Jan 5
5
Uzdravení u rybníka Bethesda
1Potom byl židovský svátek#[není jasné, jestli toto byly čtvrté Velikonoce zmiňované v J (2,13; 6,4; 11,55) nebo zdali toto byl nějaký jiný ze tří hl. žid. svátků (Dt 16,16; J 7,2)] a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma. 2V Jeruzalémě je u Ovčí brány#[v blízkosti chrámu; Neh 3,1p] rybník, hebrejsky zvaný Bethesda,#var.: Betsaida / Betzatha který má pět sloupořadí.#n.: kolonád 3V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, [kteří čekali na pohyb vody. 4Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí]. 5Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let. 6Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: “Chceš být uzdraven?#ř.: se stát zdravým” 7Nemocný mu odpověděl: “Pane, nemám nikoho,#ř.: člověka; Ž 72,12; 142,5 kdo by mě snesl#ř.: hodil do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.” 8Ježíš mu řekl: “Vstaň, vezmi své lehátko a choď.” 9A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil.
Ten den však byla sobota. 10Židé tomu uzdravenému říkali: “Je sobota; není dovoleno, abys nosil [své] lehátko.” 11On jim však odpověděl: “Ten, který mě uzdravil, mi řekl: "Vezmi své lehátko a choď."” 12Otázali se ho: “Kdo je ten člověk, který ti řekl: "Vezmi [své lehátko] a choď"?” 13Uzdravený však nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se ztratil v zástupu, který na tom místě byl. 14Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: “Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.”
Autorita Syna
15Ten člověk odešel a oznámil Židům, že tím, kdo ho uzdravil, je Ježíš. 16Proto Židé Ježíše pronásledovali [a usilovali ho zabít], že tyto věci činil v sobotu. 17Ježíš jim však odpověděl: “Můj Otec až dosud pracuje, i já pracuji.” 18Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu. 19Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn. 20Neboť Otec miluje#n.: má rád (ř. filein); 3,35v; Mt 3,17 Syna a ukazuje mu všechno, co sám činí. A ještě větší skutky než tyto mu ukáže, abyste vy žasli. 21Jako totiž Otec křísí#n.: probouzí mrtvé a obživuje, tak také Syn obživuje ty, které chce. 22Vždyť Otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud svěřil#ř.: dal Synu, 23aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal. 24Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života. 25Amen, amen, pravím vám, že přichází hodina, a nyní je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a ti, kdo uslyší, budou žít. 26Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě. 27A dal mu pravomoc konat soud, protože je Syn člověka. 28Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas 29a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, budou vzkříšeni k životu,#ř.: ke vzkříšení života a ti, kdo jednali zle, budou vzkříšeni k soudu.#ř.: ke vzkř. soudu; Sk 24,15; 1K 15,52”
Svědectví o Synu
30“Já sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, kdo mne poslal.”
31“Svědčímli já sám o sobě, není mé svědectví pravé.#ř.: pravdivé 32Je jiný, kdo o mně svědčí, a vím, že svědectví, které o mně vydává,#ř.: svědčí je pravdivé. 33Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví Pravdě. 34Já sice nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli zachráněni. 35On byl lampou hořící a zářící, a vám se zachtělo zaradovat se na chvíli v jeho světle. 36Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec. 37A sám Otec, který mne poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste neviděli jeho podobu 38a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal. 39Zkoumáte Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně. 40Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život.”
41“Slávu od lidí nepřijímám. 42Ale vím o vás, že v sobě nemáte lásku k Bohu.#n.: Boží 43Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete. 44Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte? 45Nemyslete si, že já vás budu obviňovat u Otce; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož doufáte. 46Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, protože on psal o mně. 47Nevěříteli jeho zápisům, jak uvěříte mým výrokům?”
Currently Selected:
Jan 5: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Jan 5
5
Uzdravení u rybníka Bethesda
1Potom byl židovský svátek#[není jasné, jestli toto byly čtvrté Velikonoce zmiňované v J (2,13; 6,4; 11,55) nebo zdali toto byl nějaký jiný ze tří hl. žid. svátků (Dt 16,16; J 7,2)] a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma. 2V Jeruzalémě je u Ovčí brány#[v blízkosti chrámu; Neh 3,1p] rybník, hebrejsky zvaný Bethesda,#var.: Betsaida / Betzatha který má pět sloupořadí.#n.: kolonád 3V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, [kteří čekali na pohyb vody. 4Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí]. 5Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let. 6Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: “Chceš být uzdraven?#ř.: se stát zdravým” 7Nemocný mu odpověděl: “Pane, nemám nikoho,#ř.: člověka; Ž 72,12; 142,5 kdo by mě snesl#ř.: hodil do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.” 8Ježíš mu řekl: “Vstaň, vezmi své lehátko a choď.” 9A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil.
Ten den však byla sobota. 10Židé tomu uzdravenému říkali: “Je sobota; není dovoleno, abys nosil [své] lehátko.” 11On jim však odpověděl: “Ten, který mě uzdravil, mi řekl: "Vezmi své lehátko a choď."” 12Otázali se ho: “Kdo je ten člověk, který ti řekl: "Vezmi [své lehátko] a choď"?” 13Uzdravený však nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se ztratil v zástupu, který na tom místě byl. 14Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: “Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.”
Autorita Syna
15Ten člověk odešel a oznámil Židům, že tím, kdo ho uzdravil, je Ježíš. 16Proto Židé Ježíše pronásledovali [a usilovali ho zabít], že tyto věci činil v sobotu. 17Ježíš jim však odpověděl: “Můj Otec až dosud pracuje, i já pracuji.” 18Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu. 19Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn. 20Neboť Otec miluje#n.: má rád (ř. filein); 3,35v; Mt 3,17 Syna a ukazuje mu všechno, co sám činí. A ještě větší skutky než tyto mu ukáže, abyste vy žasli. 21Jako totiž Otec křísí#n.: probouzí mrtvé a obživuje, tak také Syn obživuje ty, které chce. 22Vždyť Otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud svěřil#ř.: dal Synu, 23aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal. 24Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života. 25Amen, amen, pravím vám, že přichází hodina, a nyní je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a ti, kdo uslyší, budou žít. 26Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě. 27A dal mu pravomoc konat soud, protože je Syn člověka. 28Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas 29a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, budou vzkříšeni k životu,#ř.: ke vzkříšení života a ti, kdo jednali zle, budou vzkříšeni k soudu.#ř.: ke vzkř. soudu; Sk 24,15; 1K 15,52”
Svědectví o Synu
30“Já sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, kdo mne poslal.”
31“Svědčímli já sám o sobě, není mé svědectví pravé.#ř.: pravdivé 32Je jiný, kdo o mně svědčí, a vím, že svědectví, které o mně vydává,#ř.: svědčí je pravdivé. 33Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví Pravdě. 34Já sice nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli zachráněni. 35On byl lampou hořící a zářící, a vám se zachtělo zaradovat se na chvíli v jeho světle. 36Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec. 37A sám Otec, který mne poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste neviděli jeho podobu 38a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal. 39Zkoumáte Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně. 40Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život.”
41“Slávu od lidí nepřijímám. 42Ale vím o vás, že v sobě nemáte lásku k Bohu.#n.: Boží 43Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete. 44Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte? 45Nemyslete si, že já vás budu obviňovat u Otce; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož doufáte. 46Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, protože on psal o mně. 47Nevěříteli jeho zápisům, jak uvěříte mým výrokům?”
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.