Kazatel 8:1-13

Kdo si počíná jako moudrý a kdo zná výklad slova? Lidská moudrost rozjasní jeho tvář a tvrdost jeho tváře bude proměněna. Já pravím: Králův příkaz zachovávej, ale z důvodu přísahy při Bohu se neunáhli. Až budeš od něj odcházet, nezůstávej ve zlém záměru, protože on učiní všechno, co chce; na to má královské slovo pravomoc. Kdo mu může říct: Co to děláš? Kdo zachovává příkaz, nepozná nic zlého. Moudré srdce rozezná čas i správný způsob. Neboť každý záměr má svůj čas i správný způsob, přestože na něm lpí velké lidské zlo. Nikdo totiž neví, co se stane. Vždyť kdo mu oznámí to, co se stane? Není člověka panujícího nad větrem tak, že by zadržel vítr, nikdo nemá pravomoc nade dnem smrti, nemůže se vyhnout boji. A ničemnost nepomůže těm, kdo ji páchají. Tohle všechno jsem viděl, když jsem obrátil svou pozornost k veškerému dílu, které se konalo pod sluncem: Čas, kdy člověk panoval nad člověkem k jeho škodě. Přitom jsem viděl pohřbené ničemy, že přicházeli; odejdou ze svatého místa a budou zapomenuti ve městě, kde správně jednali. Také toto je marnost. Když není rozsudek nad zlým činem vykonán rychle, srdce lidských synů se díky tomu nadme, takže páchají zlo. I když hříšník páchá zlo stokrát a prodlužuje se mu život, ano, já přece vím, že nastane blaho pro ty, kdo se bojí Boha, kteří mají před ním bázeň. Avšak pro ničemu blaho nebude, ani se neprodlouží jeho dny jako stín, když nemá před Bohem bázeň.