Píseň 7
7
1Dokola, dokola, Šulamitko!
Dokola, dokola, ať si tě prohlédnem!
Copak vidíte na Šulamitce,
když mezi námi tancuje?
2Jak krásné jsou v sandálech krůčky tvé,
dcero knížecí!
Křivky tvých boků jako šperky
mistrnou rukou tepané.
3Pupek tvůj – číše okrouhlá,
kořeněné víno v ní nikdy nechybí!
Podbřišek tvůj – kupka pšenice
ztrácející se v liliích.
4Dvojice prsů tvých dvojice kolouchů je,
srnčí dvojčátka.
5Tvá šíje, věž z kosti slonové.
Tvé oči – rybníky chešbonské
při bráně Bat-rabim.
Tvůj nos jak libanonská věž
k Damašku hledící.
6Tvá hlava vysoko jak Karmel tyčí se,
kadeře ti z hlavy jak roucho splývají –
král je polapen v těch pramíncích!
7Jak krásná jsi, jak půvabná,
lásko, ve svých rozkoších!
8Tvá postava se palmě podobá,
tvé prsy hroznům datlovým.
9Dovol mi prosím na palmu šplhat,
její ovoce vzít do dlaní.
Tvé prsy kéž jsou mi hrozny vína,
tvůj dech ať voní jabloní,
10tvé polibky ať jsou mi vínem lahodným!
K mému milému už to víno proudí,
plyne mi po rtech, po zubech.#podle LXX, Syr, Vul (MT: plyne po rtech spících)
11Já patřím svému milému
a jeho touha patří mně!
12Pojď, milý můj, do polí pojďme,
mezi trsy heny budem nocovat!
13Ráno si přivstaneme, k vinicím zamíříme,
zda pučí réva, se půjdem podívat,
révové květy zda se již otvírají,
zda kvete granátový sad –
tam ti své milování dám!
14Milostná jablíčka#mandragora (Gen 30:14–16) svou vůni vydávají,
na našem prahu všechny rozkoše,
nové i staré, čekají –
pro tebe, milý můj, jsem je šetřila!
Právě zvoleno:
Píseň 7: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna
Píseň 7
7
1Dokola, dokola, Šulamitko!
Dokola, dokola, ať si tě prohlédnem!
Copak vidíte na Šulamitce,
když mezi námi tancuje?
2Jak krásné jsou v sandálech krůčky tvé,
dcero knížecí!
Křivky tvých boků jako šperky
mistrnou rukou tepané.
3Pupek tvůj – číše okrouhlá,
kořeněné víno v ní nikdy nechybí!
Podbřišek tvůj – kupka pšenice
ztrácející se v liliích.
4Dvojice prsů tvých dvojice kolouchů je,
srnčí dvojčátka.
5Tvá šíje, věž z kosti slonové.
Tvé oči – rybníky chešbonské
při bráně Bat-rabim.
Tvůj nos jak libanonská věž
k Damašku hledící.
6Tvá hlava vysoko jak Karmel tyčí se,
kadeře ti z hlavy jak roucho splývají –
král je polapen v těch pramíncích!
7Jak krásná jsi, jak půvabná,
lásko, ve svých rozkoších!
8Tvá postava se palmě podobá,
tvé prsy hroznům datlovým.
9Dovol mi prosím na palmu šplhat,
její ovoce vzít do dlaní.
Tvé prsy kéž jsou mi hrozny vína,
tvůj dech ať voní jabloní,
10tvé polibky ať jsou mi vínem lahodným!
K mému milému už to víno proudí,
plyne mi po rtech, po zubech.#podle LXX, Syr, Vul (MT: plyne po rtech spících)
11Já patřím svému milému
a jeho touha patří mně!
12Pojď, milý můj, do polí pojďme,
mezi trsy heny budem nocovat!
13Ráno si přivstaneme, k vinicím zamíříme,
zda pučí réva, se půjdem podívat,
révové květy zda se již otvírají,
zda kvete granátový sad –
tam ti své milování dám!
14Milostná jablíčka#mandragora (Gen 30:14–16) svou vůni vydávají,
na našem prahu všechny rozkoše,
nové i staré, čekají –
pro tebe, milý můj, jsem je šetřila!
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna