Přísloví 3:1-22

Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé. Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě. Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého, A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi. Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej. Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé. Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého. Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým. Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých, A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou. Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho. Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje. Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost. Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její. Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí. Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva. Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné. Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou. Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností. Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu. Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti. I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.