Job 13:17-28

Dobře poslouchejte, co tu vypovím, můj výklad ať vám v uších zní. Teď jsem připraven vést svou při vědom si toho, že jsem nevinný. Kdo se to bude se mnou přít? Chci zemřít, když mě umlčí! Žádám tě, Bože, jenom o dvojí, ať se před tebou skrývat nemusím: Svou ruku ode mě odtáhni, ať nejsem zastrašen tvými hrůzami. Potom mě vyzvi, ať se obhájím, anebo začnu mluvit a ty mi odpovíš. Kolik mám hříchů, kolik vin? Ukaž mi můj zločin a můj hřích! Proč skrýváš svoji tvář? Proč mě za protivníka pokládáš? List větrem zmítaný chceš vyděsit, za suchou plevou chceš se hnát, že na mě sepisuješ hořké žaloby a hříchy mládí že mi přičítáš? Nohy mi svíráš do klády, na každém kroku na mě dohlížíš, značíš si moje šlápoty! Člověk se rozpadá jak něco shnilého, jako když roucho žere mol.