Skutky 23
23
1Pavel upřel zrak na veleradu a řekl: “Muži bratři, až do tohoto dne žiji se zcela dobrým svědomím před Bohem.” 2Velekněz Ananiáš#22,4p; 24,1; [Ananiáš byl veleknězem v letech 47–59. Byl zabit r. 66.] však nařídil těm, kdo stáli u něho, aby ho udeřili přes ústa. 3Pavel mu řekl: “Tebe bude bít Bůh, ty obílená stěno. Ty zde sedíš, abys mě soudil podle Zákona, a proti Zákonu poroučíš, abych byl bit?” 4Ti, kdo stáli poblíž, řekli: “Ty tupíš Božího velekněze?” 5Pavel řekl: “Nevěděl jsem, bratři, že je veleknězem. Vždyť je napsáno: "Vládci svého lidu nebudeš zlořečit."”
6Protože Pavel věděl,#n.: Když si P. uvědomil, že ve veleradě je jedna část ze saduceů a druhá z farizeů, začal volat: “Muži bratři, já jsem farizeus, syn farizeů. Jsem souzen pro naději a vzkříšení#ř.: vstání; Mt 22,23 mrtvých.#n.: pro naději ve vzkříšení mrtvých” 7Když to řekl, nastala hádka mezi farizeji a saduceji a shromáždění#ř.: to množství se rozdělilo. 8Saduceové totiž říkají, že není vzkříšení,#ř.: vstání; Mt 22,23 ani andělé ani duchové, kdežto farizeové to všechno#ř.: obojí vyznávají. 9Nastal veliký křik a někteří učitelé Zákona ze strany farizeů povstali a začali prudce namítat: “Nenacházíme na tomto člověku nic zlého. Co když k němu promluvil duch nebo anděl?#J 12,29; var.: + Nebojujme proti Bohu.” 10Hádka se zvětšovala a velitel dostal strach, aby Pavla nerozsápali. Rozkázal vojákům, aby sešli dolů, vyrvali ho z jejich středu a odvedli do kasáren.
11Následující noci se k němu postavil Pán a řekl: “Buď statečný!#var.: + Pavle Jako jsi o mně svědčil v Jeruzalémě, tak musíš svědčit i v Římě.”
Plán na zabití Pavla
12Když nastal den, [někteří] Židé se spikli a zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud Pavla nezabijí. 13Těch, kdo se takto spikli, bylo více než čtyřicet. 14Ti přišli k velekněžím a starším a řekli: “Slavnostně jsme se zapřisáhli, že ničeho neokusíme, dokud Pavla nezabijeme. 15Tak vy nyní spolu s veleradou ohlašte veliteli, aby ho k vám přivedl, že se chystáte jeho záležitost důkladněji vyšetřit. A my jsme připraveni zabít ho dříve, než se k vám přiblíží.” 16O tomto úkladu však uslyšel syn Pavlovy sestry. Přišel a vešel#n.: sestry, který (tam) přišel. Vešel … do kasáren a oznámil to Pavlovi. 17Pavel si zavolal jednoho ze setníků a řekl: “Tohoto mladíka zaveď k veliteli. Má mu co oznámit.” 18On ho tedy vzal s sebou, zavedl k veliteli a řekl: “Vězeň Pavel si mě zavolal a požádal, abych tohoto mladíka zavedl k tobě, protože ti má něco říci.” 19Velitel ho vzal za ruku, odešel s ním stranou a vyptával se: “Co je to, co mi máš oznámit?” 20On řekl: “Židé se domluvili, že tě požádají, abys zítra odvedl Pavla do velerady, jako by chtěli#var.: chtěla něco v jeho případě důkladněji vyšetřit. 21Ale ty jim nevěř,#ř.: Nedej se jimi přesvědčit neboť více než čtyřicet mužů z nich na něho číhá; zapřisáhli se totiž, že nebudou jíst ani pít, dokud ho nezabijí, a nyní jsou připraveni a čekají jen na tvůj souhlas.#ř.: příslib” 22Velitel mladíka propustil a nařídil mu: “Nikomu nevyzraď, žes mi to ohlásil.”
