Žalmy 102
102
Modlitba zkroušeného
1Modlitba zkroušeného,#6,1p; 9,13; 22,25 když umdlévá a vylévá před Hospodinem svůj nářek.
2Hospodine, slyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne mé volání o pomoc! 3V den mého soužení neskrývej přede mnou svou tvář, nakloň ke mně své ucho. V den, kdy volám, mi rychle odpověz!#4,2; LXX, Vul: mě rychle vyslyš
4Mé dny minuly jako dým a mé kosti jsou rozpálené jak ohniště. 5Mé srdce je ubité a schne jako bylina, i svůj chléb jíst zapomínám; 6pro mé#h.: + hlas (mého) vzdychání přilnuly mi kosti k tělu.#tj. jsem jen kost a kůže; Jb 19,20 7Podobám se stepnímu pelikánu, jsem jako sova#n.: sýček; Dt 14,16 z rozvalin. 8Nespím a jsem jako osamělý ptáček na střeše. 9Celý den mě mí nepřátelé tupí. Potřeštěnci#n.: Kdo se mi posmívají; LXX, Vul: Kdo mě chválili; při mně přísahají.#tj. používají mé jméno při proklínání (Iz 65,15p; Jr 29,22) [když říkají: Staň se ti jako tomu a tomu – jakožto opak používání jména při žehnání (srv. 72,17; Gn 12,3; Rt 4,11)] 10Místo chleba jím popel, do svého nápoje přimíchávám slzy. 11To od tvého rozhořčení a hněvu. Zvedl#n.: Vyzvedl (jako vítr) jsi mě a odvrhl jsi mě. 12Mé dny jsou jako stín, který se prodlužuje,#[tj. jako v pozdní odpoledne s ubývajícím sluncem, až je zcela pohlcen tmou] a já schnu jako bylina.
13Ale ty, Hospodine, zůstáváš#patrně ve smyslu: trůníš; srv. 9,8; 29,10 navěky; jsi připomínán#h.: tvá památka; n : tvé jméno je; 97,12; 111,4; 135,13; L 22,19 od pokolení do pokolení. 14Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem -- vždyť nastal čas, aby ses nad ním smiloval; vždyť nadešla ta chvíle!#h.: určený čas; LXX zde používá slova kairos; 75,3; Ex 9,5; 2S 24,15 15Vždyť tví otroci si oblíbili jeho kameny; jímá je lítost nad jeho sutinami.#h.: prachem; Neh 4,4; 2,3
16Národy se budou bát Hospodinova jména a všichni králové země tvé slávy, 17až Hospodin zbuduje Sijón a ukáže se ve své slávě, 18až shlédne na modlitbu bezmocného,#h.: donaha nuzného / strádajícího; [HL odvozené od kořene “svléci” vyskytujícího se vícekrát v přeneseném smyslu; srv. Gn 15,2 (bezdětný); Jr 51,58 (zbořeny)] nepohrdne jejich modlitbami. 19Toto je#n.: budiž zapsáno pro budoucí pokolení. Lid, který bude stvořen, bude chválit Hospodina, 20který shlédl ze svých svatých výšin. Hospodin pohlédl z nebes na zemi, 21aby vyslyšel nářek vězňů a rozvázal#n : propustil (Iz 14,17) syny smrti, 22aby vypravovali na Sijónu o Hospodinově jménu a o jeho chvále v Jeruzalémě, 23když se společně shromáždí národy i království, aby sloužily Hospodinu.
24Cestou pokořil mou sílu a zkrátil mé dny.#LXX, Vul: Na cestě jeho síly mu odpověděl: oznam mi, jak málo mám dnů. 25Pravím: Můj Bože, neber mě uprostřed mých dnů -- tvá léta jsou od pokolení do pokolení. 26Dávno jsi založil zemi,#LXX, Vul: + Hospodine, nebesa jsou dílo tvých rukou. 27Ta zaniknou, ale ty zůstaneš. Všechna jako roucho zvetší, vyměníš je jako plášť a budou proměněna. 28Ale ty jsi stále týž -- tvá léta nekončí. 29Synové tvých otroků budou mít klid a jejich símě bude před tebou upevněno.
Právě zvoleno:
Žalmy 102: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Žalmy 102
102
Modlitba zkroušeného
1Modlitba zkroušeného,#6,1p; 9,13; 22,25 když umdlévá a vylévá před Hospodinem svůj nářek.
2Hospodine, slyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne mé volání o pomoc! 3V den mého soužení neskrývej přede mnou svou tvář, nakloň ke mně své ucho. V den, kdy volám, mi rychle odpověz!#4,2; LXX, Vul: mě rychle vyslyš
4Mé dny minuly jako dým a mé kosti jsou rozpálené jak ohniště. 5Mé srdce je ubité a schne jako bylina, i svůj chléb jíst zapomínám; 6pro mé#h.: + hlas (mého) vzdychání přilnuly mi kosti k tělu.#tj. jsem jen kost a kůže; Jb 19,20 7Podobám se stepnímu pelikánu, jsem jako sova#n.: sýček; Dt 14,16 z rozvalin. 8Nespím a jsem jako osamělý ptáček na střeše. 9Celý den mě mí nepřátelé tupí. Potřeštěnci#n.: Kdo se mi posmívají; LXX, Vul: Kdo mě chválili; při mně přísahají.#tj. používají mé jméno při proklínání (Iz 65,15p; Jr 29,22) [když říkají: Staň se ti jako tomu a tomu – jakožto opak používání jména při žehnání (srv. 72,17; Gn 12,3; Rt 4,11)] 10Místo chleba jím popel, do svého nápoje přimíchávám slzy. 11To od tvého rozhořčení a hněvu. Zvedl#n.: Vyzvedl (jako vítr) jsi mě a odvrhl jsi mě. 12Mé dny jsou jako stín, který se prodlužuje,#[tj. jako v pozdní odpoledne s ubývajícím sluncem, až je zcela pohlcen tmou] a já schnu jako bylina.
13Ale ty, Hospodine, zůstáváš#patrně ve smyslu: trůníš; srv. 9,8; 29,10 navěky; jsi připomínán#h.: tvá památka; n : tvé jméno je; 97,12; 111,4; 135,13; L 22,19 od pokolení do pokolení. 14Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem -- vždyť nastal čas, aby ses nad ním smiloval; vždyť nadešla ta chvíle!#h.: určený čas; LXX zde používá slova kairos; 75,3; Ex 9,5; 2S 24,15 15Vždyť tví otroci si oblíbili jeho kameny; jímá je lítost nad jeho sutinami.#h.: prachem; Neh 4,4; 2,3
16Národy se budou bát Hospodinova jména a všichni králové země tvé slávy, 17až Hospodin zbuduje Sijón a ukáže se ve své slávě, 18až shlédne na modlitbu bezmocného,#h.: donaha nuzného / strádajícího; [HL odvozené od kořene “svléci” vyskytujícího se vícekrát v přeneseném smyslu; srv. Gn 15,2 (bezdětný); Jr 51,58 (zbořeny)] nepohrdne jejich modlitbami. 19Toto je#n.: budiž zapsáno pro budoucí pokolení. Lid, který bude stvořen, bude chválit Hospodina, 20který shlédl ze svých svatých výšin. Hospodin pohlédl z nebes na zemi, 21aby vyslyšel nářek vězňů a rozvázal#n : propustil (Iz 14,17) syny smrti, 22aby vypravovali na Sijónu o Hospodinově jménu a o jeho chvále v Jeruzalémě, 23když se společně shromáždí národy i království, aby sloužily Hospodinu.
24Cestou pokořil mou sílu a zkrátil mé dny.#LXX, Vul: Na cestě jeho síly mu odpověděl: oznam mi, jak málo mám dnů. 25Pravím: Můj Bože, neber mě uprostřed mých dnů -- tvá léta jsou od pokolení do pokolení. 26Dávno jsi založil zemi,#LXX, Vul: + Hospodine, nebesa jsou dílo tvých rukou. 27Ta zaniknou, ale ty zůstaneš. Všechna jako roucho zvetší, vyměníš je jako plášť a budou proměněna. 28Ale ty jsi stále týž -- tvá léta nekončí. 29Synové tvých otroků budou mít klid a jejich símě bude před tebou upevněno.
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.