Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

1 Královská 2:1-35

1 Královská 2:1-35 CSP

Když se přiblížily dny, kdy měl David zemřít, vydal svému synu Šalomounovi příkaz: Já jdu cestou všeho pozemského. Posilni se a vzmuž se. Zachovávej řád Hospodina, svého Boha, choď po jeho cestách a zachovávej jeho ustanovení, příkazy, nařízení a svědectví, jak je napsáno v Mojžíšově zákoně, abys měl úspěch ve všem, co budeš dělat a kamkoliv se obrátíš, a aby Hospodin naplnil své slovo, které ke mně promluvil: Jestliže budou tvoji synové dbát na svou cestu a chodit přede mnou věrně, celým svým srdcem a celou svou duší, nebude ti vyhlazen muž z izraelského trůnu. Ty také víš, co mi udělal Jóab, syn Serújin, co udělal dvěma velitelům izraelské armády, Abnérovi, synu Nérovu, a Amasovi, synu Jeterovu: Zabil je a prolil válečnou krev v míru a vložil válečnou krev na pás na svých bedrech a na boty na svých nohách. Učiň podle své moudrosti a nenech sestoupit jeho šediny v pokoji do podsvětí. Prokaž milosrdenství synům Barzilaje Gileádského, ať jsou mezi těmi, kdo jedí u tvého stolu, protože tak mi byli nablízku, když jsem utíkal před tvým bratrem Abšalómem. Hle, je u tebe Šimeí, syn Gérův, Benjamínec z Bachurímu. Ten mě proklínal hroznou kletbou v den, kdy jsem šel do Machanajimu. Pak mi vyšel vstříc k Jordánu a přísahal jsem mu při Hospodinu: Neusmrtím tě mečem. Nyní však ho nenech bez trestu. Vždyť jsi moudrý muž a víš, co mu máš udělat: Nech sestoupit jeho šediny do podsvětí v krvi. David pak ulehl se svými otci a byl pohřben v Městě Davidově. Doba, po kterou David kraloval nad Izraelem, byla čtyřicet let. V Chebrónu kraloval sedm let a v Jeruzalémě kraloval třicet tři let. A Šalomoun usedl na trůn svého otce Davida a jeho království se velice upevnilo. Potom Adónijáš, syn Chagítin, přišel k Batšebě, matce Šalomounově. Zeptala se: Přicházíš v pokoji? Odpověděl: V pokoji. Nato pravil: Chtěl bych ti něco říct. Řekla: Mluv. Řekl: Ty víš, že mně připadlo kralování, na mě byla zaměřena přízeň celého Izraele, abych kraloval, ale pak se odvrátilo kralování a připadlo mému bratru, protože mu připadlo od Hospodina. O jednu věc tě nyní žádám. Neodmítni mě. Řekla mu: Mluv. Řekl: Promluv, prosím, s králem Šalomounem, neboť tebe neodmítne. Ať mi dá za ženu Abíšagu Šúnemitskou. Batšeba řekla: Dobře. Promluvím o tobě s králem. Potom šla Batšeba ke králi Šalomounovi, aby s ním mluvila o Adónijášovi. Král vstal a šel jí naproti, poklonil se jí a usedl na svůj trůn. Nechal nachystat trůn pro královu matku a ona usedla po jeho pravici. Řekla: O jednu malou věc tě žádám. Neodmítni mě. Král jí řekl: Žádej, má matko, neodmítnu tě. Řekla: Ať je dána Abíšag Šúnemitská za ženu tvému bratru Adónijášovi. Král Šalomoun své matce odpověděl: Proč žádáš Abíšagu Šúnemitskou pro Adónijáše? Žádej pro něj království! Vždyť on je můj bratr, starší nežli já. Pro něho a pro kněze Ebjátara a pro Jóaba, syna Serújina! Nato král Šalomoun přísahal při Hospodinu slovy: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá, jestliže Adónijáš nevyslovil tuto věc ke své smrti. A nyní jakože živ je Hospodin, který mě určil a nechal mě usednout na trůn mého otce Davida a postavil mi dům, jak promluvil, Adónijáš dnes bude usmrcen. Pak poslal král Šalomoun Benajáše, syna Jójadova; ten proti němu zasáhl, takže Adonijáš zemřel. Knězi Ebjátarovi král řekl: Jdi do Anatótu, na svá pole, neboť jsi hoden smrti, ale dnes tě nedám usmrtit, protože jsi nosil truhlu Panovníka Hospodina před mým otcem Davidem a byl jsi pokořován vším tím, čím byl pokořován můj otec. Šalomoun vyhnal Ebjátara, takže nebyl Hospodinovým knězem, aby se naplnilo Hospodinovo slovo, které promluvil o domu Élího v Šílu. Když se dostala ta zpráva k Jóabovi (Jóab se totiž postavil za Adónijáše, ačkoliv za Abšalóma se nepostavil), utekl Jóab do Hospodinova stanu a chytil se rohů oltáře. Králi Šalomounovi bylo oznámeno, že Jóab utekl do Hospodinova stanu a je u oltáře. Šalomoun poslal Benajáše, syna Jójadova, se slovy: Jdi a zasáhni proti němu. Benajáš vešel do Hospodinova stanu a řekl mu: Toto praví král: Odejdi. Odpověděl: Ne. Ať zemřu zde. Benajáš přinesl králi zprávu: Takto promluvil Jóab, toto mi odpověděl. Král mu odpověděl: Učiň, jak řekl. Zasáhni proti němu a pohřbi ho. Tak odstraníš ode mě a z domu mého otce bezdůvodně prolitou krev, kterou prolil Jóab. Hospodin vrátí na jeho hlavu krev, kterou prolil, když zasáhl proti dvěma mužům spravedlivějším a lepším, nežli je on, a zabil je mečem, aniž by o tom můj otec David věděl -- totiž Abnéra, syna Nérova, velitele izraelské armády, a Amasu, syna Jeterova, velitele judské armády. Jejich krev ať se vrátí navěky na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva. Ale Davidovi, jeho potomstvu, jeho domu a jeho trůnu ať je navěky pokoj od Hospodina. Benajáš, syn Jójadův, šel, zasáhl proti němu a usmrtil ho. Pak byl pohřben ve svém domě v pustině. Na jeho místo ustanovil král nad armádou Benajáše, syna Jójadova, a kněze Sádoka král ustanovil namísto Ebjátara.