Genesis 48
48
Manases a Efrajim u Jákoba
1Po těch věcech se stalo, že Josefovi řekli: Tvůj otec je nemocen. Vzal tedy s sebou své dva syny Manasesa a Efrajima. 2Když Jákobovi oznámili: Hle, přišel k tobě tvůj syn Josef, Izrael se vzchopil a posadil se na lůžku. 3Pak Jákob Josefovi řekl: Bůh Všemohoucí se mi ukázal v Lúzu v kenaanské zemi, požehnal mi#n.: mne 4a řekl mi: Hle, rozplodím a rozmnožím tě a učiním tě shromážděním národů a tvému potomstvu po tobě dám tuto zemi do věčného vlastnictví. 5A teď, tvoji dva synové, kteří se ti narodili v egyptské zemi do mého příchodu k tobě do Egypta, budou moji. Efrajim a Manases pro mne budou jako Rúben a Šimeón. 6A děti,#h.: tvé příbuzenstvo které zplodíš po nich, budou tvoje; pod jménem svých bratrů budou uvedeny ve svém dědictví. 7Když#n.: Totiž když; h.: A já, když … [může zde uvádět vysvětlení pohnutek] jsem šel z Paddanaramu,#dle var.; TM: z Paddanu zemřela mi Ráchel na cestě v kenaanské zemi, ještě kus cesty do Efraty. Pohřbil jsem ji tam u cesty do Efraty, což je Betlém.
8Když Izrael uviděl Josefovy syny, zeptal se: Kdo je to? 9Josef otci odpověděl: To jsou moji synové, které mi zde Bůh dal. Izrael řekl: Vezmi je ke mně, ať jim požehnám. 10Izraelovy oči#n.: zrak …; 27,1 byly stářím zakalené a dobře neviděl. Josef je k němu tedy přivedl a on je políbil a objal. 11A Josefovi Izrael řekl: Nedoufal#h.: Neusuzoval jsem jsem, že ještě uvidím tvou tvář, a hle, Bůh mi dal spatřit i tvé potomstvo.
12Nato je Josef odtáhl od jeho kolen a poklonil se tváří#var.: poklonili se mu tváří (/ … se před jeho tváří) k zemi. 13Pak je Josef oba vzal, Efrajima svou pravicí proti Izraelově levici a Manasesa svou levicí proti Izraelově pravici a přivedl je blíž k němu. 14I vztáhl Izrael pravici a položil na hlavu Efrajima, který byl mladší, a levici na hlavu Manasesa. Zkřížil ruce, přestože Manases byl prvorozený. 15Potom Josefovi požehnal a řekl:
Bůh, před nímž chodili moji otcové Abraham a Izák, Bůh, který je mým pastýřem od počátku#h.: od doby, co jsem; srv. Nu 22,30 až do tohoto dne, 16anděl, který mě ochraňoval#n.: vykoupil (jako příbuzný) ode všeho zlého, ať požehná tyto chlapce, ať je v nich jmenováno#n.: zmiňováno / připomínáno; [tzn. aby bylo přítomné a živé]; 21,12p jméno mé a jméno mých otců Abrahama a Izáka. Ať se velice rozmnoží v zemi. 17Když Josef viděl, že otec položil pravou ruku na Efrajimovu hlavu, nelíbilo se mu to#h.: bylo to zlé v jeho očích a uchopil otcovu ruku, aby ji přemístil z hlavy Efrajimovy na hlavu Manasesovu. 18Josef otci řekl: Ne tak, otče, vždyť tento je prvorozený. Vlož pravici na jeho hlavu. 19Jeho otec odmítl a řekl: Vím, můj synu, vím. I on se stane lidem a také on bude veliký. Avšak jeho mladší bratr bude větší#25,23; [V době rozděleného království (930–722) byli Ef. potomci nejsilnějším kmenem na severu a o celém severním královstvím se častěji mluvilo jako o Efrajimovi (Iz 7,5; Oz 5,3; 12,1n; Za 9,13)] než on a jeho potomstvo naplní#h.: se stane plností národů národy. 20A požehnal jim toho dne se slovy: Tebou bude takto Izrael žehnat: Kéž tě Bůh učiní jako Efrajima a Manasesa! Tak postavil Efrajima před Manasesa. 21Potom Izrael řekl Josefovi: Hle, umírám. Ale Bůh bude s vámi a přivede vás zpět do země vašich otců. 22A já jsem ti nad tvé bratry dal jeden díl,#n.: horský hřbet; h. šEḵem zn. rameno / díl; [také může být míněno město Šekem; 33,18–19; 34,25–30; později tam byl pochován Josef (Joz 24,32)] který jsem vzal z ruky Emorejců mečem a lukem.
