Mateo 25
25
Sɨkɨ̱ uxí ña'an jáá
1Yúan‑na te ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un uxi̱ ña'an jáá, ja̱ ní ka̱ki'in‑ña linterna káindá'á‑ña. Te ni̱ kenda koyo‑ña kuáta'a̱n‑ña ɨ́ɨn yii víko tánda'a. 2Te u'u̱n‑ña ká'i̱o ndito xini̱‑ñá, te u'u̱n‑ña káñáá xini̱‑ñá. 3Te ña'an káñáá xini̱‑ún, kándá'á‑ña linterna‑ña. Ko tú káindá'á‑ña petróleo ku'un ini̱. 4Ko ña'an ndíto xini̱‑ún, káindá'á‑ña botella ñú'un petróleo ɨɨn ká'nu‑ni jíín táká linterna‑ña. 5Te nini ni̱ kukuéé yii‑ún ja̱ cháa̱‑de, te ni̱ kakixi̱‑ni‑ña. 6Te nuu̱ ní kuu sava ñúú, te ni̱ ka̱jini so̱'o‑ña ɨ́ɨn tu̱'un kána jaa: Yá'a nde̱'é‑ró, a va̱i yii. Kenda koyo kita'a̱n‑ro̱‑dé, áchí. 7Yúan‑na te ta̱ká ña'an jáá‑ún, ni̱ ka̱nduko̱o‑ña. Te ni̱ ka̱sátu̱'a‑ña linterna‑ña. 8Te ña'an káñáá xini̱‑ún, ni̱ kaka'a̱n‑ña jíín ñá'an ká'i̱o ndito xini̱‑ún: Kua̱'a ɨɨn tá'ú petróleo nuu̱‑rí, chi kua̱nda'va̱ linterna‑ri̱, áchí‑ña. 9Ko ña'an ká'i̱o ndito xini̱‑ún, ni̱ kaka'a̱n‑ña: Ma̱ kúu, chi̱ sanaa te ma̱ kánda ja̱ kúu‑ri̱ jíín já kúu‑ró. Va'a̱‑ga̱ ki'i̱n‑ro̱ núu̱ cháa xíkó te kuaan‑ró já kúu máá‑ró. Achí‑ña. 10Te nini kája'a̱n‑ña kájakua̱an‑ña, te ni̱ chaa̱‑ni yii‑ún. Te ña'an ká'i̱o tu̱'a‑ún, ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑ña jíín‑de ini̱ ve̱'e viko tánda'a. Te ni̱ nakasu̱‑de yuxé'é. 11Yúan‑na te ni̱ kunúu. Te ni̱ cha̱koyo tuku sava‑ga̱ ña'an jáá‑ún. Te ni̱ kaka'a̱n‑ña: Táta̱, Táta̱, kuña‑ní ve'e, ná kɨ́vɨ koyo‑ná, áchí‑ña. 12Ko máá‑de ni̱ ka'a̱n‑de: Ja̱ndáa̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, tú jiní‑ri̱ róó, áchí‑de. 13Kundito núsáá, chi̱ tú kájini̱‑ro̱ na̱ kɨvɨ̱, ni na̱ hora nchaa̱ máá Sé'e cha̱a.
Cha̱a ni̱ teta'a̱n ndatíñu
14Chi̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn cha̱a ja̱ kénda jíká‑de ɨnga̱ ñuu̱ ki'i̱n‑de. Te ni̱ kana‑de xini̱ mozo‑de. Te ni̱ teta'a̱n‑de ndatíñu‑de nuu̱ mozo‑de‑ún jíná'an. 15Te nuu̱ ɨ́ɨn‑i, ni̱ ja̱'a‑de u'u̱n mil peso. Te nuu̱ ɨngá‑i, uu̱ mil peso. Te nuu̱ ɨngá‑i, ɨɨn‑ni mil peso. Súan ni̱ teta'a̱n‑de nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn mozo‑de ndasa xini̱ máá‑i jíná'an‑i. Te ni̱ kee‑ni‑de kua'a̱n jíká‑de. 16Te mozo ni̱ ki'in u'u̱n mil peso‑ún, ni̱ kee‑i kua'a̱n‑i jíín. Te ni̱ sátiñu‑i jíín. Te ni̱ ni'i̱n‑í u'u̱n‑ga̱ mil peso sɨkɨ̱. 