Oblíbené biblické verše z Lukáš 17

Sdílet

A řekl mu: “Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.”

A zhřešíli proti tobě sedmkrát za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: "Uznávám svou vinu, odpusť mi", odpustíš mu.”

Jeden z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval Boha; padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samařan.

Mějte se na pozoru. Zhřešíli tvůj bratr, pokárej ho, a uználi svou vinu, odpusť mu.

Ježíš na to řekl: “Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?

Pán řekl: “Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: "Vykořeň se a přesaď se do moře", a poslechla by vás.”

Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu.

Ježíš řekl svým učedníkům: “Není možné, aby nepřišla pohoršení, běda však tomu, skrze koho přicházejí. Pro toho by bylo lépe, kdyby mu přivázali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby pohoršil jednoho z těchto maličkých.

A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.