Žalmy 90
90
1Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu. 2Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný. 3Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští. 4Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční. 5Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející. 6Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá. 7Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni. 8Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého. 9Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč. 10Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme. 11Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé? 12Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce. 13Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými. 14Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše. 15Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého. 16Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich. 17Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
Právě zvoleno:
Žalmy 90: BKR
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
PUBLIC DOMAIN
Žalmy 90
90
1Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu. 2Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný. 3Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští. 4Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční. 5Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející. 6Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá. 7Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni. 8Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého. 9Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč. 10Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme. 11Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé? 12Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce. 13Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými. 14Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše. 15Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého. 16Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich. 17Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
PUBLIC DOMAIN