Job 6
6
Kéž by mě Bůh zahubil
1Job na to řekl:
2„Kéž by se má muka dala zvážit,
na váhy kéž by se vešla bída má!
3Byla by těžší, než je písek v moři –
to proto slovy se téměř zalykám.
4Šípy Všemohoucího se do mě zabodly,
jejich jed se mi vpíjí do ducha,
Boží hrůzy mě obkličují ze všech stran.
5Hýká snad osel, když má dost trávy?
Bučí snad vůl, když má krmení?
6Copak se jí mdlé jídlo bez soli?
Copak má nějakou chuť sliz?
7Tyto věci se mi z duše protiví,
z takového jídla je mi k zvracení!
8Kéž by se mé přání konečně splnilo,
kéž by Bůh naplnil mou naději –
9že by mě Bůh ráčil rozmáčknout,
mávnutím ruky mě zahubit.
10Pak by mi mohlo sloužit k útěše,
i když se svíjím v krutých bolestech,
že slovům Svatého jsem se nevzepřel.
11Copak mám sílu, abych to vydržel?
Copak mě ještě něco čeká v životě?
12Copak je má síla z kamene?
Copak je mé tělo bronzové?
13Copak si mohu nějak pomoci?
Teď, když mě úspěch opustil?
14Kdo není oddaný svému příteli,
úctu k Všemohoucímu opouští.
15Mí bratři jsou však zrádní jako bystřiny,
jak řečiště, jež brzy vymizí.
16Když taje led a sníh,
kalným proudem se rozvodní,
17v době sucha se však vytratí,
v horku se vypaří a jsou pryč.
18Jejich cesty se klikatí,
míří do pustin, kde zmírají.
19Karavany z Temy je hledají,
výpravy ze Sáby v ně doufají,
20jejich důvěra je ale zamrzí –
když k nim dorazí, čeká je zklamání.
21Právě tak k ničemu jste teď vy:
Vidíte hrůzu a jste zděšeni.
22Řekl jsem snad: ‚Dejte mi něco,‘
nebo: ‚Vyplaťte mě ze svého‘?
23‚Vysvoboďte mě od nepřítele,‘
nebo: ‚Od tyranů mě zachraňte‘?
24Poučte mě, a zmlknu hned,
v čem jsem pochybil, mi ukažte.
25Jak mohou zraňovat slova upřímná!
Co vaše důkazy mohou dokázat?
26To, co jsem řekl, mi chcete vytýkat?
Copak jen do větru mluví ubožák?
27Vy byste ale i o sirotka losovali,
vlastního přítele byste prodali!
28Pohleďte na mě, prosím vás –
copak bych vám do očí lhal?
29Přestaňte! Nepáchejte křivdu!
Přestaňte! Jsem přece v právu!
30Copak jsem řekl něco špatného?
Copak nepoznám, co by mě zničilo?
Právě zvoleno:
Job 6: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna
Job 6
6
Kéž by mě Bůh zahubil
1Job na to řekl:
2„Kéž by se má muka dala zvážit,
na váhy kéž by se vešla bída má!
3Byla by těžší, než je písek v moři –
to proto slovy se téměř zalykám.
4Šípy Všemohoucího se do mě zabodly,
jejich jed se mi vpíjí do ducha,
Boží hrůzy mě obkličují ze všech stran.
5Hýká snad osel, když má dost trávy?
Bučí snad vůl, když má krmení?
6Copak se jí mdlé jídlo bez soli?
Copak má nějakou chuť sliz?
7Tyto věci se mi z duše protiví,
z takového jídla je mi k zvracení!
8Kéž by se mé přání konečně splnilo,
kéž by Bůh naplnil mou naději –
9že by mě Bůh ráčil rozmáčknout,
mávnutím ruky mě zahubit.
10Pak by mi mohlo sloužit k útěše,
i když se svíjím v krutých bolestech,
že slovům Svatého jsem se nevzepřel.
11Copak mám sílu, abych to vydržel?
Copak mě ještě něco čeká v životě?
12Copak je má síla z kamene?
Copak je mé tělo bronzové?
13Copak si mohu nějak pomoci?
Teď, když mě úspěch opustil?
14Kdo není oddaný svému příteli,
úctu k Všemohoucímu opouští.
15Mí bratři jsou však zrádní jako bystřiny,
jak řečiště, jež brzy vymizí.
16Když taje led a sníh,
kalným proudem se rozvodní,
17v době sucha se však vytratí,
v horku se vypaří a jsou pryč.
18Jejich cesty se klikatí,
míří do pustin, kde zmírají.
19Karavany z Temy je hledají,
výpravy ze Sáby v ně doufají,
20jejich důvěra je ale zamrzí –
když k nim dorazí, čeká je zklamání.
21Právě tak k ničemu jste teď vy:
Vidíte hrůzu a jste zděšeni.
22Řekl jsem snad: ‚Dejte mi něco,‘
nebo: ‚Vyplaťte mě ze svého‘?
23‚Vysvoboďte mě od nepřítele,‘
nebo: ‚Od tyranů mě zachraňte‘?
24Poučte mě, a zmlknu hned,
v čem jsem pochybil, mi ukažte.
25Jak mohou zraňovat slova upřímná!
Co vaše důkazy mohou dokázat?
26To, co jsem řekl, mi chcete vytýkat?
Copak jen do větru mluví ubožák?
27Vy byste ale i o sirotka losovali,
vlastního přítele byste prodali!
28Pohleďte na mě, prosím vás –
copak bych vám do očí lhal?
29Přestaňte! Nepáchejte křivdu!
Přestaňte! Jsem přece v právu!
30Copak jsem řekl něco špatného?
Copak nepoznám, co by mě zničilo?
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna