Lukáš 14
14
Kdo se ponižuje, bude povýšen
1Jednou, když v sobotu přišel jíst do domu jednoho z předních farizeů, pečlivě ho sledovali. 2A hle, přímo před ním seděl člověk postižený vodnatelností. 3Ježíš se přítomných znalců Zákona a farizeů zeptal: „Smí se v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ 4Mlčeli, a tak ho vzal, uzdravil a propustil.
5Potom se jich zeptal: „Kdyby někomu z vás v sobotní den spadl syn#někt. rukopisy osel anebo vůl do studny, copak byste ho hned nevytáhli?“ 6Nezmohli se na žádnou odpověď.
7Když si všiml, jak si hosté vybírají přední místa, vyprávěl jim toto podobenství: 8„Když jsi pozván na svatbu, nesedej si na přední místo, neboť mohl být pozván někdo váženější než ty. 9Tehdy by přišel váš hostitel a řekl ti: ‚Uvolni mu místo.‘ S ostudou by sis pak sedl úplně vzadu. 10Když jsi pozván, raději si jdi sednout někam dozadu. Tvůj hostitel pak může přijít a říci ti: ‚Pojď dopředu, příteli.‘ Tak budeš poctěn před očima všech hostů. 11Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
12Potom se obrátil ke svému hostiteli: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, bratry, příbuzné ani bohaté sousedy. Mohli by totiž na oplátku zase pozvat tebe. 13Když pořádáš hostinu, raději pozvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé. 14Blaze tobě, neboť ti nemají čím odplatit, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“
Kdo bude hodovat v Království
15Když to uslyšel jeden z hostů, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude hodovat v Božím království.“
16Ježíš odpověděl: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho hostů. 17V čas večeře pak poslal svého sluhu, aby pozvaným řekl: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘ 18Všichni se ale jeden jako druhý začali vymlouvat. První řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mě.‘ 19Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘ 20Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘
21Sluha se tedy vrátil a vyřídil to svému pánovi. Hospodář se rozhněval. ‚Vyjdi rychle do ulic a uliček,‘ řekl sluhovi. ‚Přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.‘ 22Sluha se vrátil se slovy: ‚Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.‘ 23Pán tehdy sluhovi poručil: ‚Vyjdi na cesty a mezi ploty a přinuť lidi přijít, ať je můj dům plný. 24Říkám vám, že nikdo z původně pozvaných neokusí mou večeři!‘“
Spočítej náklad
25Šly s ním veliké zástupy lidí. Ježíš se obrátil a řekl jim: 26„Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem. 27Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.
28Když někdo z vás bude chtít postavit věž, nesedne si nejdříve, aby spočítal náklad, zda má na její dokončení? 29Jinak, kdyby položil základy, ale nemohl stavbu dokončit, všichni okolo by se mu posmívali: 30‚Tenhle člověk začal stavět a nemohl to dokončit!‘
31Anebo když nějaký král potáhne do boje proti jinému, nesedne si nejdříve, aby se poradil, zda může s deseti tisíci čelit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? 32Jinak totiž k němu pošle poselstvo, dokud bude ještě daleko, a bude vyjednávat o míru. 33Tak tedy žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.
34Sůl je dobrá. Kdyby však i sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? 35Nehodí se do země ani do hnoje; musí se vyhodit. Kdo má uši k slyšení, slyš.“
Právě zvoleno:
Lukáš 14: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna
Lukáš 14
14
Kdo se ponižuje, bude povýšen
1Jednou, když v sobotu přišel jíst do domu jednoho z předních farizeů, pečlivě ho sledovali. 2A hle, přímo před ním seděl člověk postižený vodnatelností. 3Ježíš se přítomných znalců Zákona a farizeů zeptal: „Smí se v sobotu uzdravovat, nebo ne?“ 4Mlčeli, a tak ho vzal, uzdravil a propustil.
5Potom se jich zeptal: „Kdyby někomu z vás v sobotní den spadl syn#někt. rukopisy osel anebo vůl do studny, copak byste ho hned nevytáhli?“ 6Nezmohli se na žádnou odpověď.
7Když si všiml, jak si hosté vybírají přední místa, vyprávěl jim toto podobenství: 8„Když jsi pozván na svatbu, nesedej si na přední místo, neboť mohl být pozván někdo váženější než ty. 9Tehdy by přišel váš hostitel a řekl ti: ‚Uvolni mu místo.‘ S ostudou by sis pak sedl úplně vzadu. 10Když jsi pozván, raději si jdi sednout někam dozadu. Tvůj hostitel pak může přijít a říci ti: ‚Pojď dopředu, příteli.‘ Tak budeš poctěn před očima všech hostů. 11Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
12Potom se obrátil ke svému hostiteli: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, bratry, příbuzné ani bohaté sousedy. Mohli by totiž na oplátku zase pozvat tebe. 13Když pořádáš hostinu, raději pozvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé. 14Blaze tobě, neboť ti nemají čím odplatit, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“
Kdo bude hodovat v Království
15Když to uslyšel jeden z hostů, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude hodovat v Božím království.“
16Ježíš odpověděl: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho hostů. 17V čas večeře pak poslal svého sluhu, aby pozvaným řekl: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘ 18Všichni se ale jeden jako druhý začali vymlouvat. První řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mě.‘ 19Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘ 20Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘
21Sluha se tedy vrátil a vyřídil to svému pánovi. Hospodář se rozhněval. ‚Vyjdi rychle do ulic a uliček,‘ řekl sluhovi. ‚Přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.‘ 22Sluha se vrátil se slovy: ‚Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.‘ 23Pán tehdy sluhovi poručil: ‚Vyjdi na cesty a mezi ploty a přinuť lidi přijít, ať je můj dům plný. 24Říkám vám, že nikdo z původně pozvaných neokusí mou večeři!‘“
Spočítej náklad
25Šly s ním veliké zástupy lidí. Ježíš se obrátil a řekl jim: 26„Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem. 27Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.
28Když někdo z vás bude chtít postavit věž, nesedne si nejdříve, aby spočítal náklad, zda má na její dokončení? 29Jinak, kdyby položil základy, ale nemohl stavbu dokončit, všichni okolo by se mu posmívali: 30‚Tenhle člověk začal stavět a nemohl to dokončit!‘
31Anebo když nějaký král potáhne do boje proti jinému, nesedne si nejdříve, aby se poradil, zda může s deseti tisíci čelit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? 32Jinak totiž k němu pošle poselstvo, dokud bude ještě daleko, a bude vyjednávat o míru. 33Tak tedy žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.
34Sůl je dobrá. Kdyby však i sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? 35Nehodí se do země ani do hnoje; musí se vyhodit. Kdo má uši k slyšení, slyš.“
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna