2 Letopisů 33:14-25 - Porovnání všech verzí

Sdílet

Poté obnovil vnější hradbu Města Davidova západně od pramene Gíchon podél potoka až ke vchodu do Rybné brány a kolem Ofelu. Také ji o hodně zvýšil. Po všech opevněných městech v Judsku rozmístil vojenské velitele. Z Hospodinova chrámu odstranil cizí bohy a sochy. Všechny oltáře, které předtím nastavěl na Chrámové hoře v Jeruzalémě, vyházel na skládku za městem. Opravil Hospodinův oltář a obětoval na něm pokojné a děkovné oběti a vyzval Judu, ať slouží Hospodinu, Bohu Izraele. Lid ovšem nadále obětoval na výšinách, i když pouze Hospodinu, svému Bohu. Ostatní Menašeho skutky, jeho modlitba k Bohu i slova vidoucích, kteří k němu mluvili ve jménu Hospodina, Boha Izraele, to vše je uvedeno ve Skutcích izraelských králů. Jeho modlitba, která pohnula Hospodina, a také všechny jeho hříchy a zrady, stejně jako místa, kde předtím, než se ponížil, vystavěl obětní výšiny a vztyčil Ašeřiny kůly a sochy – to vše je zapsáno ve Slovech vidoucích. Když Menaše spočinul u svých předků, pochovali ho u něj doma. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Amon. Amon se stal králem ve dvaadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dva roky. I on páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako jeho otec Menaše. Amon obětoval všem sochám, které vyrobil jeho otec Menaše, a sloužil jim. Neponížil se však před Hospodinem jako kdysi jeho otec, ale hřešil ještě mnohem víc. Jeho dvořané se proti němu spikli a zabili ho v jeho vlastním domě. Lid země ale všechny spiklence proti králi Amonovi pobil a na jeho místě prohlásili za krále jeho syna Jošiáše.

Potom postavil vnější hradby Města Davidova západně od Gíchónu, v údolí a kudy se jde do Rybné brány, obehnal Ófel a postavil je velmi vysoko. Do všech opevněných měst v Judsku ustanovil velitele vojska. Odstranil cizí bohy a sochu z Hospodinova domu a všechny oltáře, které postavil na hoře Hospodinova domu a v Jeruzalémě, a hodil je ven za město. Obnovil Hospodinův oltář a obětoval na něm oběti pokojné a oběti díků. Řekl Judejcům, aby sloužili Hospodinu, Bohu Izraele. Lid ale stále obětoval na návrších, ovšem Hospodinu, svému Bohu. Ostatní Menašeho činy, jeho modlitba k jeho Bohu i slova vidoucích, kteří k němu mluvili ve jménu Hospodina, Boha Izraele, jsou v letopisech izraelských králů. Jeho modlitba a jak se k němu Bůh sklonil, všechny jeho hříchy a jeho věrolomnost, místa, na kterých postavil návrší a vztyčil posvátné kůly a modlu, dříve než se pokořil, jsou zapsány v letopisech vidoucích. Menaše ulehl se svými otci a pohřbili ho v jeho domě. Po něm se stal králem jeho syn Amón. Amónovi bylo dvacet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec Menaše. Amón obětoval všem modlám, které udělal jeho otec Menaše, a sloužil jim. Nepokořil se před Hospodinem, jako se pokořil jeho otec Menaše, ale Amón rozmnožil provinění. Jeho otroci se proti němu spikli a usmrtili ho v jeho domě. Avšak lid země ubil všechny, kdo se proti králi Amónovi spikli. Lid země ustanovil králem místo něj jeho syna Jóšijáše.

A potom vystavěl zed zevnitřní města Davidova k západní straně Gihonu potoku, až kudy se chodí k bráně rybné, a obehnal Ofel, a vyhnal ji velmi vysoko. Rozsadil také hejtmany vojska po všech městech hrazených v Judstvu. Vymetal také bohy cizí a rytinu z domu Hospodinova, a všecky oltáře, kterýchž byl nadělal na hoře domu Hospodinova i v Jeruzalémě, a vyházel za město. Opravil zase i oltář Hospodinův, a obětoval na něm oběti pokojné a díkčinění, a přikázal Judským, aby sloužili Hospodinu Bohu Izraelskému. A však vždy ještě lid obětoval na výsostech, ale toliko Hospodinu Bohu svému. Jiné pak věci Manassesovy, i modlitba jeho k Bohu jeho, a slova proroků, kteříž mluvívali k němu ve jménu Hospodina Boha Izraelského, to vše zapsáno v knize o králích Izraelských. Modlitba pak jeho i to, že vyslyšán jest, a každý hřích jeho, i přestoupení jeho, i místa, na kterýchž byl postavil výsosti, a zdělal háje a rytiny, ještě prvé než se pokořil, to vše zapsáno jest v knihách Chozai. I usnul Manasses s otci svými, a pochovali jej v domě jeho, a kraloval Amon syn jeho místo něho. Ve dvamecítma letech byl Amon, když počal kralovati, a dvě létě kraloval v Jeruzalémě. I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, tak jako byl činil Manasses otec jeho; nebo všechněm rytinám, kterýchž byl nadělal Manasses otec jeho, obětoval Amon a sloužil jim. Aniž se ponížil před Hospodinem, jako se ponížil Manasses otec jeho, nýbrž on Amon mnohem více hřešil. Spuntovali se pak proti němu služebníci jeho, a zamordovali jej v domě jeho. Tedy pobil lid země všecky ty, kteříž se byli spuntovali proti králi Amonovi, a ustanovil lid země krále Joziáše syna jeho místo něho.