1 Samuel 13:1-10

Saul se stal králem ve třiceti letech. Když kraloval nad Izraelem druhým rokem, vybral si z Izraele tři tisíce mužů. Dva tisíce jich bylo se Saulem v Michmasu a v betelských horách a tisíc s Jonatanem v benjamínské Gibeji. Zbytek lidu poslal zpátky domů. Jonatan pobil filištínskou posádku v Gebě. Filištíni se to dozvěděli, a tak Saul nechal po celé zemi zatroubit na beraní roh se slovy: „Ať to Hebrejové slyší!“ Když se celý Izrael doslechl, že Saul pobil filištínskou posádku, a poštval tak Filištíny na Izrael, lid se shromáždil k Saulovi do Gilgalu. Také Filištíni se shromáždili, aby bojovali s Izraelem – 3 000 vozů, 6 000 jezdců a lidu jako písku na mořském břehu. Vytáhli a utábořili se v Michmasu na východ od Bet-avenu. Když Izraelci viděli, že jsou v úzkých a že vojsko je v tísni, poschovávali se v jeskyních, v houštinách, v rozsedlinách, vyhloubeninách a jamách. Někteří Hebrejové se brodili i přes Jordán do kraje Gád a Gileád. Saul se stále držel v Gilgalu a všichni jeho muži se třásli strachy. Čekal sedm dní, než se dostaví Samuel, jenže ten do Gilgalu stále nepřicházel a Saulovo vojsko se začínalo rozprchávat. Proto řekl: „Přineste ke mně oběť zápalnou i pokojnou.“ A obětoval zápalnou oběť. Jakmile byl s obětí hotov, hle – přichází Samuel! Saul mu vykročil naproti, aby ho přivítal.