Bula lə Israɛlje 16
16
Koré, Datan, gə Abiram ti rɔ dee d’ḭ ne gə Moyis
1Koré, ŋgolə Jisəar, gə́ to ŋgolə Keat, gə́ to ŋgolə Ləbi, deḛ gə Datan gə Abiram, ŋgalə Eliab ləm, gə Ɔn, ŋgolə Pelet, deḛ munda gə́ to Rubḛje lé#Jud 11 2ti rɔ dee dɔ Moyis’g. Dəwje tɔl-joo gə dɔ dee rɔ-mi (250) mbuna Israɛlje’g, deḛ gə́ to mbaije lə koso-dəwje lé ləm, gə́ deḛ ɓar dee na̰’d loo mbo̰ dɔ na̰’d ləma, gə́ ri dee ɓar ləm tɔ lé d’ɔm sə dee na̰’d d’oma̰ gə Moyis. 3Deḛ mbo̰ dɔ na̰ rɔ Moyis’g gə rɔ Aaro̰’g d’ula dee pana: Ɓasinè lé as ŋga! Mbata koso-dəwje lai lé to gə kəmee ləm, Njesigənea̰ si mbuna dee’g ləm tɔ. See ban ɓa seḭ ooje rɔ sí gə dəwje gə́ boo ur dɔ koso-dəwje’g lə Njesigənea̰ lé ɓəi wa.
4Loo gə́ Moyis oo ta neelé ndá yeḛ oso naŋg bəbərə. 5Yeḛ ula Koré gə kudu-dəwje ləa lai pana: Bèlè ɓa, Njesigənea̰ a tɔji sí dəw gə́ to gə́ kea̰ ləm, gə yeḛ gə́ to gə kəmee ləm tɔ ndá yeḛ a karee rəm pər gə́ rəa’g, dəw gə́ yeḛ nja mberee lé yeḛ a karee rəm pər gə́ rəa’g ya. 6Maji kar sí raje togə́bè, i Koré, seḭ gə kudu-dəwje ləi lai, a kodoje əbje lə sí. 7Bèlè ndá a kɔmje pər keneŋ ləm, a kɔmje né gə́ ə̰də sululu dɔ’g no̰ Njesigənea̰’g ləm tɔ, yeḛ gə́ Njesigənea̰ a mbəree lé ndá debee neelé a to yeḛ gə́ a to gə kəmee ya. Seḭ ŋgalə Ləbije lé ka̰ sí as ŋga!
8Moyis ula Koré pana: Seḭ ŋgalə Ləbije lé ooje maji! 9Mbər gə́ Ala lə Israɛlje mbər sí mbuna koso-dəwje gə́ Israɛl mba kar sí rəmje pər gə́ rəa’g ləm, mba kar sí raje kula gə́ wɔji dɔ kəi-kubu-si-Ala gə́ to Njesigənea̰ ləma, ar sí aarje no̰ koso-dəwje’g mba ra ne kula karee ləm tɔ lé see seḭ ooje gə́ né gə́ lam ba wa. 10Yeḛ ari rəm pər gə́ rəa’g, i seḭ gə ŋgakɔḭje lai gə́ toje ŋgalə Ləbije, ŋga see seḭ ndigije raje kula nékinjaməs tɔɓəi wa. 11Gelee gə́ nee ɓa, i seḭ gə kudu-dəwje ləi lai seḭ mbo̰je dɔ na̰ ḭje ne gə Njesigənea̰ gə mbəa! See Aaro̰ to gə́ na̰ ɓəi ɓa seḭ jémje ta ndɔleje ne ɓəi wa.
12Moyis ula kula ɓar Datan, gə Abiram, ŋgalə Eliab. Nɛ deḛ pana: N’a reeje el. 13Tɔɓəi deḛ pana: see kunda gə́ i ar sí j’undaje loo mee ɓee gə́ mbà gə ubu tə̰ji to keneŋ n’teḛje mba kar sí j’wəije dɔdilaloo’g lé asi el ya ɓəi ɓa i aw ra rɔi gə́ mbai dɔ sí ya tɔɓəi wa. 14Ta gə́ raŋg ya ɓəi to nee: Ɓee gə́ i aw sə sí keneŋ lé to ɓee gə́ mbà gə ubu tə̰ji godo keneŋ ləm, i ar sí loo-ndɔje gə ndɔ-nduúje gə́ ka̰ sí el ləm tɔ. See i ə̰ji məəi’g mba tɔs kəm dəwje neelé tɔ wa. Jeḛ j’a reeje el.
15Oŋg lə Moyis al dəa sula ndá yeḛ ula Njesigənea̰ pana: Nékarje lə dee lé maji kari oo gə́ né el. Ma lé m’taa mulayḛ̀je lə dee kára kara el ləm, m’ra majel gə dəw kára kara mbuna dee’g el ləm tɔ.
Bo̰ néra Koré gə njé’g ləa ɔs ta dee’g
16Moyis ula Koré pana: Bèlè, i seḭ gə kudu-dəwje ləi lai, aw aarje no̰ Njesigənea̰’g, i seḭ sə deeje gə Aaro̰ na̰’d. 17Seḭje lai lé odoje əbje lə sí ləm, ɔmje né gə́ ə̰də sululu keneŋ ləm tɔ ndá nana kara a kaw mba kunda əb ləa no̰ Njesigənea̰’g: əbje lai d’a kas tɔl-joo gə dəa rɔ-mi (250), i seḭ gə Aaro̰ kara seḭ a kodoje əbje lə sí lə sí ya tɔ.
18Deḛ kára-kára lai d’odo əbje lə dee lə dee ləm, d’ɔm pər keneŋ ləma, d’ɔm né gə́ ə̰də sululu dɔ’g ləm tɔ ndá d’aar ne gə Moyis’g gə Aaro̰ na̰’d tarəw kəi-kubu-kiŋga-na̰’g. 19Koré ɓar koso-dəwje lai dɔ na̰’d tarəw kəi-kubu-kiŋga-na̰’g mba kar dee d’ḭ gə Moyis gə Aaro̰.
Yen ŋga rɔnduba lə Njesigənea̰ teḛ kəm koso-dəwje’g lai təsərə. 20Njesigənea̰ ula Moyis gə Aaro̰ pana: 21Saaje rɔ sí mbuna dəwje’g neelé ndá m’a gə tuji dee gə́ léegəneeya.
22Moyis gə Aaro̰ d’oso naŋg bəbərə-bəbərə dəb kəm dee naŋg, deḛ pana: Ǝi Ala! i gə́ ar dəwje lai d’isi kəmba lé! Dəw kára ba ɓa ra kaiya ndá ŋga, see oŋg ləi a kḭ səi pu dɔ koso-dəwje’g ləi lai to gə́ ban wa.
23Njesigənea̰ ula Moyis pana: 24Ula koso-dəwje lé pana: Ḭje mbɔr loo-si’g lə Koré gə Datan gə Abiram gə́ gogo ndá saaje rɔ sí awje əw.
25Moyis ḭ aw rɔ Datan gə Abiram’g ndá ŋgatɔgje lə Israɛl ndɔm na̰ gée’g. 26Yeḛ ula koso-dəwje pana: M’ra ndòo rɔ sí’g mba kar sí ḭje ta kəi-kubuje’g lə dəwje gə́ njémeeyèrje neelé awje əw ləm, gə mba kar sí ɔrɔje rɔ né lə dee kára kara el ləm tɔ nà seḭ a tujije sə dee na̰’d loo gə́ bo̰ kaiya ra deeje a gə kɔs ta dee’g bɔsɔrɔ lé.
27Togə́bè deḛ d’ḭ mbɔr loo-si Koré gə Datan gə Abiram’g ndá deḛ sa rɔ dee d’aw əw tɔ.
Datan gə Abiram d’unda loo teḛ raga ndá d’aar tarəw kəi-kubuje’g lə dee na̰’d gə denéje lə dee ləm, gə ŋgan deeje gə́ diŋgam ləma, gə ŋgaka deeje ləm tɔ. 28Moyis pana: Né neelé ɓa, seḭ a gərje ne to gə́ Njesigənea̰ nja ulam mba kam m’ra néje neelé lai ɓó to ma ɓa m’ra gə dɔrɔm el. 29Ɓó lé dəwje neelé d’wəi to gə́ dəwje lai d’wəi ləm, lé né gə́ teḛ dɔ dee’g to né gə́ teḛ dɔ dəwje’g lai ləm tɔ ndá to Njesigənea̰ ɓa ulam el. 30Ɓó lé Njesigənea̰ ra né gə́ sigi gə́ dəw oo kédé el ləm, lé dɔ naŋg teḛ təa mba turu dee gə néje lə deḛ lai mba kar dee d’aw kəmba mee bwa-yoo’g ləm tɔ ndá seḭ a gərje gao to gə́ dəwje neelé d’ə̰ji Njesigənea̰ bəḭ-bəḭ ya.
31Loo gə́ yeḛ pata neelé ila naŋg ɗəgərə ndá léegəneeya dɔ naŋg ta̰ gel dee’g ɓəgəgə. 32Dɔ naŋg teḛ təa ndá turu dee, deḛ gə njémeekəije lə dee na̰’d gə dəwje lə Koré lai ləm, gə némajije lə deḛ lai ləm tɔ. 33Deḛ d’aw kəmba ɓee lə njé gə́ d’wəi’g, deḛ ləm, gə néje lə deḛ lai ləm tɔ ndá dɔ naŋg o̰ bia̰ dɔ dee’g ménénḛ́ ar dee d’igi yɔm mbuna koso-dəwje’g. 34Israɛlje lai gə́ d’aar gugu dɔ dee sub lé d’aḭ, loo gə́ d’oo ndu no̰ gə kii lə dee, mbata deḛ pana: Ar sí j’aḭje nà banelə dɔ naŋg a turu síjeḛ bèe to! 35Pər ḭ rɔ Njesigənea̰’g roo dəwje tɔl-joo gə dɔ dee rɔ-mi (250), to deḛ gə́ tuu né gə́ ə̰də sululu lé ya.
Currently Selected:
Bula lə Israɛlje 16: SBA2015
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Ngambai Bible © Alliance Biblique du Tchad 1989, 2015.
Bula lə Israɛlje 16
16
Koré, Datan, gə Abiram ti rɔ dee d’ḭ ne gə Moyis
1Koré, ŋgolə Jisəar, gə́ to ŋgolə Keat, gə́ to ŋgolə Ləbi, deḛ gə Datan gə Abiram, ŋgalə Eliab ləm, gə Ɔn, ŋgolə Pelet, deḛ munda gə́ to Rubḛje lé#Jud 11 2ti rɔ dee dɔ Moyis’g. Dəwje tɔl-joo gə dɔ dee rɔ-mi (250) mbuna Israɛlje’g, deḛ gə́ to mbaije lə koso-dəwje lé ləm, gə́ deḛ ɓar dee na̰’d loo mbo̰ dɔ na̰’d ləma, gə́ ri dee ɓar ləm tɔ lé d’ɔm sə dee na̰’d d’oma̰ gə Moyis. 3Deḛ mbo̰ dɔ na̰ rɔ Moyis’g gə rɔ Aaro̰’g d’ula dee pana: Ɓasinè lé as ŋga! Mbata koso-dəwje lai lé to gə kəmee ləm, Njesigənea̰ si mbuna dee’g ləm tɔ. See ban ɓa seḭ ooje rɔ sí gə dəwje gə́ boo ur dɔ koso-dəwje’g lə Njesigənea̰ lé ɓəi wa.
4Loo gə́ Moyis oo ta neelé ndá yeḛ oso naŋg bəbərə. 5Yeḛ ula Koré gə kudu-dəwje ləa lai pana: Bèlè ɓa, Njesigənea̰ a tɔji sí dəw gə́ to gə́ kea̰ ləm, gə yeḛ gə́ to gə kəmee ləm tɔ ndá yeḛ a karee rəm pər gə́ rəa’g, dəw gə́ yeḛ nja mberee lé yeḛ a karee rəm pər gə́ rəa’g ya. 6Maji kar sí raje togə́bè, i Koré, seḭ gə kudu-dəwje ləi lai, a kodoje əbje lə sí. 7Bèlè ndá a kɔmje pər keneŋ ləm, a kɔmje né gə́ ə̰də sululu dɔ’g no̰ Njesigənea̰’g ləm tɔ, yeḛ gə́ Njesigənea̰ a mbəree lé ndá debee neelé a to yeḛ gə́ a to gə kəmee ya. Seḭ ŋgalə Ləbije lé ka̰ sí as ŋga!
8Moyis ula Koré pana: Seḭ ŋgalə Ləbije lé ooje maji! 9Mbər gə́ Ala lə Israɛlje mbər sí mbuna koso-dəwje gə́ Israɛl mba kar sí rəmje pər gə́ rəa’g ləm, mba kar sí raje kula gə́ wɔji dɔ kəi-kubu-si-Ala gə́ to Njesigənea̰ ləma, ar sí aarje no̰ koso-dəwje’g mba ra ne kula karee ləm tɔ lé see seḭ ooje gə́ né gə́ lam ba wa. 10Yeḛ ari rəm pər gə́ rəa’g, i seḭ gə ŋgakɔḭje lai gə́ toje ŋgalə Ləbije, ŋga see seḭ ndigije raje kula nékinjaməs tɔɓəi wa. 11Gelee gə́ nee ɓa, i seḭ gə kudu-dəwje ləi lai seḭ mbo̰je dɔ na̰ ḭje ne gə Njesigənea̰ gə mbəa! See Aaro̰ to gə́ na̰ ɓəi ɓa seḭ jémje ta ndɔleje ne ɓəi wa.
12Moyis ula kula ɓar Datan, gə Abiram, ŋgalə Eliab. Nɛ deḛ pana: N’a reeje el. 13Tɔɓəi deḛ pana: see kunda gə́ i ar sí j’undaje loo mee ɓee gə́ mbà gə ubu tə̰ji to keneŋ n’teḛje mba kar sí j’wəije dɔdilaloo’g lé asi el ya ɓəi ɓa i aw ra rɔi gə́ mbai dɔ sí ya tɔɓəi wa. 14Ta gə́ raŋg ya ɓəi to nee: Ɓee gə́ i aw sə sí keneŋ lé to ɓee gə́ mbà gə ubu tə̰ji godo keneŋ ləm, i ar sí loo-ndɔje gə ndɔ-nduúje gə́ ka̰ sí el ləm tɔ. See i ə̰ji məəi’g mba tɔs kəm dəwje neelé tɔ wa. Jeḛ j’a reeje el.
15Oŋg lə Moyis al dəa sula ndá yeḛ ula Njesigənea̰ pana: Nékarje lə dee lé maji kari oo gə́ né el. Ma lé m’taa mulayḛ̀je lə dee kára kara el ləm, m’ra majel gə dəw kára kara mbuna dee’g el ləm tɔ.
Bo̰ néra Koré gə njé’g ləa ɔs ta dee’g
16Moyis ula Koré pana: Bèlè, i seḭ gə kudu-dəwje ləi lai, aw aarje no̰ Njesigənea̰’g, i seḭ sə deeje gə Aaro̰ na̰’d. 17Seḭje lai lé odoje əbje lə sí ləm, ɔmje né gə́ ə̰də sululu keneŋ ləm tɔ ndá nana kara a kaw mba kunda əb ləa no̰ Njesigənea̰’g: əbje lai d’a kas tɔl-joo gə dəa rɔ-mi (250), i seḭ gə Aaro̰ kara seḭ a kodoje əbje lə sí lə sí ya tɔ.
18Deḛ kára-kára lai d’odo əbje lə dee lə dee ləm, d’ɔm pər keneŋ ləma, d’ɔm né gə́ ə̰də sululu dɔ’g ləm tɔ ndá d’aar ne gə Moyis’g gə Aaro̰ na̰’d tarəw kəi-kubu-kiŋga-na̰’g. 19Koré ɓar koso-dəwje lai dɔ na̰’d tarəw kəi-kubu-kiŋga-na̰’g mba kar dee d’ḭ gə Moyis gə Aaro̰.
Yen ŋga rɔnduba lə Njesigənea̰ teḛ kəm koso-dəwje’g lai təsərə. 20Njesigənea̰ ula Moyis gə Aaro̰ pana: 21Saaje rɔ sí mbuna dəwje’g neelé ndá m’a gə tuji dee gə́ léegəneeya.
22Moyis gə Aaro̰ d’oso naŋg bəbərə-bəbərə dəb kəm dee naŋg, deḛ pana: Ǝi Ala! i gə́ ar dəwje lai d’isi kəmba lé! Dəw kára ba ɓa ra kaiya ndá ŋga, see oŋg ləi a kḭ səi pu dɔ koso-dəwje’g ləi lai to gə́ ban wa.
23Njesigənea̰ ula Moyis pana: 24Ula koso-dəwje lé pana: Ḭje mbɔr loo-si’g lə Koré gə Datan gə Abiram gə́ gogo ndá saaje rɔ sí awje əw.
25Moyis ḭ aw rɔ Datan gə Abiram’g ndá ŋgatɔgje lə Israɛl ndɔm na̰ gée’g. 26Yeḛ ula koso-dəwje pana: M’ra ndòo rɔ sí’g mba kar sí ḭje ta kəi-kubuje’g lə dəwje gə́ njémeeyèrje neelé awje əw ləm, gə mba kar sí ɔrɔje rɔ né lə dee kára kara el ləm tɔ nà seḭ a tujije sə dee na̰’d loo gə́ bo̰ kaiya ra deeje a gə kɔs ta dee’g bɔsɔrɔ lé.
27Togə́bè deḛ d’ḭ mbɔr loo-si Koré gə Datan gə Abiram’g ndá deḛ sa rɔ dee d’aw əw tɔ.
Datan gə Abiram d’unda loo teḛ raga ndá d’aar tarəw kəi-kubuje’g lə dee na̰’d gə denéje lə dee ləm, gə ŋgan deeje gə́ diŋgam ləma, gə ŋgaka deeje ləm tɔ. 28Moyis pana: Né neelé ɓa, seḭ a gərje ne to gə́ Njesigənea̰ nja ulam mba kam m’ra néje neelé lai ɓó to ma ɓa m’ra gə dɔrɔm el. 29Ɓó lé dəwje neelé d’wəi to gə́ dəwje lai d’wəi ləm, lé né gə́ teḛ dɔ dee’g to né gə́ teḛ dɔ dəwje’g lai ləm tɔ ndá to Njesigənea̰ ɓa ulam el. 30Ɓó lé Njesigənea̰ ra né gə́ sigi gə́ dəw oo kédé el ləm, lé dɔ naŋg teḛ təa mba turu dee gə néje lə deḛ lai mba kar dee d’aw kəmba mee bwa-yoo’g ləm tɔ ndá seḭ a gərje gao to gə́ dəwje neelé d’ə̰ji Njesigənea̰ bəḭ-bəḭ ya.
31Loo gə́ yeḛ pata neelé ila naŋg ɗəgərə ndá léegəneeya dɔ naŋg ta̰ gel dee’g ɓəgəgə. 32Dɔ naŋg teḛ təa ndá turu dee, deḛ gə njémeekəije lə dee na̰’d gə dəwje lə Koré lai ləm, gə némajije lə deḛ lai ləm tɔ. 33Deḛ d’aw kəmba ɓee lə njé gə́ d’wəi’g, deḛ ləm, gə néje lə deḛ lai ləm tɔ ndá dɔ naŋg o̰ bia̰ dɔ dee’g ménénḛ́ ar dee d’igi yɔm mbuna koso-dəwje’g. 34Israɛlje lai gə́ d’aar gugu dɔ dee sub lé d’aḭ, loo gə́ d’oo ndu no̰ gə kii lə dee, mbata deḛ pana: Ar sí j’aḭje nà banelə dɔ naŋg a turu síjeḛ bèe to! 35Pər ḭ rɔ Njesigənea̰’g roo dəwje tɔl-joo gə dɔ dee rɔ-mi (250), to deḛ gə́ tuu né gə́ ə̰də sululu lé ya.
Currently Selected:
:
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Ngambai Bible © Alliance Biblique du Tchad 1989, 2015.