Jan 18
18
Ježíš je zrazen a zajat
1Po této modlitbě odešel Ježíš se svými učedníky do olivového háje za potok Kidrón. 2Zrádce Jidáš toto místo dobře znal, protože tam s Ježíšem a učedníky často chodíval. 3Teď tam vedl chrámovou stráž posílenou vojenskou jednotkou; byli ozbrojení a svítili si na cestu kahany a pochodněmi.
4Ježíš věděl, co ho čeká. Vyšel jim naproti a zeptal se: „Koho hledáte?“
5„Ježíše z Nazaretu,“ odpověděli.
„To jsem já,“ řekl jim.
6Když to uslyšeli, ustoupili zpět a padli na zem.
7„Koho hledáte?“ zeptal se jich Ježíš znovu.
„Ježíše Nazaretského,“ opakovali.
8„Vždyť jsem vám již řekl, že jsem to já. Tady mne máte, ale tyhle nechte odejít.“
9Tak se splnil jeho slib, že neztratí žádného z těch, které mu Otec svěřil.
10Šimon Petr vytasil meč, napadl jednoho z nich a uťal mu pravé ucho. Byl to Malchos, sluha nejvyššího kněze. 11Ale Ježíš řekl Petrovi: „Schovej svůj meč! Otec určil, abych trpěl.“
Annáš vyslýchá Ježíše
12V té chvíli se ozbrojenci Ježíše zmocnili a spoutali ho. 13Vedli ho nejprve k Annášovi, tchánovi úřadujícího velekněze Kaifáše. 14Byl to právě Kaifáš, který zastával ve veleradě názor, že je prospěšnější, aby zemřel jeden člověk, než aby byl vydán všanc národ.
15Petr Ježíše neopustil a sledoval ho s jiným učedníkem. Ten byl známým nejvyššího kněze, a tak se dostali za Ježíšem až na nádvoří veleknězova paláce. 16Petr zůstal před vraty. Jeho společník se přimluvil u vrátné, aby Petra pustila dovnitř. 17Ta se Petra zeptala: „Nepatříš i ty mezi společníky toho člověka?“
„Co tě nemá!“ ohradil se Petr.
18Protože bylo sychravo, zapálili si sluhové a strážci oheň a hřáli se kolem něho. Petr se šel také hřát.
19Mezitím Annáš zahájil výslech: „Kdo s tebou chodil? Čemu jsi učil?“
20„Mé učení je obecně známé,“ odpověděl Ježíš. „Mluvíval jsem veřejně v synagogách i v chrámu. Tam má každý Žid přístup. Potají jsem nemluvil nic. 21Co se vyptáváš mne? Ptej se mých posluchačů, ti vědí, co jsem říkal.“
22„Jak to mluvíš s veleknězem?“ obořil se na Ježíše jeden ze strážných a udeřil ho.
23Ježíš se ohradil: „Jestli nemám pravdu, tak to dokaž. Jsem-li v právu, proč mne biješ?“
24Annáš potom předal spoutaného vězně Kaifášovi.
Petr zapírá, že zná Ježíše
25Jak se tak Petr hřál u ohně, kdosi se ho zeptal: „Nejsi také jeden z Ježíšových učedníků?“
Petr to popřel.
26Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný Malchose, kterého Petr poranil, ho obvinil: „Vždyť jsem tě s ním viděl tam v zahradě!“
27Petr to opět popřel a vtom zakokrhal kohout.
Ježíš je souzen Pilátem
28Ráno odvedli Ježíše od Kaifáše k římskému místodržiteli. Židovští žalobci do jeho domu nevstoupili, aby se neposkvrnili v den svátku a nebyli tak vyloučeni z účasti na velikonoční večeři. 29Pilát tedy vyšel k nim a ptal se: „Z čeho toho člověka obviňujete?“
30„Je to zločinec! Proč bychom ho sem jinak vodili,“ odpověděli.
31„Tak si ho nechte a suďte podle svých zákonů,“ odsekl Pilát.
„Vždyť víš, že nemáme právo nikoho popravit,“ bránili se Židé.
32Tak se naplnila Ježíšova slova, kterými předpověděl způsob své smrti.
33Pilát se vrátil dovnitř, nechal si Ježíše předvolat a zeptal se ho: „Ty jsi král Židů?“
34„Zajímá tě to osobně, nebo v souvislosti s žalobou?“ otázal se Ježíš.
35„Jsem snad Žid, abys mohl být mým králem?“ ohradil se Pilát. „Tvůj vlastní národ a tvoji představení tě sem předvedli. Čeho ses dopustil?“
36Ježíš odpověděl: „Jsem král, ale nejde mi o politickou moc. Kdyby moje království bylo pozemské, moji poddaní by mne proti Židům ubránili. Má říše je jiného druhu.“
37„Přece jsi tedy král,“ konstatoval Pilát.
„Sám to připouštíš,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se proto, abych oznámil pravdu o tomto království. Kdo miluje pravdu, ten mne poslouchá.“
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
38„Co je pravda?“ ukončil Pilát rozhovor a vyšel opět k Židům. „Ten člověk je nevinný,“ prohlásil. 39„Jestli ho vy považujete za zločince, udělím mu velikonoční amnestii, jak je tady zvykem. Chcete, abych vám propustil židovského krále?“
40Oni však křičeli: „Toho ne! Propusť Barabáše!“
Ten Barabáš byl buřič.
Právě zvoleno:
Jan 18: SNC
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Slovo na cestu™ SNC™
(Czech Living New Testament™)
Copyright © 1988, 2000, 2012 by Biblica, Inc.
Used with permission. All rights reserved worldwide.
Jan 18
18
Ježíš je zrazen a zajat
1Po této modlitbě odešel Ježíš se svými učedníky do olivového háje za potok Kidrón. 2Zrádce Jidáš toto místo dobře znal, protože tam s Ježíšem a učedníky často chodíval. 3Teď tam vedl chrámovou stráž posílenou vojenskou jednotkou; byli ozbrojení a svítili si na cestu kahany a pochodněmi.
4Ježíš věděl, co ho čeká. Vyšel jim naproti a zeptal se: „Koho hledáte?“
5„Ježíše z Nazaretu,“ odpověděli.
„To jsem já,“ řekl jim.
6Když to uslyšeli, ustoupili zpět a padli na zem.
7„Koho hledáte?“ zeptal se jich Ježíš znovu.
„Ježíše Nazaretského,“ opakovali.
8„Vždyť jsem vám již řekl, že jsem to já. Tady mne máte, ale tyhle nechte odejít.“
9Tak se splnil jeho slib, že neztratí žádného z těch, které mu Otec svěřil.
10Šimon Petr vytasil meč, napadl jednoho z nich a uťal mu pravé ucho. Byl to Malchos, sluha nejvyššího kněze. 11Ale Ježíš řekl Petrovi: „Schovej svůj meč! Otec určil, abych trpěl.“
Annáš vyslýchá Ježíše
12V té chvíli se ozbrojenci Ježíše zmocnili a spoutali ho. 13Vedli ho nejprve k Annášovi, tchánovi úřadujícího velekněze Kaifáše. 14Byl to právě Kaifáš, který zastával ve veleradě názor, že je prospěšnější, aby zemřel jeden člověk, než aby byl vydán všanc národ.
15Petr Ježíše neopustil a sledoval ho s jiným učedníkem. Ten byl známým nejvyššího kněze, a tak se dostali za Ježíšem až na nádvoří veleknězova paláce. 16Petr zůstal před vraty. Jeho společník se přimluvil u vrátné, aby Petra pustila dovnitř. 17Ta se Petra zeptala: „Nepatříš i ty mezi společníky toho člověka?“
„Co tě nemá!“ ohradil se Petr.
18Protože bylo sychravo, zapálili si sluhové a strážci oheň a hřáli se kolem něho. Petr se šel také hřát.
19Mezitím Annáš zahájil výslech: „Kdo s tebou chodil? Čemu jsi učil?“
20„Mé učení je obecně známé,“ odpověděl Ježíš. „Mluvíval jsem veřejně v synagogách i v chrámu. Tam má každý Žid přístup. Potají jsem nemluvil nic. 21Co se vyptáváš mne? Ptej se mých posluchačů, ti vědí, co jsem říkal.“
22„Jak to mluvíš s veleknězem?“ obořil se na Ježíše jeden ze strážných a udeřil ho.
23Ježíš se ohradil: „Jestli nemám pravdu, tak to dokaž. Jsem-li v právu, proč mne biješ?“
24Annáš potom předal spoutaného vězně Kaifášovi.
Petr zapírá, že zná Ježíše
25Jak se tak Petr hřál u ohně, kdosi se ho zeptal: „Nejsi také jeden z Ježíšových učedníků?“
Petr to popřel.
26Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný Malchose, kterého Petr poranil, ho obvinil: „Vždyť jsem tě s ním viděl tam v zahradě!“
27Petr to opět popřel a vtom zakokrhal kohout.
Ježíš je souzen Pilátem
28Ráno odvedli Ježíše od Kaifáše k římskému místodržiteli. Židovští žalobci do jeho domu nevstoupili, aby se neposkvrnili v den svátku a nebyli tak vyloučeni z účasti na velikonoční večeři. 29Pilát tedy vyšel k nim a ptal se: „Z čeho toho člověka obviňujete?“
30„Je to zločinec! Proč bychom ho sem jinak vodili,“ odpověděli.
31„Tak si ho nechte a suďte podle svých zákonů,“ odsekl Pilát.
„Vždyť víš, že nemáme právo nikoho popravit,“ bránili se Židé.
32Tak se naplnila Ježíšova slova, kterými předpověděl způsob své smrti.
33Pilát se vrátil dovnitř, nechal si Ježíše předvolat a zeptal se ho: „Ty jsi král Židů?“
34„Zajímá tě to osobně, nebo v souvislosti s žalobou?“ otázal se Ježíš.
35„Jsem snad Žid, abys mohl být mým králem?“ ohradil se Pilát. „Tvůj vlastní národ a tvoji představení tě sem předvedli. Čeho ses dopustil?“
36Ježíš odpověděl: „Jsem král, ale nejde mi o politickou moc. Kdyby moje království bylo pozemské, moji poddaní by mne proti Židům ubránili. Má říše je jiného druhu.“
37„Přece jsi tedy král,“ konstatoval Pilát.
„Sám to připouštíš,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se proto, abych oznámil pravdu o tomto království. Kdo miluje pravdu, ten mne poslouchá.“
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
38„Co je pravda?“ ukončil Pilát rozhovor a vyšel opět k Židům. „Ten člověk je nevinný,“ prohlásil. 39„Jestli ho vy považujete za zločince, udělím mu velikonoční amnestii, jak je tady zvykem. Chcete, abych vám propustil židovského krále?“
40Oni však křičeli: „Toho ne! Propusť Barabáše!“
Ten Barabáš byl buřič.
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Slovo na cestu™ SNC™
(Czech Living New Testament™)
Copyright © 1988, 2000, 2012 by Biblica, Inc.
Used with permission. All rights reserved worldwide.