Marek 1:21-45

Sdílet

Marek 1:21-45 Bible 21 (B21)

Když potom přišli do Kafarnaum, vešel hned v sobotu do synagogy a učil. Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma. V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Vykřikl: „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“ „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Nečistý duch tím mužem zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něj. Všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: „Co to má znamenat? Co je to za nové učení? Rozkazuje mocně i nečistým duchům a poslouchají ho!“ A zpráva o něm se ihned roznesla po celém galilejském kraji. Když odešli ze synagogy, hned šli s Jakubem a Janem domů k Šimonovi a Ondřejovi. Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned řekli. Přistoupil, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji opustila a ona je začala obsluhovat. Večer po západu slunce k němu přinesli všechny nemocné a posedlé. Celé město se seběhlo ke dveřím a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. Démonům nedovoloval mluvit, protože ho znali. Ráno vstal dlouho před rozedněním a šel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon a ostatní se ale pustili za ním. Když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají!“ On jim odpověděl: „Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.“ Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony. Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“ Naplněn soucitem, Ježíš vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ Malomocenství ho hned opustilo a byl čistý. Ježíš ho pak ihned poslal pryč s přísným varováním: „Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obětuj za své očištění dar, který přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně.“ On ale šel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé se k němu scházeli odevšad.

Marek 1:21-45 Slovo na cestu (SNC)

Tak přišli společně do města jménem Kafarnaum; v sobotu navštívili tamější synagogu, ve které se židé scházeli ke společným modlitbám, ke čtení i výkladu Písma. Ježíš tam začal kázat a posluchači žasli, protože mluvil s nezvyklou přesvědčivostí. Bylo to úplně něco jiného, než co dosud slýchali od učitelů zákona. Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!“ Ježíš ho rázně okřikl: „Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!“ Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil. Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: „Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!“ A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji. Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi. Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty. Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé. Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš – svatý Boží Syn. Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit. O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat. Když ho našli, řekli mu: „Každý se ptá jenom po tobě!“ Ježíš jim však pověděl: „Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel.“ A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů. Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: „Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít.“ Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, abys byl zdráv.“ V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven. Ježíš mu však přísně nařídil: „Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn.“ Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí.

Marek 1:21-45 Bible Kralická 1613 (BKR)

I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil. I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci. I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal, Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží. I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho. I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho. I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho? I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské. A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem. Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní. A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim. Večer pak již při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky. A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům. I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti ďáblům; nebo znali ho. A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil. I šel za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli. A když jej nalezli, řekli jemu: Všickni tě hledají. I dí jim: Pojďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel. I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a ďábelství vymítal. Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Pane, chceš-li, můžeš mne očistiti. Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist. A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest. I pohroziv mu, hned ho odbyl, A řekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví jim. On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.

Marek 1:21-45 Český studijní překlad (CSP)

I vešli do Kafarnaum. Hned v sobotu vstoupil do synagogy a učil. Byli ohromeni jeho vyučováním, neboť je učil jako ten, kdo má pravomoc, a ne jako učitelé Zákona. V jejich synagoze byl [právě] člověk s nečistým duchem. Vykřikl: “Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, vím, kdo jsi: Ten Svatý Boží.” Ježíš mu pohrozil: “Umlkni a vyjdi z něho.” A ten nečistý duch jím zalomcoval, zvolal silným hlasem a vyšel z něho. Všichni užasli, takže se dohadovali mezi sebou, říkajíce: “Co to je? Nové učení! S pravomocí dokonce přikazuje nečistým duchům, a poslouchají ho!” A pověst o něm se hned rozšířila [všude] po celém okolí Galileje. A hned, když vyšli ze synagogy, přišli s Jakubem a Janem do domu Šimona a Ondřeje. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Ježíš přistoupil, uchopil [její] ruku a pozdvihl ji. [Ihned] ji horečka opustila a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a všechny démonizované. Celé město se shromáždilo přede dveřmi. I uzdravil mnoho trpících rozličnými chorobami a vyhnal mnoho démonů. A těm démonům nedovoloval mluvit, neboť ho znali. Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven; odešel na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon a ti, kteří byli s ním, se pustili spěšně za ním. Když ho našli, řekli mu: “Všichni tě hledají.” Říká jim: “Pojďme jinam, do sousedních městeček, abych i tam hlásal evangelium, neboť kvůli tomu jsem vyšel.” A hlásal evangelium v jejich synagogách po celé Galileji a vyháněl démony. Tu k němu přišel malomocný, padl [před ním] na kolena a prosil ho: “Chcešli, jsi mocen mne očistit.” Ježíš, hluboce pohnut, vztáhl svou ruku, dotkl se ho a řekl mu: “Chci, buď očištěn.” A [když to řekl,] hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn. Ježíš mu přísně domluvil a hned ho poslal pryč. Řekl mu: “Hleď, abys nikomu nic neřekl! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co nařídil Mojžíš, jim na svědectví.” On však vyšel a začal to velice rozhlašovat a rozšiřovat, takže Ježíš již nemohl veřejně vstoupit do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A přicházeli k němu odevšad.