Job 17
17
1Dech mě opouští,
mé dny skončily,
jen hřbitov zbývá mi.
2Jsou se mnou ale ještě ti posměvači –
kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči!
3Slož za mne záruku, kterou určil jsi –
kdo jiný by se za mě zaručil?
4Jejich srdce jsi zbavil soudnosti,
takovým přece nedáš zvítězit!
5Říká se: ‚Kdo zištně zrazuje přátele,
zbavuje vlastní děti vyhlídek.‘
6Bůh ze mě pro všechny udělal přísloví,
kdekdo mi plivne do očí.
7Oči se mi kalí hořkostí,
z mých údů zbývá pouhý stín.
8Při pohledu na mě se děsí poctiví,
nevinní jsou pobouřeni: ‚Vida, bezbožník!‘
9Spravedlivý ale jde svou cestou dál,
kdo má čisté ruce, se zviklat nenechá.
10Nuže, vy všichni, zkuste to znovu –
moudrého mezi vámi ale nenajdu!
11Mé dny uplynuly i s mými úmysly,
touhy mého srdce se zhatily.
12Obrátit usilují noc na den,
v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘
13Je-li mou nadějí domov ve hrobě,
mám-li si ustlat lože v temnotě,
14mám-li nazývat jámu otcem svým
a červy svou matkou a sestrami –
15kde potom bude ta má naděje?
Ta má naděje – kdo ji zahlédne?
16Sestoupí se mnou do hrobu?
Lehneme si spolu do prachu?“
Právě zvoleno:
Job 17: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna
Job 17
17
1Dech mě opouští,
mé dny skončily,
jen hřbitov zbývá mi.
2Jsou se mnou ale ještě ti posměvači –
kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči!
3Slož za mne záruku, kterou určil jsi –
kdo jiný by se za mě zaručil?
4Jejich srdce jsi zbavil soudnosti,
takovým přece nedáš zvítězit!
5Říká se: ‚Kdo zištně zrazuje přátele,
zbavuje vlastní děti vyhlídek.‘
6Bůh ze mě pro všechny udělal přísloví,
kdekdo mi plivne do očí.
7Oči se mi kalí hořkostí,
z mých údů zbývá pouhý stín.
8Při pohledu na mě se děsí poctiví,
nevinní jsou pobouřeni: ‚Vida, bezbožník!‘
9Spravedlivý ale jde svou cestou dál,
kdo má čisté ruce, se zviklat nenechá.
10Nuže, vy všichni, zkuste to znovu –
moudrého mezi vámi ale nenajdu!
11Mé dny uplynuly i s mými úmysly,
touhy mého srdce se zhatily.
12Obrátit usilují noc na den,
v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘
13Je-li mou nadějí domov ve hrobě,
mám-li si ustlat lože v temnotě,
14mám-li nazývat jámu otcem svým
a červy svou matkou a sestrami –
15kde potom bude ta má naděje?
Ta má naděje – kdo ji zahlédne?
16Sestoupí se mnou do hrobu?
Lehneme si spolu do prachu?“
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna