Lukáš 5:12-26

I stalo se, když byl v jednom z těch měst, hle, byl tam muž plný malomocenství. Jakmile uviděl Ježíše, padl na tvář a poprosil ho: “Pane, chcešli, jsi mocen mě očistit.” On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: “Chci, buď očištěn.” A hned od něho malomocenství odešlo. Nařídil mu, aby nikomu nic neřekl, nýbrž: “Odejdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, jak nařídil Mojžíš, jim na svědectví.” Pověst o něm se rozšiřovala stále víc a scházely se velké zástupy, aby naslouchaly a byly uzdravovány ze svých nemocí. On se však uchyloval na pustá místa a modlil se. I stalo se, že jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří přišli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. A byla tam Pánova moc, aby [je] uzdravoval. A hle, muži nesli na lůžku člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj. A když kvůli zástupu nenalezli způsob, jak by ho vnesli dovnitř, vystoupili na střechu a skrze hliněné tašky ho s nosítky spustili doprostřed před Ježíše. Když uviděl jejich víru, řekl: “Člověče, tvé hříchy jsou ti odpuštěny.” Učitelé Zákona a farizeové o tom začali rozvažovat: “Kdo je tento člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy, než sám Bůh?” Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: “Co rozvažujete ve svých srdcích? Co je snadnější? Říci: "Tvé hříchy jsou ti odpuštěny", nebo říci: "Vstaň a choď"? Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi pravomoc odpouštět hříchy,” řekl ochrnutému: “Tobě pravím, vstaň, vezmi svá nosítka a jdi do svého domu.” A ten hned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, a oslavuje Boha odešel do svého domu. Všech se zmocnil úžas a oslavovali Boha; byli naplněni bázní a říkali: “Dnes jsme uviděli neobyčejné věci.”

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Lukáš 5:12-26