Skutky 9:1-15

Saul stále ještě soptil hrozbami a dychtil po zabíjení Pánových učedníků. Přišel k veleknězi a vyžádal si od něho dopisy pro synagogy v Damašku, aby mohl stoupence té Cesty, muže i ženy, jestliže tam nějaké najde, přivést spoutané do Jeruzaléma. I stalo se, když byl na cestě a blížil se k Damašku, že ho náhle ozářilo světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel hlas, který mu říkal: “Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?” Řekl: “Kdo jsi, Pane?” On [odpověděl]: “Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. [Těžko (je) ti vzpínat se proti bodcům.” (Saul) se třásl a děsil se. Řekl: “Pane, co chceš, abych učinil?” A Pán mu (odpověděl): “] Vstaň, jdi do města a tam ti bude řečeno, co máš dělat.” Muži, kteří s ním cestovali, stáli oněmělí; slyšeli sice hlas, ale nikoho neviděli. Saul vstal ze země, ale když otevřel oči, nic neviděl. Vzali ho za ruce a dovedli do Damašku. Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil. V Damašku byl jeden učedník, jménem Ananiáš. Pán mu ve vidění řekl: “Ananiáši!” On řekl: “Zde jsem, Pane.” A Pán mu řekl: “Vstaň a jdi do ulice, která se nazývá Přímá, a v Judově domě vyhledej Saula, jménem Tarského. Hle, právě se modlí a uviděl [ve vidění] muže jménem Ananiáš, který vešel a vložil na něho ruce, aby opět viděl.” Ananiáš odpověděl: “Pane, slyšel jsem o tomto muži od mnohých lidí, kolik zla učinil tvým svatým v Jeruzalémě. Také zde má od velekněží plnou moc spoutat všechny, kteří vzývají tvé jméno.” Pán mu řekl: “Jdi, neboť on je mou vyvolenou nádobou, aby přinesl mé jméno před národy i krále a syny Izraele.