Currently Selected:
Genesis 48: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Genesis 48
48
Manases a Efrajim u Jákoba
1Po těch věcech se stalo, že Josefovi řekli: Tvůj otec je nemocen. Vzal tedy s sebou své dva syny Manasesa a Efrajima. 2Když Jákobovi oznámili: Hle, přišel k tobě tvůj syn Josef, Izrael se vzchopil a posadil se na lůžku. 3Pak Jákob Josefovi řekl: Bůh Všemohoucí se mi ukázal v Lúzu v kenaanské zemi, požehnal mi#n.: mne 4a řekl mi: Hle, rozplodím a rozmnožím tě a učiním tě shromážděním národů a tvému potomstvu po tobě dám tuto zemi do věčného vlastnictví. 5A teď, tvoji dva synové, kteří se ti narodili v egyptské zemi do mého příchodu k tobě do Egypta, budou moji. Efrajim a Manases pro mne budou jako Rúben a Šimeón. 6A děti,#h.: tvé příbuzenstvo které zplodíš po nich, budou tvoje; pod jménem svých bratrů budou uvedeny ve svém dědictví. 7Když#n.: Totiž když; h.: A já, když … [může zde uvádět vysvětlení pohnutek] jsem šel z Paddanaramu,#dle var.; TM: z Paddanu zemřela mi Ráchel na cestě v kenaanské zemi, ještě kus cesty do Efraty. Pohřbil jsem ji tam u cesty do Efraty, což je Betlém.
8Když Izrael uviděl Josefovy syny, zeptal se: Kdo je to? 9Josef otci odpověděl: To jsou moji synové, které mi zde Bůh dal. Izrael řekl: Vezmi je ke mně, ať jim požehnám. 10Izraelovy oči#n.: zrak …; 27,1 byly stářím zakalené a dobře neviděl. Josef je k němu tedy přivedl a on je políbil a objal. 11A Josefovi Izrael řekl: Nedoufal#h.: Neusuzoval jsem jsem, že ještě uvidím tvou tvář, a hle, Bůh mi dal spatřit i tvé potomstvo.
12Nato je Josef odtáhl od jeho kolen a poklonil se tváří#var.: poklonili se mu tváří (/ … se před jeho tváří) k zemi. 13Pak je Josef oba vzal, Efrajima svou pravicí proti Izraelově levici a Manasesa svou levicí proti Izraelově pravici a přivedl je blíž k němu. 14I vztáhl Izrael pravici a položil na hlavu Efrajima, který byl mladší, a levici na hlavu Manasesa. Zkřížil ruce, přestože Manases byl prvorozený. 15Potom Josefovi požehnal a řekl:
Bůh, před nímž chodili moji otcové Abraham a Izák, Bůh, který je mým pastýřem od počátku#h.: od doby, co jsem; srv. Nu 22,30 až do tohoto dne, 16anděl, který mě ochraňoval#n.: vykoupil (jako příbuzný) ode všeho zlého, ať požehná tyto chlapce, ať je v nich jmenováno#n.: zmiňováno / připomínáno; [tzn. aby bylo přítomné a živé]; 21,12p jméno mé a jméno mých otců Abrahama a Izáka. Ať se velice rozmnoží v zemi. 17Když Josef viděl, že otec položil pravou ruku na Efrajimovu hlavu, nelíbilo se mu to#h.: bylo to zlé v jeho očích a uchopil otcovu ruku, aby ji přemístil z hlavy Efrajimovy na hlavu Manasesovu. 18Josef otci řekl: Ne tak, otče, vždyť tento je prvorozený. Vlož pravici na jeho hlavu. 19Jeho otec odmítl a řekl: Vím, můj synu, vím. I on se stane lidem a také on bude veliký. Avšak jeho mladší bratr bude větší#25,23; [V době rozděleného království (930–722) byli Ef. potomci nejsilnějším kmenem na severu a o celém severním královstvím se častěji mluvilo jako o Efrajimovi (Iz 7,5; Oz 5,3; 12,1n; Za 9,13)] než on a jeho potomstvo naplní#h.: se stane plností národů národy. 20A požehnal jim toho dne se slovy: Tebou bude takto Izrael žehnat: Kéž tě Bůh učiní jako Efrajima a Manasesa! Tak postavil Efrajima před Manasesa. 21Potom Izrael řekl Josefovi: Hle, umírám. Ale Bůh bude s vámi a přivede vás zpět do země vašich otců. 22A já jsem ti nad tvé bratry dal jeden díl,#n.: horský hřbet; h. šEḵem zn. rameno / díl; [také může být míněno město Šekem; 33,18–19; 34,25–30; později tam byl pochován Josef (Joz 24,32)] který jsem vzal z ruky Emorejců mečem a lukem.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.