel#n.: minul Penúel;#h. varianta jména Peníel ale byl kulhavý kvůli své kyčli. 33Proto synové Izraelovi až dodnes nejedí šlachu,#h.: + (u) sedacího nervu (h. nāšeh – jen 2 v 32,33) která je nad kyčelním kloubem, protože udeřil Jákoba do kyčelního kloubu, do té šlachy.
Currently Selected:
Genesis 32: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Genesis 32
32
Jákob se bojí Ezaua
1Když Lában vstal časně ráno, políbil své vnuky a své dcery a požehnal jim. Pak Lában odešel a navrátil se do svého bydliště.#h.: místa; 18,33 2I Jákob šel svou cestou. Tu se s ním potkali Boží andělé.#[spojení “Boží andělé” (pl.) se vyskytuje ve StS pouze v 28,12 a zde; (srv. 19,1.15; He 1,6)] 3Když je spatřil, Jákob řekl: To je tábor Boží! A pojmenoval ono místo Machanajim.#[tzn. Dva tábory (mínil Boží a Jákobův?)]
4Jákob poslal před sebou posly ke svému bratru Ezauovi do země Seíru na edómské území#h.: pole; srv. Nu 21,20; 1S 6,1 5a přikázal jim: Toto řekněte mému pánu Ezauovi: Toto vzkazuje tvůj otrok Jákob: Byl jsem hostem u Lábana a prodléval jsem tam až dosud. 6Mám voly a osly, ovce, otroky a otrokyně. Posílám posly, abych to oznámil svému pánu a nalezl milost ve tvých očích. 7Poslové se vrátili k Jákobovi se slovy: Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, a již ti jde naproti se čtyřmi sty mužů. 8Jákob dostal velký strach a bylo mu úzko. I rozdělil lid, který byl s ním, i brav, skot a velbloudy do dvou táborů, 9neboť si řekl: Když Ezau přijde k jednomu táboru a pobije ho, zbylý tábor bude moci uniknout.#2S 15,14; 2Pa 20,24; Neh 1,2; n.: vyváznout; 2Kr 19,30; Iz 4,2; 10,20
10Pak Jákob řekl:#[první Jákobova zaznamenaná modlitba po odejití z Bételu] Bože mého otce Abrahama a Bože mého otce Izáka, Hospodine, který jsi mi řekl: Navrať se do své země, do svého rodiště a prokáži ti dobro. 11Nejsem hoden#h.: Jsem příliš malý (/ bezvýznamný) vůči … všeho milosrdenství a veškeré věrnosti,#h.: pravdy jež jsi svému otroku prokázal. Vždyť s holí jsem přešel tento Jordán a teď mám#h.: jsem se rozmohl ve … dva tábory. 12Vysvoboď mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se ho bojím, aby nepřišel a nezabil mne, matku nad#n.: se; Oz 10,14; n. (LXX): i matku … syny. 13Vždyť ty jsi řekl:#[pro dovolávání se Božího výroku v modlitbě srv. Ex 32,13; 2Pa 6,16; Neh 1,8n] Určitě ti prokáži dobro a učiním tvé potomstvo jako mořský písek, který pro množství nemůže být spočítán.
14Onu noc tam zůstal a pak vybral z toho, co měl s sebou, dar#h. minḥâ v této souvislosti může zn. tribut odevzdávaný pánu jako výraz poddanosti (srv. v. 5); 2S 8,2; 2Pa 17,11 pro svého bratra Ezaua: 15Dvě stě koz a dvacet kozlů, dvě stě ovcí a dvacet beranů, 16třicet velbloudic se sajícími mláďaty, čtyřicet krav a deset býků, dvacet oslic a deset oslů. 17A každé stádo#h.: stádo a stádo zvlášť předal do rukou svých otroků a řekl jim:#h.: svým otrokům Jděte přede mnou a ponechte odstup mezi jednotlivými stády.#h.: stádem a mezi stádem. 18A prvnímu přikázal: Až se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě, čí jsi, kam jdeš a čí jsou ta zvířata před tebou, 19odpovíš: Patří tvému otroku Jákobovi; je to dar poslaný mému pánu Ezauovi. A hle, také on jde za námi. 20Přikázal také druhému i třetímu a všem, kdo šli za stády: Takovým způsobem budete mluvit s Ezauem, až ho potkáte. 21A ještě řeknete: Hle, tvůj otrok Jákob jde za námi, protože si řekl: Usmířím ho darem, který půjde přede mnou, a potom uvidím jeho tvář; snad mne milostivě přijme.#h.: pozvedne mou tvář.(19,21; Dt 28,30; 1S 25,35) 22Dar ho tedy předcházel,#h.: přecházel … nad jeho tváří, zatímco on tuto noc zůstal#v. 14; h.: přenocoval; 28,11; 31,54 v táboře.
23Té noci vstal, vzal své dvě ženy a své dvě služky i svých jedenáct chlapců a přešel brod#[Neníli vysoký stav vody, lze Jabok (Dt 2,37; 3.16; Joz 12,2) přebrodit na mnoha místech; poloha tohoto brodu není dnes známa.] v Jaboku.#Nu 21,24; Sd 11,22; [dnešní Nahr ezZerqa, východní přítok Jordánu asi 30 km sev. od Mrtvého moře]; [Tak jak je časté v h. vyprávění, nejdříve je uveden souhrn a pak (v. 24) následuje podrobnější popis.] 24Vzal je a převedl je přes potok a převedl všechno, co měl.
Jákobův zápas s andělem
25Pak Jákob zůstal sám a zápasil#v. 26; [použitím neobvyklého slova wajjē’āḇēq, ve kterém pro Hebrejce zaznívá jak jméno Jákob, tak i Jabok, je v mysli posluchače spojeno jméno místa s člověkem, který tam prožil něco významného] s ním nějaký muž až do východu jitřenky. 26Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, a Jákobovi se vykloubil kyčelní kloub, když s ním zápasil. 27Pak muž řekl: Pusť mě, neboť vyšla jitřenka. Jákob odpověděl: Nepustím tě, pokud mi#n.: mne nepožehnáš. 28I řekl mu: Jaké je tvé jméno? Odpověděl: Jákob. 29Nato řekl: Tvé jméno již nebude#h.: se nebude říkat Jákob, ale Izrael.#[tzn. Bojuje Bůh (/ Bude knížetem s Bohem)] Protože jsi zápasil#jiný h. výraz nežli v. 25; Oz 12,4n s Bohem i s lidmi a obstál#n.: přemohl jsi; Oz 12,5 jsi. 30Jákob se ještě vyptával: Oznam mi prosím své jméno. On řekl: Nač to, že se vyptáváš na mé jméno? A požehnal mu#n.: ho tam. 31Jákob to místo pojmenoval Peníel,#[tzn. Tvář Boží] neboť řekl: Viděl jsem Boha tváří v tvář a můj život byl#n.: zůstal ušetřen; [byl rozšířen názor, že člověk nemůže vidět Boha a zůstat naživu (srv. Ex 19,21; 24,10; Sd 6,11.22); ale zde Jákob mohl mínit vyslyšení své modlitby o záchranu (v. 11nn)] zachráněn.
32Vycházelo mu slunce, když procházel#n.: minul Penúel;#h. varianta jména Peníel ale byl kulhavý kvůli své kyčli. 33Proto synové Izraelovi až dodnes nejedí šlachu,#h.: + (u) sedacího nervu (h. nāšeh – jen 2 v 32,33) která je nad kyčelním kloubem, protože udeřil Jákoba do kyčelního kloubu, do té šlachy.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.