17Suni súan ni̱ sá'a mozo ja̱ ní ki'in uu̱ mil peso‑ún. Te ni̱ ni'i̱n túku‑i uu̱‑ga̱ mil peso sɨkɨ̱. 18Ko mozo ja̱ ní ki'in ɨɨn mil peso, ni̱ kee‑i kua'a̱n‑i. Te ni̱ jacha‑i chi̱i ñu'un. Te ni̱ chisa̱'í‑i xu̱'ún jíto'o̱‑i. 19Te ni̱ kuu kua'a̱ kɨvɨ́. Te ni̱ nchaa̱ jito'o̱ mozo‑ún. Te ni̱ nasándaa̱‑de cuenta jíín‑i. 20Te ni̱ jaa̱ mozo ja̱ ní ki'in u'u̱n mil peso‑ún, ni̱ ja̱stá'a̱n‑i u'u̱n‑ga̱ mil peso. Te ni̱ ka'a̱n‑i: Táta̱, ni̱ ja̱'a‑ní u'u̱n mil peso nuu̱‑ná. Te yá'a nde̱'é‑ní, u'u̱n‑ga̱ mil peso ni̱ ni'i̱n‑ná sɨkɨ̱. Achí‑i. 21Te jito'o̱‑i, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Ió va̱'a. Mozo skíkuu va̱'a kúu‑ró. Ni̱ skíkuu va̱'a‑ró jíín yakú‑ni ndatíñu. Ná cháa‑ri̱ kua'a̱ tíñu sɨkɨ̱‑ro̱. Ná júngo̱o‑yó, chi̱ kúsɨɨ̱ iní jito'o̱‑ro̱ jíín‑ró. Achí‑de. 22Te ni̱ jaa̱ tuku mozo ja̱ ni̱ ki'in uu̱ mil peso‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑i: Táta̱, ni̱ ja̱'a‑ní uu̱ mil peso nuu̱‑ná. Te yá'a nde̱'é‑ní, uu̱‑ga̱ mil peso ni̱ ni'i̱n‑ná sɨkɨ̱. Achí‑i. 23Te jito'o̱‑i, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Ió va̱'a. Mozo skíkuu va̱'a kúu‑ró. Ni̱ skíkuu va̱'a‑ró jíín yakú‑ni ndatíñu. Ná cháa‑ri̱ kua'a̱ tíñu sɨkɨ̱‑ro̱. Ná júngo̱o‑yó, chi̱ kúsɨɨ̱ iní jito'o̱‑ro̱ jíín‑ró. Achí‑de. 24Yúan‑na te ni̱ jaa̱ mozo ja̱ ní ki'in ɨɨn mil peso‑ún, te ni̱ ka'a̱n‑i: Táta̱, a jiní‑ná níí ja̱ cháa xaa̱n iní kúu‑ní. Te já'nu̱‑ní nuu̱ tú jachá‑ní, te nástútú‑ní nuu̱ tú sáka‑ní. 25Te ni̱ yu̱'ú‑ná. Te ni̱ ja'a̱n‑ná. Ni̱ chisa̱'í‑ná xu̱'ún‑ní chi̱i ñu'un. Te vina ná nákua̱'a‑ná xu̱'ún‑ní nuu̱‑ní. Achí‑i. 26Te jito'o̱‑i, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Mozo ñáá, mozo kúxí kúu‑ró. Ni̱ jini̱‑ro̱ já já'nu̱‑ri̱ nuu̱ tú jachá‑ri̱, te nástútú‑rí nuu̱ tú sáka‑rí. 27Ní já'a‑ró xú'ún‑rí nuu̱ banco núú. Te nuu̱ ncháa̱‑ri̱, te naki'in‑ri̱ xu̱'ún‑rí onde̱ jíín sé'e xu̱'ún núú. Achí‑de jíín‑i. 28Yúan‑na te ni̱ kachi̱‑de jíín ɨngá mozo‑de: Núsáá te kuanchaa̱‑ro̱ mil peso jia̱n núu̱‑í. Te kua̱'a‑ró núu̱ mozo ja̱ ñáva̱'a uxi̱ mil peso‑ún. 29Chi ña̱yɨvɨ já á ñáva̱'a, te kii‑ga̱ nuu̱‑í, te ví'í‑gá kuñava̱'a‑i. Ko ña̱yɨvɨ já ná tú ñáva̱'a, va̱sa ja̱ á ñáva̱'a‑i‑ún, te kuxio ki'i̱n. 30Te mozo ja̱ tú játíñu va̱'a‑ún, kiñi'in‑i ná kúndee‑i ñu̱ñáa yatá vé'e. Te yúan nde'e̱‑i, te nakaji‑í ñii yú'u‑í. Achí‑de.
