Lukáš 18
18
Potřeba vytrvalé modlitby
1Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat.#n.: neklesat na mysli / nevzdávat se; Ga 6,9!; Ef 3,13; Dt 20,3; Jr 51,46; Ř 12,11v; He 12,3v 2Říkal: “V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal. 3V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: "Zastaň se mě proti mému odpůrci." 4Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: "I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám, 5zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat."” 6Pán řekl: “Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! 7Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet? 8Pravím vám, že se jich rychle zastane.#Sk 7,24; ř.: učiní pomstu / obhajobu; Sd 11,36 Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru#n.: věrnost na zemi?”
Modlitba farizea a celníka
9A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství: 10“Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník. 11Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: "Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník. 12Postím se dvakrát týdně#[Farizeové se postili v pondělí a čtvrtek; Mt 6,16; 9,14] a dávám desátky ze všeho, co získávám." 13Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: "Bože, projev milost#n.: dej mi dojít smíření; He 2,17; (srv. s. se stejným základem: smírčí oběť – 1J 2,2); Da 9,19 mně hříšnému." 14Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.”
Ježíš a malé děti
15Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je. 16Ježíš si je zavolal a řekl: “Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. 17Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.”
Bohatý mládenec
18Jeden z předních mužů se ho otázal: “Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal#ř.: učiniv zdědím (srv. Mt 19,29p) věčný život?” 19Ježíš mu řekl: “Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh. 20Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.” 21On řekl: “To všechno zachovávám od [svého] mládí.” 22Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: “Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.” 23Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.
24Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: “Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek. 25Neboť je snadnější, aby velbloud prošel#ř.: vešel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.” 26Ti, kdo to slyšeli, řekli: “A kdo může být zachráněn?” 27On řekl: “Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.” 28Petr řekl: “Hle, my jsme opustili [všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.” 29On jim řekl: “Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království, 30aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.”
Ježíš předpovídá svou smrt a vzkříšení
31Vzal k sobě těch Dvanáct a řekl jim: “Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka. 32Neboť bude vydán pohanům#ř.: národům a vysmějí se mu, bude potupen a popliván, 33zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.” 34Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.
Slepý žebrák prohlédl
35Stalo se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral. 36Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje. 37Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.#ř.: Nazorejský 38Tu zvolal: “Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!” 39Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: “Synu Davidův, smiluj se nade mnou.” 40Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal: 41“Co chceš, abych ti učinil?” On řekl: “Pane, ať vidím!” 42Ježíš mu řekl: “Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.” 43A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
Právě zvoleno:
Lukáš 18: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Lukáš 18
18
Potřeba vytrvalé modlitby
1Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat.#n.: neklesat na mysli / nevzdávat se; Ga 6,9!; Ef 3,13; Dt 20,3; Jr 51,46; Ř 12,11v; He 12,3v 2Říkal: “V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal. 3V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: "Zastaň se mě proti mému odpůrci." 4Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: "I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám, 5zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat."” 6Pán řekl: “Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! 7Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet? 8Pravím vám, že se jich rychle zastane.#Sk 7,24; ř.: učiní pomstu / obhajobu; Sd 11,36 Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru#n.: věrnost na zemi?”
Modlitba farizea a celníka
9A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství: 10“Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník. 11Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: "Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník. 12Postím se dvakrát týdně#[Farizeové se postili v pondělí a čtvrtek; Mt 6,16; 9,14] a dávám desátky ze všeho, co získávám." 13Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: "Bože, projev milost#n.: dej mi dojít smíření; He 2,17; (srv. s. se stejným základem: smírčí oběť – 1J 2,2); Da 9,19 mně hříšnému." 14Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.”
Ježíš a malé děti
15Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je. 16Ježíš si je zavolal a řekl: “Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. 17Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.”
Bohatý mládenec
18Jeden z předních mužů se ho otázal: “Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal#ř.: učiniv zdědím (srv. Mt 19,29p) věčný život?” 19Ježíš mu řekl: “Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh. 20Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.” 21On řekl: “To všechno zachovávám od [svého] mládí.” 22Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: “Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.” 23Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.
24Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: “Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek. 25Neboť je snadnější, aby velbloud prošel#ř.: vešel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.” 26Ti, kdo to slyšeli, řekli: “A kdo může být zachráněn?” 27On řekl: “Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.” 28Petr řekl: “Hle, my jsme opustili [všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.” 29On jim řekl: “Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království, 30aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.”
Ježíš předpovídá svou smrt a vzkříšení
31Vzal k sobě těch Dvanáct a řekl jim: “Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka. 32Neboť bude vydán pohanům#ř.: národům a vysmějí se mu, bude potupen a popliván, 33zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.” 34Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.
Slepý žebrák prohlédl
35Stalo se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral. 36Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje. 37Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.#ř.: Nazorejský 38Tu zvolal: “Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!” 39Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: “Synu Davidův, smiluj se nade mnou.” 40Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal: 41“Co chceš, abych ti učinil?” On řekl: “Pane, ať vidím!” 42Ježíš mu řekl: “Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.” 43A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.