Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum. Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni? Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její, Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží? Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se? Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho, Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře, I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého. Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její, Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli? Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho, A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo? Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis? Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis? Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku. Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností, Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho? Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má? Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis, Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje? Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi? Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému, Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka, Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou? Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy? Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí? Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá. Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati? Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li? Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi? Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe? Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme? Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost? Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje, Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely? Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž, Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce? Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
