Izaiáš 51
51
Naděje usilujících o spravedlnost
1Poslechněte mě, kdo usilujete#Dt 16,20; Př 15,9 (následuje), Př 21,21 (žene se za); h.: pronásledujete o spravedlnost a hledáte Hospodina: Pohleďte na skálu,#[zde míněn Abraham – viz v. 2] z níž jste vytesáni, a na hlubokou jámu, z níž jste vykopáni. 2Pohleďte na Abrahama, svého otce, a na Sáru, která vás v bolestech porodila. Neboť byl sám, když jsem ho#n.: jeho jediného jsem povolal, povolal, požehnal jsem mu a rozmnožil jsem ho.
3Ano, Hospodin potěší Sijón, potěší všechny jeho trosky, jeho pustinu promění v zahradu Eden, jeho step v Hospodinovu zahradu. Bude se v něm nacházet veselí a radost, písně díků a zvuk prozpěvování.
4Věnuj mi pozornost, můj lide, naslouchej mi, můj národe,#var. (Pš, …): Věnujte mi pozornost, lidé, naslouchejte mi, národy. protože ode mne vyjde zákon#n.: nauka (h. tórá); 2,3 a náhle dám své právo za světlo národům. 5Má spravedlnost je blízko,#n.: se náhle přiblíží; srv. 46,13 má záchrana vzejde#LXX: + jako světlo a mé paže budou soudit národy. Na mne očekávají ostrovy a v mou paži skládají naději. 6Pozvedněte své oči k nebesům a pohleďte na zemi dole, neboť nebesa se rozplynou jako kouř a země zvetší jako oděv a její obyvatelé právě tak zemřou; moje záchrana však zůstane navěky a moje spravedlnost nepomine.#srv. v. 8; h.: nebude otřesena
7Slyšte mne vy, kdo znáte spravedlnost, lide, v jehož srdci je můj zákon: Nebojte se lidského posměchu, jejich hanobení se neděste. 8Vždyť je sežere mol jako oděv, červi#HL, sg.; h. synonymum pro mol je sežerou jako vlnu, ale má spravedlnost zůstane navěky a má záchrana z generace na generaci.#h.: pro generaci generací (tzn. pro všechny g.); srv. 13,20; 34,10
9Probuď se, probuď, oděj se silou, Hospodinova paže, probuď se jako za dávných dnů, odvěkých generací! Což jsi to nebyla ty, která jsi rozrazila obludu a probodla draka? 10Což jsi to nebyla ty, která jsi vysušila moře, velikou vodní hlubinu a učinila mořské hloubky cestou, aby prošli vykoupení? 11Hospodinovi vykoupení#Qu: rozptýlení se navrátí, přijdou s výskáním na Sijón a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, žal a vzdychání utečou.
12Já, já jsem váš utěšitel. Kdo jsi ty, že se bojíš člověka, který umírá, a lidského syna, který dopadá jako tráva? 13Zapomínáš na Hospodina, který tě učinil, který roztáhl nebesa a založil zemi, a stále po celý den se chvěješ strachem před zlobou utiskovatele, protože se připravil působit zkázu. A kdepak je nyní ta jeho#h.: utiskovatelova zloba? 14Spoutaný vězeň bude rychle uvolněn, nezemře v jámě a nebude mít nedostatek chleba. 15Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který vzdouvá moře, až jeho vlny burácejí -- jeho jméno je Hospodin zástupů: 16Svá slova jsem vložil do tvých úst a přikryl jsem tě stínem své ruky, abys#n.: abych (h.: k sázení … a k založení … a k řečení …) sázel#n.: vysadil / osázel; (někteří dle Pš + v. 13 čtou TM: lintóa‘ jako lintót :–) n : roztáhl nebesa a založil zemi a řekl Sijónu: Ty jsi můj lid.
Kalich Hospodinovy zloby
17Probuď se, probuď, povstaň dcero#“dcero” je vloženo kvůli f. – v h. je Jeruzalém f.; o městech se mluvilo jako o matce svých obyvatel Jeruzaléma, která jsi vypila z Hospodinovy ruky kalich jeho zloby, do dna jsi vypila kalich#n.: misku kalicha; h.: + mísu závrati. 18Není, kdo by ji opatrně vedl, ze všech dětí, které porodila; není, kdo by ji držel za ruku,#[děti se měly postarat o své nemohoucí rodiče] ze všech synů, které vychovala. 19Tyto dvě rány tě potkaly, kdo ti projeví účast? Zkáza a pohroma, hlad a meč. Kdo tě potěší?#dle var (1QIs, LXX, …); TM: 1.os. Kým (/ Čím) tě potěším 20Tvoji synové leží bezvládně na všech nárožích jako divoká ovce v síti; jsou nasyceni#h.: naplněni Hospodinovou zlobou, napomenutím tvého Boha. 21Proto nyní slyš toto, zkroušená a opilá, ale ne vínem!
22Toto praví tvůj Panovník Hospodin, tvůj Bůh, který vede při svého lidu: Hle, beru z tvé ruky kalich závrati, kalich#n.: misku kalicha; h.: + mísu své zloby; už ho nebudeš více pít. 23Vložím ho do ruky těm, kdo tě skličovali, kteří říkali tvé duši: Sehni se, ať přejdeme. A pokládala jsi svá záda jako zemi, jako ulici pro ty, kdo procházeli.
Currently Selected:
Izaiáš 51: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Izaiáš 51
51
Naděje usilujících o spravedlnost
1Poslechněte mě, kdo usilujete#Dt 16,20; Př 15,9 (následuje), Př 21,21 (žene se za); h.: pronásledujete o spravedlnost a hledáte Hospodina: Pohleďte na skálu,#[zde míněn Abraham – viz v. 2] z níž jste vytesáni, a na hlubokou jámu, z níž jste vykopáni. 2Pohleďte na Abrahama, svého otce, a na Sáru, která vás v bolestech porodila. Neboť byl sám, když jsem ho#n.: jeho jediného jsem povolal, povolal, požehnal jsem mu a rozmnožil jsem ho.
3Ano, Hospodin potěší Sijón, potěší všechny jeho trosky, jeho pustinu promění v zahradu Eden, jeho step v Hospodinovu zahradu. Bude se v něm nacházet veselí a radost, písně díků a zvuk prozpěvování.
4Věnuj mi pozornost, můj lide, naslouchej mi, můj národe,#var. (Pš, …): Věnujte mi pozornost, lidé, naslouchejte mi, národy. protože ode mne vyjde zákon#n.: nauka (h. tórá); 2,3 a náhle dám své právo za světlo národům. 5Má spravedlnost je blízko,#n.: se náhle přiblíží; srv. 46,13 má záchrana vzejde#LXX: + jako světlo a mé paže budou soudit národy. Na mne očekávají ostrovy a v mou paži skládají naději. 6Pozvedněte své oči k nebesům a pohleďte na zemi dole, neboť nebesa se rozplynou jako kouř a země zvetší jako oděv a její obyvatelé právě tak zemřou; moje záchrana však zůstane navěky a moje spravedlnost nepomine.#srv. v. 8; h.: nebude otřesena
7Slyšte mne vy, kdo znáte spravedlnost, lide, v jehož srdci je můj zákon: Nebojte se lidského posměchu, jejich hanobení se neděste. 8Vždyť je sežere mol jako oděv, červi#HL, sg.; h. synonymum pro mol je sežerou jako vlnu, ale má spravedlnost zůstane navěky a má záchrana z generace na generaci.#h.: pro generaci generací (tzn. pro všechny g.); srv. 13,20; 34,10
9Probuď se, probuď, oděj se silou, Hospodinova paže, probuď se jako za dávných dnů, odvěkých generací! Což jsi to nebyla ty, která jsi rozrazila obludu a probodla draka? 10Což jsi to nebyla ty, která jsi vysušila moře, velikou vodní hlubinu a učinila mořské hloubky cestou, aby prošli vykoupení? 11Hospodinovi vykoupení#Qu: rozptýlení se navrátí, přijdou s výskáním na Sijón a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, žal a vzdychání utečou.
12Já, já jsem váš utěšitel. Kdo jsi ty, že se bojíš člověka, který umírá, a lidského syna, který dopadá jako tráva? 13Zapomínáš na Hospodina, který tě učinil, který roztáhl nebesa a založil zemi, a stále po celý den se chvěješ strachem před zlobou utiskovatele, protože se připravil působit zkázu. A kdepak je nyní ta jeho#h.: utiskovatelova zloba? 14Spoutaný vězeň bude rychle uvolněn, nezemře v jámě a nebude mít nedostatek chleba. 15Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který vzdouvá moře, až jeho vlny burácejí -- jeho jméno je Hospodin zástupů: 16Svá slova jsem vložil do tvých úst a přikryl jsem tě stínem své ruky, abys#n.: abych (h.: k sázení … a k založení … a k řečení …) sázel#n.: vysadil / osázel; (někteří dle Pš + v. 13 čtou TM: lintóa‘ jako lintót :–) n : roztáhl nebesa a založil zemi a řekl Sijónu: Ty jsi můj lid.
Kalich Hospodinovy zloby
17Probuď se, probuď, povstaň dcero#“dcero” je vloženo kvůli f. – v h. je Jeruzalém f.; o městech se mluvilo jako o matce svých obyvatel Jeruzaléma, která jsi vypila z Hospodinovy ruky kalich jeho zloby, do dna jsi vypila kalich#n.: misku kalicha; h.: + mísu závrati. 18Není, kdo by ji opatrně vedl, ze všech dětí, které porodila; není, kdo by ji držel za ruku,#[děti se měly postarat o své nemohoucí rodiče] ze všech synů, které vychovala. 19Tyto dvě rány tě potkaly, kdo ti projeví účast? Zkáza a pohroma, hlad a meč. Kdo tě potěší?#dle var (1QIs, LXX, …); TM: 1.os. Kým (/ Čím) tě potěším 20Tvoji synové leží bezvládně na všech nárožích jako divoká ovce v síti; jsou nasyceni#h.: naplněni Hospodinovou zlobou, napomenutím tvého Boha. 21Proto nyní slyš toto, zkroušená a opilá, ale ne vínem!
22Toto praví tvůj Panovník Hospodin, tvůj Bůh, který vede při svého lidu: Hle, beru z tvé ruky kalich závrati, kalich#n.: misku kalicha; h.: + mísu své zloby; už ho nebudeš více pít. 23Vložím ho do ruky těm, kdo tě skličovali, kteří říkali tvé duši: Sehni se, ať přejdeme. A pokládala jsi svá záda jako zemi, jako ulici pro ty, kdo procházeli.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.