Ozeáš 2:6-19
Ozeáš 2:6-19 Bible 21 (B21)
Ani její děti nebudu milovat, protože jsou to děti ze smilstva. Jejich matka totiž smilnila, nestydatá byla jejich rodička. Říkala: „Půjdu za svými milenci, kteří mi jídlo i vodu dávají, kteří mi dávají vlnu i len, olej i nápoje.“ Proto jí zatarasím cestu trním a zastavím ji zdí, aby netrefila svými stezkami. Za svými milenci se požene, ale nedožene je, bude je hledat, ale nenajde. Tehdy si řekne: „Vrátím se zpátky za svým manželem, vždyť mi s ním bylo líp než teď!“ Až dosud ale uznat nechtěla, že jsem jí obilí, víno i olej dával já, že jsem jí dával hojnost stříbra i zlata, které utráceli na Baala. Své obilí si proto v čas sklizně vezmu zpět a v době vinobraní víno své; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jimiž se přikrývala ve své nahotě. Brzy odhalím její sprostotu před zraky jejích milenců a nikdo ji nezachrání přede mnou. Ukončím veškeré její veselí, její svátky i její novoluní, její soboty i všechny její slavnosti. Zpustoším její vinice i fíkové sady, o kterých říká: „Tím mi zaplatili moji milenci,“ a proměním je v lesní houštiny, kde budou požírány divokými zvířaty. Potrestám ji za ty dny, ve kterých uctívá baaly kadidly a ozdobená náušnicemi a sponami chodí za svými milenci – na mě však vůbec nemyslí, praví Hospodin. Pak si ji ale znovu nakloním; povedu ji po poušti, kde k ní láskyplně promluvím. Její vinice jí tehdy navrátím, Rokle neštěstí se jí stane Bránou k naději, a tehdy mi odpoví jako zamlada, jako v den, kdy vyšla z Egypta. Toho dne, praví Hospodin, mi budeš říkat: „Manželi“ – Baalem mě nenazveš už nikdy víc. Jména baalů totiž z tvých úst odstraním, aby už nebyli svým jménem vzýváni.
Ozeáš 2:6-19 Bible Kralická 1613 (BKR)
A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla. Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní. Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále. Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její, A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé. A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím. Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní. A budu na ní vyhledávati dnů Bálů, v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin. Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu. A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské. I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj. Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém. A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně. I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.
Ozeáš 2:6-19 Český studijní překlad (CSP)
Ani nad jejími syny se neslituji, protože jsou to synové smilstva. Protože jejich matka smilnila, nestydatě jednala ta, jež je počala. Vždyť říkala: Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají chléb a vodu, vlnu a len, olej a nápoj. Proto hle, zatarasím její cestu trním, zazdím ji zdí, aby nenašla své stezky. Bude honit své milence, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak řekne: Půjdu a navrátím se ke svému prvnímu muži, protože tehdy mi bylo lépe než nyní. Neví, že já jsem jí dával obilí, nové víno i olej a rozmnožil jsem jí stříbro a zlato, které oni použili pro Baala. Proto si vezmu zpět své obilí v jeho době i své nové víno v jeho určený čas; odejmu svoji vlnu a svůj len, které měly zakrývat její nahotu. Nyní odhalím její hanbu před očima jejích milenců a nikdo ji nevysvobodí z mé ruky. Ukončím všechny její oslavy, její každoroční svátky, její novoluní, její soboty -- všechny její určené svátky. Zpustoším její révu a její fíkovníky, o nichž říkala: To je moje mzda, kterou mi dali moji milenci. Proměním je v houštinu a bude je požírat polní zvěř. Navštívím ji s trestem za dny baalů, kdy jim obětovala, zdobila se svými náušnicemi a šperky, chodila za svými milenci, ale na mě zapomněla, je Hospodinův výrok. Ale hle, já ji přivábím, přivedu ji do pustiny a budu mluvit k jejímu srdci. Tam jí dám její vinici a údolí Akór jako bránu naděje. Tam bude povolná jako za dnů svého mládí, jako v den, kdy vyšla z egyptské země. I stane se v onen den, je Hospodinův výrok, že budeš volat: Můj muži, a nebudeš už na mě volat: Můj Baale. Odstraním jména baalů z jejích úst a nebudou připomínáni už svým jménem.