Žalmy 107
107
1Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. 2Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, 3A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 4Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 5Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 6Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 7A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 8Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 9Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 10Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 11Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 12Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 13Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 14Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 15Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 16Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 17Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 18Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 19Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 20Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 21Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 22A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 23Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 24Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 25Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 26Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 27Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 28Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 29Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 30I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 31Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 32Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 33Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 34Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 35Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 36I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 37Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 38Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 39A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 40Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 41Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 42Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 43Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Právě zvoleno:
Žalmy 107: BKR
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
PUBLIC DOMAIN
Žalmy 107
107
1Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. 2Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, 3A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 4Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 5Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 6Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 7A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 8Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 9Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 10Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 11Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 12Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 13Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 14Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 15Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 16Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 17Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 18Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 19Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 20Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 21Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 22A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 23Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 24Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 25Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 26Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 27Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 28Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 29Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 30I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 31Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 32Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 33Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 34Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 35Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 36I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 37Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 38Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 39A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 40Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 41Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 42Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 43Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
PUBLIC DOMAIN