Jonáš 2:2-10

V břiše té ryby se Jonáš modlil k Hospodinu, svému Bohu, a řekl toto: „Volal jsem ve své úzkosti k Hospodinu, ať mi odpoví. Křičel jsem z útrob záhrobí, abys vyslyšel mé volání. Uvrhl jsi mě do hlubin, doprostřed moře mě strhl vír. Pohřben jsem tvými příboji, zavalen tvými vlnami. Myslel jsem, že jsem odehnán, že na mě nespočineš očima. Jak bych se ještě mohl podívat na tvůj svatý chrám? Voda mě obklopila ze všech stran, kolem dokola je hlubina, má hlava tone v chaluhách. Ke kořenům hor se propadám, závora země za mnou navždy zapadla. Tys mě však z propasti vyzvedl, Hospodine, Bože můj! Když už mě život opouštěl, na Hospodina jsem se rozpomněl. Má modlitba k tobě dolehla, našla tvůj svatý chrám. Ti, kdo marné nicotnosti ctí, sami se zbavují věrnosti. Já ti však s vděčným voláním přinášet budu oběti. Co slíbil jsem, to vyplním. U Hospodina je spasení!“

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Jonáš 2:2-10