Sɨkɨ̱ já kóo juicio ta̱ká nación
31Te kɨvɨ̱ kíi máá Sé'e cha̱a ja̱ ndúñá'nu‑ya̱, te kikoyo ndɨ'ɨ ndajá'a̱ ndóo‑ya̱ jíín‑yá. Yúan‑na te jungo̱o‑ya̱ ɨ́ɨn nuu̱ silla tá'ú tíñu, chi̱ ñá'nu kuu‑ya̱ kúnchaa̱‑ya̱. 32Te ndutútú táká ña̱yɨvɨ núu̱‑yá. Te sásɨ́ɨn‑ya̱‑í ná ɨɨn ná ɨɨn‑i jíná'an‑i, nátu̱'un ndusɨ́ɨn rɨɨ̱ jíín ndíxí'ú sá'a cha̱a ndíto‑tɨ̱. 33Te kani‑ya̱ rɨ́ɨ̱‑ún ichi ndává'a‑ya̱, te ndixí'ú‑ún ichi ndávésé‑yá. 34Yúan‑na te máá Rey, kachi̱‑ya̱ kúni ña̱yɨvɨ ká'i̱in ichi ndává'a‑ya̱: Ichi yá'a kikoyo‑ró, chi̱ kúsɨɨ̱ iní Táa̱‑ri̱ jíín‑ró. Kɨ̱vɨ koyo‑ró ñúu̱ nuu̱ tá'ú‑ró tíñu, chi̱ a ni̱ sátu̱'a‑ya̱ ondé kɨvɨ̱ ní jungo̱o ñu̱yɨ́vɨ. 35Chi ni̱ ji'i̱‑ri̱ so̱ko, te ni̱ kaja̱'a‑ró já ní yee‑rí. Ni̱ jichi̱‑ri̱ nducha, te ni̱ kaja̱'a‑ró já ní ji'i‑ri̱. Ni̱ jika tatú‑ri̱, te ni̱ kaja̱'a‑ró vé'e‑ró ní kanchaa̱ núu‑ri̱. 36Víchí lɨ́ɨ‑rí, te ni̱ ka̱nachisúkun‑ro rúu̱. Ni̱ ku'u̱‑ri̱, te ni̱ kaja̱nde̱'é‑ró rúu̱. Ni̱ kandee‑ri̱ veka̱a, te ni̱ ja̱koyo‑ró núu̱‑rí. Achi̱‑ya̱. 37Yúan‑na te ka'a̱n ña̱yɨvɨ vá'a‑ún jíín‑yá: Táta̱, ndé kɨvɨ̱ ní kajini̱‑ná níí ja̱ ní ji'i̱‑ní so̱ko, te ni̱ kaja̱'a‑ná ja̱ ní yee‑ní, xí já ní jichi̱‑ní, te ni̱ kaja̱'a‑ná ja̱ ní ji'i‑ní vii. 38Te ndé kɨvɨ̱ ní kajini̱‑ná níí ja̱ ní jika tatú‑ní, te ni̱ kaja̱'a núu‑ná ve'e‑ná nuu̱‑ní, xí já víchí lɨ́ɨ‑ní, te ni̱ ka̱nachisúkun‑ná níí. 39Te ndé kɨvɨ̱ ní kajini̱‑ná níí ja̱ ní ku'u̱‑ní, xí já ní ka̱ndee‑ní veka̱a, te ni̱ kaja̱nde̱'é‑ná níí, achi̱‑i. 40Yúan‑na te kachi̱ máá Rey‑ún kuni‑i: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ ná ni̱ ka̱sá'a‑ró súan jíín ɨ́ɨn ñani̱ lúlí‑rí yá'a, te nuu̱ rúu̱ ni̱ ka̱sá'a‑ró. 41Yúan‑na te suni kachi̱‑ya̱ kúni ña̱yɨvɨ ká'i̱in ichi ndávésé‑yá‑ún: Ña̱yɨvɨ tá'nu̱ ndatu̱ kákuu‑ró. Kuxio ki̱ngoyo‑ró núu̱ kayú‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni, nuu̱ íó tu̱'a ja̱ kúndee kui'na̱ jíín táká ndajá'a̱ máá. 42Chi ni̱ ji'i̱‑ri̱ so̱ko te tú ní kája̱'a‑ró já kée‑rí. Ni̱ jichi̱‑ri̱ nducha te tú ní kája̱'a‑ró já kó'o‑ri̱. 43Ni̱ jika tatú‑ri̱ te tú ní kája̱'a‑ró vé'e‑ró kúnchaa̱ núu‑ri̱. Víchí lɨ́ɨ‑rí, te tú ní kánachisúkun‑ro rúu̱. Ni̱ ku'u̱‑ri̱, ni̱ ka̱ndee‑ri̱ veka̱a, te tú ní kája̱nde̱'é‑ró rúu̱. Achi̱‑ya̱. 44Yúan‑na te máá ñáyɨvɨ‑ún, suni ka'a̱n‑i jíín‑yá: Táta̱, ndé kɨvɨ̱ ní kajini̱‑ná níí ja̱ ní ji'i̱‑ní so̱ko, xí já ní jichi̱‑ní nducha, xí já ní jika tatú‑ní, xí já víchí lɨ́ɨ‑ní, xí já ní ku'u̱‑ní, xí já ní ka̱ndee‑ní veka̱a, te tú ní kájatíñu‑ná nuu̱‑ní vii. Achi̱‑i. 45Yúan‑na te kachi̱ máá Rey jíín‑i: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ tú ní kásá'a‑ró súan jíín ɨ́ɨn ñani̱ lúlí‑rí yá'a, te ni nuu̱ rúu̱ tú ní kásá'a‑ró, achi̱‑ya̱. 46Te ki̱ngoyo ña̱yɨvɨ yá'a nuu̱ ndó'o‑i nɨ́ɨ́ káni. Ko ña̱yɨvɨ ndáa̱‑ún, kɨ̱vɨ koyo‑i nuu̱ kúchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni, achi̱‑de. Achí Jesús.
Currently Selected:
Mateo 25: mig
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 1951, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.