Pavel přemístěn do Cesareje
23Pak zavolal dva ze svých setníků a řekl jim: “Připravte na devátou hodinu večer#ř.: na třetí hodinu noci dvě stě vojáků, aby šli do Cesareje, také sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.#[HL; vojenský termín nejistého významu] 24Ať připraví mezky, aby na ně posadili Pavla a bezpečně ho dopravili k místodržiteli#[tj. prokurátor či prefekt v Judsku, jako předtím Pilát (Mt 27,2) a Festus (26,30)] Félixovi.#[Císař Claudius ho ustanovil v r. 52. Nežli se stal vysokým vládním úředníkem, byl osvobozeným otrokem. Tacitus o něm napsal: “Liboval si v krutostech a požitcích. Vykonával moc tyrana se schopnostmi otroka.” Oženil se postupně se třemi královnami; z nichž jedna byla Drusilla (24,24)]; 24,27p” 25A napsal dopis tohoto znění: 26“Klaudios Lysias zdraví vznešeného místodržitele Félixe. 27Tohoto muže se Židé zmocnili a chtěli ho zabít. Přišel jsem s vojskem a vytrhl jim ho, když jsem se dozvěděl, že je římský občan.#ř.: Říman; 22,26 28Chtěl jsem se dozvědět, z čeho jej obviňují, a proto jsem [ho] odvedl do jejich velerady. 29Shledal jsem, že je obviňován kvůli sporným otázkám jejich Zákona, ale že na něm není#ř.: nemaje … žádná vina, za niž by zasluhoval smrt nebo vězení. 30Protože mi bylo oznámeno, že [Židé] proti tomuto muži chystají úklady, posílám ho hned k tobě. Také žalobcům jsem nařídil, aby to, co mají proti němu, řekli před tebou. [Buď zdráv.]”
31Vojáci tedy, podle toho, jak jim bylo nařízeno, vzali Pavla a zavedli ho v noci do Antipatridy.#[Město asi 55 km SZ od Jeruzaléma (napůl cesty do Cesaree); přestavěl ho Herodes Veliký a pojmenoval podle svého otce] 32Druhého dne nechali jezdce s ním odjet a sami se vrátili do kasáren. 33Jezdci přijeli do Cesareje, odevzdali dopis místodržiteli a postavili před něho i Pavla. 34Přečetl dopis a zeptal se, ze které je provincie. Když se dověděl, že z Kilikie, 35řekl: “Vyslechnu tě, až přijdou také tvoji žalobci.” A rozkázal, aby ho hlídali v Herodově paláci.#[Postaven Herodem jako královské sídlo, nyní byl užíván jako římské pretórium – místo úředních jednání císaře a sídlo osob přímo zodpovědných císaři; (srv. J 18,28; Fp 1,13)]
Právě zvoleno:
Skutky 23: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Skutky 23
23
1Pavel upřel zrak na veleradu a řekl: “Muži bratři, až do tohoto dne žiji se zcela dobrým svědomím před Bohem.” 2Velekněz Ananiáš#22,4p; 24,1; [Ananiáš byl veleknězem v letech 47–59. Byl zabit r. 66.] však nařídil těm, kdo stáli u něho, aby ho udeřili přes ústa. 3Pavel mu řekl: “Tebe bude bít Bůh, ty obílená stěno. Ty zde sedíš, abys mě soudil podle Zákona, a proti Zákonu poroučíš, abych byl bit?” 4Ti, kdo stáli poblíž, řekli: “Ty tupíš Božího velekněze?” 5Pavel řekl: “Nevěděl jsem, bratři, že je veleknězem. Vždyť je napsáno: "Vládci svého lidu nebudeš zlořečit."”
6Protože Pavel věděl,#n.: Když si P. uvědomil, že ve veleradě je jedna část ze saduceů a druhá z farizeů, začal volat: “Muži bratři, já jsem farizeus, syn farizeů. Jsem souzen pro naději a vzkříšení#ř.: vstání; Mt 22,23 mrtvých.#n.: pro naději ve vzkříšení mrtvých” 7Když to řekl, nastala hádka mezi farizeji a saduceji a shromáždění#ř.: to množství se rozdělilo. 8Saduceové totiž říkají, že není vzkříšení,#ř.: vstání; Mt 22,23 ani andělé ani duchové, kdežto farizeové to všechno#ř.: obojí vyznávají. 9Nastal veliký křik a někteří učitelé Zákona ze strany farizeů povstali a začali prudce namítat: “Nenacházíme na tomto člověku nic zlého. Co když k němu promluvil duch nebo anděl?#J 12,29; var.: + Nebojujme proti Bohu.” 10Hádka se zvětšovala a velitel dostal strach, aby Pavla nerozsápali. Rozkázal vojákům, aby sešli dolů, vyrvali ho z jejich středu a odvedli do kasáren.
11Následující noci se k němu postavil Pán a řekl: “Buď statečný!#var.: + Pavle Jako jsi o mně svědčil v Jeruzalémě, tak musíš svědčit i v Římě.”
Plán na zabití Pavla
12Když nastal den, [někteří] Židé se spikli a zapřisáhli, že nebudou jíst ani pít, dokud Pavla nezabijí. 13Těch, kdo se takto spikli, bylo více než čtyřicet. 14Ti přišli k velekněžím a starším a řekli: “Slavnostně jsme se zapřisáhli, že ničeho neokusíme, dokud Pavla nezabijeme. 15Tak vy nyní spolu s veleradou ohlašte veliteli, aby ho k vám přivedl, že se chystáte jeho záležitost důkladněji vyšetřit. A my jsme připraveni zabít ho dříve, než se k vám přiblíží.” 16O tomto úkladu však uslyšel syn Pavlovy sestry. Přišel a vešel#n.: sestry, který (tam) přišel. Vešel … do kasáren a oznámil to Pavlovi. 17Pavel si zavolal jednoho ze setníků a řekl: “Tohoto mladíka zaveď k veliteli. Má mu co oznámit.” 18On ho tedy vzal s sebou, zavedl k veliteli a řekl: “Vězeň Pavel si mě zavolal a požádal, abych tohoto mladíka zavedl k tobě, protože ti má něco říci.” 19Velitel ho vzal za ruku, odešel s ním stranou a vyptával se: “Co je to, co mi máš oznámit?” 20On řekl: “Židé se domluvili, že tě požádají, abys zítra odvedl Pavla do velerady, jako by chtěli#var.: chtěla něco v jeho případě důkladněji vyšetřit. 21Ale ty jim nevěř,#ř.: Nedej se jimi přesvědčit neboť více než čtyřicet mužů z nich na něho číhá; zapřisáhli se totiž, že nebudou jíst ani pít, dokud ho nezabijí, a nyní jsou připraveni a čekají jen na tvůj souhlas.#ř.: příslib” 22Velitel mladíka propustil a nařídil mu: “Nikomu nevyzraď, žes mi to ohlásil.”
Pavel přemístěn do Cesareje
23Pak zavolal dva ze svých setníků a řekl jim: “Připravte na devátou hodinu večer#ř.: na třetí hodinu noci dvě stě vojáků, aby šli do Cesareje, také sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců.#[HL; vojenský termín nejistého významu] 24Ať připraví mezky, aby na ně posadili Pavla a bezpečně ho dopravili k místodržiteli#[tj. prokurátor či prefekt v Judsku, jako předtím Pilát (Mt 27,2) a Festus (26,30)] Félixovi.#[Císař Claudius ho ustanovil v r. 52. Nežli se stal vysokým vládním úředníkem, byl osvobozeným otrokem. Tacitus o něm napsal: “Liboval si v krutostech a požitcích. Vykonával moc tyrana se schopnostmi otroka.” Oženil se postupně se třemi královnami; z nichž jedna byla Drusilla (24,24)]; 24,27p” 25A napsal dopis tohoto znění: 26“Klaudios Lysias zdraví vznešeného místodržitele Félixe. 27Tohoto muže se Židé zmocnili a chtěli ho zabít. Přišel jsem s vojskem a vytrhl jim ho, když jsem se dozvěděl, že je římský občan.#ř.: Říman; 22,26 28Chtěl jsem se dozvědět, z čeho jej obviňují, a proto jsem [ho] odvedl do jejich velerady. 29Shledal jsem, že je obviňován kvůli sporným otázkám jejich Zákona, ale že na něm není#ř.: nemaje … žádná vina, za niž by zasluhoval smrt nebo vězení. 30Protože mi bylo oznámeno, že [Židé] proti tomuto muži chystají úklady, posílám ho hned k tobě. Také žalobcům jsem nařídil, aby to, co mají proti němu, řekli před tebou. [Buď zdráv.]”
31Vojáci tedy, podle toho, jak jim bylo nařízeno, vzali Pavla a zavedli ho v noci do Antipatridy.#[Město asi 55 km SZ od Jeruzaléma (napůl cesty do Cesaree); přestavěl ho Herodes Veliký a pojmenoval podle svého otce] 32Druhého dne nechali jezdce s ním odjet a sami se vrátili do kasáren. 33Jezdci přijeli do Cesareje, odevzdali dopis místodržiteli a postavili před něho i Pavla. 34Přečetl dopis a zeptal se, ze které je provincie. Když se dověděl, že z Kilikie, 35řekl: “Vyslechnu tě, až přijdou také tvoji žalobci.” A rozkázal, aby ho hlídali v Herodově paláci.#[Postaven Herodem jako královské sídlo, nyní byl užíván jako římské pretórium – místo úředních jednání císaře a sídlo osob přímo zodpovědných císaři; (srv. J 18,28; Fp 1,13)]
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.